Stránky

úterý 30. září 2014

Helon Habila: Mrtvá voda

Povede se mladému novináři Rufusovi najít v deltě Nigeru unesenou bílou ženu, manželku experta z těžební společnosti? Odstartuje to jeho žurnalistickou kariéru, nebo mu tahle mise zlomí vaz?




Děj knihy Mrtvá voda (v původním a přesnějším anglickém názvu Oil on Water, Nafta na vodě) se odehrává v Nigérii, nejlidnatější zemi Afriky. Nigérie je země dvou tváří. Na jedné straně je tu nesmírné nerostné bohatství (Nigérie je šestým největším vývozcem ropy na světě), na druhé straně ale stojí těžbou zdevastované životní prostředí, kontaminovaná voda v řekách, umírající lidé i zvířata. Zahraniční těžební společnosti se orientují jen na zisk, zemí zmítá obrovská korupce, miliony lidí žijí v chudobě. Ti, kteří se chtějí devastaci země postavit, jsou brzy převálcováni – ať už penězi, či hrubou silou. V deltě Nigeru operují ozbrojenci, kteří kvůli tučnému výkupnému unášejí zahraniční experty a turisty.


A právě tady román začíná. Mladý novinář Rufus, na začátku své žurnalistické kariéry, plný ideálů, toužící narazit na VELKÝ PŘÍBĚH, který by ho posunul na výsluní a Zaq, kdysi novinářské eso a Rufusův velký vzor, teď spíš jen vážně nemocný alkoholik a cynik, se potkávají na společné misi. Spolu se skupinou dalších novinářů se vydávají do džungle, aby se přesvědčili, zda unesená bílá Evropanka, manželka jednoho z těžařských specialistů, stále žije a aby celou situaci následně barvitě vylíčili ve svých plátcích. Jenomže tahle výprava se poněkud zkomplikuje. Únosce se nepodaří kontaktovat a v deltě Nigeru nakonec po různých peripetiích zůstávají ze všech zúčastněných jen Rufus a nemocný Zaq, kteří v pátrání po nezvěstné ženě pokračují. S dvojicí vesničanů se plaví proti proudu řeky a nacházejí jen zmar. Hladina Nigeru je pokrytá olejnatou vrstvou, na stromech visí mrtví ptáci, ve vodě plavou udušené ryby a vesnice v okolí řeky jsou buď opuštěné, nebo vypálené. Těžba těžce poznamenává i vesničany, mnoho jich následkem znečištění onemocnělo či zemřelo, spousta zahynula ve vzájemných potyčkách povstalců a vojáků. Armáda, která se tu v džungli snaží udržet pořádek, totiž používá stejně násilné metody, jako vzbouřenci. V podobné vesnici Rufus vyrostl, takže dobře chápe, jak to chodí. Mohl by jako novinář situaci ovlivnit? Anebo by měl momentálně být spíš rád, že je ještě naživu? Všichni to štěstí nemají...




Mrtvá voda, to je román plný hledání - hledání pravdy, hledání životního postoje, hledání příběhu. Román má velmi zajímavou formální konstrukci, děj se odehrává v mnoha časových perspektivách, kdy se hlavní hrdina často vrací do minulosti, ať už do té relativně nedávné, či do doby dětství, svou roli hrají i lokality, do kterých se Rufus opakovaně vrací. O své životní příběhy se dělí i další postavy knihy, což pohled na celou situaci rozvíjí a často i komplikuje. Bavilo mě to, děj se odehrával v jakémsi filmovém střihu a i obrazy, které autor používal, by se ve filmu dobře uplatnily. Habila velmi dobře zná prostředí, o kterém píše, ostatně svou kariéru po studiu zahájil v Nigérii právě jako novinář. V současné době žije se svou rodinou v USA, kde přednáší tvůrčí psaní na univerzitě, nicméně Afrika zůstává v čele jeho zájmu. Angažuje se například se v Trustu afrických spisovatelů, což je organizace spojující africké autory, kteří žijí mimo rodný kontinent. Knihy afrických autorů se u nás neobjevují zrovna často, snad s výjimkou severoafrické literatury a příp. sbírek mýtů a legend, proto jsem docela ráda, že se nakladatelství MOBA rozhodlo knihu vydat. Román byl ostatně ověnčen několika prestižními cenami, příp. se dostal do užšího výběru literárních cen a Helon Habila se touto knihou profiloval jako autor, se kterým bude nutné počítat.

Mrtvou vodu je možné číst jako detektivku, jako thriller s ekologickým podtextem i jako psychologický román. Máte-li rádi knihy z atraktivního prostředí a zajímá-li vás trochu víc, co se děje ve světě kolem, je to kniha právě pro vás.


Hodnocení: 90 %


Helon Habila: Mrtvá voda

  • Nakladatel: MOBA
  • EAN: 9788024361420
  • ISBN: 978-80-243-6142-0
  • Originál: Oil on Water
  • Překlad: Pechalová, Petra
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 232 stran, česky
  • Rozměry:12,5 × 20,5 cm
  • Rok vydání:2014 (1. vydání)

úterý 16. září 2014

Olivier Truc: Poslední Laponec




Z etnografického muzea se ztratil vzácný exponát: šamanský buben. Nedlouho poté byla objevena zohavená mrtvola jednoho z místních chovatelů sobů. Stopy vedou do minulosti. Poradí si s tím dvojice policistů ze sobí hlídky? Dozvíte se v knize Oliviera Truce, Poslední Laponec.

Laponsko je území na samém severu Evropy, rozkládá se mezi Norskem, Švédskem, Finskem a Ruskem. Život je tu opravdu drsný, během polární noci slunce čtyřicet dní nevyjde nad obzor a mráz zahání rtuť teploměru desítky stupňů pod nulu. Zdejší původní obyvatelé zvaní Sámové, nebo též Laponci (taková evropská obdoba severoamerických indiánů), si dodnes uchovali řadu tradic (například stále se tu zpívají původní písně zvané joiky), ale jejich život je už ovlivněn moderními výdobytky. Pastevci sobů používají GPS, jezdí na sněžných skútrech, a když je nejhůř, jsou schopní svá stáda nahánět helikoptérami. Jejich vzájemné spory o zatoulaná zvířata řeší speciální oddíly policistů, tzv. sobí hlídky.


… pokračování recenze si můžete přečíst na blogu knihkupectví Neoluxor.