Ivan Kraus: Klub šampionů

Ivan Kraus je český spisovatel, herec a loutkoherec, bratr v Česku známějšího Jana Krause, herce a moderátora. V roce 1968 odešel s manželkou do exilu, kde zůstal až do roku 1990. V zahraničí se živil jako externí spolupracovník televizní stanice SWF Baden-Baden a jezdil i s rodinným kočovným divadlem. Píše pro zábavu, není to pro něj zdroj obživy, první knihy mu vycházely v 70. letech v curyšském nakladatelství Konfrontace, od devadesátých let pravidelně publikuje i v Česku. Proslavil se zejména svými prvními knihami čerpajícími z rodinné historie – To na tobě doschne, Prosím tě, neblázni! nebo Číslo do nebe. Nicméně nějaká útlá knížečka z kategorie humoristická próza mu vychází skoro každý rok.

Já osobně jsem od Ivana Krause četla jen ony výše uvedené rodinné historky a asi by mi to k životu plně stačilo, leč moje matka, pravidelná čtenářka I.K. si od Ježíška přála letošní novinku: Klub šampionů.

Dle anotace je Klub šampionů příběhem sedmi mužů,  jichž dle statistik ve společnosti, v níž mladí muži dávají přednost solárku před osmahnutím skutečným sluncem, stále ubývá.

Jsou to muži, kteří vědí, že jen v širé dáli se může kovboj, po nekonečné jízdě kaňonem manželství a kodrcáním se temnou roklí rozvodů, zbavit vleklé dospělosti a opět cválat volnou prerií…

  

No nevím… Hlavními hrdiny je opravdu sedm chlapíků z jednoho německého lázeňského městečka, kteří se každý čtvrtek odtrhnou od práce a rodiny a tráví večer v kuželkářském klubu. Eugen je král města a lev salónů, Alois je umělecký kovář, který si svá mistrovská díla fotí do velkého fotoalba. Albert je emigrant z Československa, spolu s Karlem externě píše seriál pro dětské televizní vysílání a vede věčné debaty s redaktorkou nad mírou edukativnosti jednotlivých zvířecích hrdinů.

„Bude zajíc manuálně nadaný?“ zeptala se redaktorka.

„K čemu by to bylo dobré?“ podivil se Karl.

„Dovednost by umožnila, aby šel dětem příkladem,“ pravila.

„Neradi bychom ze zajíce udělali instruktora nebo učitele,“ usmál se ironicky Karl.

„Šikovný zajíc – manuálně zručný – by se mohl lišit od jiného zvířátka, které by bylo nešikovné,“ namítla.

Karl si zapálil novou cigaretu.

Albert si vzal bonbon.

Albert žije v domě s antikvářem Weberem a jeho matkou. Weber je stálým hostem kuželkářského klubu a alkoholikem – velmi často vyráží na tour po místních barech. Vtipná je jeho touha po přírodě – za tím účelem zakoupil chatu a v jejím okolí zakopal na různých místech lahváče, aby se měl na co těšit. Karl se pak vyznačuje láskou ke své staré Renaultce a dále pak chová vášnivé city ke Karkulce, své příležitostné milence, kvůli které si musí komplikovaně plánovat dovolenou. Dalšími členy klubu jsou Tlouštík Heinz žijící ve šťastném a spokojeném manželství, který strávil mládí v Hitlerjugend, Arno zvaný Pstruh, který miluje pstruhy na všechny způsoby a posledním členem klubu je Hary, který před ženami předstírá impotenci, aby jim udělal radost, když ho vyléčí. Tito chlápci se každý čtvrtek scházejí, popíjejí, debatují, hrají kuželky a plánují vyvrcholení jejich sportovního roku – každoroční výlet.

Knížka je takovou skládankou více či méně povedených pánských historek či hospodských řečiček. Pohromadě to moc nedrží, sem tam nějaká historka pobaví, jindy spíš neurazí. Přečetla jsem těch 166 stran celkem rychle, ale že bych si způsobila nějaký výjimečný čtenářský či jiný zážitek, to říci nemohu… Vlastně musím přiznat, že se mi ta knížka po několika dnech totálně vykouřila z hlavy… Jsem zvědavá, jak se bude líbit mé matce… Možná jsem ji měla spíš koupit novou Pawlowskou, přijde mi to jako podobná kategorie, ovšem Halina je krapet vtipnější.

Hodnocení: 50%

Ivan Kraus:  Klub šampionů

• Nakladatel: Academia
• ISBN: 978-80-200-2499-2, EAN: 9788020024992
• Popis: 1× kniha, brožovaná, 176 stran, 13 × 20 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)

Peter May: Šachové figurky (audioverze)

Trilogie z ostrova Lewis patří k nejzajímavějším knížkám, které se ke mně v uplynulém roce dostaly. První díl – Skálu – jsem si užila v klasické čtené podobě (resp. v elektronické verzi), druhý díl – Muže z ostrova Lewis - jsem si pustila do uší jako audioknihu. A musím říct, že mě přednes charismatického Jiřího Dvořáka tak nadchl (a nejen mě, takhle kniha se v kategorii četba stala nejlepší audioknihou roku 2014), že jsem se v případě Šachových figurek rozhodla opět pro audioverzi. Ono se to přece jen k tomu předvánočnímu uklízení, vaření a balení dárků hodí lípJ

Hlavním hrdinou je opět bývalý policista Fin Macleod, který se definitivně usadil na ostrově Lewis. Se svou první láskou vychovávají vnučku (syn a snacha studují na pevnině), opravuje domek po rodičích a našel si práci jako šéf ostrahy v jedné místní firmě – za úkol má chytat pytláky. Jedním z jeho prvních úlovků by měl být Piskoř Macaskill, chlápek, se kterým Fin prožil dětství a který mu několikrát zachránil život. Piskoř je místní podivín (dnes by měl zřejmě diagnózu Aspergerův syndrom), žije jen z toho, co mu dá příroda a ve volných chvílích vyřezává obří šachové figurky, kopie těch, které se na ostrově Lewis našly v roce 1831 a které pocházejí z 12. století (více zde).

Jediné, na čem Piskořovi záleží, je jeho dcera, kterou ovšem nemá svěřenou do péče, ač o to velmi stojí. Finovi není zrovna příjemné, že by měl při pytlačení nachytat zrovna Piskoře, největší škody působí dobře organizované bandy pytláků, kteří kradou ve velkém, ale přesto se o to pokusí. Během náhlé bouře je ale rád, když mu Piskoř, který zná zdejší přírodu jako své boty, opět zachrání život. Překvapení je čeká ráno – na místě bývalého jezera najdou opuštěné malé letadlo a v něm mrtvolu jejich dalšího společného přítele z mládí. Co se před 17 lety stalo? Proč je Piskoř tak přepadlý? I tentokrát se pro zodpovězení otázek musí Fin vrátit do svých vzpomínek, tentokrát jde o dobu puberty a rané dospělosti, do období vysokoškolských studií, kdy působil jako bednař a řidič v jedné keltské hudební kapele. V počátcích tu hrál na flétnu i Piskoř,  který byl zamilovaný do zdejší zpěvačky. V čele téhle skupiny stál Roddy Mackenzie, majitel onoho nečekaně nalezeného letadla. Jak je u Petera Maye zvykem, temná stará tajemství a dávné křivdy budou hrát ve vyřešení případu velkou roli. A rozuzlení mě tentokrát opravdu překvapilo.

I třetí díl Lewisovské trilogie je výborný. Opět máme co dočinění s drsnou přírodou Vnějších Hebrid, kde neustále fouká a prší, opět hluboce pronikneme do života zdejších obyvatel i do jejich historie. Nezklame ani hlavní hrdina – ukázalo se, že  Fin MacLeod měl opravdu pestrý život – to bych do něj na začátku prvního dílu neřeklaJ Baví mě, že Mayovi knihy z této série nejsou klasické detektivky (podle vzorce: vražda -> pátrání -> zajištění pachatele), ale spíš historické ságy okořeněné i o nějakou tu vraždu na pozadí. Bohužel posledním dílem tohle skvělé čtení končí. Na konci se dozvíme i vyřešení záhady smrti Finova syna a navíc, jak říká sám spisovatel – na vnějších Hebridách je průměrný počet vražd jedna za sto let, což tři vraždy ve třech knihách už vysoce překonaly.

Audiopodoba se nakladatelství OneHotBook opět velmi vydařila. Jiří Dvořák má velmi podmanivý hlas, musím přiznat, že se mi u četby i skvěle usínalo. Hudební předěly jsou naléhavé a vypálí se vám do podvědomí, myslím, že mi příště bude stačit jen zaslechnout pár tónů a rázem budu na Lewisu. Trilogii z ostrova Lewis tak mohu s klidným svědomím doporučit jak v knižní podobě, kdy vám přinese velmi příjemný čtenářský zážitek, tak v podobě audioknihy, kterou si můžete zpříjemnit dlouhé hodiny. Už dlouho se mi tak pěkně nebalily vánoční dárky jako při poslechu Šachových figurek.

Hodnocení: 90%

Peter May: Šachové figurky – audioverze

·       

• Nakladatel: OneHotBook
• EAN: 8594169480527
• Překlad: Kaprová, Linda
• Interpret: Dvořák, Jiří
• Režie: Škápíková, Jitka
• Popis: 1× CD MP3, délka 10 hod. 52 min., česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)

Dominik Dán: Rudý kapitán

Dominika Dána mám ráda, Rudý kapitán byla poslední knížka, kterou jsem od něj nečetla (v češtině). Tentokrát mě ale překvapil. Šifra mistra Leonarda na Slovensku?

Děj začíná vcelku banálně. Dělníci při přemisťování několika hrobů kvůli nové výstavbě upustí jednu rakev. Když se jim podaří sesbírat vysypané kosti, ukáže se, že do lebky před lety zemřelého kostelníka byl zatlučen hřebík. Nezbývá než zavolat kriminálku. Při pitvě se zjistí, že dotyčný člověk byl před smrtí dost krutě mučen. Výslech lidí, kteří dotyčného znali, ukazuje do řad StB. A co víc, zdá se, že za smrtí je nějaké dávné tajemství… Všichni Richardovi Krauzovi radí, aby se na případ vykašlal a odložil ho ad acta. Píše se sice rok 1992, StB byla rozpuštěna, jenže takový kolos nejde zrušit ze dne na den, navíc: od StB se neodchází...  Ovšem to by nesměl být Krauz…

Tahle „dánovka“ mi připadá trochu atypická. Krauz oproti jiným knihám řeší jen jeden případ – většinou se v Dánových knihách prolíná případů více. S čím mám ale celkem problém, to je samotná (těžko uvěřitelná) zápletka. O praktikách státní bezpečnosti si nedělám iluze, Krauz a jeho kolegové v pohodě jako vždy, ale romány o templářích a jejich pokladech tak úplně nemusím… Resp. nic proti Danu Brownovi, tam ale něco takového očekávám. Oproti tomu Mistr z pavlače, gestapo slídící po pokladech, samopalové přestřelky mezi stranami dobra a zla, kterých si navíc skoro nikdo nevšimne, podzemní síť, to na mě bylo trochu moc. Úplně by mi stačil exkurs do fungování církve a StB za socialismu… Krauz v knize hraje roli sečtělého policisty – jeho znalosti strojírenství z Uzlu jsem zvládla, ale citace z latiny a listování si v klasicích po večerech? To mi trochu připomíná majora Zemana, který v jednom díle Třiceti případů recitoval básníka Villona…

Co mě nakonec dorazilo, byl trailer k filmu Rudý kapitán, který vyšel zrovna ve chvíli, kdy jsem knížku dočítala. Zdá se, že ve filmu bude ještě víc honiček a přestřelek, než v knize. No, snad se aspoň Oldřich Kaiser v titulní postavě objeví na plátně častěji, než mu příběh v knize předepisuje.

   

Suma sumárum, Rudý kapitán se četl celkem dobře, opět tu nechybí typický dánovský humor, kterým oplývají policajtské hlášky, užijeme si autentických vyšetřovacích metod i realitu začátku devadesátých let, tedy doby těsně před rozdělením Československa. Ovšem s tou exkurzí do dávnější historie to tentokrát Dán na můj vkus poněkud přehnal.

Hodnocení: 75%

Dominik Dán: Rudý kapitán

• Nakladatel: Slovart
• ISBN: 978-80-7529-000-7, EAN: 9788075290007
• Překlad: Šmatlák, Josef
• Popis: 1× kniha, vázaná, 400 stran, 13,6 × 21,5 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)

James Barrie: Peter Pan

Vyražte s Petrem Panem a Wendy do země Nezemě

Na tajemný ostrov zvaný Nezemě vyrážejí za Petrem Panem, Ztraceňáky, vílami, piráty a indiány celé generace dětí už více než století. Přidáte se také?

Peter Pan, příběh o chlapci, který se rozhodl, že nikdy nevyroste, to je angloamerická pohádková klasika. Skotský spisovatel James Matthew Barrie vytvořil Petra Pana už před více než sto lety, v našich zemích kniha vyšla ve dvacátých letech. Pak následovala dlouhá pauza, dalšího vydání se pohádka dočkala až v letech devadesátých. Nejnovější vydání z nakladatelství Slovart přináší nový překlad překlad Jany a Petra Hejných a nádherné ilustrace slovenského výtvarníka Petera Uchnára.

Petr Pan, to je poutavý příběh plný dobrodružství, přátelství a fantazie. Hlavním hrdinou je malý chlapec, který žije na tajemném ostrově zvaném Nezemě. Vede tu partu malých ztracených kluků,  umí létat, kouzlit, je ale zároveň trochu vychloubačný. Společně s kamarády bojuje s indiány či piráty, které vede krvelačný kapitán Hák. V noci Petr Pan navštěvuje spolu s vílou Zvonilkou děti v jejich snech. Z jednoho takového výletu si přivede do svého světa kamarádku Wendy a její dva brášky. Wendy se začne o kluky starat, stane se jim maminkou, kterou tak postrádali. Na ostrově si to užívají, zároveň ale touží po domově.  V Nezemi nakonec zůstane jen Petr, který odmítá vyrůst a který se postupně stane přítelem dalších dětských generací.

Petr Pan mě příjemně překvapil. Patřím do generace, která na jeho příbězích nevyrostla, přesto se mu ale povedlo mě okouzlit. Moc se mi líbil poetický jazyk (věděli jste, že víly vznikly z dětského smíchu, který se rozsypal na milion kousků?) i samotný příběh o dětství plném fantazie, která se s přibývajícími roky vytrácí.

Trochu mě překvapilo, že řada příhod je dost drsných, o mrtvé piráty či indiány tu není nouze, na druhou stranu právě tahle „opravdovost“ asi děti baví. Zvlášť když dobro vždycky zvítězí. Vrcholem knížky jsou pak  kouzelné ilustrace Petera Uchnára,  díky nim získal Petr Pan na Slovensku titul Nejhezčí kniha pro děti roku 2007. Peter Pan je knížka, kterou si užijí nejen děti, ale i dospělí, klasika, kterou prostě doma musíte mít.  

Hodnocení: 100%

James Barrie: Peter Pan

• Nakladatel: Slovart
• ISBN: 978-80-7391-052-5, EAN: 9788073910525
• Originál: Peter Pan
• Překlad: Hejný, Petr, Hejná, Jana
• Ilustrace: Uchnár, Peter
• Popis: 1× kniha, vázaná, 176 stran, 20,5 × 29,5 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)

Dominik Dán: Popel všechny zarovná

Dominik Dán je slovenská hvězda detektivního žánru. Občanským povoláním kriminalista (Dán je pseudonym), jeho romány se vyznačují nevídanou autenticitou, znalostí reálií a postupů a také specifickým druhem humoru. Slovenští čtenáři ho milují, náklady jeho knih jdou do celkem do statisíců, a i v Česku se mu na knižním trhu velmi daří. Jeho knihy vydává již několik let ve speciální vizuálně sjednocené edici Slovart. I já patřím mezi Dánovy nadšené čtenáře, s výjimkou Rudého kapitána, na kterého se chystám, jsem přečetla vše, co Slovart v češtině vydal. 

 

Jako recenzní výtisk se ke mně tentokrát dostala kniha Popel všechny zarovná. Děj se odehrává v roce 1996, v době, kdy mladá Slovenská republika slaví teprve tříleté výročí své samostatné existence. Demokracie je křehká, moc ve státě třímá jedno politické Hnutí, velmi zdatně si počínají zločinecké gangy i tajná služba, do které se infiltrovali příslušníci bývalé státní bezpečnosti. Divoká privatizace přerozdělila finanční prostředky, opět je tu skupina mocných, kteří mohou všechno.  A právě v téhle době jsou Richardu Krauzovi, vyšetřovateli, který je hlavní postavou všech Dánových knih (Dánovo alter ego?), přiděleny dva případy. Jeden je brutální, ale tradiční. Vražda staré paní, kterou někdo ve vlastním bytě rozsekal mačetou. Krauz s parťákem Fischerem spustí standardní vyšetřování, mravenčí práci spočívající ve výslechu svědků, pečlivé obhlídce místa činu, podrobné pitvě i vytvoření profilu pachatele. Druhý případ je ale jiný. Jeden z bratislavských mafiánů a šéfu podsvětí je nalezen mrtev ve svém autě, rozstříleny několika dávkami ze samopalu. Shodou okolností  byl Malý Pavouk také Krauzovým spolužákem a kamarádem z dětství. I díky tomu se Krauz dostane ke  zvláštnímu důkaznímu materiál, který si Pavouk schoval u matky: kromě zbrojního arzenálu je tu magnetofonová kazeta, která dokládá účast na únosu jedné známé osobnosti. Ano, stopy vedou k únosu prezidentova syna do zahraničí (skutečná kauza, která se na Slovensku stala v roce 1995). Je to vysoká hra, kterou nehraje jen mafie, ale i mnohem překvapivější aktéři,  indicie ukazují   k politickým špičkám. Nikomu není radno věřit a našemu Krauzovi bude ještě hodně horko.....

Popel vše zarovná není klasická detektivka, spíš politický thriller. A to je pro mne, jako čtenáře předchozích knih tohoto autora, trošku kámen úrazu. Nějak mi stačí to, co vidím ve zprávách, vůbec nepochybuji, že realita je stejná, ba ještě mnohem horší, než Dominik Dán popisuje, ale číst to ještě ve volném čase pro zábavu? Tenhle žánr mi na nočním stolku opravdu neleží… Pravda je, že i v dalších Dánových knihách se politika vyskytuje (v Uzlu, například), nikdy to není ale tak vyhraněné, jako v této knize. Navíc mi oproti dalším knihám připadal tenhle příběh nějak zamotanější a zdlouhavější – nakonec jsem ale pochopila proč. Popel všechny zarovná je Dánova prvotina, která startuje jeho pozdější úspěšnou sérii s vyšetřovatelem Krauzem, kniha, kde si své spisovatelské řemeslo teprve zkoušel a budoval.  Vyšla v roce 2005, autor ji psal několik let a pak se ji opakovaně snažil „udat“ v nakladatelstvích. Chytil se až u Slovartu, a tak se začala jeho úspěšná literární kariéra. Na Slovensku je z pochopitelných důvodů kniha velmi oblíbená,  dočkala se už pátého vydání, teď se ukáže, jak kdysi horká politická kauza z dob vlády Vladimíra Mečiara zaboduje u nás.

(Já si tedy ve spojení s Mečiarem vždycky vzpomenu na to jeho: „S pánom Bohom, idem od vás, neublížil som, neublížil som, žiadnemu z vás“ a  úplně se orosím…)

I přes výše uvedené výtky v Popelu najdete vše, na co jste u Dominika Dána zvyklí. Drsný chlapácký humor z policejní služebny, staří známí z vyšetřovatelské party, výborné dialogy, napětí i spád, zajímavý případ (vlastně dva - za sebe hlasuju hlavně za část týkající se vyšetřování vraždy staré dámy).  Jsem celkem ráda, že se tenhle díl ke mně dostal až teď, jako první knihu od Dominika Dána bych Popel asi nedoporučovala, stálým čtenářům by ale kniha ujít neměla.

Díky Slovartu za recenzní kopii.

Hodnocení: 75%

Dominik Dán: Popel všechny zarovná

• Nakladatel: Slovart
• ISBN: 978-80-7529-042-7, EAN: 9788075290427
• Popis: 1× kniha, vázaná, 400 stran, 13 × 21 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)

   

Jiří Kratochvíl: Truchlivý Bůh

Jiří Kratochvíl je český romanopisec, dramatik a novinář a také jeden z mých oblíbených autorů. Dostala jsem se k němu vlastně náhodou někdy v polovině 90.let, kdy jsem si postupně přečetla Avion, Siamský příběh a Nesmrtelný příběh. Zaujalo a nadchlo, dokonce tak, že jsem se jednou při návštěvě Brna ubytovala v hotelu Avion (realita začátku 21.století ovšem byla dost děsivá, oproti eleganci popsané v románu…).  Od čtení postmoderních knih o moravské metropoli mě to ale neodradiloJ

Nedávno se ke mně prostřednictvím serveru dobre-knihy.cz dostala novela Truchlivý Bůh, která k mému překvapení vyšla už v roce 2000. A tak jsem se s potěšením začetla.

Hlavním hrdinou je Aleš Jordán, knihovník, který je, i když z toho není vůbec nadšený, součástí mocné brněnské rodiny Jordánů. Jordánové mají prsty všude – mezi komunistickými prominenty i vězněnými disidenty, v podsvětí i v církvi, síly jsou prostě rozloženy tak, aby příslušníky rodiny nemohlo nic zaskočit a aby se jim vedlo dobře za všech okolností. S takovouto politikou a hlavně s kolaborací s režimem ale Aleš naprosto nemůže souhlasit. Hlavou klanu, která o všem rozhoduje, Capo di Tutti Capi, je stará dáma zvaná Dušička. Před smrtí si za svého nástupce vybere právě Aleše, čistou a nezkorumpovanou duši, od které si rodina hodně slibuje. Jenže Aleš má z Jordánů trauma už z dětství (byl přinucen sledovat rituální popravu jednoho nehodného rodinného příslušníka a přivedlo ho to na dlouhou dobu do blázince), chce jen v poklidu žít se svou ženou Lucií (mimochodem, taky z Jordánova rodu, vzdálená sestřenice), takže se rozhodne, že tuto poctu nepřijme. A udělá to tak odpudivým způsobem, že je z rodiny prakticky vyobcován. Dušičkou se stane jeho bratranec Tonda, který ovšem přivede svými špinavými obchody celý klan na pokraj katastrofy. Po jeho zatčení a sebevraždě (?) se objevuje nová Dušička, její jméno Aleše zaskočí. Odchází, utíká, smysl všeho hledá v horách na severu, kde se potkává se samotným Bohem, bohem příběhů…

Truchlivý bůh naprosto zapadá do série Kratochvílových knih. Brněnské reálie, které autor tak dobře zná, kombinované s tajemnými a mystickými místy (tchánova vila s rotundou, sklep s mrtvou Dušičkou), prolínání časových rovin, otázky smrtelnosti a nesmrtelnosti, pomíjivost. Aleš je typickým hrdinou Kratochvílových knih – pasivní, nezapadající, neprůbojný a nepřizpůsobivý.  Příběh je jako vždy velmi otevřený, autor si se svým čtenářem pohrává, zpochybňuje dosavadní konstrukce a zejména závěr knihy (postmoderní dialog s Bohem, tvůrcem Alešova příběhu) je tak poměrně náročný. Na druhou stranu, je to prostě typický Kratochvíl, kterého buď máte rádi a jeho knihy si užíváte, nebo ho prostě nechápete a nečtete. Patřím k té první skupiněJ

Jiří Kratochvíl dle svých vlastních slov  „...tímto příběhem obyčejného knihovníka, kterému se přihodí něco úděsného, vzdávám poctu dvěma z mých Mistrů, Milanu Kunderovi a J. L. Borgesovi.“

Knížku Truchlivý Bůh si můžete objednat na Dobrých-knihách.cz (najdete ji v kategorii Česká a slovenská próza). Díky za recenzní výtisk.

Hodnocení: 85%

Jiří Kratochvíl: Truchlivý Bůh

• Nakladatel: Petrov
• ISBN: 80-7227-077-X, EAN: 9788072270774
• Popis: 1× kniha, vázaná, 112 stran, 13 × 19,5 cm, česky
• Rok vydání: 2000