Stránky

neděle 17. ledna 2016

Muriel Barbery: S elegancí ježka (audiokniha)

Můj literární rok 2016 začal netradičně – strávila jsem ho nikoliv s některou z papírových knih, které nechal pod stromečkem Ježíšek, ale s audioknihou. Přelom roku jsem prožila ve společnosti Palomy a Reneé v jednom luxusním domě v Paříži. Právě sem totiž spisovatelka Muriel Barberyová umístila děj své originální knihy s názvem S elegancí ježka.


Tahle zvláštní kniha má dvě vypravěčky. Jednou je dvanáctiletá Paloma, velmi inteligentní a vnímavá dívka, která marně hledá smysl života a trápí se v rodině levicového ministra, depresivní matky a povrchní sestry. Paloma je hodně osamělá, se svými spolužáky ani blízkými si evidentně nemá co říci, jejich životní styl nechápe, resp. považuje ho za naprosto podružný. Zřejmě něco z Aspergerova syndromu.  Druhou hrdinkou je pak domovnice Reneé,také  intelektuálka, která ale pro své okolí hraje roli domovnice. A hraje ji dobře – z jejího bytu se ozývají zvuky telenovel a šíří se pachy nezdravých jídel, ve skutečnosti si ale ve svém pokoji pouští filmy pro náročného diváka a zabývá se fenomenologií.  Paloma i Reneé si vedou své deníky, ve kterých zkoumavě nahlížejí na dobu, ve které žijí, komentují chování spolužáků i obyvatel domu a zevšeobecňují je, k tomu všem jsou ale velmi vtipné a ironické. Jejich životní osudy se nečekaně spojí poté, co se do domu nastěhuje nový majitel jednoho z bytů – Japonec...

Román S elegancí ježka se ke mně dostal již před sedmi lety, kdy ho vydalo nakladatelství Host. Tenkrát mně i většinu mých kamarádek okouzlil. Je to totiž velmi specifická knížka, autorkou je spisovatelka a učitelka filosofie Muryel Barberyová, které se podařilo filosofii do své knihy velmi nenásilně a přístupně včlenit. A tak si v knize můžete vychutnávat pojednání o kráse, kterou představuje padající okvětní lístek růže či starý holandský obraz, poučit se o japonské kultuře a gastronomii či se oddat úvahám o křehkosti  lidské duše a roli kamélií v životě člověka. Pomalé čtení a krásný čtenářský zážitek, byť vzhledem k tématu asi hlavně pro něžnější část lidstva.

  

S potěšením jsem tedy přijala nabídku vrátit se k tomuto příběhu ještě jednou, a to v podobě audioknihy. Byla jsem trochu napjatá, co uplynulé roky (a tuny mezitím přečtených knih) z oné tenkrát tak příjemné knihy udělaly – zklamání se ale rozhodně nekonalo.  Naopak, audiokniha je veskrze příjemná varianta, jak knihu znovu prožít. Režisérka Jitka Škápíková vybrala do role domovnice Reneé Tatjánu Medveckou. Je sice o něco starší, než její literární postava, ale její hlas je pro tuto postavu dokonalý. Smutný a melancholický, ale zároveň výrazný. Úplně jsem tu domovnici v šátku viděla. Všechny filosofické výstřelky jsou z  úst Tatjány Medvecké uvěřitelné, nádherné jsou kapitoly s Japoncem Kakurou. I když je to v těchto pasážích trochu červená knihovna, Medvecká nikdy nesklouzne někam, kde už by to působilo trapně.  Na druhou stranu - trochu mě zklamala Lucie Pernetová jako Paloma. Téhle herečce je přece jen  už 37 let a i když její hlas působí celkem mladě, přece jen mi dalo práci představovat si za jejím hlasem dvanáctiletou dívku. Asi bych spíš ocenila, kdyby se této role ujalo nějaké nadané dítko, třeba z Dismančat… Kapitoly jsou i v originální knižní verzi docela krátké a svižné, tady byly odděleny poměrně příjemnými klavírními variacemi.


S elegancí ježka není audiokniha, u které by se dalo vařit či uklízet. Je potřeba si ji užít v klidu, s šálkem horkého čaje (nejlépe zeleného s jasmínem) a se zavřenýma očima. Vychutnejte si to.

Děkuji nakladatelství OneHotBook za mp3 nahrávku - můžete si ji pořídit i vy: tady

Hodnocení: 90 %


Muriel Barbery: S elegancí ježka
  • Nakladatel: OneHotBook
  • EAN: 8594169480855
  • Interpret: Medvecká, Taťjána; Pernetová, Lucie
  • Popis: 1× CD MP3, česky
  • Rok vydání: 2015 (1. vydání)


Muriel Barbery: S elegancí ježka
  • Nakladatel: Host
  • ISBN: 978-80-7294-286-2, EAN: 9788072942862
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 320 stran, 13 × 20 cm, česky
  • Rok vydání: 2008 (1. vydání)



2 komentáře:

  1. Vážená a milá Hanko, děkuji za vlídnou recenzi audioknihy S elegancí ježka. Mám jenom drobnou poznámku k tomu šikovnému dismančeti.
    Při tvorbě obsazení mě ta myšlenka samozřejmě taky napadla, ale velmi rychle jsem ji zaplašila a při natáčení jsem si za to sama sobě mnohokrát poděkovala. Řeknu vám proč: ten text je extrémně náročný, sama píšete - to není literatura k vaření, a taky velmi rozsáhlý. Aby herec mohl text správně interpretovat, musí ho v prvé řadě pochopit a zároveň musí mít dostatečnou technickou zběhlost. Jsem přesvědčená o tom, že unést part Palomy není v silách nezralého interpreta. A navíc - je nutno brát v úvahu partnerství obou představitelek: vedle tak skvělé Paní herečky, jako je Táňa Medvecká, nemůžete postavit někoho, kdo jí nebude stačit. Jestli máte problém představit si dospělou paní v roli dítěte, přestože její hlas zní dětsky, poradím vám: prostě si ji nepředstavujte. Řiďte se tím, co slyšíte, ne tím, že víte, jak vypadá a kolik let má daný interpret. To je přece nedůležité, audioknihy se poslouchají. V začátcích současného rozkvětu tohoto média se producenti často snažili obsazovat herce typově - myslím tím podle vizuálního typu. Byli tvrdohlaví a těžko se jim vysvětlovalo, že je to konina. Dnes už to téměř nedělají. A proč - přesvědčily je výsledky, prostě se to párkrát vymstilo.
    A propos: slyšela jste Báru Hrzánovou v roli Pipi Dlouhé punčochy? Bylo jí 43, když to točila. A další příklady z žánru rozhlasových pohádek: Jiří Lábus v roli zlého chlapečka Termofóra Rumpála (Kouzelná dvířka) měl v době natáčení 45 let. Marek Eben jako Slaměný Hubert (Anička Skřítek a Slaměný Hubert) měl 40 let. A tak dále… Takhle si obsadili hlavní role renomovaní režiséři (Karel Weinlich, Vlado Rusko), protože na základě dlouholetých zkušeností věděli, že dětští herci takto náročné role prostě neutáhnou.
    Anebo: znáte Snídani u Tiffanyho v podání Jiřího Adamíry a Hany Maciuchové? V roce vzniku nahrávky bylo paní Maciuchové dokonce sedmačtyřicet, a rozkošnější a hlavně uvěřitelnější Holly si já osobně jen sotva dovedu představit. A když si ten opus poslechnete dneska, pětadvacet let od vzniku, taky si k této postavě nepřiřazujete dnešní tvář paní Hany, doufám. A to chci říct - audiokniha je - anebo by měla být - nadčasová a nestárnout spolu s interpretem.

    OdpovědětVymazat
  2. Jak vidím, nezobrazil se můj podpis: Jitka Škápíková, režisérka :-)

    OdpovědětVymazat