Tomáš Šebek: Mise Afghánistán (audioverze)

Tomáše Šebka jsem poprvé zaznamenala v říjnu 2015, kdy byl jedním z moderátorů TEDxPrague. Trochu frajírek, ale docela vtipný. Prodávala se tam tenkrát i jeho kniha Mise Afgánistán / Český chirurg v zemi lovců draků. No, nekoupila jsem a pak litovala, protože první vydání se rychle vyprodalo a kniha pak získala i Cenu čtenářů České knihy. 

TEDxPrague 2015, ten úplně vpravo ležící (oficiální foto)

Pokud jste o Tomáši Šebkovi ještě neslyšeli, pak vězte, že je to český chirurg, ročník 1977, který od roku 2010 jezdí na mise Lékařů bez hranic. Jeho prvním působištěm byl ostrov Haiti, kde také začal psát o své práci poměrně vtipný a upřímný blog. Po druhé haitské misi v roce 2013 vyšly jeho blogové zápisky knižně pod názvem Mise Haiti - 5 měsíců s Lékaři bez hranic. V letech 2014 a 2015 pak Tomáš Šebek strávil několik měsíců v afgánském Kundúzu, kde pomáhal místním lidem postiženým válkou. Operoval tu pacienty zraněné bombou či postřelené, častými klienty ale byli i účastníci dopravních nehod, nebo zraněné děti. Také z této země posílal Šebek domů zápisky, ze kterých posléze vznikla kniha Mise Afgánistán. 

Ke mně se tahle kniha dostala až v podobě audioverze, kterou pro Audiotéku nedávno načetl Lukáš Hlavica. Po vyslechnutí více než deseti hodin vyprávění musím konstatovat, že mluvená varianta je pro tuhle knížku naprosto vynikající volba. Líčení každodenních strastí českého lékaře Vás naprosto pohltí, a to i přesto, že to není žádná velká literatura (nezapomeňte, byl to původně blog), že se tu používá výhradně obecná čeština, občas lehce vulgární výrazivo a přemíra lékařských termínů. Přesto je to velmi autentické, syrové a osobité. Nemocnice v Kundúzu je pro Šebka příležitostí vystoupit z komfortní zóny, získat nedocenitelné lékařské zkušenosti, naučit se spoléhat sám na sebe i na ostatní kolegy z týmu, pomáhat těm, kteří tu pomoc opravdu potřebují. Podmínky v afgánské nemocnici jsou mnohem skromnější, než si vůbec dokážeme představit a přesto se tu denně díky vysokému nasazení doktorů z organizace Lékaři bez hranic zachraňují desítky lidských životů. Malé děti, které spadly ze střechy při pouštění draků, lidé po autonehodách, bojovníci, které zranila po domácku vyrobená bomba, nebo které skolila dávka z kalašnikova - ti všichni bez ohledu na svůj původ, stranu konfliktu či majetkové poměry nacházejí v nemocnici Lékařů bez hranic pomoc. 

"Proč jsem tam jel? Protože i tam jsou lidi. 

Co jsem zjistil? Že jsou stejný jako my. 

Proč? Řeší totéž: peníze, pohodovej život, rodinu, přátele, vztahy a sex. 

Je mediální obraz Afghánistánu korektní? Ne. 

Co jsem si přivezl? Kromě pravděpodobných škrkavek i zjištění, že se máme výborně a nemáme si na co stěžovat. 

Co plánuju? Bude-li to jenom trochu možný, tak ještě jednu misi v Kundúzu. 

Celkovej dojem? Úžasný!"

Nečekejte žádné hlubokomyslné úvahy či exkurse do afgánské historie. Šebek je hlavně doktor, praktik, který o Afgánistánu píše prostřednictvím svých chirurgických a ortopedických výkonů. Občas se pokouší dívat se na vše očima svých pacientů, velký prostor věnuje svým kolegům, ať už těm domorodým afgánským, nebo expatům ze všech koutů světa, kteří na mise Lékařů bez hranic jezdí. Knížka je tvořená krátkými deníkovými záznamy uvozenými vždy tematickým nadpisem, bavilo mě, jak jsou některé záznamy vypointované, jiné sebekritické, další srší černým humorem. Jsem ale ráda, že jsem tuhle knížku nečetla, nýbrž poslouchala, výrazná obecná čeština mi totiž v psaném projevu dost trhá oči... Oproti tomu Lukáš Hlavica čte knížku tak skvěle, že ho po většinu času zaměňujete se samotným autorem a máte pocit, jako by Vám z prázdnin posílal e-maily kamarád. 

Knižky, jako je Mise Afgánistán, nebo třeba Tichý dech od dalšího lékaře bez hranic, Jana Trachty, stojí za to číst, a to zvlášť v dnešní době. Ukazují, že opravdoví hrdinové, ze kterých bychom si měli brát příklad, stále existují, že jsou mezi námi lidé, kteří jsou ochotní nezištně konat dobro bez ohledu na nebezpečí či vlastní nepohodlí. Cenná jsou i samotná svědectví o tom, jak se žije jinde, že muslim nerovná se terorista, a že i když kulturní rozdíly mezi národy existují, dá se s tím žít a navzájem se respektovat. 

"Je úplně scestný myslet si, že křesťanství je jiný a že jsme snad mírumilovný. Nejstrašnější války minulýho století vedli křesťani. Jde totiž o lidi, ne o náboženství. Lidi chtěj práci, rodinu, domov, jídlo, sex, přátele, zdraví, smích. Všichni na světě to tak maj a já to konečně na vlastní kůži od svých kristových let na misích poznávám. Extrémně křesťanský Haiti a extrémně muslimskej Afghánistán. Dejte náboženství volnej průchod a běžte se podívat do Istanbulu, jak tam žijou všichni dohromady a v pohodě. Náboženství není špatný. Špatná je jeho chybná interpretace ve prospěch jednotlivců anebo skupin lidí. To vám říká kovanej ateista, kterej ví o náboženství celkem kulový."

Jako studená sprcha pak zapůsobil epilog - 3. října 2015 ve 2:10 zasáhlo traumacentrum Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu letecké bombardování. Při útoku zemřelo 42 lidí, mezi nimi 24 pacientů, 14 pracovníků nemocnice a čtyři ošetřující osoby. Ukázalo se, že nemocnice byla omylem vybombardována Američany... 

Profil Tomáše Šebka na stránce Lékařů bez hranic. 

Misi Afgánistán si přečtěte, anebo ještě lépe pusťte do uší. Jen počítejte s tím, že ji z hlavy hned tak nevyženete...

Hodnocení: 100%

Tomáš Šebek: Mise Afghánistán

• režie: Miloš Vrána
• interpret: Lukáš Hlavica, Tomáš Šebek
• délka: 10:13 hodin
• vydavatel: Audiotéka
• rok vydání: 2016

Tomáš Šebek: Mise Afghánistán

• Nakladatel: Paseka
• ISBN: 978-80-7432-656-1, EAN: 9788074326561
• Popis: 1× kniha, brožovaná, 312 stran, 13 × 20 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)