Stránky

středa 22. února 2017

Lars Kepler: Lovec králíků

Hon na králíčky

Joona Linna, trochu tajemný švédský kriminalista s finskými předky, je znovu připraven potěšit (a vyděsit) armádu svých fanoušků. Na český trh se dostává nový román od Larse Keplera nazvaný Lovec králíků.



Švédský ministr zahraničí byl zavražděn maskovaným mužem. Vzápětí byl před očima šokované rodiny rozsekán mačetou afgánský přistěhovalec a rukou ostřelovače zahynul další politik. Tajná služba má jasno, jedná se o teroristický útok a likvidace aktérů má nejvyšší prioritu. Z vězení, kde si odpykává několikaletý trest, je povolán i bývalý elitní vyšetřovatel Joona Linna. Ten ale teroristický motiv činů odmítá a snaží se najít nějakou jinou spojitost mezi mrtvými. Podle něj za vraždami stojí tzv. záchvatový vrah. A protože se před každou vraždou ozve dětská říkanka o deseti malých králíčcích, kteří špatně skončí, je riziko, že počet mrtvých bude narůstat, značně vysoké…



Po odskoku stranou v podobě knihy Playground se manželská autorská dvojice Alexandr Ahndoril a Alexandra Coelho Ahndorilová tvořící pod pseudonymen Lars Kepler vrací k sérii s kriminalistou Joona Linnou. Za mne rozhodně palec nahoru, Playground pro mě znamenal slepou uličkou. S novým dílem série se vrací to, proč jsou knihy Larse Keplera tak oblíbené: detektiv s nejasnou minulostí, která ho neustále pronásleduje, neobvyklá a pečlivě promyšlená zápletka, přemíra násilí, spousta obětí a drastické scény, které se vám před očima odvíjejí jako napínavý akční thriller s psychologickou zápletkou.

Přesně tohle nabízí i Lovec králíků. I tady najdete řadu krvavých scén – ve vynalézavosti si manželská dvojice nezadá s Joem Nesbøm. Zápletka možná není tentokrát tak originální, jako byly předchozí díly (Písečného muže asi nic nepřekoná), ale i tak zaujme, jak se Linna snaží za vydatné pomoci kolegyně Sagy Bauerové celou story rozplést. A tentokrát to nemá vůbec lehké, vedení policie prosazuje teroristickou variantu útoku a podmínečně propuštěný kriminalista je spíše trpěn než podporován, některé směry pátrání musí i tajit. 

Opět mě hodně bavily odskoky do civilního života jednotlivých postav – Linna ve vězení, kde se snaží jako bývalý policista přežít, jeho nová přítelkyně Valeria, která asi ještě svou důležitou roli sehraje, podezřelý Rex a jeho vztah se synem, který hledá svou sexuální identitu, psycholožka Jeanette, která opravdu netradičně řeší otázku budoucího mateřství. A co mě v téhle švédské sérii vždycky zaujme, to je úsilí, kteří hrdinové věnují své kondici. Poté, co si čtenář přečte, že Joona každý den čtyři hodiny ve vězení posiluje a absolvuje se Ságou boxerský trénink, má chuť si jít taky zacvičit:-).

I když je Lovec králíků součástí celé série (Hypnotizér, Paganiniho smlouva, Svědkyně ohně, Písečný muž, Stalker), je možné se do něj začíst samostatně, byť tedy čtenář přichází o další linii, kterou je kriminalistův zvláštní životní osud. Každopádně – skalní fanoušci Keplera už Lovce králíků netrpělivě vyhlížejí a jsem přesvědčena o tom, že nebudou zklamání. Čeká je napětí, rychle plynoucí děj, střídání prostředí, pohrávání si s detaily, pohyb na hraně mezi reálnem a vykonstruovaností, strach. Je to knížka, která vás v žádném ohledu nenechá na pokoji.



Díky Neoluxoru za poskytnutí recenzního textu.

Hodnocení: 90%




Lars Kepler: Lovec králíků

  • Nakladatel: Host
  • ISBN: 978-80-7577-060-8, EAN: 9788075770608
  • Překlad: Kloučková, Karolína
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 560 stran, česky
  • Rok vydání: 2017 (1. vydání)

pondělí 20. února 2017

Andrew Taylor: Němý

Nic neříkej. Nikomu ani muk. Nikdy.

Andrew Tayler je anglický spisovatel, známý autor detektivek a historických románů. V Česku zatím není příliš známý, vyšly mu tu pouze dvě knihy, teď ale přichází na trh jedno z jeho posledních děl, historický román s detektivní zápletkou Němý.



Paříž, revoluční léto roku 1792, právě tady román začíná. Na ulicích řádí povstalci a desetiletý Charles se stane nechtěným svědkem vraždy své matky. Podaří se mu utéct, ví ale, že nesmí nic prozradit, protože pak by byl jeho život také v nebezpečí. Rozhodne se tedy, že už nepromluví nikdy, stane se němým a mlčení ho ochrání. S pomocí bývalé služebné se dostane k bývalým matčiným přátelům a s nimi posléze prchá do bezpečí Anglie. Žádná léčba ani metoda ho ale nedokážou znovu rozmluvit. Komplikované je to i s chlapcovým postavením, Charlesova matka Augusta od svého manžela Savilla, londýnského makléře, kdysi utekla, nikdy se však nerozvedli. A i když není vůbec jasné, kdo je chlapcovým skutečným otcem, podle práva má na něj nárok právě Savill, který se výchovy Charlese na nátlak dalšího příbuzného hodlá ujmout. Než se mu však podaří odvézt ho z odlehlého venkovského sídla, je chlapec unesen. Kdo za tím stojí a jaký má motiv? Může být malý němý kluk někomu nebezpečný? Kdo byla vlastně chlapcova matka? Hraje v celém příběhu hlavní roli strach, politika nebo pečlivě tajená rodinná tajemství? 

Andrew Taylor
 

Musím přiznat, že jsem se těšila na román z doby revoluce a počátku francouzské republiky, nakonec se ale většina příběhů odehrává na britském venkově, resp. v Londýně. Můžete si ale užít zajímavé postavy – ať už jde o Savilla, ze kterého se postupně vyklube hlavní osoba, která se snaží přijít na kloub celému tajemství, nebo pochopitelně o Charlese. Čtenář má ojedinělou příležitost nahlédnout do mysli dítěte, které je pro své mlčení okolím považováno za slabomyslné, chlapce, který nejraději tráví svůj čas s obskurní figurínou, vyrobenou jako sádrový odlitek mrtvého dítěte pro lékařské účely. Scény popisující tehdejší úroveň medicíny jsou ostatně v celé knize ty nejživější - věřte mi, trhání zubu v tehdejší době by asi nikdo z nás zažít nechtěl. Druhá polovina knihy po Charlesově únosu je akčnější, zároveň ale komplikovanější a méně přehledná. Část indicií je nutné hledat v minulosti, čtenář se ale rozhodně nesmí nechat uchlácholit napohled předvídatelným vývojem děje, mohlo by se stát, stejně jako hlavním hrdinům, že něco přehlédne...  Román zaujme zajímavým dětským hrdinou, strhující historickou detektivkou, kterou slibuje oficiální anotace, bych tuto knihu ale asi nenazvala. 

Děkuji Neoluxoru za poskytnutí recenzního výtisku.


Hodnocení: 80%




Andrew Taylor: Němý
  • Nakladatel: Práh
  • ISBN: 978-80-7252-656-7, EAN: 9788072526567
  • Překlad: Komňacká, Háta Kreisinger
  • Popis: 1× kniha, brožovaná, 384 stran, 14,8 × 21 cm, česky
  • Rok vydání: 2016 (1. vydání)

středa 1. února 2017

Kulturní leden 2017

Leden 2017 se kulturně vcelku vydařil. Povedlo se mi přečíst (nebo naposlouchat) devět knih, zajít dvakrát do divadla, jednou na koncert a dokonce shlédnout jeden televizní seriál:-)

Malé shrnutí (třeba mě donutí napsat na některé knihy i recenzi...)

Začátek roku zahájen s knihou mé kamarádky Aleny Ježkové: Karel IV. a jeho Praha. V prosinci jsem zvládla křest téhle knížky, a tak jsem se v lednu na oslavu zakončení "karlovského roku" pustila i do čtení. Moc příjemná kniha, většinu míst jsem sice znala (Karel býval v dějepise mým největším oblíbencem), ale i tak potěšila. 

Joanne K.Rowlingová vydala pod pseudonymem Robert Galbraith už třetí příběh s Cormoranem Strikem a jeho asistentkou Robin. Zvládla jsem Volání kukačky i Hedvábníka, tak mi nezbylo pustit se i do Ve službách zla. A protože jsem na začátku roku trávila dost času za volantem, vybrala jsem si audioverzi. No, nebyl to nejlepší nápad. Do načtení knihy se bohužel pustil Pavel Rimský, což není můj nejoblíbenější interpret. A opravdu to nedopadlo moc dobře. Citáty z písňových textů v angličtině, které uvozují každou kapitolu, byly v jeho podání naprosto katastrofické, o zbytku knihy nemluvě. Navíc Ve službách zla je oproti předchozím dílům dost zdlouhavá a rozvláčná kniha, několikrát jsem byla v pokušení jít si koupit papírové vydání, abych to celé urychlila. Nakonec jsem doposlouchala, vrah dopaden, ale nejvíc mě stejně asi bavila ta linie vztahová - Cormoran + Robin. Pavlu Rimskému se propříště rozhodně vyhnu. 

Další audiokniha mi naštěstí spravila náladu - Lukáš Hlavica načetl knihu českého chirurga Tomáše Śebka Mise Afgánistán. Bylo to naprosto strhující, recenze tady

Z Afgánistánu odskok do Číny, a sice k nositeli Nobelovy ceny Mo Jenovi a jeho knize Velký třesk. Částečně autobiografická kniha o přeměně pasáka koz ve spisovatele a o tom, jakou roli v tom hrál jeden starý náklaďák. Žádná velká literatura, ale vlastně docela příjemné čtení o tom, jak to v Číně chodí. 

Pro Neoluxor jsem pak přečetla dvě knížky - recenze na ně postupně vyjdou na blogu knihkupectví. První byla příručka osobního rozvoje Zázračné ráno od Elroda Hala. Vtipné, propracované, jen kdyby se u toho nemuselo ráno vstávat. Každopádně je na tuhle knihu navázána celá internetová a facebooková komunita, dají se stáhnout motivační citáty, tematický diář, recepty, prostě dokonalý marketing. 

Druhou knihou z Neoluxoru byl historický román od britského autora Andrew Taylora Němý. Oficiální anotace slibovala strhující příběh, obálka pak Paříž roku 1792, ani jedno se ale moc nekonalo. Knížka se nakonec odehrává na britském venkově v čase téměř indiferentním a nejzajímavější jsou na knize popisy tehdejších medicínských postupů. Trochu mě to zklamalo. 

Oddechovkou v lednu byla kniha  Připoutej se, nebo umře jednorožec od německých autorů Johannese Hayerse a Felixe Ahterwintera. Kniha (často podlých) triků, které mají obelstít zlobivé a nespolupracující dítě. Více viz tady

Do kategorie self-help spadá i kniha Tomáše Hajzlera Třináct tisíc dní. Výborné čtení, krátké úvahy ze života čtyřicátníka na téma Co je dobrý život? O tom určitě musím napsat víc. 

Jedna odborná knížka na konec: skvělá Jana Bradley a její kniha A co já s tím? věnovaná inkluzi z pohledu speciální pedagožky, která má zkušenosti jak z českého vzdělávacího prostředí, tak z USA, kde dvacet let ve školství působila. Já ji znám z FB a knížka se mi četla skvěle. Byť mám k některým věcem výhrady (proces vidím z druhé strany, z pohledu rodiče), rozhodně doporučuju všem, které tohle téma zajímá. 

Divadla?
S rodiči Ungelt a Skořápka - překvapivě dobré a vtipné představení s Alenou Mihulovou a Petrou Nesvačilovou. Zakřiknutá knihovnice a všehoschopná zlatokopka se náhodou potkají, spřátelí a prožijí nečekanou proměnu. 

S Tomášem v Liberci pak v Malém divadle představení Achich... od Arnošta Goldflama. Dvacáté století pohledem židovského mladíka, asi částečně autobiografické. Skvěle zahrané, v určitých okamžicích velmi silné, přesto i zábavné ("ošklivý koncentráček" a "nehezká válčička"). Moc se mi líbilo, jen mě zaskočily ne moc příznivé reakce zhruba o generaci staršího publika. 

A seriál? Mladý papež / The Young Pope. Jude Law, Diana Keaton, ale také Silvio Orlando, Javier Cámara. Překvapivý děj, výborná hudba, nutno vidět.