Leden 2017 se kulturně vcelku vydařil. Povedlo se mi přečíst (nebo naposlouchat) devět knih, zajít dvakrát do divadla, jednou na koncert a dokonce shlédnout jeden televizní seriál:-)
Malé shrnutí (třeba mě donutí napsat na některé knihy i recenzi...)
Začátek roku zahájen s knihou mé kamarádky Aleny Ježkové: Karel IV. a jeho Praha. V prosinci jsem zvládla křest téhle knížky, a tak jsem se v lednu na oslavu zakončení "karlovského roku" pustila i do čtení. Moc příjemná kniha, většinu míst jsem sice znala (Karel býval v dějepise mým největším oblíbencem), ale i tak potěšila.
Joanne K.Rowlingová vydala pod pseudonymem Robert Galbraith už třetí příběh s Cormoranem Strikem a jeho asistentkou Robin. Zvládla jsem Volání kukačky i Hedvábníka, tak mi nezbylo pustit se i do Ve službách zla. A protože jsem na začátku roku trávila dost času za volantem, vybrala jsem si audioverzi. No, nebyl to nejlepší nápad. Do načtení knihy se bohužel pustil Pavel Rimský, což není můj nejoblíbenější interpret. A opravdu to nedopadlo moc dobře. Citáty z písňových textů v angličtině, které uvozují každou kapitolu, byly v jeho podání naprosto katastrofické, o zbytku knihy nemluvě. Navíc Ve službách zla je oproti předchozím dílům dost zdlouhavá a rozvláčná kniha, několikrát jsem byla v pokušení jít si koupit papírové vydání, abych to celé urychlila. Nakonec jsem doposlouchala, vrah dopaden, ale nejvíc mě stejně asi bavila ta linie vztahová - Cormoran + Robin. Pavlu Rimskému se propříště rozhodně vyhnu.
Další audiokniha mi naštěstí spravila náladu - Lukáš Hlavica načetl knihu českého chirurga Tomáše Śebka Mise Afgánistán. Bylo to naprosto strhující, recenze tady.
Z Afgánistánu odskok do Číny, a sice k nositeli Nobelovy ceny Mo Jenovi a jeho knize Velký třesk. Částečně autobiografická kniha o přeměně pasáka koz ve spisovatele a o tom, jakou roli v tom hrál jeden starý náklaďák. Žádná velká literatura, ale vlastně docela příjemné čtení o tom, jak to v Číně chodí.
Pro Neoluxor jsem pak přečetla dvě knížky - recenze na ně postupně vyjdou na blogu knihkupectví. První byla příručka osobního rozvoje Zázračné ráno od Elroda Hala. Vtipné, propracované, jen kdyby se u toho nemuselo ráno vstávat. Každopádně je na tuhle knihu navázána celá internetová a facebooková komunita, dají se stáhnout motivační citáty, tematický diář, recepty, prostě dokonalý marketing.
Druhou knihou z Neoluxoru byl historický román od britského autora Andrew Taylora Němý. Oficiální anotace slibovala strhující příběh, obálka pak Paříž roku 1792, ani jedno se ale moc nekonalo. Knížka se nakonec odehrává na britském venkově v čase téměř indiferentním a nejzajímavější jsou na knize popisy tehdejších medicínských postupů. Trochu mě to zklamalo.
Oddechovkou v lednu byla kniha Připoutej se, nebo umře jednorožec od německých autorů Johannese Hayerse a Felixe Ahterwintera. Kniha (často podlých) triků, které mají obelstít zlobivé a nespolupracující dítě. Více viz tady.
Do kategorie self-help spadá i kniha Tomáše Hajzlera Třináct tisíc dní. Výborné čtení, krátké úvahy ze života čtyřicátníka na téma Co je dobrý život? O tom určitě musím napsat víc.
Jedna odborná knížka na konec: skvělá Jana Bradley a její kniha A co já s tím? věnovaná inkluzi z pohledu speciální pedagožky, která má zkušenosti jak z českého vzdělávacího prostředí, tak z USA, kde dvacet let ve školství působila. Já ji znám z FB a knížka se mi četla skvěle. Byť mám k některým věcem výhrady (proces vidím z druhé strany, z pohledu rodiče), rozhodně doporučuju všem, které tohle téma zajímá.
Divadla?
S rodiči Ungelt a Skořápka - překvapivě dobré a vtipné představení s Alenou Mihulovou a Petrou Nesvačilovou. Zakřiknutá knihovnice a všehoschopná zlatokopka se náhodou potkají, spřátelí a prožijí nečekanou proměnu.
S Tomášem v Liberci pak v Malém divadle představení Achich... od Arnošta Goldflama. Dvacáté století pohledem židovského mladíka, asi částečně autobiografické. Skvěle zahrané, v určitých okamžicích velmi silné, přesto i zábavné ("ošklivý koncentráček" a "nehezká válčička"). Moc se mi líbilo, jen mě zaskočily ne moc příznivé reakce zhruba o generaci staršího publika.
A seriál? Mladý papež / The Young Pope. Jude Law, Diana Keaton, ale také Silvio Orlando, Javier Cámara. Překvapivý děj, výborná hudba, nutno vidět.
Žádné komentáře:
Okomentovat