Jestli jsem se na nějakou knížku letos těšila, tak to byly Náklaďáky Volvo, volné pokračování Dopplera, knížky, která mě na jaře tak zaujala. Ale zatímco z Dopplera jsem byla unešená, z téhle knihy jsem úplně v rozpacích.
Kam se poděl Doppler, který se rozhodl přestat být pilný a který se proto přestěhoval do lesa, kde sdílel stan s mládětem losa? Kde jsou ty originální a skvostné scény, kdy jsem se musela smát nahlas? Kde jsou ty skvělé úvahy a úsměvné postřehy o světě, globalizaci, generačních střetech, které pronáší muž ve stanu s losem?
Náklaďáky Volvo, tedy alespoň pro mne, většinu kvalit první knížky postrádají. Ano, je tu Doppler, kterého opustil jeho přemoudřelý pětiletý syn, aby odjel vlakem zpátky k matce, párkrát se tu ukáže i můj oblíbený losík Bongo. Jinak ale hlavní aktivitu přebírají dva divní staří švédští občané. Ano, Norové jsou divní, ale Švédové nejsou divní o nic míň. První postavou je devadesátiletá stařenka, která holduje kouření marihuany, líbí se jí tvrdá muzika a ještě raději obtěžuje úřady, druhou je její soused, homosexuální starý skaut a ornitolog, který přespává zásadně pod širým nebem. Už asi 25 tisíc nocí... Mezi nimi Doppler pendluje (existuje tu nějaký málo jasný sousedský spor) a hledá smysl života. Najde ho v hulení? Nebo se stanem skautem? Tentokrát se v knize kromě hlavních a řady vedlejších postav významně projevuje i autor, spisovatel Erlend Loe, který se rozhodl vysvětlovat a komentovat děj.
A tak se dozvíme:
- o záludnosti vlakového spojení mezi Švédskem a Norskem,
- o historii firmy Volvo, zejména o náklaďáku zvaném globetrotter,
- o nejvýznamnějších osobnostech švédské a norské vědy, kultury a sportu,
- o Kimově hře, skautských zákonech a skautské hymně,
- o pravidle exkluzivního klubu Pozemek 100, jehož členy se mohou stát jen lidé, kteří dokázali na svém pozemku pozorovat sto ptačích druhů (tahle pravidla tu máme dokonce ve švédštině),
- o receptu, podle kterého se dá dokonale připravit kos na pivu,
- o obličejové slepotě,
- a o spoustě dalších věcí, o kterých byste raději nic vědět nechtěli.
Kniha mi vůbec nepřišla vtipná, nebavily mě ty věčné poznámky a odkazy, které tvořily nové a nové kapitoly přilepené za ty původní. Možná tahle forma může být krátkodobě zábavná, ale já jsem si na tenhle způsob psaní vůbec nezvykla. Zasmála jsem se (potichu) asi dvakrát nebo třikrát, což mi přijde na humoristickou knihu vážně málo. Že bych měla na začátku prázdnin tak špatnou náladu a nízkou hladinu smyslu pro humor? Nebo je chyba prostě někde jinde?
Naprosto to za mne shrnuje Dopplerův pětiletý synek:
„Skočil jsem ti na špek, zdálo se mi, že jsi dobrý, když bydlíš v lese s losem…přece jenom jsem dítě, ale nyní jsem nahlédl svou chybu. Byl jsem neodpustitelně naivní.“
Vlastně vůbec nevím, jestli se mi chce přečíst si třetí díl (až vyjde)....
Každopádně Knize ZLÍN děkuji za knihu.
Hodnocení: 40%
- Nakladatel: KNIHA ZLÍN
- EAN: 9788074735264 ISBN: 978-80-7473-526-4
- Originál: Volvo lastvagnar
- Překlad: Krištůfková, Kateřina
- Popis: 1× kniha, vázaná, 224 stran, česky
- Rozměry: 14 × 20,6 cm
- Rok vydání: 2017 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat