Radka Třeštíková: Osm

Zase jsem se nechala nachytat. Obrovskou reklamou, marketingem, tím, že se o té knížce píše všude. Že to nebude ženský román, ale detektivka. A dopadlo to podobně, jako s Bábovkami. Přečetla, ale je to tak nějak o ničem…

Michaela je nalezena s prostřelenou hlavou a leží v kómatu v nemocnici. Chodí tam za ní známí a blízcí, jejich vztahy k mladé ženě jsou ale různé. Policisté se pokoušejí zjistit, jaký Michaela vlastně vedla život a kdo ji postřelil. Pak se ovšem děj vrací o dlouhou řadu měsíců zpět. Michaela, poloviční Romka (proč vlastně?), chodí s Jendou, Jenda je učitel, který málo vydělává, jeho matka Michaelu nesnáší, protože je rasistka. (Jinak ale překvapivě Michaelin původ nikdo neřeší celou knížku). . Michaela venčí psy a nemůže si najít žádnou práci, protože nic neumí, moc jí to ale netrápí. Jediné, co ji obsedantně zajímá, je pořádek. Neustále uklízí. (Proč?) Její kamarádce Alici tikají biologické hodiny, shání chlapa, seč může, ale nedaří se. Tak aspoň všechno sdílí na sociálních sítích (to už chápu víc, Radka Třeštíková ostatně nedělá nic jiného). Alice seznámí Michaelu s Julií a Maxem. Julie je překladatelka, Max kardiochirurg, který tráví většinu roku ve Francii a za rodinou jen dojíždí. Jejich šestiletá dvojčata Medu a Bruna začne Michaela hlídat. Najde v nich rodinu, kterou vždycky chtěla. Rozklíží to její vztah s Jendou, kterému nepomůže ani to, že Jenda odejde ze školství a stane se solidně vydělávajícím soukromým trenérem ve fitness. Postupně vznikne (a/nebo se rozpadne) několik vztahů, což nakonec vyústí v trestný čin uvedený v úvodu knihy. Snad to alespoň té policistce Šeredové vyjde…

Třistaosmdesát čtyři stran převážně dialogů či velmi jednoduchých popisů. Snídaně, sex, squash, scrabble, sáňkování, selfíčko. Nuda a stereotyp, který vede k očekávaným situacím: „krize středního věku“, „tikající biologické hodiny“, „když žena miluje ženu“ či  „na život a na smrt“. Sledujete něčí životy a vlastně je Vám úplně jedno, jak to dopadne. Snad jen tomu zpomalenému Brunovi je nutné fandit. Detektivka to není rozhodně, protože vyšetřování nikoho nezajímá, tedy snad kromě poručíka Šeredové, která se ale knihou jen mihne ještě v trapnější roli, než byla poručík Slepičková z Rapla. Za ženská práva se tady rozhodně nebojuje. Zábavné momenty jsou dva – když se Alice zasní při čekání v jazykovce nad mužem s tričkem Kooperativa (product placement už i v románech?) a když se Michaela probere z kómatu s amnézií a dokola se všemu diví.

Neříkám, že se to dobře nečetlo, to ano, ale nějak mi uniká smysl. I když samozřejmě koncept ženských románů chápu – tenhle žánr žádné hluboké zdůvodňování nepotřebuje. Jen já jsem nepoučitelná a pořád od nich něco čekám. Kdy už se konečně poučím a přestanu je číst? Anebo ještě lépe, kdy už do nich konečně „dozraju“?:-) Ach jo. Prostě od čtení čekám něco víc:  poučení, napětí, zamyšlení, osvícení, prostě víc než jen chvilkové zabavení srovnatelné s dílem seriálu na Nově. Jsem naivní.  Hodnocení je nicméně o fous lepší než u Bábovek, přece jen to má alespoň nějakou dějovou linii, drží to pohromadě a ladí i se závěrečným finále. 

Hodnocení: 70%

Radka Třeštíková: Osm

• Nakladatel: Motto
• EAN: 9788026708834 ISBN: 978-80-7453-525-7
• Popis: 1× kniha, vázaná, 384 stran, česky
• Rozměry: 13,5 × 21,2 cm
• Rok vydání:2017 (1. vydání)

Střecha Lucerny

Velký zážitek s hlavou v oblacích, aneb výstup na střechu pražské Lucerny, kterou tento týden zpřístupnil kavárník Ondřej Kobza. Zajímavý prostor připomínající palubu lodi. Nikdy by mě nenapadlo, že ta střecha může být tak členitá. Zajímavé a neokoukané výhledy.

Střecha paláce Lucerna se opravuje již více než dva roky, v týdnu od 17. do 23.8.2017 mají návštěvníci Prahy jedinečnou příležitost se po opravované střeše projít a podívat se na Prahu z nových úhlů. Rekonstrukce by měla být hotová zhruba za rok, zatím bylo položeno tisíc metrů čtverečních modřínových palubek a položena izolace. Na opravu čeká zábradlí a nově bude zřízeno únikové schodiště (architekt Petr Hájek). Za projektem stojí známý kavárník Ondřej Kobza, který se do projektu pustil se souhlasem majitelů objektu, manželů Ivana a Dagmar Havlových. V budoucnu by to tu mělo "žít" - plánují se společenské i kulturní akce, přednášky i happeningy a vyrůst by tu snad měla i komunitní zahrada. 

Palác Lucerna na Václavském náměstí byl dokončen v roce 1921 stavitelem Vácslavem Havlem.

Ian Manook: Kruté časy

Jerúldelger, aneb „ten, kterého vychovali šaolinští mniši“ a Ojún, „ta s jizvami na těle i na duši“, mají další případ. Z nebe padají mrtvoly lidí i zvířat, aby se zase vzápětí vypařily… A do toho je Jerúldelger obviněn z vraždy své bývalé spolupracovnice, prostitutky Colette. Podaří se mu sice vymanit se z narafičeného obvinění, ale stejně jsou mu v patách… Kdo? To se vlastně zatím neví….

Komisař se vydává hledat Colettina adoptivního syna, který i s kamarádem Gantulgou zmizel kdesi v Rusku. Cesta ho zavede do několika tajných měst na Sibiři, stopa ale vede dál – ve francouzského přístavu Le Havre je nalezen kontejner plný mrtvých dětí, jediným, který přežil, je Gantulga. Tady se do případu ovšem vkládá francouzský elitní policista Zarza, trochu Jerúledlerovo alter ego. Příběh plný politických skandálů, korupce a zneužívání moci v postkomunistickém Mongolsku, thriller odehrávající se v několika zemích, v několika časových rovinách. Připravte se na třeskutý mráz, smogem pokryté hlavní město, zvláštní mongolské pokrmy, uhrančivou přírodu, vlčí smečky i helikopterové honičky, to vše při teplotách -20 až -30 stupňů Celsia. Rozhodně Vás čekají paličatí vyšetřovatelé i jejich velmi tvrdí odpůrci, ať už patří ke kterékoliv straně – přes mrtvoly jdou všichni.

 

Ian Manook, francouzský novinář a spisovatel (vlastním jménem Patrick Manoukian) procestoval celý svět a hodně času strávil zejména v Asii. Své zkušenosti zúročil v detektivním románu z Mongolska Jerúldelger, který vydal v roce 2013 a který ho proslavil. Kruté časy jsou navazujícím dílem série a i když asi není nutné číst pro pochopení druhého dílu ten první, pokud zachováte posloupnost, budete se lépe se orientovat. 

Já jsem první díl nečetla, ale knížka mě zaujala hned od začátku, zvlášť, když jsem zjistila, jak je to s pojmenováváním kapitol. Opravdu vtipné a škoda, že to nějaký nepozorný editor asi ve třech případech pokazil. Moc mě bavilo zasazení příběhu na Dálný Východ, zvlášť, když dnes je tak snadné si souběžně se čtením reálie googlovat. A tak jsem se dívala na obrázky The Blue Sky Hotelu, zatímco se v něm Ojún převlékala do sexy prádelka, vygooglila si fotky monumentálního rusko-mongolského památníku na vrchu Zaisan, kde Jerúldelger hazardoval v autě, našla jsem si ruské město Krasnokamensk, kde je nejvýznamnější ruský uranový důl a kde byl ve vězení Chodorovskij i tajné mongolské uranové město Mardaj. Moc mě bavily i mongolské reálie, třeba jak soudní patoložka Solongo bydlí v Ulánbátaru v jurtě, nebo popisy některých tradičních místních pokrmů (škoda, že hlava kozy je asi pochoutka, která mi zůstane utajená:-)). 

Co se ovšem týče zápletky a rozplétání starých případů, to už mě tolik nebavilo. Politické thrillery snáším jen od Fredericka Forsytha. Chvílemi jsem se v mongolských jménech přestávala orientovat a nakonec i těch mrtvol na mě bylo trochu moc. V téhle knížce se rozhodně na nějakých detailech nelpí. Prostě naši hlavní hrdinové zabíjejí vždycky v sebeobraně, protože jinak by je snad alespoň občas někdo napomenul, ne? Anebo temnému ranaři se smyslem pro spravedlnost, kterým Jerúldelger bezesporu je, se tyhle věci nepočítají? Nebo prostě Mongolsko?! Harry Hole by koukal. Suma sumárum - stačil by mi mnohem jednodušší příběh, abych si tenhle mongolský román užila stejně dobře. 

Kruté časy jsou ale i tak velmi čtivý a zajímavý román. Pokud se chcete něco dozvědět o tom, jak se v nehostinném a zároveň velice pohostinném Mongolsku žije, s knihami Iana Manooka určitě nešlápnete vedle.

Děkuji Knize ZLÍN za osvěžující letní čtení. 

Hodnocení: 85%

Ian Manook: Kruté časy

• Nakladatel: KNIHA ZLÍN
• EAN: 9788074735349
• ISBN: 978-80-7473-534-9
• Originál: Les temps sauvages
• Překlad: Šotolová, Alena 
• Popis:1× kniha, vázaná, 484 stran, česky
• Rozměry:13,6 × 20,6 cm
• Rok vydání:2017 (1. vydání)