Pavel Kohout je známý český (a rakouský) básník, prozaik a dramatik. Česká veřejnost ho stále vnímá - a to, přesto, že je mu již přes devadesát let - dvojím pohledem: jedna část v něm vidí představitele budovatelské a stalinistické poezie padesátých let, přičemž nevynechá žádnou příležitost mu toto období připomenout. Druhá část veřejnosti mu hříchy mládí odpustila a oceňuje zejména jeho politické postoje po roce 1968, působení v disentu, podpis Charty 77 a období v exilu po nuceném vystěhování do Rakouska v roce 1979. Jisté je, že to Pavel Kohout byl vždycky dost komplikovanou osobností (stačí si přečíst knihu Indiánský běh, kterou napsala jeho dcera Tereza Boučková) a na stará kolena se to nezměnilo.
Nakladatelství Odeon mu v současné době vydává v novém vydání román "Ten žena a ta muž" z roku 1998. Přiznám se, že jsem se té knihy trochu obávala, už jen ten název, jak v dnešní #MeToo době může tohle genderové téma pojmout starý muž? Nakonec se ale ukázalo, že obavy nebyly na místě, "Ten žena a ta muž" je román humoristický a společensko-satirický a vznikl nikoliv v době nedávné, ale byl psán postupně, pro pobavení přátel, již od poloviny 70. let minulého století. Nejprve to byla krátká novelka, další kapitoly pak byly připsány později, v knize tak hraje významnou roli i doba transformace po sametové revoluci.
Hlavním hrdinou je asi dvacetiletý Vilém Rosol, který je díky tvrdé náboženské výchově velmi naivní a nezkažený, chová se spíše jako bojácná dívka, než mladý muž. Otec s matkou ho nenechají ani na chvíli samotného, doprovázejí ho do školy, na vojnu i do zaměstnání, nutí ho vést asketický život, za drobné přestupky ho fyzicky trestají, zamlčují mu informace o existenci druhého pohlaví. A právě v době, kdy se Vilém teprve probírá knihou o množení hub, seznámí se s Květuší, drsnou a emancipovanou ženou, několikrát rozvedenou muzikantkou, která se o sebe postarat rozhodně dokáže. Svedení submisivního chlapce pro ni není žádný problém, ovšem poté, co Květuše zjistí, jak čistá duše Vilém je, rozhodne se opustit svůj zhýralý život a vzít si mladíka za manžela a využít jej. Díky trikům a manipulaci získá svolení i starostlivých rodičů.
"Celý život jsme s manželem vychovávali Vilémka tak, aby se jednou mohl ženit v bílém. Proto se Vám dnes, slečno, může beze studu podívat do očí."
"Hlavní věc je dávat si pozor! přesvědčovala mne sekretářka generálního, jsou sice rodiny, které usilují mít v co nejkratší době co největší počet dětí, aby mohly bezpracně žít ze sociálních přídavků, ale mladí lidé jako vy, Rosůlečku, měli by hledět nejvíce si užít, než přijdou starosti. Proto vám znovu radím, dávejte si pozor! Vděčně jsem poděkoval a zeptal se, na co hlavně. Zdála se být překvapená. Jak na co...? Bože můj, řekla pak znepokojeně, víte vy vůbec, co je antikoncepce? Viděl jsem, že na mně spočívá mnoho párů starostlivých očí, a proto jsem rád popravdě odpověděl, že to samozřejmě vím. Na potvrzení jsem doplnil, že jestliže naše ředitelství, abych uvedl příklad ležící na dlani, sleduje ve své činnosti nejrůznější koncepce, pak vše, co jim odporuje, jsou právě antikoncepce, které musí být vymýceny, protože maří naše společné budovatelské úsilí. Z nepochopitelných důvodů se začaly hlučně smát, což se mi líbilo tím méně, že na politických školeních s podobnými myšlenkami vždy jednohlasně souhlasily."
Po svatbě se Vilém ujímá domácnosti a po krátkém období erotické poblouzněnosti začíná velmi pomalu poznávat pravou (a krutou) tvář své drahé manželky. Druhou polovinu knihy poté tvoří realita po roce 1989, kdy je Vilém nejprve zatracen, aby byl pak znovu vynesen na scénu jako nečekaný restituent. Z osudů zženštilého muže a dominantní ženy v reálném socialismu se tak najednou stává kniha o poměrech v dobách raného kapitalismu a drsných devadesátek. Vtipná je pak hlavně závěrečná část, ve které Vilémovi díky sklence alkoholu konečně spadnou klapky z očí a on začne brát život do svých rukou...
Kniha "Ten žena a ta muž" je psána jako svérázný deník a je hojně doplněna i ilustracemi, které doprovázejí text. Kniha je velmi graficky vydařená, grafik a ilustrátor Pavel Rút, kterého znám třeba z knih Miloše Urbana, si s ní opravdu vyhrál. Už dlouho jsem něco tak pěkného nedržela v ruce. Potěšil i reklamní proužek papíru přes knihu, ze kterého se po rozbalení vyklubal originální papírový přebal.
Musím přiznat, že mě "Ten žena a ta muž" vcelku příjemně překvapili. Je to poměrně vtipné, celkový dojem umocňuje jazyk a originalita projevu postav, to je myslím jedna z předností Kohoutových knih (alespoň co si pamatuji ze svého mládí - četla jsem třeba Katyni nebo Nápady svaté Kláry). Užila jsem si hlavně začátek a samotný závěr knihy, ta část z doby polistopadové mi nějak moc evokovala někdejší satirické pořady se Zuzanou Bubílkovou a spol.
Ten žena a ta muž na chvíli vrátí do dob minulých a originalitou námětu přitom pobaví. Díky knihkupectví Neoluxor za recenzní výtisk.
Hodnocení: 80%
Pavel Kohout: Ten žena a ta muž
- Nakladatel: Odeon
- EAN: 9788020718921
- ISBN: 978-80-207-1892-1
- Ilustrace: Rút, Pavel
- Popis: 1× kniha, vázaná, 384 stran, česky
- Rozměry: 16,7 × 23,3 cm
- Rok vydání: 2019 (3. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat