Světlana Witowská, Kamila Moučková: Hlavou proti zdi

Před vánoci jsem zaznamenala několik rozhovorů, kterými novinářka a moderátorka Světlana Witowská a bývalá televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková propagovaly svou společnou knihu Hlavou proti zdi. Články byly docela zajímavé, byť asi ne tak, abych si knihu pořídila. Našla jsem ji ale pod stromečkem mých rodičů, a tak jsem se začetla.

Jedenadevadesátiletá Kamila Moučková bývala televizní legendou - byla první hlasatelkou Televizních novin, které se začaly vysílat v roce 1957, jedinou ženou na obdobné pozici v celé tehdejší Evropě. Svou hvězdnou chvíli, která ale velmi ovlivnila její další život, zažila v srpnu 1968, kdy ohlašovala z televizních obrazovek okupaci Československa bratrskými armádami, ve vysílání proti cizím mocnostem pak pokračovala i v dalších dnech. Stala se ikonou srpna 1968. Z televize byla  samozřejmě následně vyhozena a dalších 21 let pak prožila mimo světla ramp (eufemisticky řečeno). Pracovala v podřadných zaměstnáních, lepila pytlíky pro výrobní družstvo invalidů, vše se ještě zhoršilo v roce 1977, kdy podepsala Chartu 77.  Nesměla pracovat, trpěla depresemi, nad vodou ji držel partner herec Jiří Zahajský, rodina, chalupa. Po sametové revoluci se vrátila do veřejného prostoru, prožila několik let v české  televizi (pořady Objektiv, Barvy života), posléze začala pracovat v Rádiu Svobodná Evropa, zkusila si i komunální politiku (zastupitelka na Praze 1). V posledních letech jezdí po besedách po celém Česku, často bývá i zvána jako host do různých vzpomínkových televizních pořadů - tak se také seznámila se známou novinářkou a moderátorkou Událostí Světlanou Witowskou (dříve Zárubovou). Padly si do oka a výsledkem jejich přátelství se stala právě kniha rozhovorů Hlavou proti zdi. 

Kamila Moučková je velmi silná a statečná žena, která toho za svůj dlouhý život prožila opravdu hodně a přes všechny potíže si udržela vysoký morální kredit. Zažila všechny československé i české prezidenty, jejím otcem byl komunistický poslanec Vilém Nový, v 50. letech politický vězeň, po rehabilitaci v 60. letech opět poslanec, rektor vysoké školy politické ÚV KSČ, který se v roce 1969 "proslavil" lživými výroky o Janu Palachovi (viz film Hořící keř). Matka strávila kvůli otcovým politickým aktivitám 5 let v nacistickém koncentračním táboře, Kamilu vychovávala babička. Brzo se vdávala, dvakrát se rozvedla, vychovala 3 děti, vždy se dokázala postarat o sebe i o svou rodinu. Byla součástí disidentské komunity, díky partnerovi Zahajskému se znala s herci a lidmi kolem divadel, z dob jejího působení na obrazovce ji znal celý národ. Své názory na svobodu a demokracii si drží od mládí a jak dnes říká: "Když se ohlédnu za svým životem, tak tam mám čisto. Nikoho jsem vědomě nepodvedla a ani neublížila. A to je báječný pocit.“

zdroj Víkend Dnes

To všechno je realita, která z knihy jednoznačně vyplývá. Ptáte se ale, jaký je můj celkový dojem z rozhovorů? Svým obsahem je kniha samozřejmě zajímavá, jinak to ani u takhle význačné a silné osobnosti být nemůže. Z formy ale moc nadšená nejsem. Je to takový poměrně neuspořádaný rozhovor, kde se řada věcí neustále opakuje a točí v kruhu. Nějak bych čekala, že to bude mít nějakou jednoznačnou chronologii, že se nebude skákat z jednoho životního období tam a zpět. Moučková odpovídá zpříma, pravdivě, často i ostře, jenže často padají podobné otázky i podobné odpovědi, jako by tu knihu vcelku na konci procesu nikdo nečetl (a přitom jsou pod knihou podepsáni dokonce dva odpovědní redaktoři).  

Příklad: Kamila Moučková mnohokrát sděluje, jak je typický beran a jde hlavou proti zdi. Ok, je to starší dáma, může se klidně opakovat - proč se jí proboha ale Světlana Witowská na konci knihy zeptá, jak se projevuje, že je v horoskopu ve znamení Berana? Opakují se otázky a odpovědi týkající se otce,  selhání v případě manželství, práce v televizi. Moučková tvrdí, že nechce mluvit o svém soukromí, na otázku, co by dělala, kdyby mohla dělat cokoliv, tak odpoví, že by psala paměti o svém bohatém životě, kde by to mohla vzít z mnoha stran, z pohledu na soukromí, na děti, na práci, náhled na život, na politiku! O čem je tedy tahle konkrétní kniha?!

Musím se přiznat, že jsem od Světlany Witowské nějak čekala víc. Nějaký tvar, oblouk. Rozvitější otázky, které by zamezily opakování odpovědí, nějak se výrazněji projevit, aby tam byl jednoznačný pohled dvou výrazných žen různých generací, který slibovala anotace. Anebo na druhou stranu žeba i zůstat víc v pozadí a nechat odpovědi Moučkové vyniknout. Nestalo se. Nedávno jsem četla knižní rozhovor s jinou zajímavou osobností, sestrou Angelikou Pintířovou, a musím říct, že to byla oproti téhle knize čirá radost. 

zdroj Lidovky.cz

Hodnocení: 60%

Světlana Witowská, Kamila Moučková: Hlavou proti zdi

• Nakladatel: Zeď
• EAN: 9788090767409
• ISBN: 978-80-907674-0-9
• Popis: 1× kniha, vázaná, 258 stran, česky
• Rozměry: 14,3 × 21,7 cm
• Rok vydání: 2019 (1. vydání)