Lucy Maud Montgomeryová: Anna ze Zeleného domu

V dětství jsem měla období, kdy jsem opravdu intenzivně četla dívčí románky. Byla jsem přesvědčená, že jsem v té době (ano, bavíme se o 80. letech minulého století), přečetla prakticky vše, co se na knižním trhu a v okolních veřejných knihovnách nacházelo. A tvrdila bych, že jsem četla i Annu ze Zeleného domu, to byla přece určitě ta knížka o holce z děcáku, co se chce stát zdravotní sestrou, bydlí  na intru a je zamilovaná do jednoho pacienta na vozíku. No a vidíte, o skoro 40 let později najednou zjišťuji, že Anna ze Zeleného domu je ale naprosto o něčem jiném! (Mimochodem, netušíte někdo, jak se jmenuje ta knížka o holce z intru? Pamatuju si, jak šla na ples a neměla na silonky, tak si na opálené nohy namalovala falešný šev...) 

Letos je ve Čtenářské výzvě téma "Kniha vydaná před sto a více lety" a právě tam na mne Anna ze Zeleného domu vyskočila. Je to prý naprostá klasika, kterou každý zná. Hmm, tak tedy po Peteru Panovi a Malých ženách další známá kniha, která mě minula.  Na databázi knih přes 1000 hodnocení a 92 %? Nejvyšší čas to napravit!

 

S překvapením zjišťuji, že kniha byla poprvé vydána v roce 1908 a odehrává se v Kanadě, na ostrůvku prince Edwarda. Hlavní hrdinkou je jedenáctiletá Anna, sirota s ne moc dobrými zkušenostmi z pěstounských rodin, která ale touží po lásce, přijetí a domově. Anna  se omylem ocitá u stárnoucích sourozenců Marie a Matěje Cuthbertových, kteří se rozhodli pro adopci chlapce, který by jim pomohl v hospodářství. Místo něj ovšem přijela hubená, ošklivá, zrzavá a upovídaná holka. Přesto se sourozenci rozhodnou, že si dívku nechají, což jim, jak asi tušíte, přinese do života a do jejich zeleného venkovského domu štěstí. Anna má neskutečnou fantazii, vše neustále komentuje, koná rychleji než myslí, zároveň je ale velmi bystrá a inteligentní. Na venkově najde svou nejlepší kamarádku Dianu, začne chodit do školy, kde přirozeně vyniká, zároveň ale prožívá spoustu veselých i vážných příhod. Děj knihy pokrývá skoro celé Annino dětství, po základní škole ji sourozenci umožní studium na Akademii a přípravu na učitelskou dráhu. I tady Anna oslní svou povahou a ctižádostí a získá stipendium pro studium na škole vysoké. Anna se však s ohledem na nečekané události a okolnosti rozhodne jinak... Jak? To se dozvíte na konci knihy a pak také v dalších dílech, které na první román rychle navázaly...

 

Nutno uznat, že je to docela milé čtení. Příhody jsou sice předvídatelné (kterak si Anna obarvila vlasy na zeleno, kterak se nechala vyprovokovat a spadla přitom ze střechy, jak nakonec oslnila svým vzhledem a přednesem v recitaci...), ale co byste tak chtěli od knihy pro děti? Být mi 12, tak si to asi užiju maximálně, ale i dnes oceňuji ve své době asi vcelku revoluční příběh o tom, že i dívka, která to navíc měla na začátku těžké, může jít za svým vlastním snem, studovat a realizovat se dle svých přestav. Jinak je knížka v obráceném genderovém gardu něco jako český Kája Mařík. Humor, fantazie, příroda, přátelství, snaha dosáhnout vyšších cílů, orientace na vyšší hodnoty. Vcelku chápu, že pro někoho může být takhle kniha (stejně jako již zmiňovaný Kája Mařík) nejlepší četbou dětství, ke které se dotyčný (resp. spíš dotyčná) opakovaně vrací. 

Jinak kniha se dočkala řady dalších zpracování, třeba v podobě televizních seriálů: klasickou verzi z 80. let najdete pod názvem Anna ze Zelených vršků, moderní a poněkud kontroverzní je pak verze z roku 2017 Anne s E na konci, kterou najdete na Netflixu. V loňském roce uvedl český rozhlas Annu ze Zeleného domu jako rozhlasovou hru, jako audioknihu pak knihu načetla Klára Sedláčková-Oltová pro OneHotBook v roce 2017.

Čtenářskou výzvu mám odškrtnutou, do dalších dílů se už určitě nepustím, ale mám radost, že jsem zdolala další klasickou knihu, kterou by člověk se všeobecným přehledem měl znát.

Hodnocení: 95%

Lucy Maud Montgomeryová: Anna ze Zeleného domu

• Vydáno 1982
• Nakladatelství: Albatros (ČR)
• Orig. název Anne of the Green Gables, 1908
• Počet stran 208
• Jazyk vydání český
• Překlad Libuše Nová
• Edice Veronika
• Ilustrace/foto Dagmar Berková
• Autor obálky Václav Kabát