I lidé s mentálním postižením mají své potřeby, příběhy a bláznivé činy. Lehce humorná a provokativní sonda do milostného života mladíka, který má o kolečko méně v hlavě, ale o kolečko více v srdci, a na dvou kolečkách prchá z ústavu sociální péče.
Laurin Petrska se narodil s lehkým stupněm mentálního postižení a po rodinné tragédii a nejrůznějších životních peripetiích skončil v Ústavu sociální péče v Kytlicích, kde přehodnotili jeho postižení jako středně těžké, což od té doby považoval za pravou příčinu všech svých problémů. Snad by v ústavu mohl žít až do konce života, jenomže se zamiloval. Do dívky z jiného konce republiky. Pro svoji lásku Simonu je připraven udělat cokoliv - opustit celý svůj dosavadní život, včetně jediného místa, které zná, a vyrazit ji hledat. S mapou vytrženou z atlasu a na koloběžce. Příběh místy dojemný, místy znepokojivý, jindy humorný bere čtenáře do míst a rozpoložení mysli, kam by se jenom tak nepodívali.
Inu, tento typ knih čtu, minimálně ze studijních důvodů. Takže jsem si na popud kamarádky Katky, která mě na knihu upozornila, pořídila a začetla se. Vzhledem k tomu, že do problematiky trochu vidím, budu tentokrát poměrně kritická.
První část knihy (úvod a úvodní kapitoly a la přepsaná rodinná anamnéza) mě zrovna nenavnadila. Podivně pospojované věty, velká písmena u místních jmen nahodile (Lužické kopce?!). Ze zpodobnění hlavního hrdiny s lehkým mentálním postižením jsem taky nebyla zrovna odvázaná... Sexuální scény byly do strany 30 celkem tři, některé výrazy opravdu použité nepatřičně, resp. odpovídající spíš předlistopadové době (děj knihy se ovšem odehrává v roce 2007). Být ve vedení ÚSP Kytlice, jehož je hlavní hrdina klientem, tak asi zvažuju nějakou obranu proti poškození dobrého jména...
Samotný příběh je pak taková česká road movie. Mladíka Laurina v ústavu naštvou, a tak se rozhodne, že vyrazí za svou láskou, dívkou Simonou, kterou náhodou potkal a zamiloval se do ní. Podaří se mu někde sebrat koloběžku a s mapou z atlasu vyráží hledat Litvínov. Cestou potkává spoustu různých lidí, někteří mají snahu mu pomoci, jiným je podezřelý a volají policii, další zneužijí Laurinovy situace. Kapitola Otrok, kdy pochybný manželský pár uvězní kluka ve sklepě a zneužívá ho coby sluhu, mi přišla trochu přitažená za vlasy, vzhledem k tomu, jak bývají lidé s tímto druhem postižení neobratní a jak komplikované je občas jim něco vysvětlit, by mi tenhle nápad přišel spíš za trest. Na druhou stranu, už jsem slyšela podobný příběh, byť v něm se jednalo o člověka s tělesným postižením - toho podvodníci drželi v jeho vlastním bytě a obírali ho o sociální dávky. Příběh graduje tím, že Laurin dorazí do Prahy a skončí v psychiatrické léčebně Bohnicích. Naštěstí se mu díky festivalu Mezi ploty povede zase vyváznout a po dalších peripetiích, při kterých už jde o život, nakonec po roce na cestě dosáhnout svého cíle. Výsledek celého snažení nechci prozrazovat, ale dá se tak nějak čekat.
Humoru je v knize oproti očekávání spíš pomálu, resp. nejak se nemůžu smát tomu, že vypravěč využívá ke komickým situacím mentální postižení a jednoduché myšlení hlavního hrdiny. Možná to tak nemyslí, ale prostě to tak dopadá. Nejsem si jistá, jak moc celá kniha odpovídá nějaké reálné skutečnosti, každopoádně bych opravdu chtěla vědět, jestli mentální postižení je tak sexuálně přitažlivé, jak se z knihy jeví (fakt si to nemyslím). Za skvělý vhled do myšlení a způsobu uvažování člověka s mentálním postižením (což je něco, na čem se shodují recenzenci na databázi knih) tuhle knihu taky nepovažuju, nechci zpochybňovat autorovo tříleté působení s lidmi s mentálním postižením, ale jednak mám zkušenost delší a jednak ty koktavé dialogy a hlavně vnitřní monology hlavního hrdiny fakt autenticky nepůsobí...
No, každopádně budeme doufat, že dnes, tj. o 15 let později, než se román odehrává, je situace v Domově pro osoby se zdravotním postižením Kytlice trochu stabilnější a že spolupráce s terénními poskytovateli sociálních služeb funguje o něco líp, než se v knize uvádí. Pokud budeme knihu považovat za příspěvek k podpoře deinstitucionalizace, za lobbování za práva lidí s mentálním postižením na co nejnormálnější život, pak asi ok (jakkoli neobratně se o to tahle kniha pokouší). Sama jsem přesvědčená o tom, že každý by měl žít tak, jak si přeje a měl by k tomu mít odpovídající podporu. Způsob, kterým je to ale podáno v této knize, za úplně šťastný nepovažuju, takže je jen na vás, jestli se do knihy pustíte.
O autorovi (zdroj Kosmas.cz):
Luboš Pavel napsal mnoho pohádek a příběhů. Vystudoval katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU. Pohádky a povídky nejen píše, ale i namlouvá jako audioknihy, a hraje na divadelních prknech. Při psaní je pro něj velmi důležitá zpětná vazba s divákem či posluchačem. Jeho příběhy se vyznačují humorem a hravostí. Jsou napsané přímo „do pusy“, takže se dobře poslouchají.
Luboš Pavel pravidelně připravuje podcasty Pohádkář a Komunikator na iTunes. Vydal čtyři knihy, napsal několik divadelních scénářů a jeden scénář filmový. Již devět let pravidelně namlouvá knihy a časopis pro nevidomé. Pracuje také jako lektor komunikačních a prezentačních dovedností.
Hodnocení: 30%
- Nakladatel: Creatio
- EAN: 9788088209041
- ISBN: 978-80-88209-04-1
- Doporučená prodejní cena: 270 Kč
- Popis: 1× kniha, vázaná, 252 stran, česky
- Rozměry: 12 × 19 cm
- Rok vydání: 2021 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat