Jonas Jonasson: Analfabetka, která uměla počítat

Aneb: Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu... Druhá kniha Jonase Jonassona, autora mezinárodního bestselleru Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, který se ve filmové podobě nedávno objevil v kinech... 

Před dvěma lety jsem pod vánočním stromečkem našla Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Prvotina švédského spisovatele Jonase Jonassona plná absurdních situací mě docela pobavila, oblíbila jsem si zejména postavu Einsteinova bratra:-) Masivní reklama na druhou Jonassovu knihu, Analfabetku, která uměla počítat, přeloženou do češtiny v letošním roce, mě tedy nemohla minout. Na dovolenou jsem si ji pořídila v elektronické verzi, nicméně nakonec jsem si s sebou půjčila ještě i papírovou klasiku a obě varianty poctivě střídala:-) 

Hlavní hrdinkou knihy je černošská dívka Nombeko, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí jihoafrického Johannesburgu. Počátek 60. let v JAR? "Tamní politická reprezentace byla toho názoru, že děti jako Nombeko se zkrátka nepočítají. Tehdejší premiér  proslul řečnickou otázkou, proč by měli černoši chodit do školy, když se stejně nehodí na nic jiného než na nošení dříví a vody."  Nombeko jako většina dětí ze slumu neuměla číst, nikdy nechodila do školy, ale s čísly ji to šlo výborně. Její kariéra začala v kanceláři úřadu pro odvoz fekálií, kam postoupila z místa vynašečky latrín. „Stojí tady vedle mě. Už pár let mi tu s kdečím vypomáhá a musím uznat, že je to šikovná holka." „Do hajzlu!“ rozčílil se Piet du Toit: „Přece nemůžu do takové funkce jmenovat dvanáctileté dítě!“ „Je mi čtrnáct,“ ohradila se dívenka. „A mám devítiletou praxi.“

V pozici vedoucí úřadu pro odvoz fekálií vydržela rok, v mezidobí se číst naučila, a tak po nečekaném vyhazovu vyrazila na jediné místo, které ji na světě lákalo - do Národní knihovny v Pretorii. Bohužel/bohudík ji cestou srazil autem opilý běloch, shodou okolností inženýr zodpovědný za jihoafrický jaderný program. A tak se Nombeko, soudem odsouzená k náhradě škody na vozidle, dostala jako uklizečka na tajnou vojenskou základnu. Nombeko tu pokračuje v samostudiu, čte oběžníky, technické tabulky, nudné analýzy, cokoliv ji přijde pod ruku. V šéfově knihovně objevuje vysokou matematiku a kolegyně z personálu ji učí čínsky. Je to prostě schopné děvče. A protože inženýr je alkoholik a prestižní školu vystudoval jen díky otcovým konexím, Nombeko postupně přebírá jeho kompetence. "Kdyby Nombeko nebyla ženského pohlaví a navíc černoška, začalo by se jí nejspíš postupem času říkat šéfova pravá ruka. Takhle jí zůstalo označení uklízečka." 

Jihoafrická jaderná hlavice je hlavně jejím dílem. A nakonec i jejím osudem - Nombeko se podaří z vojenské základny uprchnout, a to do neutrálního Švédska, leč náhodou si s sebou odváží i jadernou pumu. A následují dlouhé desítky let, kdy se za čtenářova přihlížení pokouší bomby elegantně zbavit. Do cesty se ji přimotají jednovaječná dvojčata Holger a Holger (jeden idiot, druhý génius), čínské sestry vyrábějící starodávné hliněné husy, paranoik z Vietnamu, který kope tunely, agenti Mosadu,  ale také čínský prezident Chu Ťin-tchao, švédský král Karel Gustav a další. Jedna absurdní situace stíhá druhou, o humorné příhody není nouze. Na pozadí se odehrávají důležité události evropských i světových dějin, které ovlivňují i život hlavní hrdinky a lidí kolem ní. Těžko popisovat, nutné přečíst. Už jen kvůli kapitole, ve které švédský král zabíjí na dvorku slepice a premiér se vydává na pole pro brambory. 

Nombeko je sympatická hrdinka. Emancipovaná, vtipná, chytrá, navíc velmi trpělivá. Bavila mě mnohem víc než stoletý Allan z předchozí knihy, to byl takový Forest Gump. Styl knihy je ale Staříkovi podobný - absurdní a nepravděpodobná, ale vlastně možná setkání, dějiny světa a reálné historické postavy. Pro někoho to může být zklamání, ale já proti opakování fungujícího nic nemám. K tomu připočítejte společenskou satiru - jak jihoafrická, tak švédská společnost podaná s humorem, kterého bych se někdy chtěla dožit i v české realitě. Kniha má přes 400 stran, ale čte se velmi lehce, má to spád. Pokud Vás baví ironie a absurdní humor, bude se Vám Analfabetka líbit. Jako kniha na dovolenou - ideální volba. 

Hodnocení: 5/5

     

Jonas Jonasson: Analfabetka, která uměla počítat

Nakladatelství: Panteon
ISBN: 978-80-87697-17-7, EAN: 9788087697177
Originál: Analfabeten som kunde rakna
Překlad: Robovská, Luisa
Popis: 1× kniha, vázaná, 414 stran, 14,5 × 21,5 cm, česky
Rok vydání: 2014 (1. vydání)