Jiří Březina: Promlčení

Loni v létě se mi dostala do rukou prvotina Jiřího Březiny – detektivka Na kopci. Byla jsem z ní nadšená a těšila se, až autor napíše další knihu. Letos v létě jsem se dočkala, před pár dny vyšlo Promlčení,  do kterého jsem se mohla díky laskavosti samotného autora záhy začíst.

Píše se rok 1991 a v pohraniční vsi Pasečky se našlo oběšené tělo jednoho místního starce. Policie velmi záhy zjistí, že se nejedná o sebevraždu, ale o násilný trestný čin. A protože do okruhu podezřelých patří i jeden rakouský novinář, je z Prahy v rámci mezinárodní spolupráce povolán mladý úředník ministerstva vnitra, germanista Ondřej Novotný. Novotný se spolu s místními kriminalisty a rakouským kolegou pokouší zjistit, kdo mohl mít motiv starého muže zabít. Mohla by za tím být dávná kariéra předsedy JZD? Výslechy místních nikam nevedou, pohraničí a vůbec prostory kolem železné opony byly ostatně donedávna takřka uzavřenou oblastí, kde žili jen ti prověření… Aniž by se případ někam posunul, je v blízkém městečku nalezeno druhé tělo – další stařec, který ve vsi kdysi bydlel, člověk, kterého nikdo neměl rád, násilník a rváč. Co měli ti dva společného? Novotný zjistí, že oba dva spojuje doba těsně po druhé světové válce, kdy se oba svým způsobem podíleli na divokém odsunu původního německého obyvatelstva. Může být tohle stopa, která povede k vrahovi? Mnoho desítek let staré události, o kterých se v českém kontextu nikdy moc nemluvilo? Kromě Novotného tenhle motiv nebere nikdo vážně a vypadá to, že vyšetřování bude zastaveno… 

Příběh z doby odsunu je skvělý. Vůbec ne černobílý, naopak, na tehdejší osudy je nahlíženo z více úhlů. O téhle etapě našich dějin je potřeba mluvit a připomínat ji, zvlášť v dnešní komplikované době, a zvolit pro to „lehčí žánr“ byl skvělý nápad.  

Jenže… to „jenže“ vyvěrá z formální podoby vyprávění. Příběh je totiž koncipován jako v současnosti se odehrávající rozhovor mladého policisty Tomáš Volfa, který v archivu narazil na dva nevyřešené případy z počátku devadesátých let a  Ondřeje Novotného, někdejšího vyšetřovatele, nyní  však úspěšného politika,  ba stínového ministra vnitra. Volf vidí v objasnění případů možnost, jak nastartovat vlastní kriminalistickou kariéru, a tak se vydává do Prahy, aby z Novotného dostal co nejvíc informací. Nervózní doba před volbami, oba dva se vidí prvně v životě, navzájem jsou si vcelku nesympatičtí a přesto: Novotný Volfa přijme a hned  spustí barvité vyprávění a v pečlivě vyladěném monologu ze sebe postupně vysype celou historii. Tomuhle nějak nejsem schopná uvěřit…

Pokud by se autorovi podařilo vymyslet nějaký uvěřitelnější rámec příběhu, určitě by to knize hodně pomohlo. Jinak ale nemám příliš co vytknout. Autorovi se daří vylíčit prostředí – je vidět, že to na Šumavě zná, dokáže vystihnout mentalitu lidí, žijících v pohraničí v určité době. Velmi se mu daří postihnout i ono komplikované poválečné období, a to i přesto, že hned v úvodu knihy předznamenává: „Mým cílem není vyvolat debatu, měnit názory ani přesně vykreslit určitá období historie této země. Chtěl jsem jen napsat detektivní román.“ A to se mu povedlo -  až do poslední chvíle jsem netušila, kdo byl vrah. A že rozluštění  bylo docela vtipné.

Snad jen jediná poznámka k reáliím – opravdu jezdí příslušníci Policie zadarmo vlakem?:-)

Těším se na další knihu, vedle Michaely Klevisové a Dominika Dána se Jiří Březina stal mým oblíbeným autorem českých/československých detektivních románů.

Zdroj: Petr Zikmund, Deník.

Díky autorovi za recenzní výtisk. 

Hodnocení: 80%

Trailer, který by Vás mohl na knihu nalákat:

Jiří Březina:  Promlčení

• Nakladatel: Motto
• ISBN: 978-80-267-0443-0, EAN: 9788026704430
• Popis: 1× kniha, vázaná, 248 stran, 13 × 21 cm, česky
• Rozměry: 13 × 21 cm
• Rok vydání: 2015 (1. vydání