Radka Třeštíková: Veselí

"Jsi NEPOUČITELNÁ", říkám si, zatímco otvírám balíček, který mi právě dovezl náš nový poštovní doručovatel. "Nová Třeštíková? Neblázni. Víš, že nejsi ta správná cílová skupina, poslední dvě knížky (tady a tady) tě nebavily, tak proč, proboha, zkoušet to do třetice??" "Třeba si to chci přečíst jen proto, že mě zajímá, o čem se píše v možná nejprodávanější knížce letošních Vánoci. Pod stromečkem ji najde několik desítek tisíc žen", odpovídám svému pochybovačnému já. Situace kolem Veselí je prostě zcela schizofrenní:-)

Tentokrát se Radka Třeštíková pustila do příběhu, který se odehrává na jižní Moravě, ve městě Veselí, ze kterého Třeštíková pochází a které dalo knize i název. Moravské nářečí (mimochodem výborný nápad, dost se mi to líbilo) nás tak příběhem provází od začátku až do konce. 

Hlavní hrdinkou je třiatřicetiletá Eliška, která se po patnácti letech života v Praze a v cizině vrací do rodného města. Proč se vrací, jsem vlastně vůbec nepochopila. Ok, vyhodili ji z reklamky, má za sebou pár nevydařených vztahů, nic z toho mi ale nepřipadá jako dostatečný důvod k přesunu do do města s deseti tisíci obyvateli, notabene zpět do domu rodičů, kde věčně něco nefunguje a na rozvrzané válendě v dětském pokojíku se nedá spát. Rodiče nerezignovali jen na údržbu domu, jejich partnerský vztah už také dávno skončil, byť dosud při Eliščiných víkendových návštěvách úspěšně předstírali opak. Svou dospělou neprovdanou a bezdětnou dceru ale překvapivě vítají s otevřenou náručí. A nepřipadá jim divný ani Eliščin nápad otevřít si na náměstí prodejnu s rybářskými potřebami. Eliška si začíná zvykat na život v maloměstě, ve kterém chcípnul pes, pokouší se vyplnit si volný čas nabízejícími se aktivitami, potkává se s lidmi, které zná z mládí a navazuje poněkud svérázné milostné a sexuální vztahy. Najde Eliška samu sebe? Co pro ni znamená její rodina? Chce Eliška vůbec dospět?

Musím se přiznat, že první dvě třetiny knihy se mi líbily opravdu moc. Možná v tom trochu hraje burčák, který jsem při čtení tematicky (a systematicky) popíjela, ale já se opravdu bavila. Veselí je totiž  (minimální v první polovině) pojato jako humoristická kniha, stylem tak trochu podobná třeba Aristokratce. A některé příhody jsou opravdu skvostné - třeba u cvičení s dětmi nebo kursu vaření jsem se smála nahlas (Směju se u Třeštíkové? Já? Co se děje?)

Návrat do míst dětství není nijak originální námět, to už v různých obměnách nacházíme v knihách českých autorů dlouho (Hájíček, Soukupová), ale nápad s moravským dialektem a snaha pojmout to spíš zábavně, než tragicky či realisticky, to se cení. Přesto mi ale přijde, že Třeštíková zdaleka nevyužila to, co se nabízelo - naznačené osudy maminky, která měla na víc a zahodila se ve Veselí, osud nejlepšího tatínka na světě, který ale býval komunistickým prominentem - kdyby to šlo trochu do hloubky, asi bych si to užila víc, než milence Standu, který jezdí s hovnocucem... Ale možná už by to na věrné čtenářky bylo moc, co já vím. 

Co Radce Třeštíkové navíc nejde, to jsou konce. A přitom tentokrát chybělo tak málo - skončit o 100 stran dřív... Mělo by to dramatický oblouk, hlavu i patu, hrdince by zůstala otevřená cesta k přijetí vlastní odpovědnosti za svůj život a já bych měla povznesený pocit, že tentokrát to nebylo marné.  

Objektivně ale musím uznat, že Veselí je výrazně lepší, než předchozí dvě knihy, kterou jsem od Radky Třeštíkové četla. Zacílení na jednu hrdinku, znalost místních reálií, poměrů a jazyka, možná trochu generační zkušenost, to vše tentokrát napomohlo k lepšímu výsledku. Jsem docela zvědavá, jak si takhle knížka letos na podzim povede. (Asi dobře:-)

Děkuji nakladatelství AlbatrosMédia za možnost přečíst si knížku jen pár dní po vydání.

Hodnocení: 80%

Radka Třeštíková: Veselí

• Nakladatel: Motto
• EAN: 9788026712602
• ISBN: 978-80-267-1260-2
• Popis:1× kniha, vázaná, 424 stran, česky
• Rozměry: 13,5 × 21,2 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)