Stránky

sobota 16. března 2024

Galerie Lázně: nové jarní výstavy - Josef Baier | Sound Shapes a Ivana Lomová | Ticho

V Liberci, v Oblastní galerii, které se říká Lázně (protože sídlí v bývalých Lázních Františka Josefa I.), teď máme dvě nové výstavy, které stojí za návštěvu.

V hlavní bazénové hale je výstava Josefa Baiera Sound Shapes a v prostoru Podbazénové haly pak retrospektiva Ivany Lomové Ticho.


Významný rakouský autor monumentálních děl do veřejného prostoru Josef Baier (1951) představí v bazénové hale Oblastní galerie Liberec svou kineticko-zvukovou instalaci Hörkurven (2017), v níž rozpohybovaná kyvadla rozezvučují precizně vyladěné zvukové trubice. Zvuková kompozice je provázána s vizuálním vjemem – vlnící se drahou pohybujících se kyvadel. V dalších prostorech galerie bude prezentován širší kontext Baierovy tvorby – abstraktní geometrická díla propojující estetickou rovinu s filozofickou a matematickou inspirací, instalace vztahující se ke čtyřem hlavním živlům, zvuková díla i hravá kinetická tvorba.

Kreslení v písku, interaktivní exponát


Pěkné, byť by mě ten zvuk asi přivedl do blázince...


   



Obrazy Ivany Lomové jsou jako okamžiky zastaveného času. Její realistická malba svět nijak nedramatizuje, nepřidává mu nadbytečnou romantičnost ani sentimentalitu. Její obrazy jsou právě tím, co sami vidíme na první pohled – jsou to obrazy skutečnosti, které svět nesoudí ani s ním nebojují. Obrazy Ivany Lomové odrážejí realitu pozorovatele, často s mírně ironickým komentářem, nezřídka s pocitem vděku a někdy zase s lehce chladným odstupem. Kompozice jejích obrazů jsou kompozice našich vlastních pohledů – vidí to, co vidíme i my.

A když se dívá malířka, díváme se i my. Naše zkušenost dlouhé cesty vlakem se prolíná se zkušeností zachycenou na plátně a přetavuje se do jakéhosi obecně platného zážitku, do symbolické scény. Už nevnímáme, jestli vlakem cestuje malířka, nebo my. Podřimující cestující s krajinou ubíhající za oknem se stávají symbolem pro cestu jako takovou. Nevnímáme, zda jsme u okna stáli my, nebo malířčin příbuzný – okno se stává průsečíkem našich žitých zkušeností, symbolem prodloužení pohledu, ale také symbolem samoty, soustředění a lehké melancholie.

Monografická výstava malířky Ivany Lomové představí autorčinu tvorbu posledních více než dvaceti let. Zahrnuje malby z cyklu Muži a ženy (1999), Pod dekou (2000), Samota (2009), Kavárny (2010), Cestující (2012), Praha (2021). K výstavě je vydán katalog.









Téměř fotorealistické malby: okna, vlaky, čekárny, kavárny, domy. Úplně vás to zastaví...

Obě výstavy můžete v Lázních navštívit do 26. 5. 2024. 

Žádné komentáře:

Okomentovat