Jiří Březina: Promlčení

Loni v létě se mi dostala do rukou prvotina Jiřího Březiny – detektivka Na kopci. Byla jsem z ní nadšená a těšila se, až autor napíše další knihu. Letos v létě jsem se dočkala, před pár dny vyšlo Promlčení,  do kterého jsem se mohla díky laskavosti samotného autora záhy začíst.

Píše se rok 1991 a v pohraniční vsi Pasečky se našlo oběšené tělo jednoho místního starce. Policie velmi záhy zjistí, že se nejedná o sebevraždu, ale o násilný trestný čin. A protože do okruhu podezřelých patří i jeden rakouský novinář, je z Prahy v rámci mezinárodní spolupráce povolán mladý úředník ministerstva vnitra, germanista Ondřej Novotný. Novotný se spolu s místními kriminalisty a rakouským kolegou pokouší zjistit, kdo mohl mít motiv starého muže zabít. Mohla by za tím být dávná kariéra předsedy JZD? Výslechy místních nikam nevedou, pohraničí a vůbec prostory kolem železné opony byly ostatně donedávna takřka uzavřenou oblastí, kde žili jen ti prověření… Aniž by se případ někam posunul, je v blízkém městečku nalezeno druhé tělo – další stařec, který ve vsi kdysi bydlel, člověk, kterého nikdo neměl rád, násilník a rváč. Co měli ti dva společného? Novotný zjistí, že oba dva spojuje doba těsně po druhé světové válce, kdy se oba svým způsobem podíleli na divokém odsunu původního německého obyvatelstva. Může být tohle stopa, která povede k vrahovi? Mnoho desítek let staré události, o kterých se v českém kontextu nikdy moc nemluvilo? Kromě Novotného tenhle motiv nebere nikdo vážně a vypadá to, že vyšetřování bude zastaveno… 

Příběh z doby odsunu je skvělý. Vůbec ne černobílý, naopak, na tehdejší osudy je nahlíženo z více úhlů. O téhle etapě našich dějin je potřeba mluvit a připomínat ji, zvlášť v dnešní komplikované době, a zvolit pro to „lehčí žánr“ byl skvělý nápad.  

Jenže… to „jenže“ vyvěrá z formální podoby vyprávění. Příběh je totiž koncipován jako v současnosti se odehrávající rozhovor mladého policisty Tomáš Volfa, který v archivu narazil na dva nevyřešené případy z počátku devadesátých let a  Ondřeje Novotného, někdejšího vyšetřovatele, nyní  však úspěšného politika,  ba stínového ministra vnitra. Volf vidí v objasnění případů možnost, jak nastartovat vlastní kriminalistickou kariéru, a tak se vydává do Prahy, aby z Novotného dostal co nejvíc informací. Nervózní doba před volbami, oba dva se vidí prvně v životě, navzájem jsou si vcelku nesympatičtí a přesto: Novotný Volfa přijme a hned  spustí barvité vyprávění a v pečlivě vyladěném monologu ze sebe postupně vysype celou historii. Tomuhle nějak nejsem schopná uvěřit…

Pokud by se autorovi podařilo vymyslet nějaký uvěřitelnější rámec příběhu, určitě by to knize hodně pomohlo. Jinak ale nemám příliš co vytknout. Autorovi se daří vylíčit prostředí – je vidět, že to na Šumavě zná, dokáže vystihnout mentalitu lidí, žijících v pohraničí v určité době. Velmi se mu daří postihnout i ono komplikované poválečné období, a to i přesto, že hned v úvodu knihy předznamenává: „Mým cílem není vyvolat debatu, měnit názory ani přesně vykreslit určitá období historie této země. Chtěl jsem jen napsat detektivní román.“ A to se mu povedlo -  až do poslední chvíle jsem netušila, kdo byl vrah. A že rozluštění  bylo docela vtipné.

Snad jen jediná poznámka k reáliím – opravdu jezdí příslušníci Policie zadarmo vlakem?:-)

Těším se na další knihu, vedle Michaely Klevisové a Dominika Dána se Jiří Březina stal mým oblíbeným autorem českých/československých detektivních románů.

Zdroj: Petr Zikmund, Deník.

Díky autorovi za recenzní výtisk. 

Hodnocení: 80%

Trailer, který by Vás mohl na knihu nalákat:

Jiří Březina:  Promlčení

• Nakladatel: Motto
• ISBN: 978-80-267-0443-0, EAN: 9788026704430
• Popis: 1× kniha, vázaná, 248 stran, 13 × 21 cm, česky
• Rozměry: 13 × 21 cm
• Rok vydání: 2015 (1. vydání

Peter May: Skála

Ostrov Lewis je součástí souostroví Hebridy u Skotska. Je to divoké a temné místo – nekonečný oceán, písečné pláže, duny pokryté kobercem divokých travin, mokřady s jezírky, skály. Žít tady není jednoduché. Těžká fyzická dřina, izolace od okolního světa, alkohol, nedostatek pracovních příležitostí. Jediným zpestřením života je každoroční výprava 12 nejzkušenějších mužů z ostrova na 50 mil vzdálenou nepřístupnou skálu An Sgeir, kam jezdí zabíjet mláďata terejů, vyhledávanou pochoutku. Tradice udržovaná po několik staletí, i když v dnešní době dost brutální přežitek. Skála je zároveň brána i jako jakési iniciační místo, kde se z mladíků stávají muži. Co se na Skále stane, to tam také zůstane.

A právě na ostrově Lewis je nalezeno tělo brutálně zavražděného muže, místního násilníka a flákače. Modus operandi odpovídá jedné vraždě v Edinburgu, a tak je na místo povolán detektiv Fin Macleod, který z ostrova Lewis shodou okolností pochází. Fin právě prochází rodinnou tragédií, přišel o malého syna, odjezd by mu  mohl pomoci přijít na jiné myšlenky. To se splní měrou vrchovatou, Finovi se vrací vzpomínky na dětství a mládí. Na ostrově se potkává se starými známými, kamarády s dětství, prvními láskami, téměř nikdo ale z jeho návratu není nadšený. Fin si skládá dílky neobvyklé skládačky, ve které hraje roli i on sám, a postupně zjišťuje, že pro některé díly se bude muset vrátit hodně hluboko do své paměti… Svou roli tu sehraje i skála An Sgeir, jedné výpravy za tereji se totiž Fin před lety zúčastnil, ta výprava tenkrát neskončila zrovna šťastně.

Skála je překvapivě napínavá kniha. Není to vlastně ani detektivka v pravém slova smyslu, spíš psychologický román s prvky krimi. Ve vyprávění se střídá současnost v er-formě, kdy čtenář sleduje Fina při vyšetřování a potulování po ostrově, s ich-formou Finových vzpomínek, které se vracejí do minulosti. Střídání vypravěčských forem a časových rovin vytváří velmi příjemný rytmus, navíc to usnadňuje čtenářovu orientaci. Odkrývá se před námi dávná a temná minulost, staré křivdy a tragédie, neutěšenost zdejšího života, uniknout odsud se podaří jen málokomu... Vše souvisí se vším a jednotlivé dílky do sebe na konec poměrně překvapivě zapadnou. Působivě jsou podány reálie ostrova Lewis i Skály, nehostinná atmosféra, člověk skoro cítí ten všudypřítomný chlad, déšť, skučící vítr. Nelenila jsem a trochu si zagooglila  - skála, kde vraždění mláďat terejů zvaných guga probíhá, skutečně existuje, jmenuje se Sula Sgeir a realita si s popisem v knize opravdu nezadá..  https://www.youtube.com/watch?v=pMWH5iGPwJ0. 

Bavilo mě, že v knize vše tak pomalu plynulo, vůbec mi nevadily dlouhé popisy, vzpomínky na školní léta a dětské příhody příběh pěkně oživovaly.  Musím říct, že jsem si touto knihou spravila o Peterovi Mayovi mínění – Pán ohně, kterého jsem četla nedávno, mě na rozdíl od Skály moc nenadchl. Jediná výtka – překlad. Většina knihy je přeložená skvěle (a že je co překládat), ale některé dětské dialogy mi přišly na sedmileté děti nebo přístavní dělníky trochu šroubované... Příp. výroky typu „Nemáš nepravdu“ či několik nepřeložených slov z gaelštiny nebo angličtiny, které zřejmě mají učinit čtení exotičtějším (trawler, machair), já to ale nějak neoceňuju a nemám chuť si podobné věci při čtení googlit. Možná by stačily překlad v podobě vysvětlivky pod čarou, v e-booku jsem je ale každopádně nenašla. Dá se to ale přežít. 

 

Máte-li chuť na podmanivou atmosféru pro nás exotických vnějších Hebrid a chcete-li si přečíst silný příběh, bude Skála to pravé čtení pro Vás.  Já jsem si to každopádně dost užila a už se těším na zbylé dva díly této volné trilogie z ostrova Lewis.

Hodnocení: 90%

Peter May: Skála

• Nakladatel: Host
• ISBN: 978-80-7294-707-2, EAN: 9788072947072
• Překlad: Kaprová, Linda
• Popis: 1× kniha, vázaná, 392 stran, 13,5 × 20,5 cm, česky
• Rok vydání: 2013

Karel Kubát: Sladký život

Čas od času se pustím do nějaké odborné, byť samozřejmě spíše populárně naučné publikace. Tentokrát jsem dostala nabídku recenzovat knihu o cukrovce, což mě zaujalo. V těhotenství jsem měla gestační diabetes, což zvyšuje riziko cukrovky 2.typu, můj životní styl se taky nedá považovat za ukázkový… A hlavně – kolem mne se tohle onemocnění začíná vyskytovat nějak hrozivě často... 

Cukrovka, nebo-li diabetes mellitus, česky též úplavice cukrová, je souhrnný název pro skupinu onemocnění, které spojuje jedna věc – porucha metabolismu sacharidů. V bohatém západním světě počet nemocných stoupá přímo epidemiologicky. I v Česku počet diabetiků prudce stoupá, aktuálně se s tímto onemocněním léčí více než 800 tisíc lidí. A právě jim je určena kniha doktora Karla Kubáta, internisty, který se s diabetiky ve své lékařské praxi denně setkává.

Cílem knihy je rozšířit informace o onemocnění, objasnit příčiny vzniku diabetu 1. i 2. typu a nasměrovat čtenáře na správnou cestu – ke zdraví. S ohledem na tyto cíle byla zvolena netradiční forma knihy, informace jsou totiž čtenáři předkládány formou rozhovorů, které vedou lékař Carlo a Giordano Bruno, italský filosof a astronom, který se proslavil tezemi o tom, že Země ani Slunce není středem vesmíru a že vesmír je nekonečný. Bruno tu představuje „hlavu otevřenou“, zvídavého člověka se zdravým selským rozumem, který se nebojí klást nepříjemné otázky. Postupně se k nim přidávají ještě další dva účastníci rozhovoru – Paolo, který zastupuje stranu pacientů a význačný vědec a specialista označovaný jako Ins. (z italského l’insegnante neboli česky učitel) – ten zase kope za medicínu a nejnovější vědecké poznatky.

Tito čtyři lidé vedou rozhovory o cukrovce, snaží se co nejnázorněji – včetně poměrně drastických příběhů o konkrétních pacientech – vysvětlit, v čem je vlastně problém a jak ho řešit. Pohledy všech zúčastněných se samozřejmě liší, jinak vše vidí člověk, který musel podstoupit chirurgické zmenšení žaludku, aby zhubl a vypořádal se tak s některými problémy, které s sebou diabetes nese, jiný názor zastává špičkový specialista, který se na svém skvěle vybaveném pracovišti setkává s těmi nejzávažnějšími, ale také nejvzácnějšími, či nejméně pravděpodobnými případy, a jinak se k problémům staví praktik, který se s nemocí potkává ve své ordinaci každodenně. Převažujícím pohledem je každopádně pohled lékaře z praxe, internisty, kterému vozí pacienty v kolapsovém stavu, který ošetřuje lidi, co kvůli cukrovce přišli o zrak, nohu, skončili na jednotce intenzivní péče, zemřeli... Giordano Bruno se snaží všechny názory korigovat, překládat do „normálního jazyka“, nechává si vysvětlit pojmy, kterým nerozumí a přispívá tak ke srozumitelnosti publikace. V knize nechybí humor ani slovní přestřelky, jsou tu i názorné ilustrace a zobecňující schémata.

A co je tedy vlastně hlavní příčinou cukrovky, tedy konkrétně cukrovky 2. typu, kterou trpí 90 % všech pacientů s diabetem? Podle autora za vším stojí hlavně náš současný nezdravý životní styl. Málo pohybu, nadměrné množství jídla. A řešení je jednoduché: přiměřený příjem a výdej energie. Prostě jen trochu méně jíst a trochu více chodit! Jak říká autor: V okamžiku, kdy každý z nás přijme zodpovědnost za své zdraví, vyřeší se řada problémů v diabetologii. I v řadě jiných oborů. … Všechny zásady zdravého životního stylu známe. Jen míváme problém s tím je dodržovat. Po přečtení knihy Sladký život by měl mít čtenář jedinou touhu: Chci udělat všechno, abych se vyhnul cukrovce!

Přiznávám, že můj dojem z knihy je poněkud rozporuplný. Na jednu stranu celkem dobře chápu záměr autora a přiznávám, že mě rozhodně přesvědčil o tom, že bych se svým aktuálním životním stylem měla něco dělat. Na druhou stranu je to v některých částech (kapitoly o příčinách vzniku cukrovky, o medikamentózních způsobech léčby, o vlivu hormonů a další) stále velmi odborná kniha, která od svých čtenářů vyžaduje opravdu vysoké nasazení. Použitá forma rozhovorů je vcelku dobrý nápad, ale problém se srozumitelností textu se tím nevyřešil. Kniha by měla zřejmě spadat do kategorie populárně naučná literatura a měla by být určena širokému okruhu čtenářů, ale to se myslím tak úplně nepodařilo.

A tak se tedy na závěr připojuji k autorovu zvolání: Pojďte se raději projít než číst nějakou nudnou knihu! To je to správné kouzlo!

Hodnocení: 60 %

Karel Kubát: Sladký život

·         Nakladatel: Grada
·         ISBN: 978-80-247-5657-8, EAN: 9788024756578
·         Popis: 1× kniha, brožovaná, 190 stran, 15 × 21 cm, česky
·         Rok vydání: 2015 (1. vydání)