Zobrazují se příspěvky se štítkemvýstava. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýstava. Zobrazit všechny příspěvky

středa 10. června 2026

Můj tati O. (unikátní výstava v Litomyšli)

Letos slavíme sto let od narození Olbrama Zoubka. Mám jeho díla i díla jeho první manželky Evy Kmentové moc ráda. A tak jsem neváhala a nenechala jsem si ujít unikátní příležitost - navštívit v  Litomyšli na náměstí byt, ve kterém Olbram Zoubek žil se svou druhou rodinou. Dcera Eva tu vytvořila unikátní vzpomínkový prostor na svého tatínka a oním bytem, ve kterém strávila dětství a mládí, také sama návštěvníky provází. Je to moc milé, autentické a asi také pokaždé jiné - v naší skupině byla například paní, která s Olbramem Zoubkem jako mladá pracovala a dost si toho pamatovala. Každopádně jsem si ten výlet do Litomyšle opravdu hodně užila. 

Byt bude přístupný pravděpodovně jen do podzimu, tak si to nenechte ujít. Rezervační systém tady: https://muj-tati-o.reservio.com/events . 


Můj tati O.
Vzpomínka na mého tatínka Olbrama Zoubka ke 100. výročí jeho narození

Sochy, reliéfy a fotografie z doby, kdy tatínek spolu s dalšími umělci restauroval sedmnáct sezón sgrafita litomyšlského zámku (1974–1991). A dopisy mé mamince, jeho druhé ženě.

Rozkročení mezi dvěma domovy bylo jeho dobrovolným údělem. Vzdálenost a odloučení zkracovala korespondence. Letní měsíce a víkendy jsme trávili společně, zbytek času nahrazovalo nepřetržité putování dopisů mezi Prahou a Litomyšlí. Za téměř čtyři desetiletí jich napsal otec mé mamince přes čtyři tisíce.

Díky tomu dnes máme naprosto unikátní archivní materiál, který vypovídá nejen o jeho umělecké tvorbě a realizacích v architektuře, ale také o každodenním životě, provozu ateliéru, pražské rodině či shánění nedostupného materiálu. Dalším velkým tématem je jeho občanská angažovanost a s tím související odposlouchávání, zákazy výstav nebo výslechy ohledně posmrtné masky Jana Palacha.

Demokratizace společnosti si ve výtvarnické obci žádala plné nasazení. V době revoluce a těsně po ní přišla obrovská únava. A zájem o otce stoupal.

Litomyšl se stává nejen rodinným zázemím, ale i útočištěm před pražským rušným životem, vítanými i nevítanými návštěvami. Za zdmi tohoto domu se bydlí, pije večerní sklenička. Probírá se vše, co se do dopisů nevešlo. A bylo velké těšení – na tatínkův příjezd. Poměrně pravidelný režim vzájemných návštěv určoval rytmus mého dětství.

Zvu vás na komentované prohlídky do bytu, který je částečně vrácen do původní podoby a částečně je dočasným výstavním prostorem. Na díla mimo jiné inspirovaná rodinou, která jsou doprovázena fotografiemi z rodinného archivu a úryvky z dopisů.

Eva Zoubková, dcera Olbrama Zoubka

čtvrtek 30. dubna 2026

Výstava Endles curiosity

Zajímavá výstava, která byla k vidění v Galerii Magnus Art (Galerii J&T Banky) v Karlíně. 

Výstava vybraných děl ze sbírky Sublime Hyacinth

Nikl, Rittstein, Císařovský, Bolf.... Už letmý pohled na jména ze sbírky Sublime Hyacinth napovídá, že její osu tvoří výrazné osobnosti české porevoluční umělecké scény. Manželé Yvette a Boudewijn, kteří za sbírkou stojí, přitom oba pochází z Nizozemska. Na začátku 90. let se ovšem poznali v Praze a právě v Praze začala vznikat, bobtnat a rozpínat se jejich vášeň pro české umění.

Pro sběratele to musela být léta mimořádně dobrodružná. První orientace v nové zemi, hledání opěrných bodů v jejím kulturním terénu, prošlapávání cest k jednotlivým ateliérům i překonávání dnes už téměř nepředstavitelné jazykové bariéry. A především postupné objevování uměleckých osobností a navazování pevných přátelství i filantropických vztahů, které přetrvávají po desetiletí.

Neméně dobrodružnou kapitolou však byl tento proces i pro samotné české současné umění. To je obvykle nahlíženo pohledem insiderů těch, kteří jsou jeho organickou součástí a vyrůstají z téhož kulturního podhoubí. Perspektiva Yvette a Boudewijna je jiná: je to pohled zvenčí, zbavený místních samozřejmostí, vedený zdravým odstupem i bezmeznou zvědavostí.

Navzdory tomu je dnes zpětným pohledem sbírka Sublime Hyacinth reprezentativním výběrem toho, co se především na poli mladé české porevoluční malby za posledních třicet let odehrálo.



















Více zde


pondělí 27. dubna 2026

Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění



Před dvěma lety připravil Jiří Fajt  výstavu Fragmenty paměti pro Státní umělecké sbírky v Drážďanech - součástí byl i Svatovítský poklad. Tehdy to vyvolalo velkou polemiku na politické scéně, zejména těch, kteří nemají o umění ani šajn - viz rozhovor s Jiřím Fajtem z té doby. Drážďany jsem nestihla, ale pražskou výstavu, která momentálně až do půlky prázdnin probíhá v Jízdárně Pražského hradu, ano. Těšila jsem se na ní a odcházela spokojená. Spojení starých vzácných liturgických předmětů a současného moderního umění na mne překvapivě zafungovalo. 


Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Francis Bacon | Joseph Beuys | Magdalena Jetelová | Anselm Kiefer | Josef Koudelka | Gerhard Richter | Julian Rosefeldt | Edmund de Waal | Mark Wallinger

Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV. středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti.

Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti.

Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera, Magdaleny Jetelové a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti?

Datum a místo konání:
27. března – 26. července 2026
otevřeno denně 10:00 – 18:00
Jízdárna Pražského hradu