Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Před dvěma lety připravil Jiří Fajt  výstavu Fragmenty paměti pro Státní umělecké sbírky v Drážďanech - součástí byl i Svatovítský poklad. Tehdy to vyvolalo velkou polemiku na politické scéně, zejména těch, kteří nemají o umění ani šajn - viz rozhovor s Jiřím Fajtem z té doby. Drážďany jsem nestihla, ale pražskou výstavu, která momentálně až do půlky prázdnin probíhá v Jízdárně Pražského hradu, ano. Těšila jsem se na ní a odcházela spokojená. Spojení starých vzácných liturgických předmětů a současného moderního umění na mne překvapivě zafungovalo. 

Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Francis Bacon | Joseph Beuys | Magdalena Jetelová | Anselm Kiefer | Josef Koudelka | Gerhard Richter | Julian Rosefeldt | Edmund de Waal | Mark Wallinger

Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV. středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti.

Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti.

Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera, Magdaleny Jetelové a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti?

Datum a místo konání:

27. března – 26. července 2026

otevřeno denně 10:00 – 18:00

Jízdárna Pražského hradu

Hayley Gelfuso: Kniha ztracených vzpomínek

Chtěli byste se na chvíli přenést do jiného světa? Do jiné dimenze, kde strážci času uchovávají (anebo také ničí) vzpomínky z minulosti? Právě sem se můžete podívat v prvotině americké spisovatelky Hayley Gelfusové s názvem Kniha ztracených vzpomínek, která si získala pozornost čtenářů po celém světě. Českým čtenářům ji předkládá nakladatelství Ikar.

Jedenáctiletá Lisavet se v roce 1938 ocitá na zvláštním místě, v obří knihovně, kde jsou uchovávány vzpomínky mrtvých. Ukryl ji sem před nacisty její otec, židovský hodinář. Dívka vyrůstá mezi regály a svět poznává jen prostřednictvím cizí paměti, cestuje vzpomínkami lidí, prožívá jejich emoce. Naráží ale také na tzv. strážce času – agenty, kteří se z rozkazu svých vlád pokoušejí měnit historii. Ničí vybrané vzpomínky a vymazávají tak z dějin myšlenky i osoby. Lisavet se jim to snaží překazit, při tom se seznamuje s Američanem Ernestem, který její život výrazně ovlivní.

 

Druhá linie se odehrává v roce 1965, kdy se šestnáctiletá Amelia po smrti svého strýce Ernesta zapojuje do pátrání po neznámé knize vzpomínek. Amelia dostane díky agentce CIA Moiře možnost vstoupit do knihovny a rychle pochopí, že čas a pravda jsou vlastně něco velmi relativního. Podaří se Amelii vyluštit tajemství svého života a své rodiny? A dokáže to, aniž by současný svět zanikl?

Kniha ztracených vzpomínek je velmi zajímavý román. Dovolí nám nahlédnout nejen do tajemného světa mezi prostorem a časem, ale také do poválečné Ameriky a do období studené války. Jádrem knihy jsou otázky pravdy a svědomí, role cenzury. Kdo má právo rozhodovat o tom, které příběhy si zaslouží přežít? A co se stane, když vymažeme nepohodlné vzpomínky? Není to ale kniha vyložené politická, je to román plný emocí, těšit se můžete na propletené vztahy a překvapivě třeba i na moderní poezii. Tempo je možná trochu pomalejší, ale o to víc vyniká atmosféra knihy. Nabízí se srovnání s Půlnoční knihovnou Matta Haiga, tato kniha je však narozdíl od ní výrazně hlubší, originálnější a podnětnější. Myslím, že o ní budu ještě dlouho přemýšlet.

Hayley Gelfuso je mladá americká autorka, která vystudovala biologii. Ve svém debutu spojila svůj zájem o historii a lidskou paměť, při psaní se inspirovala např. středověkými kronikami, které se velmi často přepisovaly na politickou objednávku. Kniha ztracených vzpomínek se hned po vydání stala v anglicky mluvících zemích bestsellerem.

Děkuji knihkupectví Luxor za recenzní text.

Hodnocení: 90 %

Hayley Gelfuso: Kniha ztracených vzpomínek

• Nakladatel: Ikar
• EAN: 9788024957036
• ISBN: 978-80-249-5703-6
• Doporučená prodejní cena: 459 Kč
• Původní název: The Book of Lost Hours
• Překlad: Zveřinová, Zdeňka
• Popis:1× kniha, brožovaná, 408 stran, česky
• Rozměry: 13 × 20,5 cm
• Rok vydání: 2026 (1. vydání)

Kristýna Trpková: Temné břehy

Kristýna Trpková patří mezi nejvýraznější současné české autorky detektivek. Proslavila se trilogií Stvůra, Vesnice a Vetřelec, přičemž první díl získal cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivku a v loňském roce se dočkal i filmového zpracování s Kristýnou Ryškou a Kryštofem Hádkem v hlavních rolích. Její nejnovější román Temné břehy, nesoucí podtitul Pod hladinou číhá zlo, přivádí čtenáře do východních Čech, do zdánlivě poklidného městečka jménem Holice.

Právě zde se odehrává případ zmizelé mladé ženy, který dostává na starost kriminalistka Emilie Volfová. Pro Emilii jde o velmi osobní záležitost, a to nejen proto, že pohřešovanou dívku dobře zná. Holice před čtrnácti lety zažily sérii brutálních vražd dospívajících dívek, jejichž pachatel nebyl nikdy dopaden. Sama Emilie byla tenkrát obětí a ocitla se velmi blízko smrti, vyvázla snad jen zázrakem. Teď vše vypadá podobně, intuice či možná nějaké jiné síly táhnou Emilii do opuštěného kempu na břehu místního rybníka, kde se tenkrát tragédie odehrála. Mohl se vrah po letech vrátit? Nebo se jedná o napodobitele? Jak by ale mohl znát všechny ty podrobnosti, které se Emilii v paměti vybavují až teď, po letech?

Kristýna Trpková tentokrát nepřipravila svým čtenářům pouhou detektivku, ale spíš krimi román s prvky nadpřirozena. Temné břehy zdejšího rybníka jsou místními považovány za prokleté, umístění příběhu právě sem dodává knize tísnivou, místy až hororovou atmosféru. Autorka již tradičně nabízí detailní pohled na policejní práci, zajímavé byly zejména návraty k do minulosti, které přinesly nové stopy, včetně odhalení dřívějších nevysvětlených tragédií. Atraktivní je rozhodně Emiliina „dvojrole“ – oběť v původním případu a vyšetřovatelka v tom aktuálním. Nechybí ani nakouknutí do jejího osobního života, zejména do vztahu s přítelem Michalem, což může být příslibem pro pokračování série.

Temné břehy mají spád i potřebnou míru napětí a pokud se navnadíte na tu trochu přítomné mystiky, myslím, že si knihu užijete. 

Díky časopisu Knihkupec za recenzní výtisk.

Hodnocení: 90%

Kristýna Trpková: Temné břehy

• Nakladatel: Kalibr
• EAN: 9788028411381
• ISBN: 978-80-284-1138-1
• Doporučená prodejní cena: 449 Kč
• Popis: 1× kniha, vázaná, 344 stran, česky
• Rozměry: 13 × 20,5 cm
• Rok vydání: 2026 (1. vydání)