Petra Klabouchová: Vona

Petra Klabouchová patří mezi nejpopulárnější současné české spisovatelky. Své náměty mimo jiné často čerpá v historii a také na milované Šumavě, odkud pochází. Obě témata se protínají i v její nejnovější knize s lakonickým názvem Vona. Ústřední příběh navíc vychází i z reálných historických skutečností – popisovaná událost se do dějin zapsala jako jedna z nejstrašnějších šumavských zim.

Vona, tak se v jejich rodině říká osobám ženského pohlaví. Těm, ke kterým se chovají jako ke služkám, které ponižují nadávkami a týrají fyzickým násilím. Tenhle postoj se dědí z otce na syna. Kdy to ale všechno začalo? 

Možná tenkrát, když se narodil první z nich, Anton. Byl slabý, znetvořený. Jeho silná máma ho ale vypiplala, navzdory odsudkům okolí. Pak ale přišla ta strašná zima roku 1853. V odlehlé šumavské osadě čekali jaro, místo toho ale dorazilo ohromné množství sněhu a potom rychlá obleva následovaná krutým mrazem. Z chalup se nedalo uniknout, došlo jídlo, dobytek pomřel hladem. V závěsu za řáděním přírody dorazila neznámá nákaza, černá smrt. Obyvatelé vesnice padali jeden po druhém, v šílenství a nezměrných bolestech. Když zima konečně ustoupila, našla záchranná výprava jen spoustu mrtvých těl a stíny těch, kteří přežili – byli to ale vlastně ještě vůbec lidé? 

Antonovi potomci mají ten dávný děs v sobě, ve svých genech. Přežívají za každou cenu, nesou si strach i potřebu ovládat, odnášejí to vždy jejich nejbližší. Každý z nich navíc střeží nějaké hrůzné tajemství, které se v knize postupně odhaluje. Dokáže něco tohle strašlivé rodové prokletí zastavit?

Vona patří ke knihám, od kterých se nemůžete odtrhnout, zároveň se ale děsíte každé další stránky. Autorka dokázala už ve svých předchozích dílech, že umí vybudovat trýznivou a děsuplnou atmosféru, stačí si připomenout třeba její úspěšný horor Ignis fatuus. Tady to ale dovedla do dokonalosti, až tak, že mám obavy se v létě na Šumavu vůbec vypravit. A to vůbec nemluvím o motivu nenávisti k ženám, to byla mimořádně silná káva. Vona je temný horor, prastarý archetypální příběh, který vás na několik nocí obere o spánek. 

Petra Klabouchová (*1980) je výrazná česká spisovatelka a novinářka, známá svým syrovým, temným stylem. Ve svých dílech často otevírá tabuizovaná historická témata. Mezi její nejúspěšnější romány patří mrazivé U severní zdi, již zmiňovaný mysteriózní Ignis Fatuus či nejnovější Duch Pankráce.

Psáno pro Magazín knihkupectví Luxor, kterému děkuji za recenzní výtisk.  

Hodnocení: 100%

Petra Klabouchová: Vona

• Nakladatelství: Host
• EAN: 9788027528592
• ISBN: 978-80-275-2859-2
• Doporučená cena: 449 Kč
• Popis: 1× kniha, vázaná, 304 stran, česky
• Rozměry: 13,5 × 20,5 cm
• Rok vydání: 2026 (1. vydání)
• Jazyk: česky

Dagmar Benešová: Dětství není jen tak

Prožili jste své dětství v socialismu? Nebo vás zajímá, jaké bylo dětství vašich rodičů či prarodičů? Do 50. a 60. let minulého století vás vezme Dagmar Benešová ve své knize Dětství není jen tak.

Hlavní hrdinkou autobiografické knihy je holčička Tonička, vyrůstající v rodině, kterou bychom dnes označili jako „nefunkční“. Rodiče ji měli velmi mladí, což bylo tenkrát běžné, jako malou ji vychovávali prarodiče – otec byl na vojně a matka musela nastoupit krátce po porodu zpět do továrny. K rodičům se vrátila až po narození mladší sestry, o kterou se pak starala.

Rodiče jejich role nijak nenaplňovala, a i samotné manželství bylo problematické. Matka byla věčně nespokojená a zatrpklá, otec pil a běhal za ženskýma. Od dětí vyžadovali hlavně poslušnost, sami se chovali dost neurvale a bezohledně. Kromě nich však kniha představuje množství dalších postav – příbuzenstvo, sousedy, spolužáky, učitele. I oni mají své osudy, které dívka bezprostředně a trefně komentuje.

Obálka 1. vydání

Nejde o klasický román s uceleným dějem, jedna se spíš o mozaiku drobných epizod a vzpomínek. Nejvíc prostoru je věnováno rodinným vztahům, nechybí ani drobné příhody, trapasy, které plynou z dívčiny dětské naivity, důležitou roli hraje dobový kontext. Něco se smí říkat doma, ale ne ve škole, nespravedlivé jsou dopady kolektivizace a znárodnění, absurdní pak příhody z pionýra.

Kniha je psána civilně, občas s humorem či s ironií. Řada příhod vyznívá tragikomicky, ale celek působí spíše tíživě – zejména pokud si uvědomíme, jak náročné muselo být takové dětství pro citlivé dítě v tomto rodinném prostředí. Autorka nepíše ani náhodou humoristický román, spíš docela hořký dokument o dané době sledovaný dětskýma očima. Rozhodně si zaslouží vaši pozornost, v záplavě nostalgických retro příběhů vás tento drsný dětský pohled vrátí do reality. 

Dagmar Benešová (*1953) je česká matematička a pedagožka, věnuje se i malování. V roce 2006 získala ocenění Evropský učitel jazyků roku. Dětství není jen tak je její prozaický debut.

Psáno pro Magazín Knihkupec, kterému děkuji za recenzní výtisk.

Hodnocení: 85%

Dagmar Benešová: Dětství není jen tak

• Nakladatelství: Vyšehrad
• Edice: Tvář
• EAN: 9788026733669
• ISBN: 978-80-267-3366-9
• Doporučená cena: 399 Kč
• Popis: 1× kniha, vázaná, 256 stran, česky
• Rozměry: 13 × 20 cm
• Rok vydání: 2026 
• Jazyk: česky

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza

"Hej, ty tam

Típni toho Tita

Copak to jde?

Je to Titán!"

Zasněná próza ze slovinského Mariboru – taková je Mariborská hypnóza Dory Kaprálové. Tahle relativně útlá kniha stihla za krátkou dobu od svého vydání posbírat řadu ocenění (Magnesia Litera za prózu i za knihu roku nebo cenu Evropské unie za literaturu), a tak mě zajímalo, jestli si je opravdu zaslouží.

Knížku jsem si poslechla jako rozhlasové čtení na pokračování (Čtení s hvězdičkou) v Českém rozhlase. Všech osm dílů načetla sama autorka – a musím přiznat, že její interpretace je fakt osobitá.  A ano… i když jsem si na její projev musela chvíli zvykat, nakonec jsem byla: okouzlená.

Mariborská hypnóza rozhodně není klasický román. Spíš připomíná literární koláž, experimentální prózu složenou z drobných fragmentů, obrazů a myšlenek. Základní situace je přitom jednoduchá: mladá autorka přijíždí autobusem FlixBus do druhého největšího slovinského města na letní tvůrčí pobyt. Ubytuje se v levné ubytovně a začne Maribor pozorovat – zkoumá jeho ulice, historii, obyvatele i zvláštní genius loci. A to vše nejen z pohledu svého, ale i složenýma očima mouchy...

Z jejího pozorování postupně vystupují motivy, které se vracejí a drobně proměnují: mouchy ve všech podobách, hypnotizér a iluzionista Svengáli a jeho životní pouť jedním stoletím, ale také konkrétní historické postavy i epochy. Do textu vstupuje maršál Tito, který se Svengálim svádí boj o lásku drobné Elise, český architekt Czeike nebo spisovatel Drago Jančar. Krom toho se tu přítomnost neustále prolíná s minulostí – od světových válek přes jugoslávskou éru až po její rozpad. Kniha nás zavede k masovým poválečným hrobům v Tezně, na mariborské koupaliště, k řece Drávě nebo do muzea pro jednoho návštěvníka.

Spousta pasáží je pak podstatně méně uchopitelných, ale o to magičtějších: o bílé i černé magii, o síle hypnózy, o psaní jako takovém – a především o lásce. Láska je totiž v knize to nejdůležitější. 

„Na všechno už je pozdě, jen ne na lásku."

Text plyne pomalu, takřka snově. Jednotlivé obrazy se rozostřují a znovu zaostřují (i postavy vlastně pořád zoomují), vědomí se prolíná, postavy se míjejí i setkávají a čtenář jen udiveně naslouchá (resp. otáčí stránky). 

Ostatně – neoznačil právě Drago Jančar Maribor za zázračnou laboratoř světa?

Jak říká sama autorka: „Abychom se nezbláznili z nepříliš optimistických vyhlídek směřování světa, neměli bychom podceňovat drobné, banálně něžné situace, které vedou odnikud nikam. Protože v nich je naděje – že taky kromě jiného kráčíme odnikud nikam a můžeme cestou něco nacházet a zase ztrácet.“

Na Databázi knih má tohle dílo hodně rozporuplné hodnocení, asi to chápu, není to knížka pro každého. Je to zvláštní, až divné, ale já jsem si tuhle knihu užila jako v poslední době málokterou jinou. Pokud třeba rádi čtete Olgu Tokarczuk, Jáchyma Topola nebo Biancu Bellovou, možná se chytnete i vy.  A já se konečně podívám po dalších knihách, které Doře Kaprálové zatím vyšly. A pořídím si Mariborskou hypnózu v papírové podobě, ta rozhlasová podoba se totiž brzo propadne do nepřehratelného archivu...

Dora Kaprálová (nar. 1975)  je česká spisovatelka, publicistka a dokumentaristka, která dlouhodobě žije a tvoří v Berlíně. Jejím otcem byl básník Zeno Kaprál - mimochodem, jejich brněnský byt byl přeměněn v Rezidenci Café Kaprál, kde se konají kulturní akce a mohou tu dlouhodobě pobývat i literáti na svých tvůrčích pobytech - určitě se tam chci při návštěvě Brna někdy podívat.

Kaprálová se v současnosti se živí jako lektorka kreativních filmových i literárních workshopů pro Akademii umění v Berlíně, jako učitelka českého jazyka i jako příležitostná knihkupkyně v německé-anglickém knihkupectví Mouse and Bear. V roce 2014 vydala debutující prózu Zimní kniha o lásce dedikovanou Peteru Esterházymu a jeho novele Jedna žena. Následoval tekutý román Berlínský zápisník z roku 2016, nominovaný na Českou knihu. V roce 2019 vydala  knihu povídek Ostrovy a po ní roku 2022 knihu o mezních, často tragikomických životních situacích: Utrpení a jiné žánry.

(zdroj wiki)

Hodnocení: 100 %

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza

• Nakladatel: Větrné mlýny
• EAN: 9788074435492
• ISBN: 978-80-7443-549-2
• Doporučená cena: 369 Kč
• Popis: 1× kniha, vázaná, 140 stran, česky
• Rozměry: 13 × 20 cm
• Rok vydání: 2025 (1. vydání)
• Jazyk: česky