Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Před dvěma lety připravil Jiří Fajt  výstavu Fragmenty paměti pro Státní umělecké sbírky v Drážďanech - součástí byl i Svatovítský poklad. Tehdy to vyvolalo velkou polemiku na politické scéně, zejména těch, kteří nemají o umění ani šajn - viz rozhovor s Jiřím Fajtem z té doby. Drážďany jsem nestihla, ale pražskou výstavu, která momentálně až do půlky prázdnin probíhá v Jízdárně Pražského hradu, ano. Těšila jsem se na ní a odcházela spokojená. Spojení starých vzácných liturgických předmětů a současného moderního umění na mne překvapivě zafungovalo. 

Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Francis Bacon | Joseph Beuys | Magdalena Jetelová | Anselm Kiefer | Josef Koudelka | Gerhard Richter | Julian Rosefeldt | Edmund de Waal | Mark Wallinger

Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV. středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti.

Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti.

Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera, Magdaleny Jetelové a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti?

Datum a místo konání:

27. března – 26. července 2026

otevřeno denně 10:00 – 18:00

Jízdárna Pražského hradu

Martin Vopěnka: Pražský golem, rabi Löw a moje židovská duše

První letošní přečtená kniha, která se ocitla pod stromečkem jako překvapení. A jsem z ní poněkud rozpačitá. Graficky je nádherná. Výtvarnice a ilustrátorka Renata Fučíková odvedla jako vždy výtečnou práci, je radost knihou listovat a objevovat všechny detaily. K těmhle ilustracím se chcete vracet.

Renáta Fučíková (* 3. ledna 1964 Praha) je česká výtvarnice a ilustrátorka, která se věnuje především tvorbě autorských knih o historii. Je nositelkou mnoha ocenění včetně několika Zlatých stuh, tří nominací na cenu Magnesia Litera, Grand Prix v Záhřebu 2018, zápisu na Čestnou listinu IBBY 1998 nebo ceny na Bienále ilustrací v Teheránu z roku 1997. Českou republikou byla v letech 2011–2013 třikrát po sobě nominována na prestižní Astrid Lindgren Memorial Award. 

(wikipedie)

 

Problematičtější mi ale přijde text. Vlastně jsem vůbec nepochopila, pro koho je určen... Možná pro děti? Tomu by asi odpovídalo pojetí o Golemovi, kterému je ale v knize věnováno celkem asi jen 8 stránek. Nic, co by člověk nevěděl z pop kultury, informačně asi podobně nabité jako Tajemství všech tajemství Dana Browna. O něco víc se autor věnuje židovské historii a kultuře, ale opět takovým na můj vkus velmi zjednodušujícím pohledem - pogromy, alchymisti, astrologie a astronomie, Rudolf II., rabi Löw jako předchůzce Komenského (po vzoru Jára Cimrman inspirující?). Ze středověku se ale rázem ocitáme v současném Izraeli, kde autor hledá paralely ke Golemovi. 

To celé je pak doplněno líčením autorova životrního osudu. Ač jeho matka byla židovského původu, nikdy se o tom doma nemluvilo, žádná židovská výchova ani tradice neprobíhaly, přesto se autor stylizuje do role málem posledního pražského židovského spisovatele a vykladatele židovské duše. Však mu testy DNA ukázaly, že je z 56 procent Aškenázský Žid. 

   

     

No, nevím no. Nějak mi to nesedlo a vlastně mě to spíš rozčilovalo. Dovršil to pak rozhovor, který s autorem na Novinkách vedla Lenka Hloušková, cituji:

Zjistil jsem, že – ač naše rody pocházejí z Karlovarska a Plzeňska – stopy vedou až k rabi Löwovi.

Jste tak zběhlý v dělání rodokmenů, že to víte?

Ani ne, ale napsala mi vzdálená příbuzná z Ameriky. Ozvala se přes web MyHeritage v momentě, kdy jsem připravoval knížku o golemovi. Byla to pro mne dechberoucí informace. Nechci, aby to znělo pyšně, ale cítil jsem, že rabi Löw měl úplně stejnou osobnost, svým způsobem stejný příběh jako já. Taky nebyl „doma“ přijat, uspěl nejdřív v Polsku, až pak se vrátil do Prahy.

Proslavil jste se nejdříve v Polsku, až poté v Česku?

Ano, pomohl mi spisovatel, novinář Mariusz Szczygieł. Několikrát veřejně prohlásil, že jsem pro něj největší český spisovatel a vydal mi v Polsku dva romány. Tak úžasné recenze a ohlasy, jako tam, jsem tady nedostal.

S Löwem mám společné i to, že se angažoval i politicky: jednal s císařem. Já lobuji za knižní kulturu v nejvyšších patrech politiky. Vedle toho se zabýval pedagogikou a vykládal kabalu srozumitelně. Mě baví psaní pro děti a také se snažím i ty nejsložitější věci sdělit jednoduše. A v pozadí jeho znalostí stála i matematika. Zkrátka mám pocit, že jsme stejné osobnosti. Skoro jsem se začal cítit až jeho reinkarnací – velmi mne to zasáhlo.

 

O autorovi pak více tady:

Martin Vopěnka (* 8. září 1963 Praha) je český spisovatel, publicista, nakladatel a cestovatel. Narodil se v Praze v rodině matematika Petra Vopěnky, pozdějšího ministra školství ČR, a Heleny Vopěnkové, rozené Levčíkové; po matce je židovského původu. Protože otec trval na jeho vysokoškolském vzdělání, vystudoval Fakultu jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Studium ukončil v roce 1987, vystudovanému oboru se však nikdy nevěnoval. Do roku 1990 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze. V roce 1991 založil nakladatelství Práh. říležitostně píše polemické články, zejména do deníku Mladá fronta DNES. Je členem českého PEN klubu. V roce 2013 byl zvolen předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

(zdroj wikipedie)

Jak praví oficiální anotace: Kniha si neklade za cíl nic menšího než zažehnout zájem o poznání - ať už rudolfinské doby, židovství, základů evropské vzdělanosti, anebo vlastních kořenů. V mém případě to úplně neklaplo... 

Tak budeme doufat, že další knihy od Ježíška budou trochu lepší (a budou: spoustu jsem si jich koupila sama:-)

Hodnocení: 60 %

Fučíková, Renáta a Vopěnka, Martin: Pražský golem, rabi Löw a moje židovská duše

• Nakladatel: Práh
• EAN: 9788076960602
• ISBN: 978-80-7696-06
• Doporučená prodejní cena: 369 Kč
• Ilustrace: Fučíková, Renáta
• Popis: 1× kniha, vázaná, 80 stran, česky
• Rozměry: 19,5 × 24 cm
• Rok vydání: 2025 (1. vydání)

Barbora Šťastná: Hotel Atlantic

Na sklonku loňského roku jsem vyrazila do naší knihovny na autorské čtení mé oblíbené spisovatelky Báry Šťastné z její nové knihy Hotel Atlantic. Knihu jsem si samozřejmě pořídila a nechala podepsat, na její přečtení ale došlo až nyní. 

 

Děj knihy začíná  v létě 1938, kdy se potkáváme s gymnazistkou Ferdou z pražské židovské rodiny, která řeší problémy dospívání, zároveň se k ní ale dostávají první náznaky toho, že se politická situace v Evropě zhoršuje. Po anšlusu Rakouska musela rodina poskytnout dočasný azyl uprchlým příbuzným, zároveň ale nikdo nechce věřit tomu, že by se podmínky mohly změnit i v demokratickém Československu. Nejmíň si to myslí sedmnáctiletá Charlotta, dcera hoteliéra z Karlových Varů, která tohle léto chtěla strávit tancováním a popíjením po barech. Jenže její otec kvůli svému židovskému původu o hotel Atlantic přijde a Charlotta se musí přestěhovat do Prahy k matce. Poté, co Hitler obsadí Československo, začnou Ferdini rodiče jednat - mladšího syna pošlou do Švédska a Ferda bude muset vyrazit do země zaslíbené, do Palestiny. Na vystěhování do Izraele se ostatně v židovské mládežnické organizace Makabi Hacair už nějakou dobu připravovala (byť to do té doby nikdo z potomků dobře situovaných pražských židovských rodin nebral vážně). Do skupiny budoucích osadníků se podaří dostat i Charlottu, jejíž otec se z dřívějška zná s člověkem, který transporty organizuje. A tak Ferda s Charlottou a dalšími mladými lidmi ze školy a z oddílu vyrážejí před vánoci 1939 vlakem do Bratislavy, kde na ně má čekat parník, který je po Dunaji a posléze přes Černé moře doveze do Haify. Nikdo netuší, jaké zkoušky na ně čekají a kde po mnohaměsíčních útrapách nakonec skončí. A zároveň si nikdo nedokáže ani představit, co čeká ty, kterým se odjet nepodařilo... 

Hotel Atlantic před hotelem Atlantic (IG Báry Šťastné)

Kniha vychází ze skutečných událostí, kdy se na konci listopadu 1940 v přístavu v palestinské Haifě potopil zaoceánský parník Patria, na jehož palubě byly skoro dva tisíce židovských uprchlíků. Reálnou postavou je pak bankéř a obchodník Storfer, který se po anšlusu Rakouska rozhodl využít své dobré styky s Adolfem Eichmannem a pokusil se zorganizovat židovskou emigraci z Německa, Rakouska i z protektorátu Čechy a Morava. Sionistické organizace ho obviňovali z kolaborace s SS, nicméně Storferovi se podařilo dostat z výše uvedených zemí 9096 lidí - na říčních parnících Schonbrunn, Helios, Uranus a Melk, a posléze námořních lodích Atlantic, Pacific a Milos. V roce 1941 však byl tento program zastaven a nacisti se pustili do masového vyvražďování Židů v koncentračních táborech. Sám Storfer nakonec v jednom z nich skončil... 

Na tyto skutečné události "naroubovala" autorka svůj smyšlený příběh osudů několika mladých lidí uprostřed válečného konfliktu. A ač je to někdy trochu schematické (většina hrdinů je bez ohledu na své mládí a nedostatek životních zkušeností velmi empatických, charakterních a skoro vždy se dobře rozhodnou), je to čtivé, napínavé a vlastně i edukativní. Navíc vše ani zdaleka nekončí příjezdem k palestinským břehům... 

Kniha o rychlém dospívání, zkoušce charakterů, prověřování přátelství, prvních láskách, to vše za okolností, které si nikdo z nás neumí ani představit. Ač se knihám o válce programově už nějakou dobu vyhýbám, tahle kniha se mi líbila velmi. Autorce se děsivost války a holokaustu podařilo zachytit bez toho, aby se vyžívala v hrůzných a srdcervoucích scénách. A možná je to tou špetkou naděje, která je z ní narozdíl od řady jiných podobných knih, přece jen cítit.

Barbora Šťastná (*1973) je česká spisovatelka, novinářka, blogerka a překladatelka. Psala do časopisů Týden, Premiere a ELLE, posléze se stala šéfredaktorkou časopisu Moje psychologie, kterou dělala čtyři roky. Od roku 2019 je editorkou sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa. Je autorkou řady knih, například: Šťastná kniha, Jak jsem sebrala odvahu, Dobrá tak akorát nebo Samotářky. Pro mě je Hotel Atlantic zatím její nejlepší knížkou.

Hodnocení: 95 %

Barbora Šťastná: Hotel Atlantic

• Nakladatel: Motto
• EAN: 9788026725220
• ISBN: 978-80-267-2522-0
• Doporučená prodejní cena: 449 Kč
• Popis: 1× kniha, vázaná, 344 stran, česky
• Rozměry: 13,5 × 20,7 cm
• Rok vydání: 2023 (1. vydání)

Karin Lednická: Šikmý kostel 3

Před čtyřmi lety se to stalo: neznámá Karin Lednická vydala svůj debutový román Šikmý kostel a způsobila literární senzaci. Kronika ztraceného města, zachycující léta 1894–1921, se stala Knihou roku a sesbírala i další ocenění. Podobně nadšeně přijali čtenáři o rok později druhý díl o letech 1921–1945. Na poslední díl trilogie jsme si museli počkat déle, ale stálo za to!

Roky 1945 – 1961 nás tentokrát provedou Halka, Ženka, Wojtek a Julka, potomci a rodinní příslušníci původních hrdinů a hrdinek příběhu. Z války si nesou šrámy jak na těle, tak na duši (unesené dítě, ztracení blízcí, koncentrák, znásilnění sovětským vojákem), o těchto věcech se ale doma nemluví, každý je musí překonat sám. Kolem zatím sviští dějiny - nová republika potřebuje uhlí a tomu je přizpůsobeno vše. Ohledy se neberou ani na propadající se město, ani na bezpečnost havířů. Z těch se ostatně stala privilegovaná vrstva: „Jsem horník, kdo je víc?“ Mají výhody, peníze, očekává se od nich, že budou trhat rekordy v těžbě a držet hubu a krok. Živelné budování socialismu láká kariéristy, drancování uhelných slojí a nedodržování předpisů vede k důlním neštěstím. Ve snaze najít viníky probíhají i tady v padesátých letech zinscenované politické procesy. Měnová reforma pak ožebračí všechny. Staří lidé se snaží dožít v popraskaných domech, mladí utíkají na nová moderní sídliště, jen pár statečných se snaží zachránit alespoň ten kostel… I v téhle době ale vznikají nové vztahy a rodí se děti, jen koly osudu často točí někdo jiný… Z krásného města nezůstalo nic.

 

Karin Lednická zachycuje nešťastný region dokonale. Za románem stojí tisíce hodin strávených v archivech a v rozhovorech s pamětníky a jejich potomky. Aktéry děje se krom smyšlené rodiny tentokrát stávají i skutečné osoby, které autorka v medailoncích na konci knihy připomíná – např. duchovní Ludvík Sobek, první poválečný starosta Viktor Košťál, sociální pracovnice Anna Danielová nebo důlní inženýr Alexander Kanczucki, což knize přidává na autentičnosti.

Vyprávění je nesmírně čtivé a napínavé, opět je to kniha, od které se nedá odtrhnout, byť tento díl je ze všech tří asi nejdepresivnější. I když se tímto dílem oblouk uzavírá a historie původní Karwiné končí, myslím, že by bylo o čem psát i dál - napadá mě jen letmo neštěstí na Dukle, normalizace, sametová revoluce na Ostravsku a nárůst sociálních problémů. Tak snad Karin Lednická se psaním nepřestane. 

Karin Lednická je česká nakladatelka, překladatelka a spisovatelka. Prvotinu Šikmý kostel vydala po padesátce, z původně zamýšlené povídky se stala rozsáhlá třídílná románová kronika Karvinska. Trilogie vzbudila obrovský zájem čtenářů a změnila náhled na tento region pro zbytek republiky. Jako důkaz může sloužit například i aktuální petice, která koluje internetem: Petice za státní vyznamenání pro Karin Lednickou. V jejím odůvodnění si můžete přečíst, co všechno Šikmý kostel do tohoto regionu přinesl a vrátil. 

Díky vydavatelství časopisu Knihkupec za recenzní výtisk. 

Hodnocení: 100 %

Karin Lednická: Šikmý kostel 3: Románová kronika ztraceného města, léta 1945–1961

• Nakladatel: Bílá vrána
• EAN: 9788088362166
• ISBN: 978-80-88362-16-6
• Doporučená prodejní cena: 549 Kč
• Popis: 1× kniha, vázaná, 696 stran, česky
• Rozměry: 14 × 21 cm
• Rok vydání: 2024 (1. vydání)