Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Před dvěma lety připravil Jiří Fajt  výstavu Fragmenty paměti pro Státní umělecké sbírky v Drážďanech - součástí byl i Svatovítský poklad. Tehdy to vyvolalo velkou polemiku na politické scéně, zejména těch, kteří nemají o umění ani šajn - viz rozhovor s Jiřím Fajtem z té doby. Drážďany jsem nestihla, ale pražskou výstavu, která momentálně až do půlky prázdnin probíhá v Jízdárně Pražského hradu, ano. Těšila jsem se na ní a odcházela spokojená. Spojení starých vzácných liturgických předmětů a současného moderního umění na mne překvapivě zafungovalo. 

Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Francis Bacon | Joseph Beuys | Magdalena Jetelová | Anselm Kiefer | Josef Koudelka | Gerhard Richter | Julian Rosefeldt | Edmund de Waal | Mark Wallinger

Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV. středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti.

Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti.

Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera, Magdaleny Jetelové a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti?

Datum a místo konání:

27. března – 26. července 2026

otevřeno denně 10:00 – 18:00

Jízdárna Pražského hradu

Sklo a světlo v Gorlici na Vyšehradě

V kasematách na Vyšehradě je až do konce tohoto týdne k vidění zajímavá výstava s názvem Sklo a světlo v Gorlici. Jde o díla studentů ze Sklářské školy v Kamenickém Šenově, která jsou prezentována v sousedství originálních barokních soch z Karlova mostu. Některé objekty jsou opravdu vydařené...

Výstava světelných objektů sklářské školy v Kamenickém Šenove, která v roce 2026 slaví 170. výročí založení. Výstava vás zavede do světa mladých designérů z ateliéru Design světelných objektů, kteří s odvahou a kreativitou překračují hranice tradičního svícení. Jejich díla – od funkčních stojanových svítidel po volné světelné instalace – propojují sklo, kov a světlo v harmonii, která nejen oslní, ale i inspiruje. Každý objekt je důkazem toho, že i s minimální spotřebou energie lze vytvořit zářivý zážitek.

Výstava využívá jedinečnou atmosféru podzemního sálu Gorlice, kde světelné instalace mladých tvůrců vedou dialog s originály barokních soch z Karlova mostu.

Původní pozvánka na výstavu