Jan Skácel: Kdo pije potmě víno

Jan Skácel byl moravský básník, jehož jméno mám spojené hlavně s kapelou Hradišťan (cédéčko O slunovratu).

Požáry ze čtyř stran, hoří léto...

Loni se mi ale díky nakladatelství MOBA dostala do rukou sbírka pro děti Uspávanky, která mě nadchla, dokonce tak, že jsem nakonec i pár výtisků rozdala po okolí..... Letos jsem se pustila o level výše, a sice do poezie pro dospělé. MOBA totiž právě vydala sbírku Kdo pije potmě víno, poslední soubor, který vyšel za Skácelova života - v roce 1988.

Sbírka se skládá ze čtyř částí: 

Zaklínání v předminulém čase se věnuje dětství, známým místům, uplývajícímu životu..

Noční kaluže

První mráz v listopadu Cestou do školy

školáci rozbíjejí holí

na nočních kalužinkách led

tenký

až u srdce to bolí

A cosi křehkého se rozbilo

Jednou a navždy Dřív než naposled

Bez ptaní

Na konci cesty tážeme se kam

Já ale až přijde těžká chvíle

já se nezeptám

A ne snad z bůhvíjaké pýchy

To snad jenom proto že se ostýchám

Tratidla jsou úzkostná, plná obav z konce....

Vypálenci

Osmistěn noci rozpadá se k ránu

a jeho ostré hrany spáče zraňují

Kostnice snů je pevně uzamčnea

v podední zpívá kohout

Lidé se probouzejí plní oděrků

bosýma nohama se dotýkají dna

Košile zvyku leží přichystána

na židli vedle lůžka celá železná

Jako třetí následuje část Na prázdné dlani kamínek, která má podobu jedné dlouhé básně, která je trochu hravější, optimističtější a libozvučnější...

...

naděje malý oblázek

na prázdné dlani zmizel kam

ach kdosi oblázkem tím hodil

a dohodil až ku hvězdám

...

Poslední část sbírky tvoří Pláč pro Hekubu, jakési smíření, kde svou roli hrají i historické osoby, resp. literární postavy - Hamlet, Don Quijote, otrok Pseudolus....

Jak již bylo zmíněno, hlavním motivem všech básní je plynoucí čas. Vzpomínky, bilancování se životem, vyměřená délka žití, to jsou témata, která se opakují a vyvolávají pocity melancholie, smutku či úzkosti. Nedílnou součástí je ale i ztišení, plynutí a splynutí... Grafická podoba knihy je velmi jednoduchá, ale působivá - každý oddíl uvozuje a dost příznačně doplňuje černobílá fotografie Martiny Janošové.  Samostatně by na mě ty fotky asi nefungovaly, ale do knihy se hodí jedinečně. 

Kdo pije potmě víno není knížka na pláž či na aktivní dovolenou. Přesto si ale myslím, že v dnešní hektické době se najde dost lidí, kteří ji ocení. Zkuste vystoupit ze své komfortní zóny a pusťte se někdy do poezie. Překvapíte sami sebe...

Díky nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Jan Skácel (7.2.1922 - 7.11.1989)

Hodnocení: 95%

Jan Skácel: Kdo pije potmě víno

• Nakladatel: MOBA
• EAN: 9788024386362
• ISBN: 978-80-243-8636-2
• Popis: 1× kniha, vázaná, 80 stran, česky
• Rozměry: 12,3 × 21,5 cm
• Rok vydání: 2019 (2. vydání)

Jan Skácel: Uspávanky

Doba nepřeje poezii. Poezie se dnes vydává v minimálních nákladech, v knihkupectvích ji prakticky nenajdete. Znáte snad někoho, kdo o sobě říká, že je básník? Myslím, že dnes už ani holky ve škole či v tanečních básničky neocení... Štěpán Šafránek by to měl těžké... Já jsem ostatně v tomto ohledu příkladný ignorant, minulý týden jsem s překvapením zjistila, že se stále ještě rozdává Litera za poezii...

A přesto jsou básníci, kteří se hodí i do té dnešní uspěchané doby. Jedním z nich je Jan Skácel. Že ho neznáte? A co třeba tuhle písničku Hradišťanu? 

Ubývá míst kam chodívala pro vodu
má starodávná milá, starodávná milá
kde laně tišily žízeň, kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinu aby se napili z dlaní

ubývá míst kam chodívala pro vodu,
voda si na to vzpomíná, voda je krásná.
Voda má voda má voda má
voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...

Jan Skácel, 7. února 1922 - 7. listopadu 1989

Nedávno jsem pár Skácelových básniček zaslechla v pořadu Století hitů v pražské Poetické kavárně Viola. Bylo to neskutečně působivé... A tak jsem se s velkým očekáváním pustila do dětské knihy Jana Skácela s názvem Uspávanky. 

Poprvé tyhle básničky, které by měly pomoci dětem, aby se jim lépe usínalo, vyšly už před 35 lety, v roce 1983.  Tehdy mě minuly a je mi to skoro líto.

  

Uspávanky jsou moc milá knížka. Hravá, plná fantazie, vtipná a roztomile absurdní. Třeba tahle:

Uspávanka s chlapcem, který dělá stojku na hlavě 

Chlapec dělá stojku,
podívej se, hle,
nohama je vzhůru,
stojí na hlavě.

Všechno je hned jiné,
všechno dole hlavou,
na zemi je nebe,
lodě v mracích plavou,

a jak obrátil se

náhle chlapci svět,

palouk, les i domy,

jak mám přivonět k fialkám a bezu,

chrpu utrhnout,

když na hlavě stojí,

když se nesmí hnout,

aby neupadl,

pro jediný květ,

pro jedinou chrpu

nepřevrátil svět.

Nejnovější vydání od nakladatelství MOBA je navíc ilustrováno krásnými kresbami Zdenky Gelnarové, je radost tuhle knížku držet v ruce. 

 

Na děti čekají uspávanky s klasickými počítanými ovečkami, ale i s krutihlavem, vosou, která píchla Viktorii, letadlem, Mozartem nebo hloupými kocoury. Nedokážu posoudit, jak dnešní děti na básničky reagují, ale tyhle mi přijdou dostatečně dobré/chytré na to, aby to děti bavilo. Když to bavilo mně:-)

A jestli se na interpretaci básní necítíte, zkuste to nechat povolanějším - jednu z uspávanek nazpívala třeba Iva Bittová  

... jsem důlek čisté

svěží vody

a postýlka hvězd

stříbrná,

napít se plaché

laně chodí

za horkých nocí

z mého dna...

a studánka,

ta nikdy nelže,

protože každá 

lidská lež 

v studánce malé 

utopí se i když je velká 

jako věž ...

A tenhle klip mě přivedl i k dalším hudebním interpretacím Skácelovy poezie - už to sice není pro děti, ale i tak stojí za to: http://amulet.davidrotter.com/. Myslím, že zhudebnělé básně v podání třeba Szidi Tobias, Jiřího Suchého, Bolka Polívky, Josefa Somra, Michaela Kocába, Františka Segrada nebo Vojty Dyka vás budou bavit.

Suma sumárum, Uspávanky mi nečekaně rozšířily obzory. Díky nakladatelství MOBA!

Hodnocení: 100%

Jan Skácel: Uspávanky

• Nakladatel: MOBA
• EAN: 9788024380636 ISBN: 978-80-243-8063-6
• Ilustrace: Gelnarová, Zdenka
• Popis: 1× kniha, vázaná, 104 stran, česky
• Rozměry: 21,5 × 21,5 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)