Zobrazují se příspěvky se štítkemcesty. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcesty. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 10. srpna 2025

Hřiště Hexagon v Bánske Bystrici

Jsem na dovolené na Slovensku, tak se s vámi postupně podělím s pár zajímavými místy.



Hexagon je unikátní dětské hřiště v Bánské Bystrici, navržené a realizované v letech 1968–1969 k 25. výročí Slovenského národného povstania jako součást uměleckého prostředí Pamätníku SNP. Autorem je průmyslový designér Ján Ondrejovič (1930–1981), i když zaregistrovala jsem i informace, že autorem měl být akademický sochař Theodor Lugs, příp. Karol Lacko. Nicméně, Ján Ondrejovič si údajně jednotlivé komponenty sám odléval z betonu a dodnes se u něj doma pár tvárnic nachází.









Hřiště se skládá z šestiúhelníkových tvárnic odlitých z betonu a spojovacích kovových dílů. Je to poměrně rozsáhlá třídílná stavba, vzdušná, minimalistická. S nedalekým Památníkem SNP od Dušana Kuzmy to pěkně ladí.








Hřiště prošlo relativně nedávno, v roce 2023, obnovou a rekonstrukcí. Škoda, že se zapomnělo na keramický plot, který tu na návštěvníky padá...




Je fakt, že jako dětské hřiště, potažmo prolézačky, to dnes neobstojí, hřiště nesplňuje aktuální bezpečnostní normy, používání je na vlastní nebezpečí, ale jako unikátní sochařské svědectví doby je to moc pěkné. Holt, děti byly tenkrát mnohem drsnější, než dnes.





Hexagon je jedinečným příkladem socialistického dobového veřejného umění a průmyslového designu, kde umělec-designer s civilním přístupem vytvořil funkčně-estetickou kompozici, která dodnes rezonuje místní komunitou a je považována za kulturní hodnotu, která si zasloužila pečlivou obnovu.





Nedaleko se ještě nachází replika díla Poľné znaky od Vladimíra Kompánka.


A pak samozřejmě unikátní Památník SNP, který rozhodně stojí za návštěvu - já tu byla před dvěma lety. 











neděle 29. prosince 2024

Procházka Litoměřicemi

Vánoční prázdniny se v Polabí nesou ve znamení inverze a mlhy. Ven se mi nechtělo, ale v sobotu jsem se překonala a vyrazila do Litoměřic. Tak pojďme na krátkou procházku. Dobře zaparkovat se dá pod moste, na po Střeleckém ostrově. Ten je plný soch z několika sochařských sympozií (vždycky si říkám, proč někoho nenapadne přidat k dílu umisťovanému do veřejného prostoru cedulku se jménem autora, názvem díla a rokem vzniku?), najdete tu taky secesní altán, letní kino, kde se konají i hudební festivaly, marínu a kemping, mě zaujalo přistání soukromé helikoptéry a zakotvená luxusní loď Princezna Labe.
 

Kolem "Malých Litoměřic" (modelová železnice obklopená zmenšeninami litoměřických památek) a zdejší vyhlášené kavárny Káva s párou jsem se poté vyškrábala na Dómské náměstí s katedrálou a zvonicí (cesta vede okolo Vikárky, kde žil a zemřel Karel Hynek Mácha). 


Odtud přesun do města k Muzeu marionet u jezuitské hvězdárny (Sváťovo dividlo), kde je ve věži aktuálně umístěný loutkový betlém a pak do parku Václava Havla, který mě příjemně překvapil. Rybníčky, busta Václava Havla, kašna, bludiště, hezké. 


Pak jsem si prohlídka Galerii na zdi u Kulturního domu (aktuálně výstava Marka Rubce: Jarmil), zvenčí litoměřický Hrad a poté jsem došla kolem pivovaru na náměstí. Vyfotila jsem si betlém, nakoukla k opravované Staré radnici a pak už spěchala kolem Máchovy sochy přes Parkány k autu, zima už zalézala za nehty...