V dubnu 2019 jsem se náhodou dozvěděla, že skupina Spirituál kvintet, takto jedna z důležitých kapel mého dospívání a mládí, se rozhodla zakončit svou šedesát let trvající kariéru sérií deseti posledních koncertů v Lucerně. To musím vidět, rozhodla jsem se, a k témuž jsem přemluvila i několik svých kamarádek. A tak jsme tedy zakoupily vstupenky na 16.4.2020 s tím, že si ten rok na koncert pěkně počkáme.
Dál už to znáte. Na jaře přišel koronavirus a koncert byl přesunut na září. Právě onoho 16.4. navíc přišla velmi smutná zpráva - zpěvák a kontrabasista kapely Dušan Vančura zemřel na celkovou sepsi organismu poté, co kvůli covidu zanedbal zánět zubu a nešel k lékaři... (viz a viz). V září 2020 se koncert nekonal, přesunut byl opět na jaro, tentokrát 2021, kdy došlo k rozhodnutí, že pokud nebude možné koncerty odehrát v září 2021, bude celá akce zrušena a lístky se vrátí.
Po skoro dvou a půl letech jsem se ale nakonec dočkala!:-) A se mnou, až na ojedinělá volná místa těch, kteří se možná nedožili, i celá Lucerna. Normální svět, je to vůbec možné? A je možné s kapelou vlastně zpívat? Roušku měla tak třetina sálu, z nichž ale o přestávce zbylo jen pár lidí. Stálo to za to? Stálo. V první půlce se vzpomínalo na bývalé členy kapely (např. Karel Zich, bratři Nedvědové, Oldřich Ortinský, Dušan Vančura), každý ze současných členů (Jiří Tichota, Zdenka Tichotová, Veronika Součková, Jiří Cerha, Jiří Holoubek a Pavel Peroutka) se představil vlastní písní, zazněly songy známé i ty méně známé, třeba ty z posledních desek. Druhá půlka pak byl sestavena hlavně z těch největších šlágrů, které si se Spirituál kvintetem všichni spojujeme. Bylo to dlouhé a bylo to krásné:-) S kamarádkami jsme si to fakt užily - a teď už budu jen týden čekat, jestli jsem si, navzdory očkování, neodnesla z plného sálu i něco jiného, než jen zážitky:-)
