Petr Stančík: 100 miliard neuronů

„ŠKODA IT představuje edici Backend Stories. Unikátní povídková sci-fi edice představuje netradiční formou vyspělé prostředí IT oblasti mladoboleslavské automobilky. Oslovujeme renomované české autory, kteří vytvářejí poutavé příběhy ze současného světa informačních technologií“.

Tak zrovna tohle jsem si asi úplně přečíst nechtěla. Jenže jsem v knihovně narazila na neznámou knihu Petra Stančíka, kterého mám fakt ráda, a bez rozmýšlení si ji odnesla domů. Až tam jsem zagooglila a rozsvítilo se mi - no jo, o tomhle jsem před pár lety slyšela. Tak tedy: Petr Stančík a 100 miliard neuronů. Pronikni do kyberprostoru v příběhu z roku 2056 a odhal monstrumentální kolaps hypernetu.

Hlavním hrdinou je tracker Baalgoritmus, který žije v roce 2056. Tracker, to je něco jako dnešní hacker, patří do Společenství tvůrčího jádra lidstva. Páčíme hesla, vylamujeme firewally, nabouráváme se do systémů, rýžujeme v databázích. Nasáváme tajemství jako houby, ale nikomu je neprozrazujeme. Děláme v kyberprostoru přesně to, co predátoři v přírodě - udržujeme ekosystém v kondici a rovnováze. Vyřazujeme slabé a nemocné kusy, a tím posilujeme genofond.

Baalgoritmus bydlí ve svém autě ŠKODA Legiond, terénní šestikolce, veteránovi ze Severokorejské války s vygumovaným softwarem. Ostatně - k běžné výbavě automobilů té doby patří integrovaná toaleta, sprcha, posilovna i solárium. Baalgoritmus tu má navíc počítač s připojením do mozku, originál figurku sovy od Carla Fabergého a svou rob´n´doll (robotic sex doll), která nepřenáší pohlavní nemoci a nikdy ji nebolí hlava. Jídlo taky není problém, to se tiskne na 4D tiskárně, stačí si jen objednat návod na konkrétní pokrm.

Zeměkoule má za sebou Magmageddon, sopkové nebo také lávové války, díky kterým v letech 2042-46 došlo ke zničení většiny povrchu Země. Tahle technologie dokázala rozkmitat magma v zemských hlubinách a v místech, kde byla zemská kůra nejslabší, vytéci na povrch a vše zničit (taky jste si vzpomněli na dezinformátory a jejich HAARP?). Většina lidí žije v megapolis, kde se jen baví a konzumuje, jejich mozky se ale staly těmi nejlepšími datovými úložišti, živým cloudem - do hypernetu se totiž připojuje přes amygdalu... 

Baalgoritmus by si asi taky docela užíval života, jenže on je ten vyvolený, který musí bojovat s Temnotou, totiž Darknesií, chaotickou energií, která napadá a v sebe sama proměňuje kyberprostor a začíná prostupovat i do reálného života. On a jeho společnice se se musejí vydat do podzemí za Neandergroundci, kteří vyvíjejí vlastní VR technologii na neelektronických počítačích z genetických biologických tranzistorů (jedním z jejich výkonných počítačů je rozsochatá hrušeň), potkají se inženýrem Kalderou ze Škodovky, který na sebe vzal podobu jinanu dvoulaločného, doputují do Rajské zahrady v bývalém CERNu atd atd. Prostě "Johny, jen ty můžeš zachránit lidstvo". Celá kniha je psána formou vzkazů pro čtenáře z roku 2017, vypadá to, že to budete právě vy, kdo hrdinovi pomůže v boji s Darknesií, nakonec ale tahle linka prakticky vyšumí... Ale nebojte, hypermoderní datové centrum firmy Škoda stojí na české křídové pánvi a tím pádem patří k nejstabilnějším místům na celé planetě, takže to nemůže dopadnout špatně...

No, asi jsem to úplně nepochopila... Možná to chtělo vyluštit ty tajné šifry, které tu byly, jenže do toho se mi  nechtělo už vůbec. A přitom je v té knížce spousta nápadů. Novotvary, kterými Stančík popisuje budoucí svět, jsou docela objevné, ba občas i zaábavné (definice a vysvětlivky v rámečcích patří ostatně mezi nejlepší části knížky). Ale děj je předvídatelný, honičky a bitvy vcelku nudné, no a celé je to prošpikované reklamou na Škodovku. Jó, ten její IT department, kde je v provozu největší firemní superpočítač ve střední a východní Evropě, tam by chtěl pracovat každý. Náborovou akcí to ostatně celé vrcholí... (a byl to ostatně i důvod vzniku knihy i celého projektu). 

Co je na knize vydařené, to jsou ilustrace, byť se nikde nedá vyčíst, kdo je má na svědomí - odkazy na původní stránky projektu backendstories.cz už bohužel nefungují a odkaz vás tak hodí rovnou na stránky nabízející kariéru v Škoda Auto. Nicméně: kdybyste si mermomocí chtěli tuhle knížku přečíst (není to nutné), tak pro ni nemusíte jako já do knihovny, ale najdete ji (pořád ještě) online tady.

Kyperpunková hříčka na jeden večer, mne úplně nenadchla, ale možná jen nejsem ta správná cílová skupina. Každopádně Petr Stančík umí lepší věci... Zkuste třeba Péráka, Mlýn na mumie, Nulorožce nebo Pravomila. 

Hodnocení: 40%

Petr Stančík: 100 miliard neuronů

• Vydala: Škoda Auto v roce 2017
• Obálka: Bistro Agency
• Počet stran: 139
• Vazba: brožovaná
• ISBN: 9788027031207

Andy Weir: Spasitel (audiokniha)

Už je to pěkných pár let, co se na knižním trhu zjevil skvělý Marťan (recenze z února 2015), po nějaké době následovaný trochu slabší, ale neméně zábavnou Artemis (recenze z května 2018). Dlouhou mezeru se snažil předloni vyplnit komiks Mezi světy, to ale není můj preferovaný knižní žánr. Konečně jsem se ale nové Weirovy knihy dočkala, posledních několik napínavých dnů jsem strávila se Spasitelem!

Kniha začíná netypicky: hlavní, ale zatím bezejmenný hrdina, se probouzí z kómatu na palubě kosmické lodi a netuší, jak a proč se tam ocitl. Nepamatuje si své jméno, nechápe, proč jsou vedle něj dvě mrtvoly, vůbec se nechytá. Vzpomíná si zatím jen na to, že byl středoškolským učitelem přírodopisu a taky že zřejmě rozumněl vědě... Velmi pomalu se mu některé věci začínají vybavovat a jsou to vzpomínky poměrně děsivé. Země je v ohrožení, Slunce ztrácí svou energii, všechny státy světa napjaly síly a poslaly do vesmíru loď Poslední šance, na jejíž palubě se Ryland Grace právě nachází. Míří k Tau Ceti - jediné hvězdě v naší Galaxii, která, zdá se, není "nakažená". Ale proč je na lodi zrovna on? Co by měl udělat, aby zachránil lidstvo? A jak mu v tom může pomoci mimozemský kamarád a nejlepší inženýr všech dob Rocky?

  

Možná si myslíte, že už jste něco takového někdy četli. Možná ano, ale určitě to nebyla taková zábava, jakou umí napsat Andy Weir. Grace je vědec, který si ví rady (skoro) za všech okolností. Sestrojí pár rovnic, použije stopky a kyvadlo nebo epoxidové lepidlo a je to. Anebo šťouchne do mimozemského života klacíkem (nano-klacíkem, of course!). Tomuhle říkám aplikovaná věda! Takhle by se měla matematika, fyzika nebo astronomie vyučovat ve školách! Všechno je to podané tak, že i já, "ne-věda-člověk", se orientuju a užívám si to. A nepochybuju o tom, že poznaky z optiky, biologie nebo třeba navigace jsou správné - Andy Weir už v Marťanovi ukázal, že i ve vědeckofantastické literatuře může věda docela dobře vycházet.

 

Dvě linie knihy - současná odehrávající se ve vesmíru, i ta minulá, která se pomalu vynořuje z Graceovy paměti - se výborně doplňují. A co víc - hrají na ty nejlepší struny v nás - na strunu přátelství (bez ohledu na počet rukou a nohou, mimochodem, neinspiroval se Weir v případě Rockyho u Kosmonauta z Čech od Jaroslava Kalfaře?) a na to, že když jde do tuhého, začne se spolupracovat. Jasně, taky si myslím, že by to dopadlo spíš jako ve filmu K zemi hleď! (Don't Look Up), ale proč si kazit právě nabitou víru v lidstvo? V knížce nenajdete žádné vesmírné bitvy ani invaze (a když, tak jen na mikroskopické úrovni) a oba hlavní hrdinové jsou ultra klaďasové. Spousta sarkasmu, cynismu, sebeironie a humoru, který často těží z mezikulturních rozdílů, to vše pomáhá nacházet řešení, často na těch nejnečekanějších místech. Je to svět, který si rychle oblíbíte a nechce se vám z něj odcházet. 

Knížku přeložil českolipský překladatel Michal Prokop, který překládal už Marťana a krom toho, jak se ukázalo, i několik mých dalších oblíbených knih, třeba od Fredericka Forsytha (Mstitel) nebo Lyndsay Fayeové (Lovci vran). Spasitel se mu povedl, je srozumitelný a zábavný. 

Knížku jsem poslouchala v audio verzi - hlas Lukáše Hlavici i hudební doprovod byl  výborný, každý den jsem se těšila, až půjdu na procházku a pustím si další díl. Víc podobně napínavých knih a možná bych začala i běhat?

Nejsem častý čtenář sci-fi žánru, když už, tak si vybírám to nejlepší. A Spasitel do téhle kategorie jednoznačně patří! Radost, radost, radost. 

Každopádně doufám, že tohle nebyla poslední knížka Andyho Weira. 

Hodnocení: 100%

Andy Weir: Spasitel (audiokniha)

• Délka: 20 hodin 30 minut
• Autor: Andy Weir
• Interpret: Lukáš Hlavica
• Kategorie: Science fiction
• Vydavatel: Témbr
• Typ: Audiokniha
• Formát: digitální

Andy Weir: Spasitel

• Nakladatel: Laser
• Edice: Edice světový bestseller
• EAN: 9788024276786
• ISBN: 978-80-242-7678-6
• Originál: Project Hail Mary
• Překlad: Prokop, Michal
• Popis:1× kniha, vázaná, 464 stran, česky
• Rozměry:15,5 × 23,3 cm
• Rok vydání: 2021 (1. vydání)

Karin Tidbecková: Sobí hora

Už nějakou dobu jsem se nevydala do žánrů na pomezí sci-fi, fantasy či magického realismu. Vlastně naposledy asi u Magického průvodce městem pod pahorkem , což ale byla zkušenost, která mi příliš nesedla. Jsem ale nepoučitelná a zkusila jsem do stejné řeky vstoupit znovu, tentokrát prostřednictvím nakladatelstvím AlbatrosMedia, které mi nabídlo na recenzi knihu povídek Sobí hora od švédské spisovatelky, překladatelky a lektorky tvůrčího psaní Karin Tidbeckové. Sobí hora, sbírka třinácti povídek, byla její první knihou vydanou v angličtině (v roce 2012). O rok později byla tato sbírka oceněna Cranfordovou cenou za nejlepší fantasy debut a dostala se i do širší nominace World Fantasy Award. 

Co na Vás při četbě Sobí hory čeká? Suomikumma! Že netušíte, oč se jedná? Stačí trochu googlit. Suomikumma se často překládá jako „finské podivno“, zvláštní severský pocit smutku, melancholie, nadpřirozena a tesklivosti. Sobí hora, to je třináct více či méně (no, spíše více) divných povídek. U některých jsem si připadala jak v Lynchových Mazacích hlavách, jiné mi připomněly Zvláštní smutek citronového koláče nebo Lesní lišky. Co byste řekli povídce, kde se muž zamiluje do vzducholodi a žena do polopřenosného parního stroje? Povídkám, kde si ženy pěstují v květináčích tvorečky, které budou milovat? Některé povídky byly ohromující (Sobí hora), jiné dost odpudivé (Tety, Rebeka), další mě uvrhly ve zmatek (Kdo je Arvid Pekon?, Britina prázdninová vesnička). Dostala mě povídka o taxonomii a historii podivného tvora zvaného pyret, líbily se mi postavy ze starých severských ság – albizové i ženy vycházející z lesů. Povídky nemají jasný děj, často v nich chybí čas, podobají se snu, ze kterého se chcete probudit, ale když se opravdu vzbudíte, je vám to líto. Povídky táhnou své čtenáře jinam, mimo realitu, do jiných světů… Některé povídky jsou vydařenější, jiné se trochu opakují, všechny jsou ale náležitě magické, surreálné a zvláštní. 

  

Mě osobně po přečtení rozbolela hlava a rozhoupal se mi žaludek. Ti Seveřané to asi opravdu nemají jednoduché… Málo světla, věčná zima, alkoholismu se už vůbec nedivím… 

Jak řekla sama autorka knihy: "Velkou část života trávíme (my Švédi) za soumraku, což je přechodový stav, území nikoho. Světlo je během stmívání takové přízračné, melancholické. Myslím, že se to přeneslo i do mého psaní, tedy ona přízračnost a melancholie, ale také pocit, že člověk udělal krok stranou a vstoupil do jiného světa, kde se slunce na své pouti zastavilo." 

A tohle je, spolu s thrillery Jo Nesboho a seriály Most a Zločin, důsledek… Suomikumma asi nebude žánr, který by mě nějak mimořádně přitahoval. Díky AlbatrosMedia za možnost si to uvědomit:-) 

Je mi ale jasné, že jiné čtenáře tenhle typ vyprávění právem zaujme a Karin Tidbecková v něm určitě i do budoucna bude skvělou průvodkyní. Pokud máte pro divné Skandinávce slabost, zkuste Sobí horu:-)

Hodnocení: 65%

Karin Tidbecková: Sobí hora 

• Nakladatel: KNIHA ZLÍN
• EAN: 9788074736490  ISBN: 978-80-7473-649-0
• Originál: Jagannath 
• Překlad: Novák, Lukáš
• Popis:1× kniha, vázaná, 152 stran, česky
• Rozměry: 13 × 20 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)

Andy Weir: Artemis

Pamatujete na bestseller Marťan? Na chlápka zapomenutého na Marsu, který využije svých technických schopností a ostrovtipu, aby v nehostinné pustině přežil a vrátil se na zem? Po dlouhých čtyřech letech přichází na české pulty další kniha od stejného autora, Artemis.

Zapomeňte na astronauty, zapomeňte na Mars. Jazz je holka z Měsíce. Z jediného města, které tam existuje, z Artemis, technologickeho zázraku, který žije z turistického ruchu a výroby hliníku. Jazz se živí jako kurýrka a příležitostná pašeračka, jevi se ale trochu jako looser, byť její inteligence a schopnosti napovídají, že má na lepší kariéru.

"Jste tak inteligentní děvče, Jasmine. Jenom kdybyste se na něco zaměřila.“

„Kdyby se to mělo zvrhnout v přednášku o promarněném potenciálu, tak mě radši rovnou zastřelte, dobře?“

Jejím snem je vydělat spoustu peněz a zlepšit si svou životní úroveň. Chce vlastní sprchu s recyklovanou vodou a dostatek prostoru, aby mohla ve svém bytě stát (a taky potřebuje splatit starý dluh tátovi). Bohužel se jí ale nepovede složit zkoušky do cechu průvodců turistů, zaměstnání, ve kterém je možné na Měsíci přijít k penězům. Jeden ze zákazníků ji ale nabídne obchod, který se neodmítá – obrovskou částku za jistou službu. Jazz vymyslí téměř geniální plán plný technických detailů, drobná chybka se ale vloudí. A nepůjde tu jenom o život, v sázce je mnohem víc…

Na Artemis jsem se hodně těšila a vůbec jsem nebyla zklamaná. Tahle sci-fi mi skvěle padla do nálady, bavila jsem se. Jazz je ďábelská, dokáže za všech okolností zachovat chladnou hlavu, nepanikařit a přemýšlet (závidím), vyniká v logickém a technickém myšlení, byť ne vždy domyslí všechny možné konce a důsledky. Navíc je sebevědomá a vtipná. Bavily mě prokliky do minulosti v podobě jejích e-mailů s pozemšťanem Kelvinem, které čtenáři postupně náležitě osvětlily peripetie Jazzina života. Skvělé byly ale také všechny její ostatní dialogy, zejména s východoevropským vědcem Martinem Svobodou nebo s ochráncem zákona Rudym. Přitažlivá byla ale i samotná idea měsíčního města, jeho ekonomické existence, rozdělení profesí podle etnicity přistěhovalců (Saudové jsou svářeči, Vietnamci mají pod palcem podporu života) i další sociologické aspekty života na Měsíci. A to vůbec nemluvím o technických detailech – Andy Weir je proslulý tím, že jeho vědecké poznatky sedí. Tentokrát zabrousil zejména do geologie, metalurgie, strojírenství a chemie. I pro laika, jako jsem já, to bylo srozumitelné a zajímavé. Svou zásluhu na tom rozhodně bude mít překladatel Michal Prokop.

Artemis jsem přečetla během dvou jinak velmi rušných dní s tím, že jsem se těšila na každou chvíli, kdy se utrhnu a budu moci nalistovat další kapitolu. Možná jsem čekala trochu jiný konec, ale nevadilo. Pokud máte rádi klasickou sci-fi, humor, spád a nečekané zvraty, pak s Artemis nemůžete šlápnout vedle.

Díky Neoluxoru za prima čtení:-)

Hodnocení: 90% 

Andy Weir: Artemis

• Nakladatel: Knižní klub
• EAN: 9788024261201 ISBN: 978-80-242-6120-1
• Originál: Artemis
• Překlad: Prokop, Michal
• Popis: 1× kniha, vázaná, 280 stran, česky
• Rozměry: 15 × 23,5 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)

Emil Hakl: Umina verze

Emil Hakl je spisovatel, který nepatří úplně k mým oblíbeným. Nějak jsem si na ty jeho divné týpky procházející se po Praze nezvykla. A navíc se věnuje převážně povídkám, což také není můj oblíbený žánr. Nicméně nedávno Emilu Haklovi vyšel román (anebo spíš novela?), kterým svým zaměřením překvapivě směřuje do žánru sci-fi. Hmm, tak to zní zajímavě. A tak jsem si tu knihu Umina verze, velmi specificky vypravenou, protože doplněnou fotografickou přílohou, pořídila.

Hlavním hrdinou je Ef, František, čtyřicátník na volné noze, grafik a copywriter, toho času singl a tak trochu samotář. Zvláštní shodou okolností se jednoho dne seznámí se Smrťákem, divným starým chlápkem, který si ho tak trochu otestuje a pak mu udělá překvapivou nabídku. Zapůjčí mu ženu, umělou bytost, kterou se svým známým stvořil. Uma, jak se ona umělá inteligentní žena jmenuje, vypadá téměř dokonale jako člověk (až na pár drobností, které dokážou vycítit třeba psi). Nemusí jíst, ale pravidelně konzumuje nezanedbatelné množství alkoholu. A rychle se učí. Hodně se ptá, hodně si povídá s lidmi, začne přejímat Františkovy zvyky a názory, seznamuje se s jeho přáteli, oblíbí si dlouhé vycházky po Praze (už zase), chodí s Františkem venčit psa, na plovárnu, jezdí na výlety. Dojde i na tělesný kontakt. František brzo zjistí, že Uma je vlastně dokonalá žena a život, který spolu vedou ho dokonale uspokojuje. Jenže v tu chvíli se to začne kazit – Uma získává stále větší nezávislost a zkušenosti a o svůj majetek se hlásí také původní stvořitelé, kteří jsou zároveň jediní schopní udržet Umu dlouhodobě v chodu. František chce Umu za každou cenu, chce za ní zaplatit, pokusí se o loupež, není to ale on, kdo rozhoduje…

Musím přiznat, že mě Emil Hakl překvapil. Nevěřila bych, že mě tahle scifi bude tak bavit. I když se ani tady nevyhneme chlápkovi ve středních letech, který se bezcílně toulá městem, Uma, žena bez minulosti s učícím se softwarem, dodává knize úplně novou dimenzi. Jasně, je to tak trochu klasický Pygmalion nebo Pretty Woman, ale zasazený do současnosti a do soudobých reálií. Neřeší se tu technické detaily umělé inteligence, ale vztahy, které mohou mezi člověkem a strojem, který jako člověk vypadá a který se jako člověk chová, vzniknout. Potěšilo mě, že budoucnost v podání Emila Hakla vůbec nevypadá tak vyhroceně a děsivě, jak by si člověk při čtení článků o hrozící nadvládě umělé inteligence představoval. Krom toho zaujala i literární forma. Čtyři pětiny knihy vypráví František, který při tom střídá ich a du formu. Jednu kapitolu – to je právě ta, která dala název knize, předkládá Uma. 

Co mě zarazilo, to je již zmiňovaná obrazová podoba knihy. Není to časté, že by beletrii doprovázely fotografie (i když teda Závěrka Miloše Urbana z nedávné doby toto pravidlo také popírá), tady ovšem tvoří fotografie  ženy, která hraje hlavní hrdinku knihy, podstatnou část obsahu, některé fotografie mají dokonce větší rozměr, než je stránka a z knihy tak vzniká jakási skládačka. Nevím proč, ale přišlo mi to divné, ztrácelo se tím  jakési kouzlo, já si Umu představovala úplně jinak. Na druhou stranu možná právě tahle podoba knihy některé čtenáře přitáhne. Autorkou fotografií je Zuzana Lazarová.

Pokud máte rádi Emila Hakla, tak Uminu verzi určitě zkuste. A pokud jste ho dosud opomíjeli, tak ji zkuste taky, je to na český trh překvapivě zajímavá knížka.

Hodnocení: 90%

Emil Hakl: Umina verze

• Nakladatel: Argo
• EAN:9788025719824 ISBN:978-80-257-1982-4
• Popis: 1× kniha, vázaná, 248 stran, česky
• Rozměry: 12,8 × 19 cm
• Rok vydání: 2016 (1. vydání)

Jaroslav Kalfař: Kosmonaut z Čech

O knížce Kosmonaut z Čech jsem se poprvé dozvěděla v březnu na prezentaci nakladatelského domu Albatros Media. Cože? Český kosmonaut? První, co mě napadlo, že někdo převedl do psané podoby seriál Kosmo. To ale přece nemůže fungovat, ne? Anebo, že by to bylo o Remkovi? Jenže pak jsem zjistila, že s Kosmonautem z Čech se ocitám v úplně jiném žánru. Autorem této knihy je Jaroslav Kalfař, Čech, který žije od svých 15 let v USA. Kosmonaut z Čech (v angličtině Spaceman of Bohemia) je jeho anglicky psanou prvotinou, která v zámoří vyvolala velkou pozornost (pochvalné recenze New York Times, Wall Street Journal, The Guardian) a překlady se prodaly do více než 11 zemí - no řekněte, kdy se něco takového naposled stalo české knížce?

Hlavním hrdinou je Jakub Procházka, první český kosmonaut, který osamoceně míří k Venuši prozkoumat zvláštní kometu, která barví pozemské noci do fialova. Doma nechává svou milovanou manželku Lenku a také problematickou minulost své rodiny. Jenže ve vesmíru to neprobíhá podle plánů. Vztah s Lenkou prochází krizí a na palubě kosmické lodi (anebo jen v Jakubově frustrované mysli?) se objeví mimozemšťan. Má podobu obrovského chlupatého pavouka (pro nás arachnofobiky naprosto šílená představa...), který s Jakubem inteligentně (a vtipně) komunikuje, zároveň se ale prohrabuje jeho myslí a vzpomínkami. A taky má závislost na Nutelle.... Z rozhovorů s Hanušem, jak Jakub osminožce pojmenuje (podle tvůrce Staroměstského orloje), vycházejí najevo události z Jakubovy minulosti, ve kterých se ale velmi úzce odráží i historie naší země za posledních třicet let. Otcova minulost u StB, změny po listopadu 1989, nástup konzumního způsobu života ve společnosti i novodobé politické skandály. Jenže ani budoucnost není nepodstatná, protože tajemná mlhovina se blíží a kosmická loď Jan Hus I. se začíná otřásat…

Musím říct, že mě tahle knížka velmi překvapila a nadchla. Námětem se blíží Faberově Knize zvláštních nových věcí, ale známými reáliemi mi byla mnohem bližší. Blízko má i k Marťanovi, a to humorem i osudem osamělého vesmírného poutníka. Poetikou a vztahem k minulosti mi pak připomněla Foerovo Naprosto osvětleno (na jeho přednášky ostatně Kalfař v Americe chodil). Ačkoliv knihu napsal vlastně mladík - Jaroslavu Kalfařovi je osmadvacet – vůbec to na ní není znát. Najdete tu všechno – humor, absurditu, místy až filozofické rozmluvy, znalost české historie i nadhled třinácti let prožitých v USA. Bavily mě návraty do dětství a na český venkov (jen si budu muset najít originál a podívat se, jak se anglicky popisuje taková typická česká zabijačka s jitrnicemi a jelity), hovory o lásce i smrti, reálie Prahy, jiný pohled osamělé manželky Lenky i fantomová ruská raketa. Potěšilo mě, že to dopadlo tak, jak to dopadlo a jsem zvědavá, jestli se Kalfař ještě někdy k Jakubu Procházkovi vrátí. Prostě: už dlouho se mi něco nečetlo tak dobře. Konečně soudobý český román, byť netradičně z žánru sci-fi. Tleskám a díky. 

Díky nakladatelství Plus za výborný čtenářský zážitek. 

Hodnocení: 100%

Jaroslav Kalfař: Kosmonaut z Čech 

• Nakladatel: Plus
• EAN: 9788025906705 ISBN: 978-80-259-0670-5
• Originál: The Spaceman of Bohemia 
• Překlad: Volhejnová, Veronika
• Popis: 1× kniha, vázaná, 320 stran, česky
• Rozměry: 13 × 20 cm
• Rok vydání: 2017 (1. vydání)

Michel Faber: Kniha zvláštních nových věcí

S knihou knih do vesmíru

Baví vás knihy o vztazích, zajímá vás duchovní rozměr života, chcete si představit, jaká forma života by se mohla vyskytovat ve vesmíru  či jak by mohla vypadat blízká budoucnost Země? Nezdá se Vám, že by se všechna tato témata dala vtěsnat do jediné knihy? Přiznávám, i já jsem byla překvapená. V Knize zvláštních nových věcí od Michela Fabera najdete ale ještě mnohem více…

Hlavním hrdinou Knihy zvláštních nových věcí je Peter Leigh, křesťanský misionář, který právě získal práci snů. Odlétá do vzdálené galaxie na planetu Oáza a jeho úkol je přelomový – má poskytovat duchovní podporu zdejšímu původnímu obyvatelstvu – mimozemskému druhu! Jediné, co Peterovi kazí radost z mise, je nucené odloučení od manželky Beatrice, spřízněné duše, která mu změnila život a přivedla na duchovní dráhu. Peter přilétá na Oázu zcela nepřipraven, o to větší je jeho překvapení – mimozemšťané touží po učení Ježíše Krista a po Bibli (rozuměj Knize zvláštních nových věcí) a přítomnost kazatele si na kolonistech doslova vynutili.  Zatímco však Peter navazuje vztahy s Milovníky Ježíše a pokouší se zjistit, co se stalo s jeho předchůdci, život na Zemi se začíná hroutit. Svět, ze kterého odlétal, pomalu přestává fungovat, i komunikace s Beou je čím dál složitější… Může láska vydržet takové odloučení? Může Bůh pomoci všem svým ovečkám? Zvládne Peter tuto zkoušku?

Originální fan ilustrace 

Od Michela Fabera jsem dosud četla jen povídkovou knihu Někdy prostě prší. I když povídky zrovna moc nevyhledávám, v téhle knize jich bylo pár opravdu vtipných. K otevření autorovy dosud nejvýraznější knihy, skoro tisícistránkového opusu z viktoriánského Londýna s názvem Kvítek karmínový a bílý, jsem dosud nenašla odvahu. Tuším ale její obsah, a tak jsem i v případě Knihy zvláštních nových věcí očekávala historickou fikci. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že jsem se začetla do románu, který se odehrává na jiné planetě, kde velmi podstatnou roli hrají Oázané, jejichž obličeje připomínají placentu se dvěma lidskými embryi... A zatímco se hlavní hrdina zapojuje do místní komunity a šíří mezi Oázany slovo Boží, na Zemi krachují supermarkety, propukají války a každou chvíli přinese zkázu nějaká přírodní katastrofa.  A tak jsem přeladila na vlnu dobrodužné sci-fi, abych se vzápětí nechala unášet příběhem o lásce v různých podobách, o odloučení, o důvěře, o víře v Boha i ve schopnosti těla…  Chvílemi to bylo fascinující čtení, užívala jsem si hlavně vzájemnou komunikaci obou manželů, která byla poznamenaná nemožností popsat realitu tak, aby ji druhý pochopil. Poněkud náročné pro mě byly pasáže o víře, zejména ty věnované překladům do místního srozumitelného jazyka. Inu, chybějí mi základy…

Originální publikace jednoho fanouška najdete zde.

Nicméně, máte-li chuť přečíst si příběh napříč žánry, chcete zažít něco nezvyklého a podmanivého, pak Knihu zvláštních nových věcí zkuste, je dost pravděpodobné, že jejímu kouzlu podlehnete.

 

Michel Faber je spisovatel, který se narodil v Nizozemí, vystudoval a řadu let prožil v Austrálii, od poloviny devadesátých let minulého století žije ve Skotsku. Vydal několik povídek a novel, oceňované byly jeho dva romány Pod kůží a Kvítek karmínový a bílý. Kniha zvláštních nových věcí vyšla v roce 2014 a objevila se hned v několika výběrech nejlepších knih roku. Převedení knihy do češtiny se ujal Faberům dvorní překladatel Viktor Janiš, který si s překladem opravdu vyhrál. Michel Faber se nechal slyšet, že Kniha zvláštních nových věcí je jeho posledním dílem, jsem zvědavá, jestli tomu tak opravdu bude.

Díky Neoluxoru za recenzní text.

Hodnocení: 90%

Michel Faber: Kniha zvláštních nových věcí

• Nakladatel: KNIHA ZLÍN
• ISBN: 978-80-7473-445-8, EAN: 9788074734458
• Originál: The Book of Strange New Things
• Překlad: Janiš, Viktor
• Popis: 1× kniha, vázaná, 452 stran, 17 × 24 cm, česky
• Rok vydání: 2016 (1. vydání)

Dmitry Glukhovsky: Metro 2033

Už jsem strašně dlouho nečetla nějakou dobrou sci-fi či dystopii. A přitom jsem tenhle žánr dřív mívala docela ráda.   A tak když se objevila příležitost přečíst si ruský postapo hit, s chutí jsem se do Metra 2033 pustila. (A vůbec mi nevadilo, že nejsem cílovou skupinou – tahle kniha totiž míří na hráče počítačových herJ)

Moskva, cca 20 let po jaderné válce. Většina lidstva byla zničena, malá část se zachránila v moskevském metru, které bylo stavěno jako velký atomový kryt. Na zemském povrchu se nedá přežít kvůli zabijáckému slunečnímu záření, navíc tu žijí mutanti a vyvinuli se i nové formy života, obrovská nebezpečná zvířata, inteligentní hmota  i tajemní ďáblové, pro které jsou lidé z metra vítanou kořistí. Ovšem ani v podzemí není život zrovna růžový. Lidé trpí nedostatkem, živí se houbami či krysami, jen výjimečně si mohou dopřát maso či něco jiného. Platí se nábojnicemi.  Skoro každá stanice metra představuje samostatnou jednotku s vlastními pravidly. Existují ale i silnější hráči a frakce – bohatá okružní linka věnující se obchodu, rudé stanice, na kterých se pokoušejí dotáhnout myšlenku komunismu do konce, nacionalistické stanice, které vzývají Adolfa, vedle toho pak Polis, kde vládnou moudří.  Hlavním hrdinou příběhu je mladík Arťom, sirota, který vyrostl na stanici VDNCH, kde se spolu s ostatními snaží zabránit proniknutí černých ďáblů do metra a tím zachránit lidstvo. Jednoho dne je ale nucen vydat se na cestu a vyřídit naléhavý vzkaz. Putuje tedy přes všechny možné stanice metra a zažívá řadu nečekaných setkání a dobrodružství. Zabít se ho pokouší tajemný zvuk, který se line z potrubí,  je chycen nacisty a odsouzen k smrti. Zachrání ho rudá garda Che Guevary, vzápětí se octne ve spárech Svědků  Jehovových, prohrou v krysích závodech se stává nevolníkem v Hanze, v univerzitní knihovně hledá tajemnou knihu a čelí přitom knihovníkům (ook…). Setkává se se zvláštními lidmi, kteří mu nezištně pomáhají  a sami přitom přicházejí o život. Učí se od nich, snaží se pochopit, proč se lidé stále snaží uchovat se jako druh a zkoumá, jakou má život cenu a zda má smysl takhle žít.

Metro 2033 má klasickou strukturu putování hlavního hrdiny. Jako v klasických románech putuje Arťom očistcem a peklem, jen v této knize mají tato místa podobu různých stanic metra. Ve vzpomínkách se vrací i do svého života, pokouší se najít svou vlastní minulost i pochopit budoucnost. Některé jeho zastávky působí trochu okopírovaně (trochu vážnější Pratchett) nebo zdlouhavě, jiné jsou ale vtipné a neotřelé. Například pojednání o historii komunismu pod ďábelským znamením pentagramu. Anebo Kreml, který přitahuje stále lidi svou zářící hvězdou a pak…   Líbila se mi celá ta představa života zachovaného v metru. Byla jsem v Moskvě několikrát, vybavuji si některé stanice metra i další reálie, které se v knize vyskytují (např. VDNCH, Ostankino, Arbat).  Bavila mě atmosféra celé knihy, pochmurná, depresivní, přitom se tu ale nevyskytují až tak brutální činy, spíš se pracuje s fantazií čtenáře, se strachem  a mrazením v zádech.  Překvapil mě závěr, byla jsem zvědavá, jestli se autor dokáže se zakončením knihy vypořádat se ctí a musím uznat, že se mu to docela povedlo.

Dmitry Glukhovsky (nebo též Dmitrij Gluchovskij) je ruský spisovatel a novinář, ročník 1979. Metro 2033 začal psát v osmnácti letech, v roce 2002 ji poskytl k volnému čtení na své webové stránce. Kniha si získala celosvětově několik milionů čtenářů, o pár let později vyšla i v knižní formě a stala se předlohou velmi úspěšné počítačové hry.

Z ruské literatury jsem v poslední době četla snad jen Sorokina a Alexejevičovou. Ovšem Metro 2033 se do této společnosti výborně hodí. V Rusku je možné všechno… Budu se muset tímhle východním směrem občas podívat.

Hodnocení: 90%

Dmitry Glukhovsky: Metro 2033

• Nakladatel: Knižní klub
• ISBN: 978-80-242-5116-5, EAN: 9788024251165
• Originál: Metro 2033
• Překlad: Řežábek, Rudolf
• Popis: 1× kniha, vázaná, 472 stran, 15 × 23,5 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (2. vydání)

Andy Weir: Marťan

Houstone, máme problém aneb trosečníkem na Marsu … 

Vzpomeňte si na Apollo 13 a Trosečníka, přidejte technické detaily, okořeňte nerdovským humorem a dostanete Marťana – thriller odehrávající se na rudé planetě.

Na Marsu přistála výprava tvořená šestičlennou posádkou. Po několika dnech ale prudká písečná bouře misi ukončí, při spěšné evakuaci navíc tragicky zahyne jeden z jejích členů. Výprava se ve špatném psychickém stavu vrací na Zemi. Problém je v tom, že Mark Watney nezemřel. Zůstal trčet na nehostinném Marsu, se zásobami na 30 dní, bez komunikačního zařízení, kterým by na sebe upozornil. Příští výprava na Mars se chystá za 4 roky...

Že se tahle situace smrti dost blíží? Kdepak, Mark se rozhodne, že se tak snadno nevzdá a pustí se do práce. Jeho specializací je biologie, takže dokáže ledacos vypěstovat, a strojní inženýrství, což znamená, že ví, jak věci fungují a umí s nimi zacházet. Kdyby měl dostatek lepicí pásky a náhradních dílů, možná by si raketu na cestu domů i postavil. Místo toho ale vymyslí jiný plán – zajede si pro opuštěný Pathfinder, planetární sondu, která na Marsu přistála v roce 1997. Umožní mu to komunikovat se Zemí. Jenže problémy narůstají, přístroje se porouchávají a Marka se snaží zabít jak Mars, tak jeho vlastní šílené nápady…

Andy Weir



Kde se v takové knize může ukrývat humor? Nevěřili byste, ale skoro na každé stránce. Je to opravdu příjemné a zábavné čtení. Na jedné straně plno technických dat, která sedí, takže si pravověrní vyznavači sci-fi  a intergalaktičtí nerdové přijdou na své, na druhé vypointované deníkové zápisky líčící strasti a slasti života na nehostinné planetě.  Jak rozdělat oheň v modulu z nehořlavých materiálů? Vypěstovat brambory z výkalů? Co takhle ohřát vodu do vany plutoniem? Jediná Markova zábava na Marsu jsou televizní seriály ze 70.let a disco hudba – nic lepšího v počítačích kolegů nebylo. Dá se tohle přežít?

Andy Weir psal Marťana více než tři roky, při psaní se soustředil  na to, aby všechny technické detaily odpovídaly. V roce 2012 zpřístupnil knihu zdarma na svém blogu. Na základě požadavku některých svých čtenářů, kteří měli problém se stahováním do čtečky, nabídl knihu na nejnižší možný poplatek (99 centů) ke stažení na Amazonu. Za tři měsíce si ji koupilo 35 tisíc lidí, což už bylo pro vydavatele zajímavé. Nejprve v roce 2013 spatřila světlo světa audiokniha a v roce 2014 se Marťan dočkal regulérního vydání. Můžete se těšit i na film, natáčet ho bude Ridley Scott s Mattem Damonem v hlavní roli. Bude to trhák!

Hodnocení: 90%

Hodnocení: 90 %

Andy Weir  Marťan

·         Nakladatel: Knižní klub
·         ISBN: 978-80-242-4772-4, EAN: 9788024247724
·         Originál: The Martian
·         Překlad: Prokop, Michal
·         Popis: 1× kniha, vázaná, 344 stran, 15 × 23,4 cm, česky
·         Rok vydání: 2015 (1. vydání)