Březnové knihy ...

 

V březnu jsem toho, koukám, přečetla (nebo ve třech případech vyposlechla) celkem dost. Inu, spousta hodin v metru..

Samko Tále: Kniha o hřbitově 

O téhle knize jsem hodně slyšela, nakonec jsem z ní ale úplně unešená nebyla... 

Anotace:

Tragikomický příběh mírně retardovaného Samka Tále, který svým bezprostředním pohledem nastavuje zrcadlo naší současnosti, se stal na Slovensku bestsellerem a oslovil čtenáře i u nás. Pod pseudonymem se ukrývá talentovaná slovenská prozaička Daniela Kapitáňová.

Asi je to tím, že jsem přecitlivělá na zpodobňování lidí s mentálním postižením v umění. Nějak mi vadí, když se za tyto lidi někdo schovává, když je nechává říkat něco, na co sami za sebe nemají odvahu. Zvlášť, když to vůbec nejsou hezké věci - tady promlouvá ústy Samka xenofobní slovenský národ...

Kristýna Trpkova: Temné břehy

První březnová detektivka.

Oficiální anotace: Před čtrnácti lety našli osmnáctiletou Emilii Volfovou ležet na břehu místního rybníka – nahou, téměř bez známek života. Stala se jednou z obětí sériového vraha mladých dívek, který v Holicích v té době řádil, jako jediná však zázrakem přežila. Přestože pachatel nebyl nikdy dopaden, město se z děsivé tragédie časem vzpamatovalo. Zapomnělo. Jenže teď zmizela další dívka. A Emilie, která se po traumatizující zkušenosti přidala k policii, věří, že nejde o náhodu. Za vším stojí stejný člověk. Jakási nevysvětlitelná síla ji navíc pořád táhne zpátky do opuštěného kempu – k místu, kde tenkrát byla za záhadných okolností nalezena i ona sama. Stejně jako dávné zločiny pomalu ožívají také Emiliiny vzpomínky na podivné události, které její záchranu provázely, a ačkoli příliš nevěří povídačkám místních, že zdejší vody jsou prokleté, nebere je zcela na lehkou váhu. V hloubi duše totiž moc dobře ví, že ani její přežití neměla na svědomí pouhá šťastná souhra okolností, ale něco mnohem, mnohem většího.

Tohle mě docela bavilo. Mám ráda ženské hrdinky v pozici detektivek a kriminalistek, mělo to i docela zajímavé prostředí maloměsta, vyprávění ve dvou časových rovinách, které na sebe ale navazuje. Ta mysterióznost byla pro mne trochu navíc, ale jo, líbilo. 

Cara Hunter: Vražda v rodině 

Druhá detektivka, první od Cary Hunter. Chtěla jsem se na doporučení pustit do série s inspektorem Fawleym, jenže jsem v knihovně sáhla vedle. 

Anotace:

Jedno tělo, šest odborníků. Dokážete vyřešit případ dřív než oni? V říjnu 2003, když bylo Guyi Howardovi deset let, byl jeho nevlastní otec Luke Ryder nalezen mrtvý na zahradě rodinného domu v luxusní londýnské čtvrti. Navzdory dlouhému vyšetřování, jemuž se u britských bezpečnostních složek dostalo jasné priority, nebylo nikdy vzneseno žádné obvinění a případ zůstal nevyřešen. Nyní budou tajemství odhalena — a to doslova v přímém přenosu. Skupina odborníků znovu prozkoumá důkazy v true crime pořadu Nechvalně proslulí a stopy začnou vyplouvat na povrch.

A moc pozitivně tenhle přehmat nehodnotím. Hlavně mě nebavila forma - jde vlastně o scénář k true crime televizní sérii, doplněný o články z novin, přepisy telefonátů, e-maily apod. Tohle mohlo být in v roce 2006, ne v roce 2023, kdy to v originále vyšlo. Spousta postav, všichni postupně podezřelí, ale tak nějak od začátku bylo jasné, kdo je vrah. Doporučit moc nemůžu...

Petra Stehlíková: Nasterea

Pokračování Naslouchače a Faji, o kterých jsem básnila v minulém měsíci. Jo, fascinuje mě, když někdo dokáže vymyslet celý nový svět. A vlastní terminologii - prý vychází z rumunštiny. Škoda, že zatím není venku poslední díl. Ten předposlední si tedy asi budu šetřit. Vyslechnuto jako audiokniha v podání Jitky Ježkové. 

Anotace:

Druhý návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo… Omstakland byl napaden. Člověk, kterému Ilan zachránila život, rozpoutal peklo. Ilan se na poslední chvíli podařilo rozluštit dávnou větu i její smysl. Objevila cestu. A také místo, které hledaly celé generace. Místo, kde není život, ale jen jedovatá šedá mračna — průchod na druhou stranu retey.

Je to ale také místo, kde žijí nasterey, největší hrozba v Duvalském pohoří. Jenomže kým tito obávaní tvorové doopravdy jsou? Proč začali častěji a tvrději útočit? A co se skutečně nachází na druhé straně?

V Ilanině světě neexistuje nikdo, kdo by na tyto otázky dokázal odpovědět. Ti, kteří kdysi něco věděli, jsou už dávno mrtví. A ti, kdo se na druhou stranu vydali, se nikdy nevrátili. Ilan ví, že jí nikdo nepomůže. Ocitla se sama a bez ochrany bojovníků. Je sice sklenař, kterým nasterey neubližují… bude to však stačit k přežití?

Matthew Dicks: Ať vám visí na rtech 

Konečně taky nějaká self-help příručka:-)

Anotace:

„Na základě čísla se ještě nikdy nikdo nerozhodl. Člověk potřebuje příběh.“ — Daniel Kahneman Máte pocit, že dějiny vyprávíte líp v hlavě než nahlas? Netroufáte si promluvit, když poslouchá víc lidí? A proč někdo zaujme hned první větou – a jiný ztratí publikum, ještě než začne? Jeden z nejlepších příběhů současnosti vás přesvědčí, že schopnost vyprávět není vrozený dar, ale dovednost, kterou může rozšířit každý. Matthew Dicks vás provede osvědčenou metodou, díky níž dokážete z obyčejných situací vytěžit silné i vtipné příběhy a poutavě je odvyprávět tak, že je posluchači prožívají společně s vámi. Když si jeho postup osvojíte, zlepšíte nejen vaši komunikaci, ale také vztahy a sebevědomí. V knize se mimo jiné dozvíte: Dobrý příběh nemusí být výjimečný, i běžná situace se dají podat tak, že zaujmou, dojmou nebo rozesmějí. O pozornosti nerozhoduje délka ani téma: jde o tempo, napětí a přesně mířenou pointu. Napětí se nebudu vysvětlováním, ale přesně dávkovaným mlčením. Nejsilnější moment často trvá jen pár vteřin a všechno před ním mu musíte podřídit. Když víte, co vynechat, začne vaše vyprávění působit lehčeji, jistěji a přirozeněji.

Obecně mám knihy z nakladatelství Jan Melvil dost ráda, tohle mě ale úplně nepřesvědčilo. Ač Matthew Dicks tvrdí, že storytelling není o humoru, ale o tom, jak chytnout za srdce, mě to prostě přišlo málo zábavné. Ale moc hezkou recenzi najdete u WuWeje, tak třeba vás zaujme a navnadí k přečtení... https://blog.wuwej.net/2026/03/17/matthew-dicks-at-vam-visi-na-rtech.html

Anebo si to budu muset přečíst víckrát.

Sarah Damoff: Naše zářná léta 

Tuhle knihu jsem měla na recenzi a docela mě zaujala, hlavně tím, že se v ní v průběhu let řeší fakt dost témat: těhotenství, potraty, alkoholismus, domácí násilí... Časem tu vyjde samostatná recenze.

Anotace: 

Ryan a Lillian Brightovi jsou čerstvě svoji, zamilovaní a chystají se založit rodinu. Jenže Lillian už jednou dítě měla a toto nově odhalené tajemství jejich vztahem otřese. Když se po prvních neúspěšných pokusech konečně dočkají dcery Georgette, stín na manželství tentokrát vrhne Ryanův strach z příliš velké zodpovědnosti, který se snaží utopit v alkoholu. Georgette v průběhu let přichází o své jistoty, její domov prochází těžkými změnami, a když ji v dospělosti vyhledá matčin syn, o němž neměla tušení, musí se rozhodnout, jestli dokáže odpustit a vyrovnat se se vším, co jí život přinesl.

Gisele Pelicot: Óda na život 

Anotace:

Kniha A Hymn to Life je memoárem, který vypráví příběh Gisèle Pelicot. Ženy, jež po dobu téměř deseti let tajně omamoval vlastní manžel a vystavoval ji i opakovanému znásilňování ze strany cizích mužů. Dominique Pelicot, Gisèlin bývalý manžel, byl v prosinci 2024 odsouzen k 20 letům vězení. Dalších padesát mužů bylo ve stejné kauze uznáno vinnými ze znásilnění, pokusu o znásilnění nebo sexuálního napadení, čehož se dopouštěli poté, co je Dominique kontaktoval přes internet.

Tuhle knihu by mě asi vůbec nenapadlo číst. Jenže pak ji na netu promovaly dvě ženy, které knihy obvykle nedoporučují, a pokud už ano, stojí to za to. Tak jsem si ji půjčila v knihovně a přečetla za dva dny.  A jsem vlastně moc ráda - ta kniha je výborná. Není to primárně jen o těch strašlivých činech, ale o vůli jít dál, přinést spravedlnost pro další ženy v podobné situaci- A taky o rodině, o společně prožitých (a hezkých) letech atd. Zároveň se tu hodně dozvíte o francouzské společnosti, trochu jako od Annie Earnoux, ale z trochu jiné pozice - od nepříliš vzdělané ženy, která vše vnímá optikou svého původu a  postavení. Nevěřila bych, že mě ta kniha tak dostane, rozhodně doporučuju. 

Jiří Klečka: Černý kos 

Tahle a následující kniha se dostali mezi užší výběr nominovaných na žánrovou Magnesii Literu v kategorii detektivek. A právem.

Anotace:

Zmizelé děti, dávné zločiny a osudy, které se po letech opět protnou Rok 2023. Venku poletuje listí, v altánu zní Beatles a Roman dostane zprávu, která ho vrací k nechtěným vzpomínkám. Jeho přítel Tomáš, s nímž ho spojuje temná událost z dětství, měl nehodu. Krátce nato zmizí chlapec — Romanův žák. Náhoda? Nebo se znovu opakuje hrůza, kterou Roman s Tomášem jako děti přežili? Roman musí zjistit pravdu za každou cenu. Zdaleka ale není jediný, kdo se případem zabývá. Bývalý kriminalista Alexandr Patera, jehož život kdysi také poznamenalo zmizení obou dětí, nemůže jen přihlížet. Dávné stopy znovu ožívají a vedou k pachateli, který by už dávno neměl existovat. Patera i Roman se dostávají na stejnou cestu, aby odkryli pravdu o zlu, které ani po letech nezmizelo.

Kriminální thriller plný napětí a nečekaných zvratů před čtenářem rozplétá dramatické osudy postav, utkané z hrůzných událostí temné minulosti.

Tohle bylo skoro seversky temné. Sice mám trochu pochybnosti, že by se něco takového mohlo stát v socialistickém Československu (Krkonoše sice jsou na hranicích a tehdy nebyly tak přístupné, jako dnes), ale i tak dobré. Asi začnu číst thrillery. 

Michal Sýkora: Žádné dobré zprávy

Druhá kniha z nominací na žánrovou Magnesii Literu. Pokud znáte Detektivy od Nejsvětější trojice (ať už z knih - např. Případ pro exorcistu, Modré stíny, Pět mrtvých psů, nebo z televizního zpracování), pak víte, co můžete čekat. Já si komisařku Výrovou už standardně představuju jako Kláru Melíškovou:-) Tohle bylo zajímavé tím, jak se to vyjadřuje k aktuální politické situaci, tedy hlavně k válce na Ukrajině a také k manosféře. Docela mě zajímá, jak to bude stárnout. Jinak asi standard, navíc opět využití/zneužití člověka s postižením, což mi dlouhodobě vadí. 

Anotace:

Komisařka Výrová na stopě bezcitného sériového vraha Loupežné přepadení studentky, které se zvrtlo. Nemotivovaná vražda ukrajinské profesorky historie, jež do Česka utekla před válkou. Zběsilý útok na oblastní manažerku bezpečnostní agentury. Zemřel vyznavač konspiračních teorií skutečně přirozenou smrtí? Souvisejí spolu tyto události, nebo se jedná jen o sled náhod? A není těch zločinů víc?

Bývalá policejní komisařka Marie Výrová se po tragickém vyústění svého posledního případu rozhodla věnovat jen rodině a výuce na právnické fakultě a už se nikdy neplést do žádného vyšetřování. Jenže pak se jí ozve starý kamarád s prosbou…

V románu Žádné dobré zprávy čtenáři najdou poutavé intimní i společenské drama, lásku, žárlivost, sex, manipulaci i nenávist. Chybět nemůže ani nezaměnitelná atmosféra olomouckých historických náměstí, úzkých uliček a starých univerzitních budov. A také nevlídné pusté cesty mezi zmrzlými poli a tajemná stavení obývaná „muži, kteří nenávidí ženy“. A zuřiví psi. A zlo, které plodí zlo, ale i spravedlnost, která má společně s rukou zákona nakonec vždycky trochu navrch.

Fredrik Backman: Úzkosti a jejich lidé 

Anotace:

Úzkosti a jejich lidé je naprosto bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých při prohlídce bytu. Neúspěšný bankovní lupič se uvnitř zamkne s přehnaně nadšeným realitním makléřem, dvěma morousy závislými na nákupech v IKEA, jedním potměšilým multimilionářem, smutnou starou paní, ženou v pokročilém stadiu těhotenství, otravným chlápkem a králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, ale když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni vylíčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstane klasická detektivní záhada: Jak se lupiči podařilo utéct? Proč všichni tak zuří? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?

Fredrik Backman patří mezi mé oblíbené autory a tuhle knihu jsem četla už dávno. Teď jsem měla možnost vrátit se k ní v podobě audioknihy, což jsem si opravdu užila. Jestli neznáte, tak se nenechte zmást názvem a pusťte si. Humoru v literatuře není nikdy dost. 

Ivan Fíla: Tisíc očí 

Tak tohle asi byla pro mne kniha března - spolu s Ódou na život. Velký román, dlouhé časové období, morální dilemata, to je něco, co dokážu ocenit. Snad se k té recenzi dokopu.. Tisíc očí byste si asi přečíst měli...

Anotace:

Skončily boje, ustal řev, z tisíce očí teče krev, ví vrah, co jeho jest, ne oprátka, život je nejvyšší trest… Román Tisíc očí, inspirovaný skutečnými událostmi, je napínavá rodinná sága, mapující období od druhé světové války až do současnosti. Sugestivní příběh o hledání vlastní identity, vině a trestu, pomstě a odpuštění nás zavede do pekla koncentračních táborů, rozbombardovaných německých měst, komunistických gulagů, do drsné a zádumčivé krajiny Jeseníků i luxusního světa mezinárodního jet setu. Přiblíží nám nitra zločinců i jejich obětí, nezdolnou touhu po životě, spravedlnosti a vykoupení.

Kdy se stává z pomsty odpuštění? Je pykat naživu horší než smrt? Dřímá v každém z nás potenciální vrah? Jaké má následky propojení posttotalitní oligarchie s „nezávislou“ justicí? A jak do příběhu vstupují herečka Kim Novak, hvězda Hitchcockova Vertiga, slavný spisovatel Graham Greene či lovec nacistů Simon Wiesenthal?

Existenciální drama s prvky mystického thrilleru se svým originálním vypravěčským stylem vymyká jakékoli jednoznačnosti a žánrovému klišé. Ivan Fíla vytvořil moderní evropský román – trpké svědectví o minulosti, která stále formuje naši přítomnost.

C. J. Tudor: Upálené

Březen jsem zakončila thrillerem, a sice opět ve formě audioknihy. Od autorky jsem zatím nic nečetla (ani neslyšela), ale asi to napravím. Tohle bylo napínavé, na konci velmi překvapivé, ani ta lehce mystická rovina mi nevadila. 

Anotace:

Další thrillerová lahůdka s hororovou příchutí od autorky Kříďáka, Jámy a Těch druhých. Před pěti sty lety tady upálili osm mučedníků. Před třiceti lety tu beze stopy zmizely dvě dívky. A před dvěma měsíci tu tragicky zemřel místní farář. Vítejte v Chapel Croft, zapadlé vísce, jejíž tajemství leží ukrytá hlouběji než v hrobě a kde se zlo začíná znovu probouzet. Nahradit zesnulého duchovního sem přichází někdo, komu temnota také už mnohokrát zasáhla do života. Někdo, kdo bude muset otevřít staré rány a hlavně ochránit svou dospívající dceru před démony, kteří tady umějí být až příliš skuteční.