úterý 31. prosince 2019

Michael Rittstein: Ve vlnách

Tak nějak jsem tušila, že mě Michael Rittstein do nějaké extra pozitivní nálady nepřivede, ale ve spojení s frontou na Hrad a počtem turistů je to fakt uff na druhou... Ale výstava dobrá. 

Jízdárna Pražského hradu, 2. 11. 2019 - 5. 1. 2020




Výstava k 70. narozeninám umělce


Michael Rittstein je bytostným pozorovatelem, který své postřehy zaznamenává v tisícovkách kreseb. Všechny zážitky, i ty zdánlivě všední, se mohou stát podnětem pro vznik lokálních historek v jeho obrazech. Pokud není na cestách, pracuje denně v ateliéru - v létě maluje v rodovém stavení na Šumavě, v zimě pak v paneláku na pražském sídlišti. Nevlastní automobil, rád se pohybuje v lidské společnosti. Zdroji jeho inspirace jsou prostředí hromadné dopravy, koupališť, venkovských hospod i lidských příbytků. Do jeho děl vstupují klid venkova i atmosféra pulzující metropole. Jeho expresivní malířské záznamy vyhrocené groteskní nadsázkou až na hranici absurdity v sobě skrývají postřehy o komplikovanosti mezilidských vztahů. (Petr Mach)

70 děl k sedmdesátinám autora představuje různá období (vlny) jeho práce. Výstava zahrnuje též velkou kolekci kreseb z posledního půlstoletí.



 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Čtenářská výzva 2019

Loni mě překvapivě bavila akce nazvaná Čtenářská výzva. Kdosi kdesi stanoví 20 témat a přečtené knihy by se do těchto stanovených kategorií měly vejít. Na první pohled to zní dost divně, copak si nedovedu sama vybrat? Na pohled druhý to ale přináší něco nového - příležitost vystoupit ze zajetých kolejí a přečíst si knížku, která by k vám asi jinak nedoputovala. Já výzvu plním tak napůl - většinou čtu knihy podle sebe a jen se po přečtení mrknu, jestli by náhodou nepasovala do šuplíčku. A zhruba tak v půlce prosince ty kategorie podrobně projdu a zjistím, že do vánoc bych měla přečíst asi tak 5 knih, do kterých se mi nechce... Nejinak tomu bylo i letos. Ale o Silvestra po ránu hotovo!:-)

1. kniha, jejíž název je v rozkazovacím způsobu

Leanne Daviesová, Lucy Waterlowová: Běhej, mami, běhej


Tahle kniha se mi naštěstí hodila, i když jsem ji původně četla kvůli recenzi pro Luxor. Knihy s rozkazovacím způsobem v názvu mě jinak poměrně míjejí. Není to špatné čtení, ale kniha je hodně orientovaná na anglosaskou oblast. Že bych po přečtení začala běhat, to bohužel nikoliv. Ale pokud potřebujete vědět, jakou vybrat podprsenku, jak běhat při kojení, nebo jak si kolem sebe vytvořit partu podobně naladěných holek, zkuste. 



2. Kniha, která má lichý počet stran

Patrik Hartl: Malý pražský erotikon


S překvapením jsem zjistila, že knihy mají většinou sudý počet stran. No jo, holt se většinou píše na obě strany stránky:-) A tak první knihu, u které jsem zjistila, že má lichý počet, jsem si okamžitě zapsala. Je to knížka od známého baviče Patrika Hartla. Tohoto člověka s nakažlivým smíchem čtu vždycky v létě, když se mi nechce nad ničem přemýšlet. Většinou taky obratem zapomenu, o čem knížka byla, zbude jen jakýsi pocit. Musím ale přiznat, že tahle kniha se mi asi ze všech Hartlových počinů zatím líbila nejvíc. 

3. Kniha, ve které hraje důležitou roli hudební nástroj

Wladyslaw Szpilman: Pianista


Známá kniha a ještě známější film. Já jsem si touhle knihou doplnila vzdělání a jsem ráda, že jsem se k ní díky Výzvě dostala.

4. Cestopis

Ladislav Zibura: 40 dní pěšky do Jeruzaléma





















Když se řekne cestopis, naskočí mi Princ Ládík. Mladý český spisovatel Ladislav Zibura, jehož humor mě pravidelně dostává, ať už v knihách, nebo na facebooku. 40 dní pěšky do Jeruzaléma byla první kniha, ke které jsem se od něj kdysi dávno dostala - a brzo odložila. Tehdy jsem si ji totiž pustila ve formě audioknihy, kterou Ladislav sám načetl - přišlo mi to naprosto hrozné, zhýčkaná Jiřím Dvořákem, Davidem Matáskem a řadou dalších audio-reků jsem nemohla civilní přednes Ládíka vydýchat. Až po letech jsem přečetla jeho knihy o Číně, Arménii a Gruzii - a chytla se. Letos jsem se tedy již trochu poučenější k audioknize vrátila. A bylo to čirá sluníčkářská legrace. 


5. Kniha od ženské autorky s mužskou hlavní postavou

Natalja Ključarjovová: Rusko - vagon třetí třídy



Současné Rusko, jak vystřižené z toho, co jsem tam na svých cestách na přelomu tisíciletí viděla. Za pár korun z výprodeje v Kosmasu - a docela slušný čtenářský zážitek.

6. Kniha, která má v názvu kalendářní měsíc

Michaela Klevisová: Sněžný měsíc





















Tady je to do kategorie asi tak tak, ale co už, měsíc jako měsíc. Odpočinková kniha na dovolenou, společenský román cinknutý detektivkou. Bavilo mě to, Michaela Klevisová je dobrá.

7. Kniha, která vás zaujala svou obálkou



Graficky velmi vydařená knížka rozhovorů s malířem Jiřím Anderlem. 


8. Kniha od asijského autora

Haruki Murakami: O čem mluvím, když mluvím o běhání


Přečteno na poslední chvíli těsně před koncem roku - a bylo to výborné. Že bych fakt začala běhat? I když nejsem útlý a od přírody k dlouhému běhu disponovaný Japonec?

9. Kniha, která má na Databázi knih v době čtení méně než 10 komentářů

Ondřej Horák: Průvodce neklidným územím II


Tohle bylo jednoduché - četla jsem hned na začátku roku. Skvělá kniha o architektuře minulého století. A počet komentářů na databázi knih pořád splňuje zadání. 

10. Kniha od současné české autorky

Tereza Semotamová: Ve skříni





















Jednoduchá kategorie. Letos jsem přečetla spoustu knih od současných českých autorek - od Petry Soukupové, Viktorie Hanišové, Aleny Mornštajnové, Radky Denemarkové, Petry Dvořákové, Báry Šťastné, Jany Poncarové, Pavly Horákové a dalších. Do výběru se nakonec dostala Tereza Semotamová a její zvláštní kniha o hrdince, která žije ve skříni... 

11. Kniha, jejíž děj se odehrává v Ostravě

Nela Rywiková: Dům číslo 6


Tahle kniha se ke mě dostala jenom kvůli čtenářské výzvě. V podobě audioknihy jsem si opravdu vychutnala detektivku o zmizelém nájemníkovi jednoho zchátralého domu na periferii. Napětí, spousta osudů a skvělý ostravský dialekt. Doporučuji. 

12. Kniha, která má v názvu slovo kniha

Neil Gaiman: Kniha hřbitova





















Příběh, který jsem dočetla přesně na Silvestra. Fantasy pro děti, dle přebalu. Neil Gaiman mě pořád míjí a já nevím proč. Divná znamení, které napsal s Pratchettem, jsou skvělá. I Odd a mraziví obři mě bavili, stejné jako tahle Kniha hřbitova. Budu si muset dát předsevzetí  (anebo se podívat, jestli by se nějaká Gaimanova kniha nedala dostat do Výzvy pro rok 2020:-).


13. Kniha autora jehož jméno i příjmení začíná na stejné písmeno

Jonas Jonasson: Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět





















Jasně, co se dá nalézt a vybrat z jednoho století, to se dá horko těžko vymačkat z jednoho roku. Ale JJ se to povedlo - třeba Doník na golfu, nebo Kim... Asi je to trochu slabší, než jednička, ale i tak jsem si tuhle knihu docela užila. 


14. Kniha o vašem oblíbeném místě, zemi

Kaspar Colling Nielsen: Dánská občanská válka 2018-24


Mám ráda Dánsko. Lego, Andersen, Lars von Trier, Most, Zločin, Niels Bohr a hygge. Kdysi jsem tu strávila měsíc života a dodneška na to vzpomínám. Dánská občanská válka 2018-24 není zrovna knihou, která by Dánsko oslavila, ale měla jsem ji jako "dvoják" - knihu a divadelní představeni. 


15. Kniha od autora, který napsal více než 20 knih

Lynda La Plante: Vdovy
16. Kniha s oxymorónem v názvu

Ivona Březinová: Řvi potichu, brácho





















Skvělá, ale taky dost drsná kniha o autismu - pro děti. Doporučuji všem.


17. Kniha, jejíž děj se odehrává ve vězení

Margaret Atwood: Alias Grace





















Hlavní hrdinka tráví ve vězení prakticky celý svůj dospělý život. Nevím, četlo se to trochu obtížně a na konci mi chyběla nějaká ta katarze... Příběh služebnice byl asi lepší...


18. Kniha, která obdržela Man-bookerovu cenu

David Grossman: Přijde kůň do baru


















Uff, tohle byla neskutečně drsná kniha. Nevím, nevím, jestli bych se do ní nebýt knižní výzvy vůbec pustila, a pokud, jestli bych ji dočetla. Nemám ráda stand-up ani tenhle druh humoru, navíc tady v kombinaci s holocaustem a židovským státem. Rozhodně dobrá kniha, na kterou se budu snažit zapomenout. 



19. Kniha poprvé vydaná v roce 2019 (nová kniha)

Petra Soukupová: Klub divných dětí


Čtu převážně nové knihy, takže vyplnit tuhle kategorii bylo snadné. Nakonec jsem si sem zařadila nejnovější román Petry Soukupové Klub divných dětí, protože se mi ta kniha opravdu hodně líbila.



20. Kniha s černobílou obálkou

Volker Kutscher: Goldstein





















Knižní detektivní série s inspektorem Gereonem Rathem, který nás provádí předválečným Německem je výborná. Ani tak samotnými detektivními případy, jako tou atmosférou doby... Čtení, ze kterého mrazí...


A co vy, čtete taky někdy něco jiného než obvykle?

Jen pro případ: Knižní výzva 2020

1. Kniha, jejíž autor letos oslaví (oslavil) kulatiny
2. Kniha, která má v názvu den v týdnu
3. Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání
4. Kniha, která má na obálce květinu
5. Kniha, jejíž hlavní hrdina trpí psychickou poruchou
6. Kniha, která vás zaujala svým názvem.
7. Kniha o holokaustu
8. Kniha s názvem vystihujícím vaši osobnost nebo náladu
9. Kniha, jejíž první věta začíná zájmenem
10. Kniha autora, od kterého jste ještě nic nečetli
11. Kniha autora, který získal cenu E. A. Poea
12. Kniha, která je na Databázi knih v době čtení méně než 20x v Přečtených
13. Kniha od dánského autora
14. Kniha básní
15. Kniha, jejíž obálka se vám nelíbí
16. Kniha, která má v názvu slovo "aneb"
17. Kniha, ve které se odehrává svatba nebo pohřeb
18. Kniha, jejíž název je na obálce červenou barvou
19. Kniha poprvé vydaná v roce 2020 (nová kniha)
20. Kniha, která nesplňuje ani jedno z předešlých témat letošní výzvy