Zobrazují se příspěvky se štítkemfantasy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfantasy. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 10. února 2022

Čtenářská výzva 2021

Ačkoliv rok skončil už před drahnou dobou, až teď se dostávám k tomu ho nějak zhodnotit z čtenářského pohledu. Přečetla jsem toho docela dost, byť statistiku raději z dobrých důvodů nezveřejňuji - možná bych mohla napsat, jak se teď populárné říká - byly to vyšší desítky knih:-)

Každopádně pár knih se mi vešlo i do loňské Čtenářské výzvy, tak vám ukážu které, co říkáte? 

Poznámka: do výzvy na Databázi knih pravidelně zařazuju jen první knihu, kterou v daném roce přečtu a ona mi do tématu "pasuje". Sem ale zkusím přidat ještě příp. další knihy, které se do výzvy hodily a bylo by škoda je minout a zapomenout. 


1. Kniha z lékařského prostředí


Knihy z nakladatelství Jan Melvil Publishing jsou "love brand". Moc ráda je čtu, většinou se zabývají něčím, co zrovna hýbe (nejen mým) světem. Cirkadiánní rytmus člověka je aktuálně hodně skloňovaný, jedná se vlastně o jakési vnitřní hodiny, které běží "někde na pozadí", a dávají pozor na to, aby se naše životní procesy a funkce udržovaly v určitém daném rytmu a tělo tak zůstávalo zdravé a schopné regenerace.  Náš aktuální životní styl je ale dost "rozbitý" a u většiny z nás má k pravidelnosti daleko. Satchin Panda se v knize pokouší čtenáře přesvědčit, proč je dobré v životě pravidelnost zachovávat, jak si nastavit spaní, načasovat pohyb a jídlo, abychom pravidlnosti svých vnitřních hodin opět dosáhli. Čte se to skvěle, dostanete tip i na dobrou aplikaci, nicméně - mně se pravidelně žít (tedy hlavně jíst) prostě nedaří... 

Další kniha, která by se mi do tohohle tématu hodila, ale četla jsem ji až na sklonku roku 2021:

Martina Terezie Kalábová: Kolik podob má doprovázení 


Knihu vydal Moravskoslezský kruh a jejím tématem je paliativní péče a doprovázení blízké osoby na poslední cestě. Má podobu jakési autobiografické zpovědi, popisu situace jedné rodiny, ve které postupně odchází otec. Domácí péče je stále náročnější, a i když se v ní matka s dcerou střídají, nakonec nezbyde, než umístit otce do zdravotnického zařízení. I tam je ale možné pokusit se splnit přání umírajícího týkající se dobré smrti. Knížku doplňují odborné poznámky o paliativní a ošetřovatelské péči, část je věnovaná duchovnímu, či chcete-li náboženskému rozměru. Není to lehké čtení, ale může čtenáři ukázat, jak to na konci našeho života může také vypadat. Publikace vyšla za podpory Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci NDT Senior a Jihomoravského kraje, a je zdarma dostupná i v elektronické podobě - v pdf si ji můžete stáhnout tady.


2. Kniha obsahující ilustrace
Tohle téma mě možná trochu zaskočilo. Zjistila jsem, že ilustrace v knize prakticky nesleduju, což bude asi tím, že toho hodně přečtu v elektronické podobě. Vlastně mě obrázky zajímají víceméně jen v dětských knihách, příp. odborných publikacích, třeba o umění nebo o architektuře. No ale nakonec jsem našla jednu, resp. dvě, které určitě ilustrace měly a byla to výrazná součást celého díla. 

Veronika Hurdová: Agnes a Zakázaná hora
Veronika Hurdová: Agnes a Ostrov stínů


Veronika Hurdová, alias Krkavčí matka, je taková trochu alternativní žena, kterou už drahnou dobu sleduju - na FB i na jejích webových stránkách. Přečetla jsem kdysi její knihu o smrti (Moje milá smrti), jednou jsem byla i na její přednášce. Nikterak extra s ní nesouzním, ale respektuji a vlastně se zájmem sleduji její způsob života: po smrti svého manžela vychovává sama své tři děti, dopřává jim velkou svobodu - hodně s nimi cestuje, má je na domácím vzdělávání ("unschooling"), snaží se dělat jen to, co ji těší, mimo jiné psát knihy a živit se tím. Byla jsem tudíž zvědavá i na její nejnovější knihu pro děti Agnes a Zakázaná hora. 

Agnes žije v pralesním kmeni Magrejů. Lidé z její vesnice se rodí s nějakým neobyčejným darem. Jakmile svůj dar objeví a ovládnou, musí jej na Úplňkové slavnosti předvést a složit přísahu, ve které přislíbí dar používat ku prospěchu celého kmene. Jediná potíž spočívá v tom, že tento slib musí každý Magrej složit do svých dvanácti let, jinak se stane Stínem. Agnes právě oslavila své jedenácté narozeniny. A na rozdíl od ostatních stále netuší, v čem její dar spočívá. Vydává se proto na nebezpečnou cestu k Zakázané hoře. K té stejné hoře, ze které se před pěti lety nevrátil její tatínek.

Agnes a Zakázaná hora je taková fantasy a zároveň self-help kniha pro děti. Dozvíte se tu z vyprávění hodně o komunikaci, získávání sebevědomí, trpělivosti, oceňování druhých, máte prostor si na daná témata dělat vlastní cvičení a zapisovat si poznámky (já jsem tedy odbočky k vlastní práci se sebou samou přeskakovala...). No, občas mi to  přišlo trochu překombinované,  ale umím si představit, že mít doma dítě v tom správném věku a nastavení, asi by mě i bavilo číst knihu a diskutovat o ní dohromady. Sama ale asi úplně cílová skupina nejsem. Přesto jsem si ale nakonec vloni před vánoci objednala i druhý díl - cílem bylo samozřejmě hlavně podpořit autorku, navíc jsem ale už věděla, komu oba díly udělají radost pod stromečkem (a udělaly). Druhý díl, Agnes a Ostrov stínů se mi každopádně zdál mnohem vydařenější, přehlednější a smysluplnější. 

Už to jsou dva roky, co se Agnes vrátila ze Zakázané hory. Od té doby život ve vesnici Magrejů na ostrově Baulu pokojně plyne. Jednoho večera se však stane něco, co bylo doposud vyloučené. Agnes se srazí se Stínem... S každým dalším dnem přibývají nové případy útoků těchto poloprůhledných bytostí na vesničany, se kterými ještě donedávna žili v souladu. Když se pak první z Magrejů začnou proměňovat ve Stíny, je jasné, že času není nazbyt. Rovnováha trvající po mnoho generací byla narušena a nyní zbývá zodpovědět jedinou otázku: Najde se někdo, kdo má dost odvahy na to, aby zachránil celý ostrov? POSELSTVÍ KNIHY: Jak si udržet vnitřní světlo, když svět kolem černá?


3. Kniha, která je vyprávěna retrospektivně

Barbora Šťastná: Hezčí svět



I tady jde jako u předchozího bodu o autorku, kterou už dlouho dobu sleduju a v tomto případě i vcelku důsledně čtu. I když si myslím, že nejlepší byly autorčiny první knihy (Šťastná kniha, Jak jsem sebrala odvahu, Dobrá tak akorát), fandím ji i na poli beletrie.  Hezčí svět je román o hledání kořenů, snaze najít vysvětlení pro události, na které hlavní hrdinka má jen matnou vzpomínku, ale které výrazně ovlivnily její život. Pár docela zajímavých prostředí (pohraničí severních Čech a francouzské pobřeží), konec mě nakonec vlastně překvapil. Vyprávěno částečně retrospektivně, takže do tématu výzvy to zapadlo, nějak zásadní kniha to ale pro mne nebyla. 


4. Kniha, ve které se objevují nadpřirozené postavy

Cynthia Hand, Brodi Ashton a Jodi Meadows: Má lady Jane



Jana Greyová má za sebou totéž, co řada šlechtičen před ní: svatbu s naprosto cizím mužem. Navíc má tu smůlu, že sňatkem se ocitla přímo uprostřed politického komplotu, který svrhl z trůnu jejího bratrance, krále Eduarda, a z ní udělal královnu. Na celých devět dní! Má opravdu vládnout, nebo řešit, že má hrad plný spiklenců a její novomanžel se ve dne proměňuje v koně? Originální fantasy na motivy historických událostí, které ale nebere příliš vážně. Čeká vás dokonalý černý humor, nadsázka, láska, dobrodružství a dokonce i troška magie.

Tohle bylo boží! Trochu jako vrátit se do dětských let a číst dobrodružné pohádky. Navíc to byla opravdu legrace a že já se u knih směju málokdy:-) Ještě zábavnější pak bylo procházet wikipedii a hledat si odkazy na události, které se pro tuhle knížku staly předlohou. Jasně, že se v tudorovské Anglii lidi neměnili na zvířata, ale přečtěte si něco o královně Janě Grayové, která vládla 9 dní... Není to asi knížka pro každého, ale pokud vás baví bizarní situace, zvládnete fantasy a jste ochotní zkusit tenhle typ humoru, pak rozhodně doporučuju.

 
5. Kniha vydaná před sto a více lety

Lucy Maud Montgomery: Anna ze Zeleného domu


Tohle byla jen taková snaha odškrtnout si knížku, kterou jsem si měla přečíst v dětství, ale která mě tehdy nějakou shodou okolností minula. Co k tomu říci? Nejslavnější kanadská kniha pro děti, přeložená do desítek jazyků, několikrát zfilmovaná.  Klasika z kategorie čtení pro dívky. Sirotek Anna se vlastně omylem ocitne v domě dvou starých sourozenců, kteří si chtěli adoptovat kluka, který by jim pomohl s domem (ano, je to kniha vydaná před sto a více lety). Annu chtějí nejprve vrátit, jenže pak se ukáže, že je to nakažlivě optimistické dítě, které má tak bujnou fantazii a nezdolnou chuť po životě, že si brzy všechny získá. Navíc je to děvče inteligentní, což ji přivede i na tu dobu pro dívku neobvyklou cestu dalšího vzdělávání. Kniha má spoouustu pokračování, mně stačil první díl:-) V deseti letech bych si to asi užila víc, ale ok, pořád je to takové to milé čtení, které ukazuje, že svět býval kdysi v pořádku:-)


6. Kniha, která je (byla) v některé zemi zakázaná

Nina Špitálníková: Svědectví o životě v KLDR


Tohle je pro změnu kniha, která narozdíl od té předchozí ukazuje svět, který v pořádku rozhodně není. Koreanistka Nina Špitálníková vyzpovídala 7 severokorejských uprchlíků a zjišťovala, jaký je život v izolované Korejské lidově demokratické republice. Zvolila jsem formu audioknihy a vůbec nelitovala, zasáhlo mě to možná víc, než čtení. Je to autentické a velmi depresivní, hodně oči otvírající. Jedna z nejpůsobivějších knih loňského roku. 



7. Kniha, která má v názvu část lidského těla

Lobsang Rampa: Třetí oko


Tohle byl návrat do mládí - knihy Lobsanga Rampy se u nás začaly vydávat někdy na začátku 90. let a byly v té době hodně populární. Hlad po budhistické duchovní literatuře, čtenářsky přístupné zpracování, dobrodružné autobiografické líčení, to byl asi hlavní důvod tehdejšího zájmu. Ostatně několik těchto knížek tibetského lámy, kterému bylo osudem předurčen stát se lékařem a posléze odejít na Západ, mám taky ještě doma, byť se jejich nekvalitní vazba postupem času už dávno rozpadla. Vzpomínám si, s jakým nadšením jsem ty knihy tenkrát četla, i když už tenkrát jsem měla o autenticitě autora a jeho zážitků své pochybnosti (yetti, šangri-lá, astrální cestování apod.). Nezapomeňte ale, že tenkrát ještě nebyl internet:-) Přesto jsem i po letech pochopila, proč jsem z té knihy byla kdysi tak unešená. Třetí oko NENÍ prázdný prostor nad nosem...

Další kniha, která by se do tohohle tématu dala s trochou fantazie zařadit, byl knižní rozhovor Aleše Palána s biochemikem Janem Konvalinkou:


Aleš Palán, Jan Konvalinka & Jan Šibík: Spánek rozumu plodí příšery


Jan Konvalinka, přední český biochemik a prorektor Univerzity Karlovy, se v uplynulých dvou letech stal známým hlavně díky svému angažmá v boji proti covidu. Tahle kniha ale není jen o koronaviru (rozhovor se ostatně odehrával po první vlně, v létě 2020), ale o vědě obecně, o kritickém myšlení, o vysokoškolském vzdělávání v Česku a v zahraničí, o širším kontexu naší současnosti.  Bez ohledu na vcelku depresivní témata je psaná velmi lehce, kultivovaně a vlastně optimisticky - inteligentní a inspirativní čtení. 


8. Kniha, ve které hraje důležitou roli dopis

Sedimenty diagnózy wellness


Příklad toho, jak zvláštní knihy občas čtu. Tuhle jsem kupříkladu dostala k narozeninám. Knihu vytvořil kolektiv autorů, studentů Ateliéru intermédií brněnské FaVU,  v rámci své ročníkové práce. Studenti si na ní chtěli vyzkoušet různé literární formy a netradiční tvůrčí postupy (jako např. psaní v reálním času do sdíleného dokumentu, využití virtuální reality a internetu při obhlídce lokací apod), vybrali si k tomu i docela zajímavé téma (prepperství) a místo (bývalý solný důl v Bělorusku). 

Prepper Oktobrin přijíždí do běloruského Soligorsku, do bývalých dolů na potašovou sůl, na jejichž místě vzniklo luxusní sanatorium pro léčbu plicních chorob. Jeho cílem je prozkoumat, zda by bylo možné podzemní prostory obývat i po očekávané proměně světa. V rekultivovaném dole totiž vidí ideální úkryt před jakoukoli formou kolapsu. Ač je sám zdravý, podstupuje v podzemí léčebný pobyt, při němž má získat kontrolu nad svým životním osudem, prozkoumat své vlastní možnosti a učit se přežít nezávisle na vnějších okolnostech.

Kniha je to rozhodně zvláštní, dopis tu každopádně hraje velkou roli, takže zařazeno. Pokud byste se chtěli dozvědět víc, tady je jedna erudovaná recenze


9. Kniha, kterou jste objevili díky Databázi knih

Michelle Obama: Můj příběh


Ne snad, že bych nevěděla o tom, že manželka bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy Michelle napsala knihu. O tom, že ale vyšla již i česky jsem se dozvěděla zcela náhodou právě z Databáze knih. A tak jsem si ji rovnou pořídila (v audioverzi). Není to knížka, která by vám změnila život (to asi autobiografie populárních lidí ani nemají ambici chtít), ale přesto mi to přišlo jako docela příjemné a vcelku i inspirativní čtení. Bavilo mě Michellino dětství, škola i studium práv, manželství s Barackem, míň jsem si užila pasáže věnované prezidentské kampani, ale i to bylo nakonec pro pochopení amerického systému vládnutí docela zajímavé. Michelle Obamová mi z téhle knihy vyšla jako sice dost ambiciózní, ale přesto velmi inteligentní a příjemná dáma s nadhledem. Kéž by se něco takového dalo napsat o některé z našich prvních dam....


10. Kniha o známé české osobnosti

Halina Pawlowská: Zážitky z karantény



I když se svět do pekel řítí, tak lze pořád šťastně žíti!
Halina Pawlovská je alespoň pro mou generaci stále známou českou osobností. Navíc první má loňská přečtená kniha. Více tady, hlouběji rozebírat asi netřeba.


11. Kniha, kterou po přečtení někomu darujete

Carmen Korn: Konec starých časů
Carmen Korn: Začátek nové éry

  

Po přečtení Geniální přítelkyně jsem před několika lety narazila na německou Ságu jednoho století: příběh čtyř přítelkyň narozených kolem roku 1900 a žijících v Hamburku. První díl, Dcery nové doby, se mi líbil velmi - obsahoval meziválečné období, vzestup nacionálního socialismu a dobu druhé světové války, to vše na osudech několik zajímavých rodin. Různé společenské vrstvy, emancipující se ženy, velmi čtivě napsané, fakt dobré. Ty dvě pokračování už ale tak zajímavé nebyly. Konec starých časů (50. a 60. léta) - to bylo o hlavně o jídle, návštěvách a řešení vztahových banalit ("Ekonomický zázrak, rokenrol a koktejlové večírky jsou znakem nové doby."). Trochu se to zlepšilo v posledním díle trilogie, Začátku nové éry, kdy přišla nová témata (sjednocení Německa, AIDS, terorismus) a také noví hrdinové. Životy původní čtveřice se naplnily, jejich místa zabraly děti a vnuci. Každopádně to bylo docela zajímavé čtení o historii sousední země v průběhu jednoho století. Sérii jsme si oblíbily společně s přítelovou maminkou, která je původem Němka, takže obě knihy putovaly jako dárky právě k ní. 


12. Kniha, jejíž děj se odehrává na vesnici

Magdalena Vožická: Jak přežít konec civilizace


Já se tedy konec civilizace přežít nechystám, v tom mám docela jasno, to mi ale nebrání číst si, jak si to plánují ostatní. Hlavní hrdina Jindřich se odstěhuje na vesnici a vše si prakticky zkouší - což je dost zábavné čtení, doporučuju. Více tady


13. Kniha, jejíž název se skládá z 21 písmen

Nutno říct, že tohle téma mi přišlo fakt stupidní. Ale mrkla jsem do příslušného oddílu na Databázi knih a narazila tam na knížku, o které jsem už slyšla v jednom podcastu. Knížku jsem si překvapivě dost užila a dokonce jsem ji úspěšně doporučila dál. Takže beru zpět, i divné nápady vás mohou dovést k zajímavým knihám. 

Oyinkan Braithwaiteová: Má sestra je sériový vrah


Podrobnosti nabízím tady


14. Kniha s pruhovanou obálkou

Hanya Yanagihara: Malý život


Jedna z nejlepších knih, kterou jsem loni četla. Velký román, který už měl v ruce snad každý, kromě mne. Zajímavé, ale taky drsné a smutné čtení. 600 stran syrových emocí. Ani na recenzi jsem si netroufla, rozhodně ale doporučuju!

"Když se čtyři spolužáci z malé vysoké školy v Massachusetts přestěhují do New Yorku, aby se pokusili prorazit, jsou bez peněz, ztracení a kupředu je pohání jen jejich přátelství a ctižádost. Je tu hezký laskavý Willem, začínající herec; bystrý, občas krutý malíř DžejBí s ostrým jazykem, který se chce prosadit ve světě umění; utrápený architekt Malcolm, nešťastný ve špičkové firmě; a rezervovaný, geniální, tajemný právník Jude, kolem něhož se jejich životy točí. Během několika následujících desetiletí se vzájemné vztahy prohlubují a nabírají temnější odstíny, poznamenané závislostí, úspěchem a pýchou. Ale jak si každý z nich dříve či později uvědomí, největší výzvou je pro ně pro všechny Jude sám; ve středním věku děsivě nadaný soudní advokát, ale v soukromí stále zlomenější člověk, s myslí i tělem zjizvenými hrůzným dětstvím a poznamenaný takovým traumatem, až se sám bojí, že je nikdy nedokáže překonat – a že jeho minulost bude navždy určovat jeho život. Malý život je příběh o sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem. V pozoruhodně vybroušeném románu Hanya Yanagihara mistrovsky vylíčila, jak se láme srdce, a podrobila nelítostnému zkoumání tyranii zkušenosti a paměti."



15. Kniha, jejíž název je i jménem hlavní postavy

Anna Fodorová: Lenka


Odcházení poslední německy píšící pražské spisovatelky Lenky Reinerové z pera její dcery, psychoterapeutky Anny Fodorové. Vztah matky a dcery, nemoc, vzpomínky, odkrývání rodinných tajemství, působivý jazyk, citlivé zpracování. Osudy Lenky Reinerové znám z jejích vlastních knih, myslím, že by s touhle poslední tečkou za svým životem byla spokojená. 


16. Kniha do 15. místa v některém žebříčku na Databázi knih

Petra Soukupová: Věci, na které nastal čas


V době, kdy jsem tuhle poslední knihu Petry Soukupové četla, se pohybovala na předních místech žebříčku nejčtenějších knih. Soukupová, jak ji známe - obnažené rodinné vztahy popsané prostřednictvím každodenních rutin a zážitků. Tentokrát je v hledáčku celá jedna rodina - Alice a Richard jsou spolu 17 let a mají dvě děti, třináctiletého Ríšu a jedenáctiletou Lolu. Nějak to funguje samospádem, chodí se do práce, do školy, nic speciálního. Pak se ale objeví někdo nový a "rodinné štěstí" je najednou na hromadě. Má cenu tohle zkoušet lepit? Petru Soukupovou mám ráda a baví mě to, jak si hraje s popisováním situací pohledem různých postav. Jedna a ta samá věc, a přitom se tak liší od pohledu dospělého, když ji prožívá (a popisuje) dítě...  Co mi to jen připomíná?


17. Kniha poprvé vydaná v roce 2021 (nová kniha)

Karin Lednická: Šikmý kostel 2



Kniha o Karvinsku z pera místní rodačky Karin Lednické se stala v roce 2020 bestsellerem (psala jsem o ní tady). Stejný osud potkalo i její pokračování, Šikmý kostel 2. Autorka se tentokrát zaměřuje na období let 1921 - 1945. Po problematickém údobí na začátku první republiky, kdy docházelo k ozbrojeným bojům o území mezi Čechy a Poláky, nastalo ve 20. letech období relativního klidu a rozkvětu, které ale po pár letech vystřídala hosporářská krize a opětovný vzestup nacionalismu. Katastrofu zdejšího kraje pak dovrší německá okupace, která podepíše osud některých z našich hrdinů za války. Bylo to opět velmi poučné a emotivní čtení, těším se na závěrečný třetí díl. 


18. Kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtěl(a) ocitnout

Tara Westover: Vzdělaná


Preppeři potřetí - není to zvláštní? Co si to vybírám za knihy? Mormonská idažská rodina survivalistů a prepperů, kde šílený otec nevěří úřadům a zakopává zásoby, matka je bylinkářka a amatérská porodní asistentka a děti nechodí do školy (a navzájem si ubližují). Tak tohle fakt není prostředí, kde bych chtěla vyrůstat, nebo se tam jakkoliv ocitnout. A i když se Taře (kniha je autobiografická!) podaří z tohohle prostředí vyklouznout, začít chodit do školy (v 17 letech) a vystudovat, cena za osamostatnění je dost velká - ztráta rodiny a pocitu ukotvení... 

Bestseller roku 2018 a kniha, kterou doporučuje i Barack Obama. Určitě stojí za přečtení. 


19. Kniha, která má na obálce srdce 

Většinou vůbec netuším, co se na obálce vyskytuje, ale tady se mi povedlo trefit, a to dokonce 2x. 

Michal Viewegh: Báječná léta pod psa - recenzi najdete tady.



Jakuba Katalpa: Zuzanin dech
- recenze tady




20. Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty

Petr Fejk: Jak se dělá zoo


Pro závěrečné téma výzvy jsem si myslím nemohla najít lepší knihu - vzpomínky bývalého ředitele pražské zoologické zahrady Petra Fejka na dobu svého působení tamtéž. Strhující čtení o zvířatech a vyprávění někoho, kdo byl do své práce absolutně zapálený. Recenzi najdete tady . 

A co jste v roce 2021 četli zajímavého vy?:-)

pondělí 23. srpna 2021

Susanna Clarková: Piranesi

Susanna Clarková napsala někdy před 14 lety knihu Jonathan Strange & pan Norrell. Vlastně si z ní skoro nic nepamatuju, jen to, že mě tenkrát vážně nadchla. Po dlouhé pauze, která byla mimo jiné způsobena autorčinou nemocí (únavový syndrom?), ji loni, uprostřed koronavirové pandemie, vyšla nová kniha: Piranesi. Velmi rychle bylo jasné, že to bude literární událost. Knihu jsem si obratem zakoupila s tím, že si ji přečtu o prázdninách. Pořád ale na ni nebyla ta správná chuť, dvakrát jsem ji někam dovezla a ani neotevřela. Včera ale na Piranesiho došlo – a o pár hodin později jsem tuhle knihu okouzlena odložila přečtenou.



Je velmi těžké psát, o čem kniha je, aniž by člověk prozrazoval to, co by si měl čtenář užít sám. Tak možná oficiální anotace?

Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím Druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka a možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná. Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného.

Tak co, jste moudřejší? Piranesi je novodobý Robinson, který obývá nekonečný Dům, který zároveň představuje svět. Něco jako polorozbořený antický chrám? Do horních komnat pronikají mraky a déšť, v dolní části jsou pak zhroucené místnosti plné vody a oceánu, tady Piranesi získává potravu (ryby a řasy). Prostřední část je určena k životu, byť i tady to čas od času zatopí voda. Dům je složen z obrovského množství místností, z nichž každá je plná soch. Ty v zatopených patrech mají několik desítek metrů na výšku, ty v obyvatelných patrech pár metrů, některé jsou velké jako Piranesi sám.


  



Piranesi je povahou vědec - s přesností vypočítává přílivy, které dorazí do jeho oblíbených komnat, vydává se na expedice do vzdálených síní a hlavně katalogizuje sochy, které jsou pro něj tím nejdůležitějším v Domě. Vše si precizně zaznamenává do svého deníku, dělá si odkazy a katalogová hesla. Zároveň je ale trochu jako Pátek – užaslý, nadšený, naivní a dětinský. Čistá duše. Chodí za svými oblíbenými sochami, rozmlouvá s ptáky a také pravidelně navštěvuje ostatky 13 lidí, které v Domě našel - přináší jim obětiny a povídá si s nimi. Svou samotu si užívá a raduje se z ní. Pak je tu ještě Ten druhý, který sem chodí dvakrát týdně asi na hodinu, Piranesi ho zbožňuje a považuje ho za přítele. Jenže jak už čtenář tuší, právě v tomhle vztahu bude zakopaný pes.

Atmosféra, to je to, co vás okouzlí. Dům a jeho klid, nezměrná samota. Cítíte to vlhko, které proniká zdí, vůni oceánu, chlad, který stoupá od vody. A ticho narušované jen šploucháním vody a zvukem ptáků. Piranesi žije v souladu s Domem, rozumí mu, je přesvědčený, že Dům ho také chápe a pomáhá mu. A pak se pomalu začíná z hlubin vynořovat příběh. A ten do sebe zapadá. No, prostě NĚCO.


Přiznávám, že prvních pár kapitol jsem se vůbec nechytala. A pak jsem do toho světa začala pronikat, začalo se mi tam líbit a nechtělo se mi z něj… "Krása Domu je nezměrná, jeho Laskavost nekonečná."

Susanna Clarková se narodila roku 1959 v anglickém Nottinghamu. Po studiích na Oxfordu pracovala v nakladatelství, učovala angličtinu v Turíně a Bilbau a poté se opět vrátila ke knížkám jako redaktorka. Její román o anglické magii Jonathan Strange a pan Norrell byl přeložen do dvaatřiceti jazyků včetně češtiny. Povídky s obdobnou tematikou Dámy z Grace Adieu vydalo v českém překladu nakladatelství Argo v roce 2009. 


Pokud se o knize Piranesi chcete dozvědet víc, zkuste docela dobrý podcast Do slov, který připravuje Bára Votavová a Ondřej Lipár - červnový díl byl věnován právě této knize. 


Hodnocení: 100%


 Susanna Clarková: Piranesi
  • Nakladatel: Argo
  • EAN: 9788025734506
  • ISBN: 978-80-257-3450-6
  • Originál: Piranesi
  • Překlad: Janiš, Viktor
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 248 stran, česky
  • Rozměry: 15 × 21 cm
  • Rok vydání: 2021 (1. vydání)
OSTATNÍ ZÁKAZNÍCI SI TAKÉ KOUPILIArgo. Autorka žije v Cambridgi.

sobota 13. března 2021

Lenka Elbe: Uranova

Debut české spisovatelky, slibující zábavnou a trochu fantastickou četbu, kde hlavní roli hraje město Jáchymov.



Byli jste někdy v Jáchymově? Já jsem sem v devadesátkách jezdila lyžovat, posléze se mi tohle město připomnělo v krimi seriálu Rapl. Rozmlácené a vybydlené domy v kopci, dole pod ním hotely vzpomínající na někdejší slávu a možná na Marii-Curie Sklodowskou, v okolí památky na tu nejhorší dobu - padesátá léta, kdy se tu ve velkém těžil uran pro potřeby Sovětského svazu. Dřevěné baráky na Mariánské, kde bydleli političní vězni, nápisy Zákaz vstupu, poddolováno. Zvláštní kraj, tyhle Krušné hory.

A právě sem je umístěn děj románu Uranova. Pomineme-li zprvu málo srozumitelný Prolog, začíná kniha v roce 1968, kdy sem přijíždí anglická dívka Angela, která chce využít uvolnění Pražského jara a poznat rodinu svého otce, vojáka, který bojoval ve válce v Anglii a posléze jeho život skončil v jáchymovských uranových dolech. Po příjezdu volá svému snoubenci Henrymu, pak se ale propadne do země, a to doslova. Henry má z toho velké trauma, dlouhé roky každý čtvrtek tráví na hřbitově, kde Angele nechal udělat hrob, trápí ho značné psychické problémy. Po dvaceti letech, po pádu železné opony, mu jeho terapeut poradí, aby se do Československa vypravil a konečně se tak zbavil tíže, kterou s sebou celý život vláčí. Henry poslechne a se svou dlouholetou partnerkou Suzanne vyráží do Jáchymova pátrat po Angele. Nitky vedou do hotelu Sklodowski, který provozuje zvláštní doktorka Estela Hansová, podivné panoptikum pak tvoří personál hotelu a vlastně i jeho hosté, mezi kterými vynikají jaderní chemici pořádající v hotelu každoročně konferenci o jaderné energii. Dozimetry pípají, mák uklidňuje. Hlavní roli má ale Jáchymov, středověké město s temnou minulostí a neútěšnou současností, s lágry i lázněmi, poddolované, rozpadající se a zároveň zářící zelenou radioaktivní barvou uranového skla.


 
První První polovina knihy mě velmi bavila, je vtipná, originální, velmi dobře se čte. Najdete tu odkazy na různé historické epochy, absurdní humor, chemické vtipy a výborné názvy kapitol. V druhé půlce se ale mix žánrů přesouvá k hororu a paranormálním jevům, objevují se odpudivé entity a nepříjemné postavy, a to je něco, co zrovna nevyhledávám. Proč se boj dobra se zlem neobejde bez trčící ruky a mrtvoslizu, no řekněte? Věc Makropulos kontra záporáci. Poslední třetina knihy mě tak spíše zklamala. Jinak mi takhle kniha připomínala některé knihy Miloše Urbana, nebo možná Murakamiho nebo finské podivno. Vzpomněla jsem si na Přibáňovu knihu Všechno je jen dvakrát, kterou jsem četla shodou okolností loni touto dobou, ta ale byla o třídu lepší. No ale každopádně, pokud tam někde na Západě bydlíte a dokážete ocenit jáchymovský genius loci, příp. máte rádi mix stylů humor-krimi-horor-fantasy, tak Uranovu zkuste, bude Vás to bavit. Já autorku rozhodně hodlám dál sledovat. 

Jedno doporučení: než se do knihy začtete, zajděte si do nejbližší pekárny či cukrárny, zaručuju, že během čtení dostanete rozhodně chuť na nějaký zákusek s mákem...


Hodnocení: 70 %



Lenka Elbe: Uranova
  • Nakladatel: Argo 
  • EAN: 9788025732601
  • ISBN: 978-80-257-3260-1
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 400 stran, česky
  • Rozměry: 15 × 21,1 cm
  • Rok vydání: 2020 (1. vydání)



 



sobota 14. prosince 2019

Neal Stephenson, Nicole Gallandová: Vzestup a pád agentury DODO

Jsou knihy, na které bych normální cestou asi nenarazila, a byla by to škoda. Do téhle sorty rozhodně patří kniha Vzestup a pád agentury DODO, kterou si od Ježíška přála kamarádka Lucie. Takže jsem neodolala (a nelitovala).



Oficiální anotace:
Melisanda Stokesová je odbornice na starověké jazyky. Když se na chodbě univerzity náhodou sejde s Tristanem Lyonsem, jenž se zabývá vojenskou rozvědkou, netuší, že se ocitla na prahu událostí, které naruby obrátí nejen její život, ale i lidské dějiny. Mladík jí totiž navrhne cosi neuvěřitelného: aby mu pomocí překladů pečlivě tajených dávných dokumentů pomohla dokázat, že magie kdysi existovala a byla provozována. Až příchod osvícenství a moderní vědy ji oslabil a nakonec zcela zničil. Magie podle pramenů zmizela v roce 1851 – a Tristan je odhodlán nejen přijít na to, proč se tak stalo, ale pokud možno také magii vzkřísit z mrtvých a využít ji k rozvědným a vojenským účelům.




Po delší době zase trochu mystery. Magie, čarodějnice, lingvisti, Vladimíři, Maxové, Lukášové, DODO, TOTO, ČIMD, UDO, ODIN, ZáSADA...

Výborná, skoro 700 stránková kniha o dichronních operacích (tj. cestovaní v čase), nejnovějších technologiích a dávné historii, kterou je možné jemně ovlivňovat. A když něco málo vychýlíte v Konstantinopoli, zůstane Krym Ukrajině. Humorné historky z alžbětinské Anglie i od prvních amerických osadníků. Vikingové dobývající americký hypermarket. Čarodějka, která se vymkne kontrole a zpovzdálí vše řídící bankéři Fuggerové. Korporátní a vojenská pravidla versus několik tisíc let stará historie lidstva. Byrokracie, která stojí na začátku konce všeho pokrokového. Podaří se vrátit magii na zemi i přesto, že ji už dávno vytlačila věda? Je dnešní svět ten nejlepší možný, nebo si jen prostě nechceme zvykat na něco jiného?

Je to vtipné, je to humorné, je to dlouhé (a ještě to má konec otevřený pokračování). Připomínalo mi to Jonathana Strange a pana Norrella, knížky od Aaronovitche a Problém tří těles. Nikoliv tématem, ale náladou, která mě při čtení provázela. Forma knihy variuje od vyprávění k interním směrnicím, od e-emailů k zápisům z briefingů, od oznámení k deníkovým záznamům - je to prostě různorodé a opravdu zábavné. A to vůbec nemluvím o neuvěřitelném množství nesmyslných zkratek, to si má úřednická duše přišla opravdu na své.



Přečetla jsem strašně rychle, neb mě tlačil čas (s kamarádkami se naděluje o dost dříve), ale vůbec nelituji, bavila jsem se. Předsádka knihy nazývá romány Neala Stephensona "košatými barokními díly" na pomezí více žánrů (sci-fi, fantasy, historický román...). Přijde mi to trefné, budu se muset po dalších knihách autora, resp. autorů podívat. Jediná výtka - kniha se kvůli svému objemu rozhodně nedá číst ve vaně a ani v tramvaji, musela bych na ni mít zvláštní batoh:-)

Hodnocení: 100%


Neal Stephenson, Nicole Gallandová: Vzestup a pád agentury DODO
  • Nakladatel: Argo
  • EAN: 9788025727355
  • ISBN: 978-80-257-2735-5
  • Originál: The Rise and Fall of DODO
  • Překlad: Podaný, Richard
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 704 stran, česky
  • Rozměry: 15,3 × 21,2 cm
  • Rok vydání: 2019 (1. vydání)

sobota 29. prosince 2018

Astrid Lindgrenová: Bratři Lví srdce

Knihy se ke mně dostávají nejrůznějšími cestami – tahle byla dost kuriózní… Během roku jsem zaregistrovala cosi, čemu se říká Čtenářská výzva – 20 knih vybraných podle předem zadaných kritérií, které je třeba během kalendářního roku přečíst. Přišlo mi to trochu infantilní, já si přece dokážu vybrat to, co chci číst, sama, ne? Někdy začátkem prosince jsem se ale k tomu seznamu knih vrátila, porovnala s tím, co jsem od ledna přečetla, a při té příležitosti zjistila, že mi schází asi 3 knihy, jinak se do zadaných kolonek vejdu. Ok, tak to zkusím dokončit. Kniha, která vyšla v roce tvého narození? Zagooglila jsem knihy roku 1973 a nikterak nadšená jsem nebyla. Nakonec jsem si řekla, že dětská kniha Astrid Lindgrenové by mi mohla se splnění tohoto bodu pomoci nejsnáze. Sehnat Bratry Lví srdce nebyl žádný problém a já jsem se mohla spokojeně začíst.



Přiznávám, čekala jsem něco jako Pipi Dlouhou Punčochu nebo Děti z Bulerbynu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že je to kniha o nemoci a o smrti. V první kapitole se vypravěč, malý Karel dozví, že pravděpodobně brzo zemře na tuberkulózu. Ostatně už mnoho měsíců nevyšel z domova, jen kašlal. Jeho starší bratr Jonatán se mu snaží poslední cestu zpříjemnit a vypráví mu, že ten, kdo zemře, přijde do pohádkové krajiny jménem Nangijala, kde ho přestane všechno bolet, kde se skvěle žije v dostatku a štěstí. Čas tam plyne jinak, než na Zemi, dva tamnější dny mohou třeba představovat 90 pozemských let, a tak se tam spolu brzo potkají. Shodou nešťastných okolností ale zemře Jonatán dříve než Karel – při požáru se totiž snaží svého nemohoucího bratra zachránit z hořícího domu a při tom zahyne. Po nějaké době se ovšem na onen svět vypraví i Karel… (mimochodem, ani slovo o tom, jak to nese maminka, které za sebou zemřely jediné dvě děti…). A opravdu, Karel se ocitá  v bájné zemi, kde se potkává s Jonatánem. Jenže ač se zpočátku zdá, že se jim tu bude žít skvěle, ukáže se, že to nepůjde. V sousedním údolí vládne tyran Tengil, který týrá a zotročuje svůj lid, pomáhá mu k tomu strašlivá dračice Katla. Tomu nemůže Jonatán, pro kterého je spravedlnost a svoboda tou nejvyšší hodnotou, přihlížet. Jonatán se stává součástí odboje proti tyranovi, v boji mu začne pomáhat i mladší bratr a oba dva tak zažijí mnoho dobrodružství, než se jim podaří dospět do cíle. Konec knihy je ale nečekaný…

 


Musím říct, že mi docela spadla brada.  Kniha o smrti a o lásce, která přenáší hory. O přátelství a bratrství, o touze po svobodě, spravedlnosti, o ideálech humanity a pacifismu, o věrnosti a o zradě, o samotě a loučení… Je to trochu fantasy a trochu mýtické, no každopádně překvapivé a stále velmi emotivní… V roce 1973, kdy kniha vyšla, se proti ní zvedla vlna kritiky, která tvrdila, že podněcuje děti k sebevraždám a způsobuje jim traumata. Na druhou stranu našla ale i mnoho zastánců, ukázalo se totiž, že knihu čte hodně terminálně nemocných dětí, které v ní nacházely útěchu a naději.

Když se Astrid Lindgrenové ptali, zda si opravdu myslí, že tohle by měly číst děti, odpověděla prý, že dítě, které má umřít, o tom ví. A pokouší-li se jeho rodiče před ním tuto pravdu tajit, pak mu tím berou možnost o svém smutku a strachu s nimi mluvit. Nechávají ho tak samotné a opouštěné, v nejtěžší okamžik pak musí čelit agonii smrti samo...

Knížka mi připomněla Oscara a růžovou paní, další z knih o smrti a umírání...


Nečekala jsem, že kniha, kterou jsem si náhodně vybrala podle data vydání, mi způsobí takový emocionální prožitek. Bratři Lví srdce musí oslovit každé trochu přemýšlivější dítě, protože i smrt je téma, které děti řeší, byť ne často s dospělými.  Navíc v mé širší komunitě rodin dětí s postižením je tahle otázka mnohem frekventovanější, než by se mohlo stát.... Myslím, že za posledních 45 let se moc dobrých knih podobného zaměření neobjevilo, takže i po takové době od vydání jsou Bratři Lví srdce knihou nadčasovou a potřebnou.


Hodnocení: 100%


Astrid Lindgrenová: Bratři Lví srdce
  • Nakladatel: Albatros
  • EAN: 9788000031576
  • ISBN: 978-80-00-03157-6
  • Originál: Bröderna Lejonhjärta
  • Překlad: Vrbová, Jarka
  • Ilustrace: Skála ml., František
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 152 stran, česky
  • Rozměry: 16,7 × 24,3 cm
  • Rok vydání: 2013 (4. vydání)

pátek 30. listopadu 2018

Pasi Ilmari Jääskeläinen: Den falešné kočky

Řekněme si to upřímně, za normálních okolností bych se do žádné další knihy Pasi Ilmari Jääskeläinena asi už nikdy nepustila. Magický průvodce městem pod pahorkem mi pro seznámení s finským podivnem docela stačil.  Jenže pak si moje kamarádka Lucie napsala Ježíškovi o knížku Den falešné kočky. A já jsem nahlédla a byla tou proradnou kočkou lapena...


Hlavním hrdinou je sedmačtyřicetiletý Kaarna, který prožívá nejpodivnější den v životě. Původně se chystal s manželkou a malou dcerou na festival v rodném městě Marrasvirta. Jako městský inovátor měl večer přednést důležitý projev a jeho manželka se chystala veřejně odhalit jedno staré tajemství - spojení místního prominenta s východoněmeckou Stasi. V tom ale Kaarnu zastihne telefonát: jeho matka, kdysi velmi významná psycholožka, nyní dáma trpící demencí,  umírá. Kaarna s ní už několik let nebyl v kontaktu, v dětství spolu měli báječný vztah, pak se ale po dlouhé Kaarnově nemoci odcizili. Kaarna pospíchá do sanatoria, kde ho ale čeká překvapení: matka nezemřela, jen díky experimentální léčbě upadla do stavu podobného smrti. Po procitnutí ale dezorientovaná z domova odešla. Kaarna se jí vydává hledat do města plného maškar a masek, a také do míst, které si v hlavě uchoval ze svého dětství, protože podle všeho má jeho matka své vlastní představy o čase. Cesta do minulosti ale postupně odhaluje mnohá další tajemství... 

Po zcela realistickém úvodu začíná zajímavá jízda. Hledání ztracené matky, setkávání se s lidmi, které si události z doby minulé pamatují úplně jinak, než  Kaarna, odhalování mezer v paměti. Matka se stále odněkud vynořuje, aby se po naznačení dalšího směru zase ztratila... Detektivka, pohádka s rejem karnevalových masek, špionážní román z doby studené války? Nejspíš především psychologický román o (ne)spolehlivosti paměti, o  specifickém vztahu rodiče a dítěte, o hledání vlastní identity. Je to napínavé, podivné a pokud podlehnete fantaskní atmosféře města i příběhu, tak velmi čtivé. Ano, všudypřítomné kočky mi trochu lezly na nervy, rozuzlení mě napadlo někde v půlce (a potvrdilo se), přesto jsem se ale k téhle knížce vracela vyloženě s chutí. A kdybych ji nedočetla chvíli před půlnocí, asi bych se i se stejným potěšením vrátila po přečtení zpátky na začátek, abych si vychutnala všechny ty spoilery, které mi při prvním čtení unikly. 

Pasi Ilmari Jääskeläinen mě vážně překvapil a zdá se, že ho ještě vezmu na milost. Tohle byla o dost lepší kniha, než Magický pahorek. Propracovanější, logičtější, snad i jednoznačnější (rozhodně žádné alternativní konce).  Že bych se konečně propracovala i k tomu Literárnímu spolku Laury Sněžné?



Nečekané potěšení že čtení, díky, Lucie.😀

Hodnocení: 90%





Pasi Ilmari Jääskeläinen: Den falešné kočky¨
  • Nakladatel: Paseka
  • EAN: 9788074329289
  • ISBN: 978-80-7432-928-9
  • Originál: Väärän kissan päivä
  • Překlad: Piskoř, Vladimír
  • Popis:1× kniha, brožovaná, 316 stran, česky
  • Rozměry: 13 × 20 cm
  • Rok vydání: 2018 (1. vydání)

neděle 27. května 2018

Christopher Paolini: Eragon

Taky na návštěvách okukujete cizí knihovny? Já jo:-) A tak jsem si u svého synovce Antonína vyhlídla Eragona. „Je to dobrý?“, ptám se. „Je, ale má to ještě další tři díly, opravdu hodně stránek“, říkal Toník. A že je to prý trochu pohádka, ale rozhodně už taky klasika. Už dlouho jsem žádnou fantasy pohádku nečetla, a tak jsem si Eragona půjčila. 



Zaujala mě už přebal, na kterém jsem se dočetla, že se jedná o dílo, které jeho autor, Christopher Paolini, začal psát v 15 letech. V devatenácti mu kniha vyšla v rodinném nakladatelství, poté si ji všimli jiní a záhy vydalo Eragona renomované nakladatelství Knopf. Kniha se stala bestsellerem New York Times a postupně vznikly další tři díly. Počty prodaných kusů jednotlivých dílů série se na internetu liší, podle wikipedie se jich prodalo přes 33 milionů. Tak tomu říkám sukces. 

Tak o čem tedy tahle fantasy pohádka pro mladé dospělé je? O chlapci Eragonovi, chudém sirotkovi z malé vesnice ve fiktivní zemi jménem Alagaësia, který jednoho dne najde zvláštní kámen. Brzy se ukáže, že to není žádný nerost, nýbrž dračí vejce. Dračice Safira, která se z něj vylíhla, si Eragona vybrala, protože to je (přesto, že to sám netuší) Dračí jezdec. Eragon se musí se Safirou vydat na cestu, protože po novém Dračím jezdci je velká sháňka. Pronásledují ho urgalové, ra´zaci, na svou stranu ho chce získat král Křivopřísežník Galbatorix, zabít ho chce Stín, o zájmu trpaslíků a elfů nemluvě. Naštěstí má s sebou Eragon učitele, Broma, který ho učí kouzlům, bojovému umění i Starověkému jazyku. To vše se mu bude hodit, protože jak už jste asi uhádli, Eragonovým údělem je zachránit Království, potažmo svět… 

Musím uznat, že se Christopheru Paolinimu podařilo vytvořit obdivuhodný svět, který je zabydlený spoustou nadpřirozených bytostí, plný čar a kouzel. Elfové, trpaslíci, ra´zakové, kočkodlaci, urgalové, pochopitelně draci, kouzelníci, čarodějnice, stínové… Celé to překvapivě dává smysl, je to promyšlené, byť samozřejmě vzhledem k žánru trochu schematické. Je jasné, kdo je dobrý a kdo je zlý, děj se dá taky trochu předvídat, ale čte se to velmi dobře. Dobrodružná cesta mladého hrdiny plná nástrah a protivenství, neobyčejný vztah mezi chlapcem a drakem, pátrání po tajemství vlastní minulosti i historie celé země, boj dobra se zlem, do toho magie, to je prostě něco, co musí mladého čtenáře zaujmout. A to i přesto, že příběh samotný přece jen není úplně originální, pokud máte trochu načteno, určitě najdete inspiraci třeba Pánem prstenů, podobný motiv mají ale třeba i Hvězdné války, stejný typ hrdiny je vlastně i Harry Potter, sám autor udává jako inspirativní staroanglický hrdinský epos Beowulf. Ve fantasy se na takové věci moc nehraje, naopak, čtenář má rád známé zápletky. 

Myslím, že kdybych tuhle knížku četla někdy ve čtrnácti, byla bych nadšená, ohromená, natěšená pustit se do dalších dílů. Přece jen, kniha od vrstevníka, která odráží jeho pohled na svět... O třicet let později mě knížka pobavila a zaujala, za životní román ji ale už asi považovat nebudu. Dokonce mě aktuálně ani moc nelákají další díly, přece jen co kniha, to více než 650 stran… Zjistila jsem ale, že existují audioknihy načtené mým oblíbeným Martinem Stránským, to bude asi ta pravá volba! 


Pokud je Vašim dětem někde kolem 12 a vy byste je chtěli přivést ke čtení, může být asi Eragon ta správná volba. Podobně jako třeba Hraničářův učeň, nebo samozřejmě Harry Potter. Rozhodně se četbou Eragona zařadí do velké čtenářské rodiny – na české Databázi knih má Eragon 86% od úctyhodných skoro čtyř tisíc čtenářů (což je na české poměry opravdu hodně), na celosvětové goodreads pak hodnotilo první díl série neskutečných 1,2 milionu čtenářů. 

A jedna zajímavost na závěr - věřili byste, že autor píše své knihy rukou? Ne tedy celé, ale dost podstatnou část? To jsem tedy koukala...



Hodnocení: 85%

Christopher Paolini: Eragon 

  • Nakladatel: Fragment
  • EAN: 9788072009787 
  • ISBN: 978-80-7200-978-7
  • Originál: Eragon
  • Překlad: Machútová, Olga
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 488 stran, česky
  • Rozměry: 16 × 23,5 cm
  • Rok vydání: 2004 (1. vydání)

neděle 11. února 2018

Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Sirotčinec slečny Peregrinové byl hitem před několika lety, vzpomínám si, že jsem tu knihu se zvláštními černobílými fotkami držela v ruce a váhala, zda si ji koupit. Ale tenkrát jsem odolala. Odolala jsem i podruhé, když šel loni do kin film Tima Burtona natočený podle této literární předlohy. Čemu jsem ale nakonec podlehla, to byla audiokniha. Načetl ji Viktor Dvořák, ne příliš známý hlas (v oblasti audioknih), ale podařilo se mu to výborně. Jeho projev k 16letému vypravěči Jacobovi skvěle pasoval.



Pro ty, které kniha dosud míjela, tak jako mě: je to fantasy a mystery kniha určená spíš pro teenagery než pro dospělé. Hlavní hrdina Jacob pochází z bohaté americké rodiny a žije veskrze normální a běžný život. Jediným trochu vzrušujícím elementem v rodině je starý dědeček, který malému Jacobovi kdysi vyprávěl příběhy ze svého dětství. Strávil ho na jednom britském ostrove, v sirotčinci slečny Peregrinové, s řadou dalších zvláštních dětí. Dědeček byl Žid, který utekl z Polska před nacisty (a jak tvrdil, před netvory) a v sirotčinci nasel ráj a kamarády. Jacob mu jeho příhody s dětmi, které byly neviditelné, uměly létat, předpovídat budoucnost apod. dlouho věřil, byly ostatně podložené celou řádkou podivuhodných černobílých fotografií, nakonec z toho ale vyrostl. Pak se náhle stala hrozná věc, dědeček za podivných okolností zemřel vnukovi v náručí a Jacob skončil u psychoterapeuta. Má noční můry a děsy, vyčítá si dědečkovu smrt, pak se rozhodne vydat se v doprovodu svého otce na onen anglický ostrov s úmyslem najít bývalý sirotčinec a zjistit tak o dědečkově minulosti více. Najde však víc, než čekal – v časové smyčce, mimo současný svět, tu podivuhodné děti se svou vychovatelkou slečnou Peregrinovou stále žijí. Jenže jejich idylický život v bezčasí se pomalu chýlí ke konci. Může tomu Jacob zabránit? Anebo na tom bude mít svůj podíl?

Knížka mi maličko připomněla Kromobyčejnou pouť Barnabyho Brocketa, knížku, která se také točí kolem jinakosti, kolem lidi se zvláštními schopnostmi. Tohle je ale jiný žánr – horor, fantasy. Trochu se tu objevuje druhá světová válka, velkou roli hrají alternativní dějiny neobyčejných lidí, největší prostor tu ale s ohledem na cílovou skupinu čtenářů (ehm čtenářek) mají dobrodružství, romantika, přátelství a první lásky. Třeba romantická noční scéna potápění u lodního vraku, to je čirá krása z cyklu young adult:-) Závěrečné scény si zase nezadají s hororem, prostě každý si tu najde své.

Zručně napsaný román, první díl z trilogie, který pobaví nejen děti, ale i dospělé. Zpětně je mi líto, že jsem si přece jen nepořídila tištěnou knihu, protože jak jsem pochopila, fotografie tvoří s knihou nedílný celek a posouvají ji na vyšší level. Audiokniha mi ale zase umožnila využít volné hodiny při řízení auta nebo v MHD. Kniha má vydařený hudební doprovod - spíš než o hudbu jde o různé zvuky a šelesty, které občas působí až strašidelně. Zvlášť, když jsou výrazně hlasitější, než samotná četba -  několikrát jsem sebou v metru nebo při usínání vyděšeně trhla. Viktor Dvořák byl pro mě premiérou, která se také povedla - myslím, že tomuhle divadelnímu a seriálovému herci audioknihy sluší. 

Viktor Dvořák

Sirotčinec slečny Peregrinové je příjemná oddechová kniha, která se mi pěkně strefila do nálady, budu se těšit na další díly.  

Ransom Riggs



Hodnocení: 85 %


Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
  • Nakladatel: Jota
  • EAN: 9788074620195
  • ISBN: 978-80-7462-019-5
  • Originál: Miss Peregrine´s Home for Peculiar Children
  • Překlad: Grygová, Bronislava
  • Popis:1× kniha, vázaná, 358 stran, česky
  • Rozměry: 13 × 21 cm
  • Rok vydání: 2012 (1. vydání)


Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (audiokniha)
  • Nakladatel: OneHotBook
  • EAN: 8594169481050
  • Interpret: Dvořák, Viktor
  • Popis: 1× CD MP3, délka 7 hod. 16 min., česky
  • Rok vydání: 2016 (1. vydání)

neděle 24. září 2017

Sebastien de Castell: Divotvůrce

Znovu jedna dětská, resp. spíš teenagerovská kniha… Tentokrát jsem se nechala nalákat Olou z AlbatrosMédia a její nadšenou recenzí a pustila jsem se do young adult fantasy nazvané Divotvůrce. 



Oč jde? Kellen je patnáctiletý kluk, člen mocné čarodějnické rodiny. Připravuje se na zkoušky magie, jenže má problém, a to dost zásadní – na rozdíl od své mladší sestry a rodičů jsou jeho kouzelnické síly slabé. Pásky jednotlivých magických oborů vytetované na jeho ruce se ne a ne rozzářit. Kellen se snaží z prekérní situace vybruslit pomocí triků a mazaných úskoků, jenže to vypadá, že na něj čeká jen podřadná kariéra sluhy a otroka. Tak končí u Jan'Tepů ti, kteří neumějí čarovat. Ve městě se ale objeví zvláštní cizinka s tajemnými kartami, zrzavá světačka Ferius Parfax, která se Kellenovi zaplete pořádně do života a ukáže mu ho z úplně nové perspektivy. Kellen začne postupně odkrývat rodová tajemství a dávné křivdy, musí najít sílu i vtip, aby překonal rodinná pouta, odhalil zlo a uhájil holý život. Nečekaným souputníkem se mu stane kočkoveverčák Reichis, drzá mluvící potvora a nový obchodní partner. Pomůžou karty vybojovat životní bitvu? Co je silnější než magie? Proč si Reichise představuji jako vakoveverku?


No, přiznejme si to, je to pohádka. Napínavá, dobrodružná, chvílemi docela vtipná (snaží se jak Ferius, tak dřevokocúr), spousta ušlechtilých i docela podlých věcí se tu odehraje, ale přece jen je to pořád knížka pro čtenáře od 12 let. Hlavní hrdina je jasný outsider, který se ale díky rozumu a vlastnímu úsudku vypracuje, takový Jiřík, který se naučí mluvit se zvířaty a při tom kolem sebe hází karty a rozprašuje chemické sloučeniny. Hlavní zápletka i celé historické pozadí je docela zajímavé a uvěřitelné – dávné rodové sváry a nenávisti mezi národy, to už přece najdeme i u Shakespeara. Co mě naštvalo? Divotvůrce je prvním dílem série. Já nesnáším série. Strašně mě nebaví čekat, až se za půl roku či za rok dostane na trh další díl. Za tu dobu už nálada vyprchá, detaily se vymažou z paměti a navázat není vůbec snadné. No, a právě to se teď stane při čekání na pokračování. Ach jo. 

Divotvůrce mi prosvětlil jednu deštivou sobotu. Co může být příjemnějšího, než se povalovat s knihou, která umožní zapomenout na koš nevyžehleného prádla a neumyté nádobí? Pokud máte doma puberťáka nebo puberťačku, který/která čte dobrodružnou a fantasy literaturu a líbila se mu/jí třeba série o Hraničářském učni, tak zkuste pořídit pod stromeček Divotvůrce. Nešlápnete vedle. 

A pokud potřebujete ještě nějaký další argument, pak Vás určitě pobaví stejně jako mne, že Nakladatelství Egmont Publishing, které knihu vydalo, "tiskne jen v tiskárnách, které dbají na etiku v podnikání a ochranu životního prostředí". Tak to mi spadla čelist:-)

Sebastien de Castell


Díky Albatros Media za příjemné čtení.


Hodnocení: 85%


Sebastien de Castell: Divotvůrce
  • Nakladatel: Egmont
  • EAN: 9788025240861 ISBN: 978-80-252-4086-1
  • Originál: Spellslinger
  • Překlad: Kadlec, Peter
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 408 stran, česky
  • Rozměry: 15 × 21,2 cm
  • Rok vydání:2017 (1. vydání)