úterý 19. ledna 2016

Emma Healeyová: Kam se poděla Elizabeth

 Kam se poděla moje paměť? A kam zmizela Elizabeth?


Zapomínáte, kam jste dali klíče nebo mobil, vracíte se domů přesvědčit se, že jste vypnuli žehličku? Tak vězte, že bude hůř.  Mnohem hůř…

Maud je 82 let. Bydlí sama v domě, denně za ní chodí dcera Helen i pečovatelky. Vaří ji, uklízejí, ale hlavně na ni dávají pozor. Maud má totiž velké problémy s pamětí.  Občas svou dceru nebo vnučku nepozná, zapomíná, co chtěla dělat, nebo co udělala. Všude po domě má nápisy, ale nemůže si vzpomenout, co znamenají. I kapsy jsou plné papírků a poznámek, jenže i  tahle její externí paměť ji často zrazuje.  Maud má v hlavě jedinou trvalou myšlenku – že se její kamarádka Elizabeth, která bydlí v domě nedaleko, ztratila. Jenže nikdo ji nebere vážně. Co se té Elizabeth mohlo stát? Maud se navíc už v životě někdo ztratil, hned po válce, její starší sestra Sukey. A právě zmizení sestry tvoří druhou, poměrně tajemnou, linii příběhu.  Tuhle záhadu se nikdy nepodařilo objasnit. Podaří se staré paní najít svou kamarádku? A jak s tím vším souvisí více než půlstoletí stará rodinná tragedie?

Kam se poděla Elizabeth je zvláštní knížka. Možná by se dala přirovnat k Muži z ostrova Lewis či Podivnému případu se psem: i tady má hlavní vypravěčka určitý hendikep ve vnímání světa, i tady se prolínají dávné události s aktuální současností, i tady je v pozadí mystérium, které čeká na vyřešení.  Hlavní je ale v této knize téma stárnutí, stařecké demence, rozpadu vlastní identity. Hlavní hrdinka Maud je sice popletená, ale jinak vcelku sympatická stará paní, některé příhody jsou vlastně i humorné a vtipné. Snažíme se jí pochopit, je nám jí líto. Na druhou stranu si ale čtenář uvědomuje, jak náročná je péče o takového člověka, jak moc je smutné, když člověk přichází o sebe sama. Alzhaimer či stařecké demence, to jsou diagnózy, kterých by se nikdo z nás nechtěl dožít…

Samotný příběh je velmi čtivý, a i když čtenář záhy pochopí, jak to s tou Elizabeth asi je, přesto je příležitost vcítit se do myšlení starého člověka, kterého opouští paměť, poměrně zajímavým a vlastně i dojemným zážitkem.  K tomu několik desetiletí stará událost, která má přesah do současnosti, to je bonus jak z dílny slečny Marplové.


Emma Healeyová, teprve třicetiletá britská autorka, se tématu stárnutí a problémů, které se s ním pojí, zhostila ve své první knize velmi citlivě a přesvědčivě. Právem si vysloužila několik prestižních cen za originální knižní debut. Věřím, že si své čtenáře najde i český překlad.

Díky Neoluxoru za recenzní výtisk, knihu si můžete koupit tady
Hodnocení: 85%





Emma Healeyová:  Kam se poděla Elizabeth

  • Nakladatel: Knižní klub
  • překlad: Šarka Kadlecová
  • ISBN: 978-80-242-5190-5, EAN: 9788024251905
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 296 stran, česky
  • Rok vydání: 2016 (1. vydání)


neděle 17. ledna 2016

Muriel Barbery: S elegancí ježka (audiokniha)

Můj literární rok 2016 začal netradičně – strávila jsem ho nikoliv s některou z papírových knih, které nechal pod stromečkem Ježíšek, ale s audioknihou. Přelom roku jsem prožila ve společnosti Palomy a Reneé v jednom luxusním domě v Paříži. Právě sem totiž spisovatelka Muriel Barberyová umístila děj své originální knihy s názvem S elegancí ježka.


Tahle zvláštní kniha má dvě vypravěčky. Jednou je dvanáctiletá Paloma, velmi inteligentní a vnímavá dívka, která marně hledá smysl života a trápí se v rodině levicového ministra, depresivní matky a povrchní sestry. Paloma je hodně osamělá, se svými spolužáky ani blízkými si evidentně nemá co říci, jejich životní styl nechápe, resp. považuje ho za naprosto podružný. Zřejmě něco z Aspergerova syndromu.  Druhou hrdinkou je pak domovnice Reneé,také  intelektuálka, která ale pro své okolí hraje roli domovnice. A hraje ji dobře – z jejího bytu se ozývají zvuky telenovel a šíří se pachy nezdravých jídel, ve skutečnosti si ale ve svém pokoji pouští filmy pro náročného diváka a zabývá se fenomenologií.  Paloma i Reneé si vedou své deníky, ve kterých zkoumavě nahlížejí na dobu, ve které žijí, komentují chování spolužáků i obyvatel domu a zevšeobecňují je, k tomu všem jsou ale velmi vtipné a ironické. Jejich životní osudy se nečekaně spojí poté, co se do domu nastěhuje nový majitel jednoho z bytů – Japonec...

Román S elegancí ježka se ke mně dostal již před sedmi lety, kdy ho vydalo nakladatelství Host. Tenkrát mně i většinu mých kamarádek okouzlil. Je to totiž velmi specifická knížka, autorkou je spisovatelka a učitelka filosofie Muryel Barberyová, které se podařilo filosofii do své knihy velmi nenásilně a přístupně včlenit. A tak si v knize můžete vychutnávat pojednání o kráse, kterou představuje padající okvětní lístek růže či starý holandský obraz, poučit se o japonské kultuře a gastronomii či se oddat úvahám o křehkosti  lidské duše a roli kamélií v životě člověka. Pomalé čtení a krásný čtenářský zážitek, byť vzhledem k tématu asi hlavně pro něžnější část lidstva.

  

S potěšením jsem tedy přijala nabídku vrátit se k tomuto příběhu ještě jednou, a to v podobě audioknihy. Byla jsem trochu napjatá, co uplynulé roky (a tuny mezitím přečtených knih) z oné tenkrát tak příjemné knihy udělaly – zklamání se ale rozhodně nekonalo.  Naopak, audiokniha je veskrze příjemná varianta, jak knihu znovu prožít. Režisérka Jitka Škápíková vybrala do role domovnice Reneé Tatjánu Medveckou. Je sice o něco starší, než její literární postava, ale její hlas je pro tuto postavu dokonalý. Smutný a melancholický, ale zároveň výrazný. Úplně jsem tu domovnici v šátku viděla. Všechny filosofické výstřelky jsou z  úst Tatjány Medvecké uvěřitelné, nádherné jsou kapitoly s Japoncem Kakurou. I když je to v těchto pasážích trochu červená knihovna, Medvecká nikdy nesklouzne někam, kde už by to působilo trapně.  Na druhou stranu - trochu mě zklamala Lucie Pernetová jako Paloma. Téhle herečce je přece jen  už 37 let a i když její hlas působí celkem mladě, přece jen mi dalo práci představovat si za jejím hlasem dvanáctiletou dívku. Asi bych spíš ocenila, kdyby se této role ujalo nějaké nadané dítko, třeba z Dismančat… Kapitoly jsou i v originální knižní verzi docela krátké a svižné, tady byly odděleny poměrně příjemnými klavírními variacemi.


S elegancí ježka není audiokniha, u které by se dalo vařit či uklízet. Je potřeba si ji užít v klidu, s šálkem horkého čaje (nejlépe zeleného s jasmínem) a se zavřenýma očima. Vychutnejte si to.

Děkuji nakladatelství OneHotBook za mp3 nahrávku - můžete si ji pořídit i vy: tady

Hodnocení: 90 %


Muriel Barbery: S elegancí ježka
  • Nakladatel: OneHotBook
  • EAN: 8594169480855
  • Interpret: Medvecká, Taťjána; Pernetová, Lucie
  • Popis: 1× CD MP3, česky
  • Rok vydání: 2015 (1. vydání)


Muriel Barbery: S elegancí ježka
  • Nakladatel: Host
  • ISBN: 978-80-7294-286-2, EAN: 9788072942862
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 320 stran, 13 × 20 cm, česky
  • Rok vydání: 2008 (1. vydání)



úterý 5. ledna 2016

Ulf Stark: Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho

Ulf Stark je švédský spisovatel a scénárista, který píše hlavně knížky pro děti. V Česku mu vyšlo několik děl – možná budete znát jeho knihy pro nejmenší, třeba  Los králem lesa,  Žabí princ nebo Hrdinové ze zahrádky. Nakladatelství Portál na sklonku minulého roku vydalo první díl volné trilogie, určené klukům kolem deseti let. Knížka se jmenuje Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho.  


Hlavním hrdinou je Ulf, trochu obtloustlý kluk s nízkým sebevědomím, kterému se moc nedaří ve škole ani u holek a kterého pěkně terorizuje jeho starší bratr. Ulfovi nejde tělocvik, v kolektivních sportech si ho do družstva vždycky vyberou jako posledního a ještě musí potupně chodit na speciální cviky na ploché nohy.

Opakem Ulfa je Percy, který se nedávno přistěhoval a kterému všechno jde – umí se prát, ze všeho vybruslí, v tělocvičně exceluje a na každou otázku najde hned odpověď. Velmi rychle dokáže prohlédnout naivního Ulfa a napovídá mu, že za všemi jeho úspěchy jsou jeho tenisky – polorozpadlé křápy, které mu učitelka zakázala nosit do školy. Ulf okamžitě zjistí, že tyhle boty nutně potřebuje a neváhá za ně Percymu dát cokoliv, o co si řekne. A ejhle, ono to zafunguje, křusky svému novému majiteli opravdu dodají sebevědomí. Z kdysi tak hodného a nesmělého Ulfa se stává uličník se spoustou nových kamarádů…


Tak tuhle knížku jsem chtěla věnovat osmiletému kamarádovi mého syna. No, ještěže jsem ji předtím přečetla, musím říct, že věk 10+ je víc než odpovídající.  I tak jsem byla docela překvapená, když jsem na třetí stránce zjistila, že kluci chodí obhlížet opalující se nahé slečny a komentují jejich fyzické přednosti, nebo že si Percy za své tenisky vyžádá pornografické časopisy Ulfova staršího bratra. Nějak nám ty děti rychle vyspívají, nebo už mi ujel vlak? Kde jsou časy Trosečníků z Vlaštovky...  A tak jsem kamarádovi raději koupila prověřeného Malého Mikuláše a Percyho tenisky putovaly pod stromeček o něco staršího kluka.



Jinak jsou ale Percyho tenisky celkem vtipná kniha, docela originální jsou i doprovodné černobílé obrázky. 



S hlavním hrdinou se mohou čtenáři  i ztotožnit, kluků, kteří nemají talent na sport, nebo mají protivného staršího bráchu, bude určitě celkem dost.  Písmo je pěkně čitelné i pro čtenáře, kteří nejsou ve čtení tolik zběhlí, tomu zřejmě odpovídá i rozsah knihy – 116 stránek. Mně osobně to přijde dost krátké, já jsem v dětství četla podstatně tlustější knihy, ale co už. Dnes je pro spisovatele výhodnější napsat celou sérii, než jednu tlustou knihu, kterou by si nikdo nekoupil. 

Jednoduché čtení, které dnešní kluky pobaví. Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál. 

Ulf Stark - trochu excentrik, nezdá se vám?:-)



Hodnocení: 75% 

Ulf Stark: Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho
  • Nakladatel: Portál
  • ISBN: 978-80-262-0948-5, EAN: 9788026209485
  • Překlad: Somogyi, Viola
  • Ilustrace: Žabková, Aneta
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 120 stran, 17 × 22 cm, česky
  • Rok vydání: 2015 (1. vydání)