Zobrazují se příspěvky se štítkemdobrodružná. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdobrodružná. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 20. září 2020

Jan Horníček: Čarostřelec

Také jste zaznamenali informaci, že letošní Literární cenu Knižního klubu získal dosud neznámý autor Jan Horníček a jeho knižní debut Čarostřelec? Poté, co jsem zjistila, že se jedná o historickou detektivku, která se navíc odehrává v Jizerských horách, hned jsem zatoužila si ji přečíst – Liberec a okolní krajina je totiž již více než 14 let mým druhým domovem.


Děj knihy nás přenese do zimy roku 1789. Otec Vilém, bývalý jezuita (Tovaryšstvo Ježíšovo bylo papežem zrušeno v roce 1773) a současný generální sekretář hradeckého biskupa, je vyslán do Hejnic, aby tu inkognito vyšetřil případ svatokrádeže. V dostavníku cestou z Liberce (tedy Reichenbergu) se potkává s doktorem Šulcem, vídeňským lékařem a zároveň právníkem, který sem údajně míří za lyžováním, přesto má ale podivuhodně přesné informace o tom, jak to tady v horách chodí. Je to právě doktůrek, kdo Viléma navede na stopu – uloupené věci z hejnického kostela by mohly být použity podle dávné pověsti k tomu, aby zdejší pašeráci získali nadpřirozené schopnosti při střelbě. Kulka odlitá z kostelní vitráže přes očnici lebky vraha za bezměsíčné noci, která navíc prolítne hostii, totiž nikdy nemine cíl. Proč ale zdejší opat nechce o vyšetřování zločinu nic slyšet? Že by neměl čisté svědomí a byl zapleten do něčeho většího? Jakou roli v případu hraje vládce zdejších pytláků Tapper, kterého se zjevně všichni bojí? Co tají bývalý vojenský kaplan z Bílého Potoka? A kdo je vlastně ten podivínský doktor, který se všemu jen hihňá (trochu mi tím lezl na nervy, neb mi to připomínalo postavu Sama Hawkense od Karla Maye), zároveň se ale rychle stane Vilémovi nepostradatelným partnerem ve vyšetřování? Co je náhoda, co úklad a co manipulace?

Musím říct, že jsem se formou knihy docela bavila, i když to asi nebyl úplně autorův záměr. Těch odkazů na klasická díla žánru je tu ale docela dost – čtenář si zpočátku připadá jak ve Jménu růže (včetně oné slavné scény), vzápětí je to jak na Divokém západě Karla Maye, kouzlem nechtěného se mi tu připomíná i můj nejoblíbenější historický román Mlýn na mumie od Petra Stančíka. Je to ale především prvoplánová žánrová literatura, ve které najdete vše, co v knize tohoto typu čekáte: temnou atmosféru nepřístupných hor, kde neustále zuří sněhová bouře a vyjí vlci, zběsilé honičky po rozbitých a zasněžených cestách, přestřelky, šermířské souboje i hospodské rvačky, tajemná bratrstva a tajuplné podzemní prostory, rodinná pouta i zakázanou lásku. Nechybí překvapení a odhalování dávných tajemství, a dokonce i občasná edukace v podobě výkladů doktora Šulce zaujme. Mě osobně bavilo i to lokální zaměření – místní názvy v němčině, historické postavy z regionu. Hlavní postavy jsou tedy trochu schematické, děj sem tam krkolomný a akční je to na můj vkus až moc, dá se to ale odpustit.

Pokud Vás zajímá autor knihy, pak vězte, že Jan Horníček se narodil před 31 lety v Rychnově nad Kněžnou. Vystudoval nikoliv literaturu, ale matematické inženýrství, na brněnské strojní fakultě VUT i vyučoval. K historickým románům jej přivedl zájem o historii, psychologii a filosofii a možná i práce ve skautu – Čarostřelec je každopádně jeho knižní prvotinou, která má potenciál zaujmout nejen čtenáře historických románů, ale i lokální patrioty


Díky knihkupectví Luxor za možnost knihu si přečíst (vyšlo i zde).


Hodnocení: 80%


Jan Horníček: Čarostřelec

  • Nakladatel: Knižní klub
  • EAN: 9788024267838
  • ISBN: 978-80-242-6783-8
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 264 stran
  • Rozměry: 13,4 × 20,7 cm
  • Rok vydání: 2020 (1. vydání)




středa 14. března 2018

Bobbie Peers: Kryptoportál

Před rokem a půl vydala Kniha ZLÍN knihu pro děti Zloděj luridia. Byla jsem z ní nadšená.  Teď se na trh dostává pokračování s názvem Kryptoportál. 



William Wenton, nejlepší kryptolog na světě, se poté, co vyřešil tajemství svého života a našel dědečka, vrací zpátky do Norska. Snad jen na přechodnou dobu, William by se totiž do Institutu posthumánního výzkumu hrozně rád vrátil. Jenže pak u něj při luštění jedné šifry dojde k podivnému záchvatu. William ztrácí své schopnosti, jakoby zamrzal. Nejvyšší čas vrátit se do Institutu a zjistit, co se děje. Bohužel v Institutu se mezitím vše změnilo. Přísná bezpečnostní opatření, studenti se nesmějí svobodně pohybovat, všichni mají z něčeho obavu. Kdo za to může? Abraham Talley, muž, který Williama v prvním díle málem připravil o život a který je hibernován ve sklepě institutu? Anebo zvláštní žena – duch, která se po chodbách také pohybuje? A co ten muž vrostlý do skály, který je také ve sklepě? A jak s tím vším souvisí tajemná jeskyně v Himalájích? Komu lze věřit a kdo je zrádce? Může všechny zachránit opravdu jen William? 

První díl série mě neskutečně bavil. Místo čar a kouzel věda a technika, v podivné škole byla spousta prostoru i pro legraci a zábavu (viz například místní jednoúčeloví roboti, kybernetické roborostliny). Druhý díl mě v tomto ohledu trochu zklamal. Je mnohem temnější, místo zábavné školy se ocitáme spíš ve vězení, hrdinům jde častěji o život, dospělí hrají dost nesympatické strohé role, nehraje se o nic menšího než o budoucnost lidstva. Vše je hodně v pohybu, na odpočinek a oddychnutí nemá hlavní hrdina ani jeho čtenáři čas. Nejsem si jistá, jestli tohle děti mezi 9-12 lety stráví, i když je pravda, že takhle úspěšné dětské knihy dnes fungují. Mně (generaci rodičů) přijde tenhle díl spíš průměrný. Co knihu ale určitě zvedá, to jsou ilustrace Filipa Hřiby. 


Do série s Williamem Wentonem patří ještě třetí kniha, která v norském originále (pod názvem Orbulatoragenten) vyšla na sklonku loňského roku, anglický překlad se očekává letos v létě. Jsem zvědavá, jak se Bobbie Daniel K. Peers závěru série zhostil, nicméně už nemám tak velká očekávání, jako po prvním dílu. 



Pokud se chcete dozvědět víc, mrkněte na stránky autora: http://bobbiepeers.com/
Díky nakladatelství AlbatrosMédia za poskytnutí recenzního výtisku.

Hodnocení: 65%



Bobbie Peers: Kryptoportál
  • Nakladatel: KNIHA ZLÍN
  • EAN: 9788074736261
  • ISBN: 978-80-747-3626-1
  • Originál: Kryptalportalen
  • Překlad: Voslářová, Marie
  • Ilustrace: Hřiba, Filip
  • Popis: 1× kniha, flexi, 232 stran, česky




neděle 24. září 2017

Sebastien de Castell: Divotvůrce

Znovu jedna dětská, resp. spíš teenagerovská kniha… Tentokrát jsem se nechala nalákat Olou z AlbatrosMédia a její nadšenou recenzí a pustila jsem se do young adult fantasy nazvané Divotvůrce. 



Oč jde? Kellen je patnáctiletý kluk, člen mocné čarodějnické rodiny. Připravuje se na zkoušky magie, jenže má problém, a to dost zásadní – na rozdíl od své mladší sestry a rodičů jsou jeho kouzelnické síly slabé. Pásky jednotlivých magických oborů vytetované na jeho ruce se ne a ne rozzářit. Kellen se snaží z prekérní situace vybruslit pomocí triků a mazaných úskoků, jenže to vypadá, že na něj čeká jen podřadná kariéra sluhy a otroka. Tak končí u Jan'Tepů ti, kteří neumějí čarovat. Ve městě se ale objeví zvláštní cizinka s tajemnými kartami, zrzavá světačka Ferius Parfax, která se Kellenovi zaplete pořádně do života a ukáže mu ho z úplně nové perspektivy. Kellen začne postupně odkrývat rodová tajemství a dávné křivdy, musí najít sílu i vtip, aby překonal rodinná pouta, odhalil zlo a uhájil holý život. Nečekaným souputníkem se mu stane kočkoveverčák Reichis, drzá mluvící potvora a nový obchodní partner. Pomůžou karty vybojovat životní bitvu? Co je silnější než magie? Proč si Reichise představuji jako vakoveverku?


No, přiznejme si to, je to pohádka. Napínavá, dobrodružná, chvílemi docela vtipná (snaží se jak Ferius, tak dřevokocúr), spousta ušlechtilých i docela podlých věcí se tu odehraje, ale přece jen je to pořád knížka pro čtenáře od 12 let. Hlavní hrdina je jasný outsider, který se ale díky rozumu a vlastnímu úsudku vypracuje, takový Jiřík, který se naučí mluvit se zvířaty a při tom kolem sebe hází karty a rozprašuje chemické sloučeniny. Hlavní zápletka i celé historické pozadí je docela zajímavé a uvěřitelné – dávné rodové sváry a nenávisti mezi národy, to už přece najdeme i u Shakespeara. Co mě naštvalo? Divotvůrce je prvním dílem série. Já nesnáším série. Strašně mě nebaví čekat, až se za půl roku či za rok dostane na trh další díl. Za tu dobu už nálada vyprchá, detaily se vymažou z paměti a navázat není vůbec snadné. No, a právě to se teď stane při čekání na pokračování. Ach jo. 

Divotvůrce mi prosvětlil jednu deštivou sobotu. Co může být příjemnějšího, než se povalovat s knihou, která umožní zapomenout na koš nevyžehleného prádla a neumyté nádobí? Pokud máte doma puberťáka nebo puberťačku, který/která čte dobrodružnou a fantasy literaturu a líbila se mu/jí třeba série o Hraničářském učni, tak zkuste pořídit pod stromeček Divotvůrce. Nešlápnete vedle. 

A pokud potřebujete ještě nějaký další argument, pak Vás určitě pobaví stejně jako mne, že Nakladatelství Egmont Publishing, které knihu vydalo, "tiskne jen v tiskárnách, které dbají na etiku v podnikání a ochranu životního prostředí". Tak to mi spadla čelist:-)

Sebastien de Castell


Díky Albatros Media za příjemné čtení.


Hodnocení: 85%


Sebastien de Castell: Divotvůrce
  • Nakladatel: Egmont
  • EAN: 9788025240861 ISBN: 978-80-252-4086-1
  • Originál: Spellslinger
  • Překlad: Kadlec, Peter
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 408 stran, česky
  • Rozměry: 15 × 21,2 cm
  • Rok vydání:2017 (1. vydání)