pondělí 6. července 2026

Dora Čechova: Terezko, vrať se

Nevím jak vy, ale zprávu o tom, že na filozofické fakultě UK v Praze se střílí, mám v hlavě úplně jasnou, ačkoliv už od události uplynou letos 3 roky. Bylo to pár dní před Vánoci a šílený střelec, student této školy, si donesl na fakultu zbraně a začal střílet. Zemřelo tehdy 14 lidí, studentů i pedagogů. Jenže to nebyly jediné obětí řádění šíleného vraha. Střelba měla i celou řadu zraněných obětí a psychickou újmu zanechala ve všech, kteří se v dané době ve škole nacházeli - to samé postihlo i jejich blízké.


A přesně z tohoto pohledu, z pohledu matky zraněné obětí, je psána kniha Dory Čechove: Terezko, vrať se. Dcera Dory Čechove, Terezka, byla studentkou prvního ročníku oboru komunikace neslyšících a ocitla se ve špatnou dobu na opravdu špatném místě, přímo v učebně číslo 425, kde zemřelo nejvíce lidí.

Kniha začíná líčením toho, jak je rodina - matka, otec a mladší bratr - uprostřed předvánočních příprav zaskočena zprávami z médií o střelbě na filozofické fakultě. Dcera se jim neozývá, telefon nikdo nezvedá. Začíná rozsáhlé hledání - objíždění nemocnic, kontaktování policie, sledování zpráv a improvizovanych seznamů pohřešovaných od samotných studentů na webu, k ničemu to ale nevede. Po mnoha dlouhých a těžkých hodinách je dívka nalezena v nemocnici na Královských Vinohradech, s těžkými zraněními hlavy, páteře, plic, po několika operacích, v umělém spánku. 

Dora Čechova, dívčina matka, pracuje jako novinářka, a protože ji psaní - ať už deníků pro sebe i pro dceru, nebo sdílení formou novinových článků  - pomáhá se se situací vyrovnávat (narozdíl od manžela, který to má naopak), rozhodne se o celé situaci informovat formou velmi intenzivní osobní reportáže. Vzpomínám si na první a s odstupem času i druhý článek, který pár měsíců po události vyšel v Respektu, bylo to velmi těžké čtení. Kniha líčí formou deníkových zápisků náročné léčení a rekonvalescenci, kde se rodina rozhodla dceru maximálně podporovat (neustálá osobní přítomnost v nemocnicích, učení se mluvit, psát, podpora léčitele, psychologů, canisterapie, hledání a využití nejnovějších lékařských metod, včetně stimulace míchy apod). 

Zajímavé je srovnávání přístupu personálu v pražských nemocnicích (Vinohrady, Krč, Motol) a v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, stejně tak jako různé způsoby, jak se se situací vyrovnat, které je možné sledovat u jednotlivých členů rodiny. Vše se pochopitelně popisuje hlavně pohledem matky, autorky knihy, je to bolestné, plné emocí, střídají se dny plné naděje s depresivními epizodami plnými zoufalství, smutku a beznaděje. S Terezkou a její rodinou prožijeme celý jeden rok, je to svědectví o síle rodiny, rodičovské, sourozenecké, partnerské a kamarádské lásce, o naději. 


Knížku jsem poslouchala jako audioknihu na rádiu Wave. Bohužel už není k poslechu k dispozici, ale pokud byste se k ní nějak dostali, tak tuhle formu určitě doporučuji. Knihu načetla samotná autorka, matka Dora Čechova. A i když není její hlasový projev perfektní, jak byste třeba od četby v rozhlase čekali, je to naprosto autentické a mrazivé. A velmi působivý je pak závěr knihy, kde sama přeživší Tereza Doležalová čte dopis zemřelým spolužákům, cituji pár vět

"Vědět, že brzy vydechnu naposledy, bylo to nejhorší, co jsem kdy zažila.“
...
„Nezemřela jsem, ale kdybych v ten den umřela, vím, že jsem nenaplnila svůj život, neudělala jsem, co jsem měla a chtěla. Teď, když jsem byla ušetřena, mohu udělat, co mám a co chci.“
...
"Hodně lidí si stěžuje, jak se má špatně, že život nestojí za nic. Přitom my na rozdíl od Vás život máme a měli bychom ho naplnit. Být tady pro ostatní. Smysluplně žít. To i mně dává naději."

Pokud byste se chtěli o autorce a knize dozvědět víc, doporučuji tyto rozhlasové pořady:
Důležité je, že Terezce Doležalové se v rámci možnotí daří dobře a s pomocí exoskeletu se dokonce postavila i na nohy. Tak snad se jí bude dařit i nadále. 


Dora Čechova (nar. 1971) je česká spisovatelka. Debutovala v nakladatelství Labyrint povídkovou knihou Nechtěl jsem být Leninem (2012), na niž navázala dalšími sbírkami povídek Padaná letní jablka (2015) a Ženy, které potřebují muže (2021). Je také autorkou knižního rozhovoru Život a sochy Olbrama Zoubka. Její povídky vyšly v překladech do maďarštiny, němčiny, španělštiny a ukrajinštiny. Žije s rodinou nedaleko Prahy.

Terezko, vrať se, je velmi osobní kniha, bolestná a jitřivá. Ale je určitě dobře, že takové svědectví vzniklo, lidská paměť je nespolehlivá a zrovna na takové události by se zapomínat nemělo. 

Hodnocení: 100%


Dora Čechova: Terezko, vrať se (audiokniha)

  • Účinkují: Dora Čechova, Tereza Doležalová
  • Připravila: Iveta Novotná
  • Dramaturgie: Vojtěch Bohuslav
  • Zvuk: Tomáš Pernický
  • Hudba: Pavel Jan
  • Režie: Mikoláš Arsenjev
  • Premiéra: 5. 5. 2026
  • Natočeno: 2026

Dora Čechova: Terezko, vrať se 
  • Nakladatel: Labyrint
  • EAN: 9788088378495
  • ISBN: 978-80-88378-49-5
  • Doporučená prodejní cena: 399 Kč
  • Popis: 1× kniha, brožovaná, 232 stran, česky
  • Rozměry: 14,5 × 21 cm
  • Rok vydání: 2025 (1. vydání)
  • Jazyk: česky

Žádné komentáře:

Okomentovat