Sternenhoch

Opera Sternenhoch na Nové scéně ND: představení, které naprosto vystihlo mou náladu toho dne... krom toho, že je to drsné, temné, morbidní, tak je to výborně inscenované, zahrané a zazpívané (skvělé Tereza Marečková a Vanda Šípová a vlastně i titulní Sergej Kostov). Odcházela jsem se zalehlýma ušima a mrazením v zádech.

Hodnocení: 100%

Autor libreta: Ivan Acher
Hudební nastudování: Petr Kofroň
Režie: Michal Dočekal
Scéna: Marek Cpin
Kostýmy: Eva Jiřikovská
Choreografie: Lenka Vagnerová
Světelný design: Ondřej Kyncl
Dramaturgie: Beno Blachut
Zvukový design: Eva Hamouzová


Housle, viola: Tereza Marečková
Kontrafagot: Lukáš Svoboda
Citera: Michal Müller

Klímovo groteskní romaneto Utrpení knížete Sternenhocha zasahuje svou žhavou slinou jako neusínající magmatický krb už pátou generaci hledačů sil podzemních i kosmických. Zasahuje, inspiruje, spaluje i zažíná. Unikátní kombinace nízkého a vysokého, groteskní i hororové atmosféry, filozofie nejvyšších sfér a přisprostlosti všednodenní je dostatečně živnou půdou pro autora hudby, který žánrově rád morfuje, temnotu střídá s groteskností a cítí velikou spřízněnost s autorem předlohy v nakládání se svěřeným pozemským časem. Expresionistický charakter díla Ladislava Klímy a celé téma fiktivního deníku plného vražd a snů o nich,, tlachání i vysokého filozofování pětiúhelníku hlavních postav přímo vybízí k využití školených hlasů v nových souvislostech zvukových možností elektronické kompozice. Kompozice, která přes experimentální přístup svým charakterem neopouští úplně pole historické hudby, ale využívá ho v nových zvukových možnostech, které přinášejí kombinace samplingu, čisté elektroniky a reálných nástrojů. Inscenace Acherova Sternenhocha v režii Michala Dočekala se stala doslova operním hitem současnosti, o čemž svědčí neutuchající zájem o ni ze strany diváků, kritiky či festivalů. V anketě Divadelních novin získala titul Inscenace roku 2018.

Opera je nastudována v esperantu. V představení jsou použity české a anglické titulky.

Přibližná délka představení: 

1 hodina a 25 minut, hraje se bez přestávky.

Ivona Březinová: www.bez-bot.cz

Mám ve zvyku zastavovat se při návštěvě naší knihovny u police s knižními novinkami. Projedu vystavené knihy, abych zjistila, jestli se mezi nimi neskrývá nějaká z novinek, o kterých jsem  slyšela a které jsem si poznamenala jako případný tip ke čtení. Zašla jsem tam i minule, a při rychlém skenování hřbetů knih jsem se zasekla u knihy s názvem www.bez-bot.cz. Že by bosonohá komunita zvládla vyplodit už i knihu? Mrknu na autorku a v hlavě mi blikne: Ivona Březinová, to je přece ta skvělá ženská, která píše knížky pro děti, které se nějak liší. Jen za poslední rok mi prošly rukama dvě: Ňouma z áčka a skvělá knížka o autismu Řvi potichu, brácho. Listuju knihou a rychle mi dochází, že tohle nebude kniha o barefoot botách, ale o něčem mnohem zajímavějším: příběh kluka, který se po těžkém úrazu dostává zpátky do reality. 

Ben je patnáctiletý kluk, velký sportovec, lyžař, běžec, cyklista, horolezec...  Při jednom velmi rychlém a neopatrném sjezdu se srazí se sypačem a dopadne to tak nešťastně, že mu lékaři musí amputovat obě nohy. Benovi se zhroutí jeho svět, přestává komunikovat, jíst, všechno je mu jedno, nechce žít. Rodiče jsou zdrcení, spolužáci nevědí, jak se s úrazem kamaráda vyrovnat. Postupně se ale situace začíná trochu zlepšovat, Ben zjistí, že na rozdíl od paraplegika Emila, se kterým sdílí pokoj, a který je po autonehodě ochrnutý, on sám nemá narušenou míchu a je tu možnost, že se naučí chodit na protézách, umělých nohou, a někdy, třeba v budoucnu, by mohl získat i bionické nohy... Benovi začíná náročná cesta plná cvičení, rehabilitace, ergoterapie, kdy je potřeba naučit se všechno znovu. Postavit se na nových protézách, chodit o berlích, dělat první kroky, sedat si, postupně se přidat schody a další úkoly. Do toho se musí i učit do školy, protože přijímačky na gympl jsou za dveřmi. Ben má kolem sebe skvělý tým zdravotnických profesionálů, kamarádů z lyžařského oddílu, spolužáků, rodiny i nových přátel z rehabilitačního ústavu, ti všichni jej podporují a fandí mu. Postupně se mu také odhaluje důvod, proč tenkrát na svahu udělal tu blbost a jel tak rychle...

Www.bez-bot.cz je knížka pro děti, resp. pro teenagery. Vznikla ve spolupráci a za podpory Nadačního fondu Emil, který  pomáhá handicapovaným dětem a mladým lidem sportovat. Ivona Březinová svou knihu, která má pomoci dětem překonat těžkou životní situaci, konzultovala s celou řadou odborníků z nejrůznějších oborů - s ortopedy, protetiky, ergoterapeuty. Opět se ji podařilo napsat velmi uvěřitelný a dojemný příběh o tom, že i těžké životní překážky je možné zvládnout. Knížka se velmi dobře čte, je psaná pohledem patnáctiletého kluka, tomu odpovídá i jazyk: je tu hodně vtípků, černého humoru, vztahů s kamarády i první lásky. Do knihy se ale s chutí začte i dospělý. 

Nedávno jsem četla nějaký článek, že se začínají prodávat hračky s postižením - že děti, které jsou na vozíku, chybí jim nějaká končetina, nebo mají nějaký smyslový handikep, jsou nadšené z hraček, které vypadají jako ony. Zdravým dětem pak mohou podobné hračky zprostředkovat svět jejich kamarádů, svět, který je jim neznámý. S knihou Ivony Březinové je to stejně - i ona může pomoci nejen dětem, které se v nezáviděníhodné situaci ocitly, ale i jejich rodičům, kamarádům, spolužákům či učitelům. Knížka je napsaná velmi optimisticky a dodává energii těm, kteří, ji potřebují. Hledáte-li knihu na podobné téma - www.bez-bot.cz mohu vřele doporučit. 

Hodnocení: 100%

Ivona Březinová: www.bez-bot.cz

• Nakladatel: Cattacan
• EAN: 9788090378285
• ISBN: 978-80-903782-8-5
• Popis: 1× kniha, vázaná, 144 stran, česky
• Rozměry: 13 × 20 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)

Zuzana Součková: Když se dáma rozběhne...

... ani v padesáti není pozdě

Před několika týdny jsem poslouchala rozhlasový podcast s paní Zuzanou Součkovou, dámou, která začala běhat, když jí bylo jen kousek pod padesát. U běhání vydržela, nedělá to ale kvůli rekordům či medailím, ale proto, že jí to baví. Jak říká jedna moje kamarádka: "To jsou ty endiarony" "Cože? "Jo, vlastně endorfiny!". Díky běhu to autorce doma líp klape, zlepšila se její kondička, našla si nové přátele, postupně se jí povedlo uběhnout několik půlmaratonů a maratonů.... Vyprávění bylo velmi pozitivní, a protože během hovoru byla řeč i o tom, že Zuzana Součková své zážitky sepsala do několika knih, hned jsem si jednu z nich zarezervovala v knihovně. Knížky o běhání totiž jinak píšou téměř výlučně muži a mě zajímalo, jaký je pohled ženský. 

"Když se dáma rozběhne ... ani v padesáti není pozdě" je kniha krátkých fejetonů o běhání. O motivaci, těžkostech i přednostech běhání, prostě o tom, jak si užít sport i v pozdějším věku, a to  i přesto, že se dotyčná celý život domnívala, že ke sportování nemá vlohy. Čtenář nemůže čekat žádné návody na trénink či soupis časů na maraton, spíš "ženské" postřehy - jak při běhání dobře vypadat, jak vytvořit dobrý tým s manželem a jak mít ze závodů pěkné fotky pro vnoučata. Chvílemi je to docela vtipné. Knížku doplňují recepty na zdravá a pro běžce vhodná jídla a drobné postřehy k výbavě či výstroji. Zuzana Součková začala svou spisovatelskou kariéru jako blogerka, která psala o běhání, právě z blogu pochází většina (možná všechny?) kapitol knihy. Jak překonat lenost? Co mě na běhání štve? Blátothlon. Běžím si pro zdraví nebo snad ne? - to je jen pár názvů na ukázku. 

Věřím tomu, že kniha je velmi motivační zejména pro čtenářky ve věku, který se blíží kategorii veteránů (jsem to už i já??!) a které uvažují o tom, že začnou běhat a změní si tak život. Jako literatura je to ale o dost slabší, nedrží to příliš pohromadě, myšlenky se často opakují, není tu žádný nosný spojující příběh. To, co třeba dobře funguje jako vypointovaný článek na blog, už ve větším celku neobstojí. Podle mě si to zasloužilo víc redaktorské práce. Některé postřehy mohou pobavit, ale celkově je to taková typická kniha do tramvaje, když je třeba zabít čas (přesně takhle v MHD jsem ji během dvou dnů přečetla)  příp. nenáročný kousek na dovolenou. Z ohlasů na netu ale soudím, že své publikum si kniha našla, a to je vzhledem k tématu dobře.

Na druhou stranu - je něco, co jsem si z knihy odnesla? A víte, že ano?

- na každodenně zpocené vlasy je lepší než šampon obyčejná voda a vlasový balzám

- na delší trasy je lepší si oblepit nehty (na nohou) náplastí - nebolí, neslezou

- puchýřům a opruzeninám zabrání vazelína

- na delší čekání na startu se hodí staré oblečení navíc, které se poté zahodí

- běžecký batůžek je lepší než ledvinka, ale zase se zpotíte

- bradavky se neodřou, když se zalepí polštářkovou náplastí

- recept na fazolové brownies a cizrnové koláčky

Tak to nakonec vlastně nebylo zase tak marné čtení!:-) 

(Blog Zuzany Součkové najdete tady resp. tady)

Hodnocení: 55%

Zuzana Součková: Když se dáma rozběhne...

• Nakladatel: IFP Publishing
• EAN: 9788087383322
• ISBN: 978-80-87383-32-2
• Popis: 1× kniha, brožovaná, 140 stran, česky
• Rozměry: 13,7 × 21 cm
• Rok vydání: 2014 (1. vydání)