Znáte to, některé základní otázky života, vesmíru a vůbec mají jednoduchou odpověď (42). A někdy jsou otázky, na které se jednoduše odpovědět nedá, resp. každá odpověď může být správná/špatná. Třeba - musí být každá žena matkou?
Hlavní hrdinkou knihy norské autorky Linn Stromsborgové Nikdy, nikdy, nikdy je pětatřicetiletá mladá žena, Norka, která od malička ví, že nechce děti. Nemá za sebou žádné trauma z dětství, narodila se do šťastné rodiny mladých rodičů, kolem sebe má spoustu vrstevníků, kteří postupně hnízdí a plodí děti, ona sama žije ve vlastně ideálním partnerství. Jen nemá pocit, že by jí dítě nebo mateřství vůbec chybělo. Je ráda sama se sebou, pracuje, obklopuje se přáteli, má koníčky. Ale stále naráží - neustále se jí někdo ptá, kdy bude mít děti, proč je ještě nemá apod. Odráží se to i v jejím dlouholetém vztahu s přítelem Philipem, který od začátku ví, že jeho partnerka děti nechce. Jenže Philip má ale najednou pocit, že mu něco schází... Ani matka nemluví o ničem jiném, než o vnoučatech. Jenže hrdinka od malička cítí, že děti by pro ni znamenaly ztrátu sebe samé a nemyslí si, že by jí mateřství "z musu", "protože se to tak dělá", přinesly štěstí.
Nikdy, nikdy, nikdy je zajímavá knížka. Není to první kniha, kterou na tohle téma čtu - působivá byla třeba kniha povídek Jany Poncarové Všechny vlčice nerodí nebo knížka Vereny Kessler: Eva. A to mám vlastně ještě doma připravené Slečny 2.0. Prostě přibývá knih, jejichž autorky (povšimněte si, že muži se z podobných rozhodnutí nikdy zpovídat nemusejí) otevřeně reflektují své rozhodnutí nepořídit si dítě. A nutnost neustálé obhajoby svých kroků prakticky po zbytek fertilního života je deptá.
Bezdětnost je téma, ke kterému se vyjadřují všichni. A z principu to pro dotyčnou nikdy nemůže dopadnout dobře... Protože všichni kolem to přece vědí lépe? Ostatně stejně jako další věci s mateřstvím související, jen namátkou: chceš mít dítě v pětadvaceti? Nezajištěná, bez peněz, to se pak nemůže nikdo divit, že zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat mladé ženy. Chceš mít dítě po třicítce, nedej bože ještě později? Jsi sobecká, dítě si nezaslouží staré rodiče, v kolika mu půjdeš na promoci, co když nebude zdravé? Chceš zůstat s dítětem do 3 let doma? Flákat se s ním po kavárnách a galeriích a obtěžovat ostatní v MHD? Nebo chceš jít dřív do práce? Proč sis ho tedy pořizovala? Dítě má být do tří let s matkou! Máš jenom jedno dítě? Chudáček jedináček. Máš víc dětí, ale s moc velkým věkovým rozestupem? Chudáci. Máš víc dětí, ale s moc malým věkovým rozestupem. Chudáci. A co teprve zaměstnavatel. A tak by se dalo pokračovat.
Vlastně mě překvapilo, že se téma bezdětnosti tolik řeší i v pro mne vyspělé severské společnosti. Vždyť tohle je přece nejniternější rozhodnutí každé ženy... Jinak knížka je napsána velmi čtivě, určitě na tom má svůj podíl výborný překlad Jitky Jindřiškové. Pokud vás jen trochu zajímá, o čem současné mladé ženy přemýšlejí, doporučuju.
Kniha Nikdy, nikdy, nikdy je první knihou nové edice nakladatelství Vyšehrad s názvem HLAS, která bude dávat prostor oceňovaným autorům a autorkám z různých koutů světa, jejichž díla reflektují aktuální témata a otevírají důležité společenské debaty. Tleskám.
Linn Strømsborg (* 1986) je norská prozaička. Její první kniha Roskilde vyšla v roce 2009 a pojednávala o legendárním dánském hudebním festivalu. Mezinárodní úspěch autorce přinesl čtvrtý román s názvem Nikdy, nikdy, nikdy z roku 2019. Kniha byla přeložen do několika jazyků a získala nominaci na Cenu norských knihkupců.
Hodnocení: 100 %
- Nakladatelsvtí: Vyšehrad
- Originální název: Aldri, aldri, aldri, 2019
- Překlad: Jitka Jindřišková
- Počet stran: 264
- Jazyk vydání: český
- Edice: Hlas (1.)
- Autor obálky: Kateřina Urbanová
- Forma: klasická kniha
- Vazba knihy: pevná / vázaná
- ISBN: 978-80-267-3144-3
