Betty MacDonaldová: Morová rána

Kdysi dávno, před několika dekádami, se ke mně dostaly bestsellery té doby, knihy Betty MacDonaldové: Co život dal a vzal a Vejce a já. Bylo mi asi patnáct, celkem se mi to líbilo, ale úplně jsem nechápala, proč všechny ženy ve věku mé matky a starší pějí na tahle dílka takové ódy. Mojí hrdinkou byla posléze spíš Sheila Levinová, která zemřela a žije v New Yorku. Po mnoha a mnoha letech jsem se k Betty MacDonaldové vrátila, a to díky loňské Knižní výzvě, která navrhovala přečíst knihu, která byla poprvé vydaná před rokem 1950. Vzhledem k tomu, že v knihovně mé matky se právě skvělo nové vydání jedné z částí knihy Co život dal a vzal - Morová rána, sáhla jsem nakonec pro tuhle knihu (pro upřesnění - vydána v roce 1948). Jak se mi to po letech líbilo?

Morová rána je kniha autobiografická a humoristická, byť se odehrává v poměrně drsném prostředí plicního sanatoria. Hlavní hrdinkou je sama autorka, která měla tu smůlu, že onemocněla tuberkulózou, a to v době, kdy se na tuto nemoc běžně umíralo a léčebné metody byly mírně řečeno drakonické. Absolutní klid na lůžku (vč. zákazu čtení), pneumotoraxy, dieta, nekompromisní personál. Právě tak to vypadalo v sanatoriu Borovice, kam se Betty dostala, k tomu ovšem připočtěte ještě věčnou zimu (ohřívadlo až od října), předepsanou stravu, tvrdá pravidla a neuvěřitelné spolupacientky. Ač je tu smrt patrná na každém kroku, Betty MacDonaldová se s nepřízní osudu vyrovnává s humorem sobě vlastním. Popisuje každodenní život, osudy jednotlivých pacientek i život rodiny, která se musela na skoro celý rok obejít bez matky. Je ironická, zábavná a zároveň dost laskavá a milá. 

 

Četlo se mi to dobře, bylo to zábavné, přesto ani po těch letech nemám pocit, že bych četla nějakou extra výjimečnou knihu, která ovlivnila několik generací žen (jak se často ze svého okolí dozvídám) a kterou bych měla brát do ruky ve chvílích, kdy je mi ouvej. Možná jsem ji nečetla v tu správnou dobu, tenkrát jsem na ni byla mladá, v současné době zase sahám spíš po knihách jiného žánru.  Když se bavíme o popularitě této knihy, pak je asi potřeba vzít v úvahu, že knížka Co život dal a vzal u nás vyšla na sklonku socialismu, v roce 1987, v době, kdy se k nám mnoho zajímavých knih vůbec nedostalo. Nakladatelství Vyšehrad ji tenkrát navíc vydalo v mega nákladu 60 tisíc výtisků, což její popularitě rozhodně pomohlo.  

Na druhou stranu musím uznat, že Betty MacDonaldová psát uměla a její líčení léčebných metod bylo natolik sugestivní, že jsem si šla obratem googlit, jak se tuberkulóza líčí dnes. Sláva, pokrok v lékařství byl zásadní, kdybych se ke své smůle nějakou nešťastnou náhodou přece jen nakazila, mám jednak dost velkou šanci na uzdravení a jednak mě určitě nechají si číst:-)

Hodnocení: 70%

Betty MacDonaldová: Morová rána

• EAN: 9788025720301
• Nakladatel: Levné knihy
• Počet stránek: 232
• Rozměry: 20 x 145 x 208
• Vazba: Brožovaná
• Rok vydání: 2017

Jean-Michel Guenassia: O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky

S francouzským spisovatelem alžírského původu Jeanem-Michelem Guenassiou jsem se potkala před několika lety díky knize Vysněný život Ernesta G. Byla jsem z ní tenkrát úplně paf a vůbec se mi nechtělo věřit, že osudy českého lékaře takhle neuvěřitelně poutavě ztvárnil cizinec, a nikoliv Čech. Další knížkou, která se mi od tohoto autora dostala do rukou, byla ta, která ho nejvíc proslavila, a sice Klub nenapravitelných optimistů. Před pár týdny jsem se dozvěděla, že v českém překladu vychází další kniha: O osudovém vlivu Davia Bowieho na holky - nemohla jsem si ji nechat ujít. Stálo to za to? Co myslíte?

Hlavním protagonistou knihy je šestnáctiletý Paul, který vyrůstá ve velmi liberálním prostředí. Má dvě matky - biologická matka Léna se živí jako tatérka, nesnáší heterosexuály a žije poměrně nespoutaně, jeho druhá matka Stella vlastní restauraci a je v rodině tou, kdo řeší praktické otázky. Paul je kluk, který se dost liší, vypadá jako dívka (androgynní zjev se tomu říká - viz například David Bowie nebo Mick Jagger), čehož velmi často využívá/zneužívá, například svými návštěvami v lesbickém klubu.  Ve škole ho to nebaví, spolužáci ho považují za gaye, a tak se rozhodne přestat tam chodit. Jenže revoltovat v prostřední Paulovy rodiny, to není žádná výzva. Stella přijme Paula jako pianistu do své  restaurace pro ženy, Paul postupně si ještě přibere mystery shopping - v roli falešného zákazníka kontroluje kvalitu poboček McDonald´s. K velké nelibosti matky je náš hrdina heterosexuální, nicméně užívá si výhod obou pohlaví. Randí s holkama, prožívá platonické lásky, často ale hraje i ženskou roli,  jedné ze svých přítelkyň, psycholožce Melánii, namluví, že se cítí jako transgender osoba, což vede k řadě dalších peripetií. Hodně mu životem zamává setkání s mladou imigrantkou, které se rozhodne pomoci. Souběžnou linii vyprávění, která se ale velmi zajímavě napojí na hlavní proud, je pak pátrání po biologickém otci. Celou knihou pak prostupuje Paulova láska k hudbě, každou část knihy určuje jedna píseň, Paul ale zbožňuje hlavně staré šlágry a filmové melodie. Jak s tím vším tedy souvisí David Bowie? Těšte se, bude to pěkná pointa. 

Musím se přiznat, že mě takhle kniha překvapila. Jednak délkou - O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky je vlastně poměrně krátký román (minimálně ve srovnání s ostatními knihami  autora) a jednak námětem - LGBT a gender, kdo by to do skoro sedmdesátiletého autora řekl? Knížka mě chytla, ale vlastně mi to předchozí tituly autora moc nepřipomínalo. Kdyby mi někdo namluvil, že autorkou je třeba Delphine de Vigan, budu tomu klidně věřit. Knížka se dobře čte, má velmi dynamický děj, líbila se mi ta exotická a často bizarní prostředí, zaujalo mě, jak se autorovi podařilo originálně spojit těch několik zpočátku samostatných linií příběhu. Bavil mě i nadhled a humor, kterého je v knize plno, ať už v Paulových komentářích, nebo v tragikomických postavách typu kamaráda ze školy Alexe. Myslím, že by z Osudového vlivu Davida Bowieho na holky by mohl být opravdu dobrý film, ostatně Guenessiea se jako televizní scénárista živil. 

 Kniha O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky rozhodně stojí za přečtení. 

Hodnocení: 85%

Jean-Michel Guenassia: O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky

• Nakladatel: Argo
• EAN: 9788025726228
• ISBN: 978-80-257-2622-8
• Originál: De l´influence de David Bowie sur la destinée des jeunnes filles
• Překlad: Šimpachová, Iveta
• Popis: 1× kniha, vázaná, 208 stran, česky
• Rozměry: 15,7 × 21,2 cm
• Rok vydání: 2019 (1. vydání)

Tereza Semotamová: Ve skříni

Pravidelně poslouchám jako podcast literární rozhlasový pořad Knížky Plus. Někdy na konci ledna tam byl rozhovor se spisovatelkou a překladatelkou Terezou Semotamovou o její nové knize Ve skříni. Její předchozí kniha Počong aneb O pinoživosti lidské existence, kterou napsala s Jakubem Vítkem, mě minula, ale povídání s autorkou mě docela zaujalo a uvízlo v hlavě (poslechnout si ho můžete tady).

O měsíc později jsem tuhle knihu našla mezi nominovanými tituly na Magnesii Literu s tímto odůvodněním: Vypravěčka novely se po návratu z ciziny rozhodne pobývat ve skříni umístěné ve vnitrobloku činžovních domů. Vyjadřuje tak provizornost, s nímž vnímá svůj život. Pobytem ve skříni odmítá stereotypy úspěchů pracovních a rodinných. Neobvyklý pobyt jí umožňuje soustředit se na svůj vnitřní svět a přemýšlet o hodnotovém nastavení soudobé západní společnosti. Sarkasticky odhaluje povrchnost a umělost, čímž novela otevírá otázku, nakolik jde o výstřední a výjimečnou hrdinku a nakolik vyjadřuje obecnější životní pocit generace dnešních pětatřicátníků. Próza vyniká přirozeným, a přitom barvitým a hravým jazykem, ale i dialogy, s jejichž pomocí na malém prostoru postihuje dramatičnost každodenních situací. Novela umně bourá hranici mezi doslovným a symbolickým a z jednoho do druhého přechází stejně plynule, jako hrdinka přechází zevnitř skříně ven a zase zpět.

Včera odpoledne jsem na "Ve skříni" narazila ve skříni nových knih v naší knihovně. Venku bylo dost hnusně, nikam jsem nespěchala, a tak jsem si s knížkou zalezla do jednoho z četných křesel a začetla jsem se. Příběh mě postupně vtáhl, tak jsem zrušila následující program, našla jsem si pohodlnější chaisse longe a strávila v knihovně další skoro dvě hodinky, neviditelná, skoro jako hlavní hrdinka knihy.  

O čem Ve skříni je? Vypravěčkou a hlavní hrdinkou je Hana, zhruba pětatřicátnice, toho času bez práce, bez bytu, bez přítele. Vrátila se z ciziny, evidentně prožívá náročnější období, ale nechce se jí nic řešit ani vysvětlovat. A tak se z nedostatku jiné příležitosti nastěhuje do skříně IKEA nastěhované do vnitrobloku. Na záchod chodí do vietnamské večerky, občas pohlídá děti ségře, sem(o)tam někoho potká, rodině tvrdí, že má novou práci a bydlení na ubytovně, svůj letní čas ale utrácí spíš couráním po městě.  Z jejího vyprávění/vzpomínání/snění/fantazírování se pomalu dozvídáme, co ji dovedlo do této situace, proč už není v Německu, kde je ex-přítel, proč nemá skoro žádné věci, jaká je její rodina, přátelé atd. Líčení je to značně nelineární, občas se čtenář ztrácí v čase i realitě, ale nakonec se zase najde, byť je to dost pestrý kaleidoskop vzpomínek, příběhů, poznámek. 

Co ale zaujme nejvíc, to je styl, kterým je kniha napsaná. Hravý jazyk, sem tam ironie, vypointované dialogy, občasné zabroušení do jiného žánru (internetový chat, repliky z nemocnice), slovní hříčky, popkulturní odkazy od Kocába  přes youtube a Poštu pro tebe, až k Nedvědovi (Honzovi!).  Hrdinka nemá jasno, jestli se chce zařadit do řady, mezi ty pracující, pečující, rodící.... Objektivně je v celkem depresivní situaci, jí to tak hrozné ale nepřijde, je jasné, že jde jen o dočasné řešení, vždyť léto se chýlí ke konci a do skříně začíná pršet. 

Nejsem si jistá, že by šlo o generační výpověď, jak naznačují některé recenze, já jsem o dekádu starší a celkem chápu, o čem autorka píše. Ve skříni mi trochu připomněla jinou knihu, která byla na Magnesii literu nominována loni - Lapače prachu Lucie Faulerové. Byť už se mi detaily vykouřily z hlavy, i tady šlo originální práci s textem, autentičnost, apatii spojenou s nějakou tragédií tušenou v pozadí, depresivní situaci. Podobný dojem mám z knihy Ve skříni. Jsem ráda, že se mladé české autorky tak začínají prosazovat a doufám, že ve mně pocit z této knihy dlouho zůstane. A budu držet palce 7.4.2019, kdy se Magnesia Litera vyhlašuje. 

Hodnocení: 90 %

Tereza Semotamová: Ve skříni

• Nakladatel: Argo
• EAN: 9788025726556
• ISBN: 978-80-257-2655-6
• Popis: 1× kniha, flexi, 224 stran, česky
• Rozměry: 14 × 21 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)