pátek 26. srpna 2022

Nita Prose: Pokojská

V současné beletrii se začínají stále více objevovat hrdinové s autismem. Nejčastěji jsem je zatím zaznamenala na pozici kriminalista či vyšetřovatel, občas se ale objeví i někde úplně jinde – jako třeba v hotelové branži, což je případ černé komedie kombinované s detektivkou s názvem Pokojská.  


Hlavní hrdinkou knihy je Molly, pokojská v luxusním hotelu, která miluje svou práci. S potěšením dodržuje pravidla, kterými se práce v hotelu řídí, miluje svůj úklidový vozík s čistícími prostředky i svou parádní uniformu. Kolegové ji ale považují za podivínku, která nerozumí humoru a vše bere doslovně. Nesdílejí její nadšení pro motivační školení a dokonce jí po straně titulují Mutantka Molly nebo Robot Roomba. 


Každý den v zaměstnání je pro mě radostí. Pro tuhle práci jsem se narodila. Miluju uklízení. Miluju svůj úklidový vozík a miluju svou uniformu.

Neexistuje nic, co by se vyrovnalo dokonale přichystanému vozíku na začátku každého rána. Takhle podle mého skromného názoru vypadá hojnost darů a krásy. Obsahuje šustivé balíčky delikátně zabalených mýdélek, která voní po květech pomerančovníků, lahvičky šamponů Crabtree & Evelyn, krabice s papírovými kapesníky, ruličky toaletního papíru zabalené v hygienické fólii, vybělené ručníky ve třech velikostech – na koupání, na ruce a místo žínky – a hromady ubrousků k čajovému či kávovému servisu. A v neposlední řadě úklidový set, který obsahuje péřovou prachovku, citronovou leštěnku na nábytek, silně parfemované antiseptické pytle na odpad a působivé množství sprejů s rozpouštědly a dezinfekcí, které jsou seřazené jako vojáci připravení zlikvidovat jakoukoliv skvrnu, ať už kroužky od kávy, zvratky, nebo dokonce krev. Dobře vybavený úklidový vozík je přenosný hygienický zázrak, dokonalý stroj na kolečkách. A jak už jsem řekla, je krásný.

A moje uniforma? Kdybych si musela vybrat, co je lepší, jestli uniforma nebo vozík, nejspíš bych to nedokázala. Uniforma představuje svobodu. Je to dokonalý plášť neviditelnosti. V Regency Grandu ji denně chemicky čistí v hotelové prádelně, která je umístěna ve vlhkých útrobách suterénu nedaleko našich úklidových prostor. Každý den, když přijdu do práce, visí moje uniforma na háčku na dveřích mé uzamykatelné skříňky. Posílají ji zabalenou v přiléhavém igelitu a označenou malou visačkou, na které je černým fixem napsané moje jméno. Je radost ji tam ráno najít, mou druhou kůži – čistou, vydezinfikovanou a čerstvě vyžehlenou, nasáklou vůněmi čerstvě vylisovaného papíru, krytého bazénu a nicoty. Představuje nový začátek. Jako by včerejšek ani dny předtím vůbec neexistovaly.

Když si obléknu uniformu – ne to nevkusné ošacení ve stylu panství Downton nebo klišé králíčka z Playboye, nýbrž oslepující bílou naškrobenou košili s přiléhavou černou sukní (ušitou ze strečové látky pro snadné ohýbání) –, připadám si kompletní.

Jakmile jsem připravená, cítím se sebejistější, jako bych najednou věděla, jak mám mluvit a co dělat, alespoň většinou. Avšak poté, co si uniformu na konci dne zase svléknu, se cítím nahá, nechráněná a neúplná.


V osobním životě Molly právě prožívá náročné období - babička, která se o ni celý život starala a vychovávala ji, zemřela před devíti měsíci. Byla to ona, která se snažila naučit Molly chápat svět a sociální situace, vše ji trpělivě vysvětlovala. Babiččinu pomoc by Molly ocenila zejména v den, kdy našla v hotelovém pokoji mrtvého pana Blacka, velmi bohatého hosta. 


Přešla jsem k druhému stolku u postele, kde byl telefon, a zavolala na recepci.
„Regency Grand, recepce. Co si přejete?“
„Dobré odpoledne,“ prohlásila jsem. „Nejsem host a obvykle o pomoc nevolám. Tady Molly, pokojská. Jsem v podkrovním apartmá čtyři sta jedna a řeším velmi neobvyklou situaci. Problém, který není tak úplně běžný.“
„Proč voláte na recepci? Zavolejte na úklid.“
„Jsem z oddělení úklidu,“ zvýšila jsem hlas. „Mohli byste prosím uvědomit pana Snowa, že je tu host, který je trvale indisponován?“
„Trvale indisponován?“
Proto je vždy nejlepší vyjadřovat se v každé situaci přímo a jasně, ale musím přiznat, že jsem v tu chvíli přechodně ztratila hlavu.
„Je dočista mrtvý,“ dodala jsem.


Pokojská Molly, která je pro běžné návštěvníky neviditelná a kterou nikdo nebere vážně, je najednou důležitým svědkem. A co víc, kvůli svému zvláštnímu chování se brzy ocitne v hledáčku policie a nakonec je z vraždy také obviněna. Podaří se jí zvrátit vyšetřování anebo opravdu skončí za mřížemi? Co myslíte? 


  

 
Pokojská je velmi vtipný román. Humor knihy těží z typických autistických situací, kdy hlavní hrdinka špatně interpretuje některé interakce, nechápe význam slovních spojení, neumí přečíst řeč těla, nedokáže odhalit ironii či nadsázku. Ač se v knize žádná diagnóza neobjevuje, je pravděpodobné, že Molly má buď sociální komunikační poruchu, nebo Aspergerův syndrom. Je to ale zároveň velmi milá a originální mladá žena, která si svými postoji a chováním rychle získá čtenářův respekt. Baví Vás její pokusy o navázání vztahu, žasnete nad vynalézavostí hotelových kolegů zneužívajících její naivity, zajímají vás odskoky do rodinné historie.  Humor ve spojení s osvětou a s trochou toho zločinu, to zabírá (minimálně na mě) dokonale. 

 

Pokojská je debutem kanadské autorky Nity Prose, původně redaktorky v nakladatelství. Její prvotina se vyšvihla do čela bestsellerových žebříčků, skórovala v New York Times nebo v Sunday Times. Připravuje se i filmová verze, hlavní roli si zahraje herečka Florence Pugh známá z Malých žen.


Děkuji knihkupectví Neoluxor za recenzní výtisk. 

Hodnocení: 100%

Nita Prose: Pokojská

  • Nakladatel: Ikar
  • Edice: Edice světový bestseller
  • EAN: 9788024948324
  • ISBN: 978-80-249-4832-4
  • Originál: The Maid, 2022
  • Překlad: Zvěřinová, Zdeňka
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 336 stran, česky
  • Vychází 26. 08. 2022


úterý 23. srpna 2022

Folklore Is Not Dead

 

Vtipna výstava Folklore Is Not Dead v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem:

 RUFINA BAZLOVA x TEREZA BUŠKOVÁ x SONYA DARROW x MARTIN DUŠEK x HANA GLOZOVÁ x JOLANA HAVELKOVÁ x LUCIE VÍTKOVÁ x ANNA HULAČOVÁ x ANETTA MONA CHIⱾA x LUCIA TKÁČOVÁ X PAVEL JESTŘÁB x KATEŘINA KOMM x MAUD KOTASOVÁ x MAREK KVETAN x MARIE LADROVÁ x JARMILA MITRÍKOVÁ / DÁVID DEMJANOVIČ x NATALIE PERKOF x EMÍLIA RIGOVÁ – BÁRI RAKLORI x MARTIN SKALICKÝ x IVANA SLÁVIKOVÁ x IVANA ŠÁTEKOVÁ x KATEŘINA ŠEDÁ x BARBORA ŠEMBEROVÁ x PETR ŠPRINCL / MARIE ŠPRINCL / LUKÁŠ JIŘIČKA x VERONIKA ŠREK BROMOVÁ x JARO VARGA x VLADIMÍR VÉLA x JAN VYTISKA

čtvrtek 11. srpna 2022

Filip Titlbach: Byli jsme tu vždycky

Kniha Filipa Titlbacha o queer komunitě se na trhu objevila letos na jaře a způsobila docela pozdvižení. Ne snad, že by česká společnost vůbec netušila, co si pod tím LGBT+ vlastně představit, ale takhle ucelená kniha tu asi ještě nebyla. Mladý novinář Deníku N tuto knihu napsal, protože přesně něco takového potřeboval číst v době svého dospívání, kdy sám řešil otázky identity a orientace. Knihu tvoří rozhovory s celou řádkou osobností z nejrůznějších oblastí, dohromady pokrývají velkou oblast queer sféry. 



První kapitolu tvoří úvod do problematiky, který obstaral psychoterapeut Honza Vojtko. Dozvíte se, co znamenají všechny ty zkratky (LGBTQ/LGBT+), projdete si definice jednotlivých pojmů (heteronormativita, asexualita, bisexualita, gay, lesba, homofobie, konverzní terapie, role model atd). Neměla jsem pocit, že bych se přiučila něco nového, ale nakonec jsem si zpětně říkala, že asi ok, tohle by se v knize vlastně objevit mělo.

Dál už to bylo mnohem zajímavější: rozhovor s Lenkou Královou, trans ženou, členkou spolku Trans*parent a moderátorkou YouTube pořadu V Tranzu, o tom, jaké to je, narodit se v nesprávném těle a co vše může přinést změna pohlaví v dospělosti (problém v manželství, vztah s dítětem, právní otázky a lékařské podmínky). Věděli jste, že tranzice je v Česku podmíněna sterilizací? A víte, co je to deadnaming a misgendering?  (Nevhodné užití starého jména u osoby po tranzici a oslovování ve špatném rodě).


Následoval rozhovor s jáhnem Jaroslavem Lormanem, který se týkal otázek víry, vztahu církve a LGBTQ lidí, spiritualitou - to je pro mne, přiznávám, trochu odtažité téma. Další rozhovor byl s nebinárním člověkem Atrinem Matušíkem. Nebinární lidé částečně nebo vůbec nezapadají do kategorií muž či žena, což je případ Atrina, který se narodil jako holka, dokonce se i vdal, ale už od malička vnímal výrazný rozpor mezi tím, jak se vidí sám a jak působí navenek. Jako muž se ale necítí, spíš sám sebe vždy pozoroval jako cizího člověka. Označit se jako nebinární, to je ale v Česku problém - veřejnost se posmívá už samotnému pojmu, vrcholní představitelé státu jsou schopni vůči takovým lidem nenávistných projevů. Já si díky této kapitole dost věcí osvětlila. Ve stejném rozhovoru dojde i na jazykovou stránku věci, což je také dost zajímavé (Atrin je původním povoláním učitel a lingvista).


Hodně zajímavý byl rozhovor s advokátem Petrem Kallou, který je jedním z mála lidí, kteří se veřejně přiznali ke své HIV pozitivitě. O životě s AIDS se u nás moc nemluví a jak vyplývá z rozhovoru, moc o tom neví ani odborná (míněno zdravotnická) veřejnost - to mě překvapilo. Petr Kalla se snaží o edukaci, funguje v rámci Prague Pride a angažuje se také v právních věcech týkajících se narovnávání práv LGBTQ lidí.

Zaujal mě i další zpovídaný, pan František Bloudek, který představuje starší generaci queer lidí. Narodil se v roce 1947, dětství a mládí prožil na venkově a na malém městě a až později se dostal do Prahy. Jeho výpověď je svědectvím o tom, jak se žilo gayům v době socialismu, s jakými represemi museli počítat, jak se v té době homosexuální muži seznamovali apod. Jak z černobílých filmů s majorem Kalašem...

Aktivista Kryštof Stupka pak přináší vlastní dost otřesné svědectví o nepřijetí sexuální orientace dítěte rodinou a hovoří o vlastních aktivitách směřujících ke změně společenské nálady ve vztahu ke queer lidem. 

„Jednou jsem se zeptal mámy, co bude dělat, až budu dospělej a přivedu domů manžela s dětmi. Na to mi řekla, že doufá, že ona už nebude naživu,“ vzpomíná třiadvacetiletý Kryštof.

Dalším hostem Filipa Titlbacha je pak Adéla Horáková, advokátka a právnička iniciativy Jsme fér, která se snaží o legalizaci manželství pro všechny, což je momentálně docela aktuální issue. Pokud se chcete dozvědět něco o historickém pozadí této snahy, o tom, jaký je v praktických věcech rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím (například nemožnost zřídit SJM, problémy s hypotékami, sociálními dávkami, vztahem k dětem, informovanosti o zdravotním stavu dětí, otázka samotného uzavírání partnerství na specializovaných matrikách, problémy, které nastínila koronovirová pandemie), pak tohle je rozhovor, který si potřebujete přečíst.



Vysokoškolský pedagog Zdeněk Sloboda se pak věnuje LGBT+ problematice z historického hlediska (z tohoto rozhovoru pochází i název samostné knihy Byli jsme tu vždycky) - od antiky, přes středověk, situaci mezi světovými válkami, pronásledování homosexuálních lidí během druhé světové války, utajování identity za socialismu. epidemie AIDS v 80. letech minulého století. 

Tématu zvanému pinkwashing (= jedná se o formu marketingu, kterou používají velké korporace, státy a politické strany, kdy navenek různými prostředky podporují LGBTQ+ komunitu, dělají to ale kvůli zisku, anebo aby zakryly problematické jednání) se věnují politoložka Zora Hesová a filmová expertka Hana Kulhánková. Příkladem je pro ně třeba stát Izrael, který navenek velmi podporuje LGBTQ lidi (uznává registraci a sňatky z ciziny, umožňuje stejnopohlavním párům adoptovat děti, podporuje gay rodičovství) a vytváří tak obraz prograsivní země, zároveň má ale problematické vztahy se sousedními zeměmi a problém se s náboženskými svobodami. V rozhovoru je ale i řada dalších případů z jiných zemí či z naší vlastní korporátní praxe. 

O queer tématech v médiích si Filip povídá s novinářkou Bárou Šichanovou, která zároveň stojí za podcastem o intimitě Šeptem. Na to navazuje rozhovorem s mým oblíbeným Šimonem Holým (moderátorem popkulturního podcastu Kompot) o popkultuře. Seriály, které se zabývají queer komunitou (Sex ve městě, Zoufalé manželky, Chirurgové), způsob zobrazování homosexuality v českých filmech (Kouř, Šeptej, Nuda v Brně, Účastníci zájezdu, Venkovský učitel, Šarlatán), role televize Nova v edukaci diváků (Ordinace v růžové zahradě, Ulice), coming outy postav showbyznysu (Aneta Langerová, Jitka Smutná, Kovy), zahraniční hvězdy. to mě bavilo velmi. Překvapilo mě, jak je Šimon Holý v téhle oblasti erudovaný, fakt zajímavé.

Poslední troj-rozhovor s Venice, Miss Petty a Just Karen (resp. s Martinem Talagou, Davidem Danielem a Karlem Vladykou) s týká velkého fenoménu tzv. drag queen. Na vysvětlenou: drag queen je většinou muž, který svým oblečením a chováním karikuje ženu, a to pro zábavu nebo s uměleckým cílem. Při stylizaci do ženské role se přehánějí některé charakteristiky (jako např. líčení), aby bylo dosaženo komického, dramatického či satirického efektu. Možná jste (tedy vy starší) v devadesátkách viděli úžasný film Dobrodružství Priscilly, královny pouště - a pak vám nemusím nic vysvětlovat. Každopádně zakončení knihy bylo dostateně bláznivé a zábavné. 



Musím říct, že tohle je fakt skvělá kniha, kterou bych nejraději zařadila někam do doporučené středoškolské četby. Hodně dětem by pomohla při hledání identity a těm ostatním přinesla informace, které evidentně pořád chybí. Jinak bychom v roce 2022 neustále neposlouchali kecy o tom, jak gayové rozvracejí tradiční rodiny... 

Kniha je mimochodem krásně graficky zpracovaná, hezké portréty zpovídaných, poznámky a vysvětlivky po okrajích stránek, vydařená obálka. Určitě doporučuji číst v papírové podobě, nikoliv ve čtečče. 

Berte tuto recenzi jako příspěvek k aktuálně probíhajícímu Prague Pride Weeku:-) A kdybyste se chtěli na queer problematiku podívat spíš z té zábavnější stránky (protože prázdniny a tak), tak si pusťte na Netflixu nový seriál Uncoupled (Opuštěný). Je to něco jako Sex ve městě, jen z gay prostředí, určitě vás pobaví (právě jsem ho dokoukala:-)

Hodnocení: 100%


Filip Titlbach: Byli jsme tu vždycky
  • Nakladatel: N media
  • Edice: Edice N
  • EAN: 9788088433071
  • ISBN: 978-80-88433-07-1
  • Popis: 1× kniha, brožovaná, 240 stran, česky
  • Rozměry: 14,5 × 20,5 cm
  • Rok vydání: 2022 (1. vydání)
 






pondělí 1. srpna 2022

Oliver Pötzsch: Hrobník

Máte-li rádi historické detektivky a zároveň se chcete při čtení nenásilně vzdělávat, pak vás určitě zaujme nová kniha německého autora Olivera  Pötzsche s názvem Hrobník. Příběh vás zavede do pulzujího a rychle se měnícího hlavního města rakousko-uherské monarchie posledního desetiletí 19. století. Vídní té doby otřese série brutálních vražd chudých služek.



Hlavním hrdinou knihy je mladý a velmi ambiciózní inspektor Leopold von Herzfeld, který po rodinné tragédii  musel opustit našlápnutou kariéru ve Štýrském Hradci. Ve Vídni by rád uplatnil nové kriminalistické postupy, zejména ohledávání místa činu a další forenzní metody. Vraždy dívek, které navíc způsobem provedení zavánějí bojem s upíry, by mohly být ideálním případem pro moderní kriminalistiku. Jenže Leopold velmi rychle narazí jak u konzervativních kolegů, tak i u části nadřízených a je převelen na mnohem nudnější případ domnělé sebevraždy, které se zvrtla v pohřbení zaživa. Naštěstí najde nečekaného spojence, vlastně dva – jednak mladičkou kolegyni, telefonistku Julii, která má o vše moderní a technické nečekaný zájem, a pak také hrobníka Augustina Rothmayera, který na novém ústředním vídeňském hřbitově pečuje o mrtvé a současně při tom sepisuje svá dlouholetá pozorování do Almanachu pro hrobníky.  Případ nabývá nečekaných rozměrů a vyšetřování vede do nejvyšších vídeňských kruhů. Je otázkou, zda Leopold bude moci svou práci vůbec dokončit.


  


Autorovi se podařilo skvěle zachytit turbulentní dobu konce 19. století. Poprvé se o svá práva začínají brát ženy, ulicemi Vídně se prohánějí první automobily, fotoaparáty nejsou ještě běžné ani u policie. Sigmund Freund si nabírá nové pacienty a po celé Vídni zní valčíky hudební rodiny Straussů. Vídeň je plná sociálních kontrastů, štěstí tu hledají chudí lidé ze všech koutů monarchie, objevují se xenofobní a antisemitistické nálady i obavy ze vší té modernosti a rychlosti. To vše a ještě mnohem víc Hrobník nabízí. Kniha se dobře čte, nechybí napětí či černý humor, kriminální motiv s řadou zvratů taktéž zaujme. Příjemná kniha na léto.





Oliver Pötzsch je německý spisovatel a autor historických detektivek. Souběžně se svou autorskou tvorbou se Pötzsch věnuje výzkumu vlastní rodinné historie, je totiž potomkem jedné slavné katovské rodiny. Téma využil ve své zatím nejznámější sérii Katova dcera, Hrobník bude určitě neméně úspěšný.


Díky knihkupectví Luxor za poskytnutí textu. 


Hodnocení: 85%



Oliver Pötzsch: Hrobník

  • Nakladatel: Kalibr
  • EAN: 9788024281568
  • ISBN: 978-80-242-8156-8
  • Originál: Das Buch des Totengräbers
  • Popis:1× kniha, vázaná, 368 stran, česky