středa 14. ledna 2015

Marek Šindelka: Mapa Anny


Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá. Od Marka Šindelky jsem zatím nic nečetla, ale už jsem o něm dost slyšela. Před dvěma lety dostal Magnesii Literu za prózu (Zůstaňte s námi), Mapa Anny se zase umístila na 6. místě v loňské anketě Lidových novin o knihu roku.


Oficiální anotace
Mapa Anny je nový povídkový soubor Marka Šindelky, nositele Magnesie Litery za prózu z roku 2012. Objektem autorova pozorování jsou opět vztahy: nebezpečné, zničené, vyhořelé, vyčpělé. Povídky jsou zároveň intimnější a přímočařejší, jsou smyslné i smyslové. V silných textech nahlížíme do vztahů, které byly kdysi krásné, ale už nejsou, anebo se nedařily od počátku, ale aktéři o tom neměli ani tušení.Poslední noc, poslední dějství. Nebezpečné vztahy v přímém přenosu.

Hmmm. Sehnala, přečetla a jsem v rozpacích... Zjevně už zase nepatřím mezi cílovou skupinu, protože mě to vážně moc nebavilo. Některé povídky jsou lepší, hlavně ty na začátku knihy (Štafeta, Kopie), další mi připadaly nekonečné. Postava Anny se povídkami tak nějak prolíná, v různých životních obdobích i situacích. Jinak se tam ale toho moc neděje.  Jako celek mi to nějak nedrží pohromadě.  Kupení detailů, popisy prostředí, snaha o jakousi exkluzivitu, sociální sítě nejen ty internetové, sebestřednost autora. Takový pop. Literární Tomáš Klus. Existencionální odcizení na straně jedné a tělesnost na straně druhé. Vzpomněla jsem si na jednoho starého Viewegha: Povídky o sexu a manželství. Jenže ten byl mnohem zábavnější.  Ano, je tu pěkná práce s jazykem, sem tam mi kniha připomínala spíš básnickou sbírku, než prózu.  Popisy, pozorování a postřehy, ty autorovi jdou. Tváří se to jako literatura pro náročnějšího čtenáře, ale mám pocit, že je to jen taková póza, nebo marketinkový záměr. "Čtu tuhle knihu, je to náročné čtení, inu, i já jsem náročný čtenář." Jednodušeji - už to asi nechápu. Šindelka je mladý autor, píše pro mladé o tom, co každodenně prožívají.  Jsem vcelku dost ráda, že jsem z životního období, kdy jsou "vztahy"  a jejich řešení na denním pořádku už "vyrostla". Anebo jinak - asi se radši nechám ovlivňovat Janou Šrámkovou nebo Petrou Hůlovou, přijdou mi prostě "opravdovější". 

Po třech dnech marně vzpomínám, co mě v knize něco zaujalo a jestli si vůbec něco pamatuju. Medúza vznášející se v akváriu jako srdce Architektova domu? Originální zbavení se nechtěného přítele přenecháním jiné? Afekt dítěte na pařížském dvorku? Možná léta dozrávání s o tolik starším Architektem? Jak se knihou prolíná motiv vrásky a krystalu? To, jak spolu skončí lidé, kteří se vlastně nesnášejí? Náhodně poskládané okamžiky... Přiznávám, že jsem se docela těšila, až tu knížku dočtu a odložím... Pocit, který si odnáším: Proč jsou všichni takoví utrápení? Ale vcelku chápu, že dívky kolem pětadvaceti z Marka Šindelky šílejí... :-) Když on je navíc na fotkách takový charismatický:-)

FOTO: Petr Horník, Právo


Ukázka z knihy:

Žena protestuje, že si vymýšlím, a já musím pracně přísahat a dokazovat, že je to všechno pravda, že v devadesátém prvním bychom tady v tuhle hodinu okamžitě letěli přes zábradlí, ale je to jedno, ta doba je už dávno pryč, zapadlá v učebnicích dějepisu, které za dvacku prodávají v antikvariátech, čas neovládá zastaralý znak plus, ale děsivé práskání biče druhé mocniny, čas se zkracuje a smršťuje, řítí se střemhlav do nekonečna, je ho čím dál víc, je čím dál rychlejší, hromadí se a množí ve všech nádržích, které jsme si na něj vymysleli. Kdysi lidé chodili šeptat příběhy do dutin stromů, do puklin ve zdech. Dneska každou minutu přibude na YouTube dvacet čtyři hodin času, to znamená čtyři roky za den. Ten nehmotný tvor roste a roste, snědl vůz s koňma i s pantátou, snědl selku i se selatama a tebe, tebe sní taky, cha cha, seděli jsme ostatně dávno v jakési cukrárně s výhledem na probouzející se město, pili jsme kafe a v zubech drolili ještě horké rakvičky se šlehačkou.

...

Každé zlo se nakonec změní ve zvrácenou romantiku. V produkt. V komický obchodovatelný artikl. Hitler je skutečná spása marketingu. Nazvi něco Hitler a máš vyhráno. Anno, věř mi: za Hitlerem se lidé otáčejí jako za pěknou dívkou. Hýbej Hitlerem ze strany na stranu a lidé jej budou sledovat jako tenisové utkání. Každá historická osobnost se změní ve značku, v žalostný symbol složený ze dvou tří wikicitátů. V něco, co se dá konzumovat s chutí, snadno, rychle a dobře se to tráví.


Hodnocení: 60%



Marek Šindelka: Mapa Anny
  • Nakladatel: Odeon
  • ISBN: 978-80-207-1577-7, EAN: 9788020715777
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 136 stran, 13,3 × 20,6 cm, česky
  • Rok vydání: 2014 (1. vydání)

Žádné komentáře:

Okomentovat