Stavovské divadlo: Mikve

Hadar Galron: Mikve

Hra současné izraelské dramatičky, která na pozadí tradičního židovského rituálu otevírá téma postavení žen ve společnosti a vztahu ortodoxní komunity k běžnému životu.

Šošana je lázeňská v mikve, kam každý měsíc chodí ženy z ortodoxní židovské komunity vykonat očistnou koupel po menstruaci nebo po porodu. Pomáhá ji mladší lázeňská Šira, která má oproti Šošaně modernější názory. A tak si začíná všímat, s čím se ženy, které do mikve přicházejí, v životě potýkají. Vidí stopy po domácím násilí na těle Chedvy a nenechá si nabulíkovat, že Chedva padá. Snaží se pochopit Chedvinu dceru Eliševu, která nemluví a chová se zvláštně. Chce pomoci mladé Tehíle, kterou čeká domluvená svatba a která má strašný strach začít s manželem sexuálně žít. Všechna tahle starost a péče je ale něco, co se příčí zaběhnutým pořádkům. Stejně tak jako snaha Širy znovu neotěhotnět. Mikve, to je tradice, která trvá tisíc let. Jak by se mohly ženy něčemu takovému protivit?

Co si budeme povídat, pohled do života ortodoxní židovské komunity je dost exotika, takže plusový bod.

Na druhou stranu mi nepřišlo úplně šťastné obsazení. Z 8 žen je jich polovina o generaci až dvě starší, než jejich postavy mají dle logiky věci být. Jasně, při premiéře před 10 lety jim bylo o deset míň, ale Jana Boušková (63) jako žena po porodu? Nebo neustále se hihňající Iva Janžurová (76) s dcerou na vysoké? Vanda Hybnerová (49) se dvěma malými dětmi? Zvlášť, když se celou dobu zdůrazňuje, že správná židovská žena se vdává a začíná rodit v 18? 

Navíc ne moc uvěřitelné finále o tom, že když jde do tuhého, drží ženy přes všechny rozpory při sobě... Takže nakonec hlavně přehlídka významných žen Národního divadla (Janžurová, Salzmannová, Medvecká, Hybnerová, Boušková), aneb to máme štěstí, že je vidíme ještě všechny pohromadě... Aplaus to mělo veliký, derniéra se blíží...

Zajímavá scéna, výborná hudba.

Hodnocení: 70%

Premiéra: 4.12.2008.
Překlad: Ester Žantovská.
Dramaturgie: Daria Ullrichová.
Scéna: Jan Dušek.
Kostýmy: Zuzana Krejzková.
Hudba: Miloš Orson Štědroň.
Režie: Michal Dočekal.
2:50 | Poslední uvedení: červen 2018.


Osoby a obsazení
Šošana - Iva Janžurová
Šira - Vanda Hybnerová
Esti - Jana Boušková
Hindi - Taťjana Medvecká
Tehíla - Magdaléna Borová
Miki - Antonie Talacková
Chedva - Eva Salzmannová
Eliševa -  Marie Poulová
na violoncello Helena Velická nebo Eva Kumperová
ze záznamu Jan Dolanský

Kerstin Ekmanová: Pes

Malé štěně, hory někde ve Skandinávii, zima a sníh. A právě tady se štěně zaběhne, ztratí se své mámě a lidem, které zná. Jen náhodou přežije prvních několik mrazivých nocí. Najde mršinu losa, která mu zachrání život. Štěně nic nezná, nikomu nevěří, bojí se vran, má strach ze zvuků a neznáma. Chybí mu máma.... Jenže není zbytí, pokud chce přežít (a to štěně chce moc), musí se postupně naučit pravidlům života v divočině. Začne lovit drobné hlodavce, živí se hmyzem a lesními plody. Má své teritorium, kde to zná, naučil se poslouchat své pudy, dokáže se nasytit. Oblíbí si vejce a kuřata tetřevů. Přesto se strach stále vrací - to když se při svém lovu ztratí, když narazí na silnějšího protivníka, když ucítí pach člověka. Štěně přežije jaro i krátké teplé léto. Pak přichází podzim a po něm další zima, se kterou se vrací i lidé - lovci. Jsou mezi nimi i ti jeho? A znamenají pro něj ještě něco? Nebo se z našeho klubíčka stal dlouhonohý, šlachovitý, šedivý vlček?

Tahle kniha je dojemná, milá a působivá. Jako bych se dívala na večerníčky od Václava Chaloupka.  Jestli tuhle knížku někdy bude někdo chtít načíst jako audioknihu, hlasuju jednoznačně pro Viktora Preisse. Ten by se hodil dokonale, ve Vydrýskovi se zcela osvědčil, u Psa jako bych ho při čtení slyšela. Popis přírody a chování jednotlivých živých tvorů, střídaní ročních období, ale také velká témata jako strach, smrt, touha přežít, důvěra...  Není to dlouhá knížka, ale přesto zanechá dojem.   

Pořídila jsem si ji jako knížku pro společné čtení se synem, po přečtení si ale nejsem jistá, že by to byla vyloženě kniha pro děti. Věty jsou dlouhé, slovní zásoba pokročilá, pocity a zážitky hluboké. Rozhodně je to knížka pro milovníka psů - vzhledem k tomu, že lidé v Česku chovají přes dva miliony psů (43 % domácností má psa), bude to asi knížka, která se bude dobře prodávat. Dobrý marketingový tah. Já se tedy za extra fanouška psího plemene nepovažuji, psa doma nemáme ani neplánujeme, přesto se mi ale knížka Pes poměrně dost líbila. 

 

Švédka Kerstin Ekmanová patří mezi nejvýznamnější severské autorky. Původně se věnovala hlavně detektivkám, postupně jsou ale její knihy spíš psychologické a sociologické, jejím velkým tématem je postavení ženy a matky ve švédské společnosti a na švédském venkově. V Česku vyšlo už několik jejích knih, včetně těch nejznámějších, jako je Černá voda nebo Vlčí kůže. Na působivosti knihy Pes má velkou zásluhu také překladatel, kterým je Jaroslav Bojanovský (můžeme ho znát třeba z překladů knih Johanna Theorina nebo Leifa G.W. Perssona).

Díky nakladatelství MOBA za příjemný čtenářský zážitek. 

Hodnocení: 90%

Kerstin Ekmanová: Pes

• Nakladatel: MOBA
• EAN: 9788024380643  ISBN: 978-80-243-8064-3
• Originál: Hunden
• Překlad: Bojanovský, Jaroslav
• Popis: 1× kniha, vázaná, 104 stran, česky
• Rozměry: 12,5 × 20,5 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)

Jan Skácel: Uspávanky

Doba nepřeje poezii. Poezie se dnes vydává v minimálních nákladech, v knihkupectvích ji prakticky nenajdete. Znáte snad někoho, kdo o sobě říká, že je básník? Myslím, že dnes už ani holky ve škole či v tanečních básničky neocení... Štěpán Šafránek by to měl těžké... Já jsem ostatně v tomto ohledu příkladný ignorant, minulý týden jsem s překvapením zjistila, že se stále ještě rozdává Litera za poezii...

A přesto jsou básníci, kteří se hodí i do té dnešní uspěchané doby. Jedním z nich je Jan Skácel. Že ho neznáte? A co třeba tuhle písničku Hradišťanu? 

Ubývá míst kam chodívala pro vodu
má starodávná milá, starodávná milá
kde laně tišily žízeň, kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinu aby se napili z dlaní

ubývá míst kam chodívala pro vodu,
voda si na to vzpomíná, voda je krásná.
Voda má voda má voda má
voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...

Jan Skácel, 7. února 1922 - 7. listopadu 1989

Nedávno jsem pár Skácelových básniček zaslechla v pořadu Století hitů v pražské Poetické kavárně Viola. Bylo to neskutečně působivé... A tak jsem se s velkým očekáváním pustila do dětské knihy Jana Skácela s názvem Uspávanky. 

Poprvé tyhle básničky, které by měly pomoci dětem, aby se jim lépe usínalo, vyšly už před 35 lety, v roce 1983.  Tehdy mě minuly a je mi to skoro líto.

  

Uspávanky jsou moc milá knížka. Hravá, plná fantazie, vtipná a roztomile absurdní. Třeba tahle:

Uspávanka s chlapcem, který dělá stojku na hlavě 

Chlapec dělá stojku,
podívej se, hle,
nohama je vzhůru,
stojí na hlavě.

Všechno je hned jiné,
všechno dole hlavou,
na zemi je nebe,
lodě v mracích plavou,

a jak obrátil se

náhle chlapci svět,

palouk, les i domy,

jak mám přivonět k fialkám a bezu,

chrpu utrhnout,

když na hlavě stojí,

když se nesmí hnout,

aby neupadl,

pro jediný květ,

pro jedinou chrpu

nepřevrátil svět.

Nejnovější vydání od nakladatelství MOBA je navíc ilustrováno krásnými kresbami Zdenky Gelnarové, je radost tuhle knížku držet v ruce. 

 

Na děti čekají uspávanky s klasickými počítanými ovečkami, ale i s krutihlavem, vosou, která píchla Viktorii, letadlem, Mozartem nebo hloupými kocoury. Nedokážu posoudit, jak dnešní děti na básničky reagují, ale tyhle mi přijdou dostatečně dobré/chytré na to, aby to děti bavilo. Když to bavilo mně:-)

A jestli se na interpretaci básní necítíte, zkuste to nechat povolanějším - jednu z uspávanek nazpívala třeba Iva Bittová  

... jsem důlek čisté

svěží vody

a postýlka hvězd

stříbrná,

napít se plaché

laně chodí

za horkých nocí

z mého dna...

a studánka,

ta nikdy nelže,

protože každá 

lidská lež 

v studánce malé 

utopí se i když je velká 

jako věž ...

A tenhle klip mě přivedl i k dalším hudebním interpretacím Skácelovy poezie - už to sice není pro děti, ale i tak stojí za to: http://amulet.davidrotter.com/. Myslím, že zhudebnělé básně v podání třeba Szidi Tobias, Jiřího Suchého, Bolka Polívky, Josefa Somra, Michaela Kocába, Františka Segrada nebo Vojty Dyka vás budou bavit.

Suma sumárum, Uspávanky mi nečekaně rozšířily obzory. Díky nakladatelství MOBA!

Hodnocení: 100%

Jan Skácel: Uspávanky

• Nakladatel: MOBA
• EAN: 9788024380636 ISBN: 978-80-243-8063-6
• Ilustrace: Gelnarová, Zdenka
• Popis: 1× kniha, vázaná, 104 stran, česky
• Rozměry: 21,5 × 21,5 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)