John Fowles: Francouzova milenka

Před deseti lety zemřel jeden z nejvýznamnějších britských poválečných romanopisců, jeden z prvních postmodernistických autorů, John Fowles. Proslavil se především trojicí románů, které napsal v 60. letech: Sběratel, Mág a Francouzova milenka. Sběratele jsem si užila loni, teď přišla na řadu díky nakladatelství Kniha Zlín Francouzova milenka.

John Fowles, foto od Carolyn Djanogly. 

Francouzova milenka je historický a psychologický román odehrávající se na jihu Anglie v roce 1867. Hlavním hrdinou je Charles Smithson, trochu pohodlný aristokrat (v třetí dekádě života bylo ostatně jeho hlavním zaměstnáním pohrávat si s myšlenkami), budoucí dědic velkého panství, ale také amatérský paleontolog a darwinista, obdivovatel. Charles je zasnoubený s krásnou Ernestinou, jedinou dcerou bohatého obchodníka. Spolu tráví léto u dívčiny tety v Lyme Regis (mimochodem: místo, kde sám John Fowles prožil 40 let svého života) a plánují tu svatbu a budoucí společný život. Na zdejším slavném molu vybíhajícím do moře potkají zvláštní ženu, o které ostatní tvrdí, že je šílená -  záhadnou Sáru Woodruffovou, opuštěnou milenkou ztroskotaného francouzského poručíka. Charles se se Sárou následně náhodou setká a tato žena jej upoutá. Je tak odlišná od jeho trochu naivní, měšťansky založené a předvídatelné snoubenky Ernestiny, je tajemná, melancholická, svůdná, snaží se vymanit ze svého sociálního předurčení... Je to nevyhnutelný osud a láska nebo pouhý rozmar a potlačovaná sexuální touha? Nechce Charles jen vyléčit Sáru z melancholie? Není Sára jen vypočítavá manipulátorka? Jak se Charles rozhodne? Můžou za všechno viktoriánské konvence a sexuální puritánství té doby?  Zkazí Charles život jen sobě, nebo i všem okolo? Jak tohle může skončit? Nebojte, dobře určitě ne:-)

Francouzova milenka je na jednu stranu romantické vyprávění o zakázaném vztahu dvou společensky nerovných lidí v době svázaných poměrů,  na druhou stranu tu ale najdeme ale skvělé zachycení paradoxů viktoriánské doby:

"S čím se setkáváme v devatenáctém století? Byla to doba, kdy žena byla posvátná a kdy bylo možné koupit třináctileté děvče za několik liber – nebo šilinků, když ji člověk chtěl jenom na hodinu či na dvě. Kdy se stavělo víc kostelů než v celé předchozí historii Anglie a kdy každý šedesátý dům v Londýně byl nevěstinec (současná kvóta je přibližně jen jeden ze šesti tisíc domů). Kdy posvátnost manželství (a předmanželská čistota) se hlásaly z každé kazatelny, v každém novinovém úvodníku či veřejném prohlášení, a přitom sotva kdy tak mnoho veřejně známých osobností – budoucím králem počínaje – vedlo tak skandální soukromý život. Když se objevily snahy o zlidštění vězeňského systému a různé perverzní výstřelky byly tak časté, že jeden Francouz se pustil do vážné vědecké práce o tom, jak markýz de Sade musel mít určitě anglické předky. Kdy ženské tělo bylo oděvem zakryto jako nikdy předtím a každý sochař byl posuzován podle své schopnosti modelovat nahé ženy.  Kdy nenajdeme jediný literárně významný román, hru či báseň jdoucí ve své smyslnosti dál než za popis políbení, a kdy se vydávalo tolik pornografie jako nikdy potom. Kdy se nikdy nikdo ani nezmínil o vyměšovacích funkcích a kdy sanitární zařízení (splachovací záchod se uplatňoval jen pomalu a až do roku 1900 představoval mimořádný luxus) byla tak primitivní, že jen v málo domech a ulicích se tyto funkce člověku ustavičně nepřipomínaly. Kdy se všeobecně předpokládalo, že ženy nemají orgasmus, a přitom se ho každá prostitutka učila napodobovat. Kdy došlo k ohromnému pokroku a uvolnění ve všech oborech lidské činnosti, a ve všech osobních a základních vztazích se prosazovala tyranie."

Fowles nezůstává jen u popisu doby, porovnává mravy druhé poloviny 19. století s těmi o sto let později, komentuje jednání postav, které se od dobových zvyklostí odvíjí a připodobňuje je jednání lidí 20. století. V knize využívá i dobové materiály a dokumenty, citáty z literárních děl, spojuje román se sociologickou studií. Časté je i to, že autor do příběhu vstupuje (a to nejen slovně, ale jednou dokonce v celé své kráse). Na konci knihy pak překládá čtenářovi několik možných konců příběhu, čehož mistrně  využívá filmové zpracování z roku 1981 natočené režisérem českého původu Karlem Reiszem podle scénáře Harolda Pintera s Marylin Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Literární hrátky s příběhem, reáliemi a dobovou atmosférou jsou ostatně na celé knize to nejzajímavější, příběh sám o sobě je totiž dost předvídatelný, zdlouhavý a vlastně trochu nudný. Něco málo se v knize začne dít až tak na straně 200, ani poté se ale autorovi moc nedaří vtáhnout mě do děje. Možná za to může i trochu popisný jazyk, překlad Hany Žantovské je totiž starý skoro 40 let...  Chápu ale, že ve své době to musela být naprostá bomba, novinka, úplně nový literární styl. 

Proslulá zeď mola v Lyme Regis

O Fowlesovi na wikipedii tvrdí, že byl jedním z mála autorů, kterému se podařilo skloubit intelektuálně náročnou literaturu s předními příčkami prodejnosti. Uvidíme, jestli nejnovější vydání Francouzovy milenky tuto pověst potvrdí.

Díky Knize Zlín za recenzní výtisk. 

 Hodnocení: 75 %

John Fowles: Francouzova milenka

• Původní název: The French Lieutenant’s Woman
• ISBN: 978-80-7473-173-0
• Překlad: Hana Žantovská
• Popis: 1× kniha, vázaná, 528 stran, 13,5 × 20,5 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (4. vydání)