Nějaká česká kniha na léto? Proč ne? Když se objevila nabídka
z nakladatelství Šulc-Švarc na recenzi knihy Oty Ulče Priscilla, moc
dlouho jsem neváhala. Oficiální anotace láká na vylíčení osudů Ulčovy čínské
manželky. Rasově a kulturně smíšené manželství Čecha – emigranta a Číňanky
z vlivné čínské rodiny ve Spojených státech amerických? To zní zajímavě.
Jenže… Více než o Priscille je to sebepropagační kniha o
samotném autorovi. Jak sám v knize říká „o mém občasném zlozvyku doširoka
se producírovat, jmény známějších lidí se ohánět“. Málokdy se mi stane, že mě
kniha otráví už třetí větou… „Jedna dobrá
duše přeživší Osvětim a Dr. Mengeleho (který ji při selekci poslal směrem
k přežití, kdežto její rodinu opačným směrem k plynu a smrti), mě
napřed s sebou vzala do postele a poté do rodiny českých židovských
lékařů.“ Podobnými odskoky se kniha
jen hemží. No, ale slíbila jsem recenzi, a tak jsem se do skoro třísetstránkové
knihy pustila.
První část knihy se zabývá Ulčovým životem
v socialistické vlasti, kde vystudoval právnickou fakultu a stal se
soudcem. Posléze ale v roce 1959 při zájezdu do NDR emigruje do západního
Německa, těší se zvláštnímu zacházení ze
strany tamních tajných služeb (komunističtí soudci z ČSSR zpravidla
neutíkali), prožívá řadu sexuálních dobrodružství a nakonec se v rámci
uprchlického programu dostává do Spojených států. V USA vystuduje politické vědy na Columbijské
univerzitě a posléze získává místo univerzitního učitele v Binghamtonu.
Žení se s Priscillou, švýcarsko-čínskou aristokratkou z kdysi velmi
vážené a bohaté rodiny, která v té době pracuje pro OSN.
A v této
fázi se z autobiografické knihy stává cestopis, protože manželé
Ulčovi měli cestování ve velké oblibě. A
tak se s nimi vydáváme do Asie, na Taiwan, kde žila část Priscilliny
čínské rodiny, která spolu s Čankajškem uprchla z kontinentu před Mao
Ce Tungem. Procestovali zdejší ostrovy, dostali se dokonce na ostrov Quemoy,
kde vrcholila propagandistická válka mezi oběma státy. Podívali se i do
Thajska, Singapuru či Hongkongu. Následuje návrat do USA a intermezzo spojené
s koupí domu a narozením potomka, které Ulč prokládá popisem svých
emigrantských aktivit – přátelstvím s Ivanem Svitákem či manžely
Škvoreckými. Naštěstí jen o něco málo později se rodina is malým synem
vydává na cestu kolem světa. A tak se spolu s nimi mimo jiné podíváme do
Malajsie, Austrálie, na Nový Zéland, na Filipíny, do Mikronésie, Polynésie a na
další ostrovy Tichého oceánu. Je to zajímavé putování, přece jen sedmdesátá
léta minulého století, to byl svět ještě úplně jiný, neglobalizovaný. Zbytek
knihy je věnován dalším epizodám z Ulčova života – jeho právní pomoci podvodnému
českému lékaři Brychovi a s ní spojenému cestování k protinožcům,
pobyt v Jihoafrické republice, kde vrcholil apartheid, návštěva Číny i
cestování Spojenými státy. Manželka Priscilla se tím vším proplétá jako věrná
společnice, která vaří svému exhibicionistickému manželovi vepřo, knedlo, zelo
a svíčkovou a zprostředkovává kontakty se svou rozvětvenou a po celé zeměkouli
rozšířenou rodinou. Ulč z jejich smíšeného manželství těží i ve své
akademické kariéře, kde se mimo jiné zaměřuje např. na rasismus v různých
kulturách.
V závěru knihy je Priscille věnována trochu větší
pozornost, autor se více o své ženě dozvídá prostřednictvím svého syna, který
dobře chápe obě kultury svých rodičů a snaží se jim je navzájem více
zprostředkovávat a vysvětlovat. To už je ale doba po sametové revoluce, kdy
Ulčovi začínají jezdit do Česka. Ota Ulč
se ve staré vlasti snaží prosadit jako emigrantský světaznalec, jeho manželka
se ale ve zdejším jazykově a kulturně tak odlišném prostředí necítí nejlíp. Její
smrtí kniha v nedávné minulosti kniha nakonec končí.
 |
| ze stránky Oty Ulče |
No, přiznejme si, od
této knihy jsem očekávala něco jiného. Srovnání kultur, ženský a mužský pohled, něco jako je knížka
Mitsuko, která mě velmi oslovila (je to autentický příběh o japonské dívce,
která se před první světovou válkou provdala za rakousko-uherského diplomata a
strávila celý život se svou početnou rodinou v západních Čechách). Nakonec
jsem se ale musela spokojit se spojením
sebestředného Oty Ulče a jeho života
mezi celebritami (což bylo celkem náročné) a cestopisu o putování kolem světa
v době, kdy cestování ještě vůbec nebylo populární (to bylo mnohem
zajímavější). Docela mi ale vadil
autorův rozevlátý styl, kde se řada myšlenek často opakuje, důležité informace
ale chybějí a objevují se až v průběhu textu (chtělo by to trochu lepší
redakční práci), kde se ozřejmují vzdálené příbuzenské a sousedské vazby ve snaze dokázat čtenáři, jak důležitým
člověkem autor je (opravdu potřebuji vědět, že Ulč byl nepokrevně a velmi
vzdáleně spřízněn s Einsteinem?). No ale, pokud jste rádi četli třeba Thora
Heyerdahla či Miroslava Stingla, může se vám tahle knížka popisem cestování
v oblasti Tichomoří líbit. Rozhodně
to ale není prázdninové čtení pro ženy, jak by se z anotace a přebalu
knihy mohlo zdát.
Děkuji nakladatelství Šulc-Švarc za recenzní výtisk.
Hodnocení: 50%
Ota Ulč: Priscilla
· ISBN: 978-80-7244-390-1, EAN: 9788072443901
· Popis: 1× kniha, brožovaná, 320 stran, 13 × 20 cm, česky
· Rozměry: 13 × 20 cm
· Rok vydání: 2016 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat