Dmitry Glukhovsky: Metro 2033

Už jsem strašně dlouho nečetla nějakou dobrou sci-fi či dystopii. A přitom jsem tenhle žánr dřív mívala docela ráda.   A tak když se objevila příležitost přečíst si ruský postapo hit, s chutí jsem se do Metra 2033 pustila. (A vůbec mi nevadilo, že nejsem cílovou skupinou – tahle kniha totiž míří na hráče počítačových herJ)

Moskva, cca 20 let po jaderné válce. Většina lidstva byla zničena, malá část se zachránila v moskevském metru, které bylo stavěno jako velký atomový kryt. Na zemském povrchu se nedá přežít kvůli zabijáckému slunečnímu záření, navíc tu žijí mutanti a vyvinuli se i nové formy života, obrovská nebezpečná zvířata, inteligentní hmota  i tajemní ďáblové, pro které jsou lidé z metra vítanou kořistí. Ovšem ani v podzemí není život zrovna růžový. Lidé trpí nedostatkem, živí se houbami či krysami, jen výjimečně si mohou dopřát maso či něco jiného. Platí se nábojnicemi.  Skoro každá stanice metra představuje samostatnou jednotku s vlastními pravidly. Existují ale i silnější hráči a frakce – bohatá okružní linka věnující se obchodu, rudé stanice, na kterých se pokoušejí dotáhnout myšlenku komunismu do konce, nacionalistické stanice, které vzývají Adolfa, vedle toho pak Polis, kde vládnou moudří.  Hlavním hrdinou příběhu je mladík Arťom, sirota, který vyrostl na stanici VDNCH, kde se spolu s ostatními snaží zabránit proniknutí černých ďáblů do metra a tím zachránit lidstvo. Jednoho dne je ale nucen vydat se na cestu a vyřídit naléhavý vzkaz. Putuje tedy přes všechny možné stanice metra a zažívá řadu nečekaných setkání a dobrodružství. Zabít se ho pokouší tajemný zvuk, který se line z potrubí,  je chycen nacisty a odsouzen k smrti. Zachrání ho rudá garda Che Guevary, vzápětí se octne ve spárech Svědků  Jehovových, prohrou v krysích závodech se stává nevolníkem v Hanze, v univerzitní knihovně hledá tajemnou knihu a čelí přitom knihovníkům (ook…). Setkává se se zvláštními lidmi, kteří mu nezištně pomáhají  a sami přitom přicházejí o život. Učí se od nich, snaží se pochopit, proč se lidé stále snaží uchovat se jako druh a zkoumá, jakou má život cenu a zda má smysl takhle žít.

Metro 2033 má klasickou strukturu putování hlavního hrdiny. Jako v klasických románech putuje Arťom očistcem a peklem, jen v této knize mají tato místa podobu různých stanic metra. Ve vzpomínkách se vrací i do svého života, pokouší se najít svou vlastní minulost i pochopit budoucnost. Některé jeho zastávky působí trochu okopírovaně (trochu vážnější Pratchett) nebo zdlouhavě, jiné jsou ale vtipné a neotřelé. Například pojednání o historii komunismu pod ďábelským znamením pentagramu. Anebo Kreml, který přitahuje stále lidi svou zářící hvězdou a pak…   Líbila se mi celá ta představa života zachovaného v metru. Byla jsem v Moskvě několikrát, vybavuji si některé stanice metra i další reálie, které se v knize vyskytují (např. VDNCH, Ostankino, Arbat).  Bavila mě atmosféra celé knihy, pochmurná, depresivní, přitom se tu ale nevyskytují až tak brutální činy, spíš se pracuje s fantazií čtenáře, se strachem  a mrazením v zádech.  Překvapil mě závěr, byla jsem zvědavá, jestli se autor dokáže se zakončením knihy vypořádat se ctí a musím uznat, že se mu to docela povedlo.

Dmitry Glukhovsky (nebo též Dmitrij Gluchovskij) je ruský spisovatel a novinář, ročník 1979. Metro 2033 začal psát v osmnácti letech, v roce 2002 ji poskytl k volnému čtení na své webové stránce. Kniha si získala celosvětově několik milionů čtenářů, o pár let později vyšla i v knižní formě a stala se předlohou velmi úspěšné počítačové hry.

Z ruské literatury jsem v poslední době četla snad jen Sorokina a Alexejevičovou. Ovšem Metro 2033 se do této společnosti výborně hodí. V Rusku je možné všechno… Budu se muset tímhle východním směrem občas podívat.

Hodnocení: 90%

Dmitry Glukhovsky: Metro 2033

• Nakladatel: Knižní klub
• ISBN: 978-80-242-5116-5, EAN: 9788024251165
• Originál: Metro 2033
• Překlad: Řežábek, Rudolf
• Popis: 1× kniha, vázaná, 472 stran, 15 × 23,5 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (2. vydání)