Jiří Jilík: Žítkovské čarování

Kniha moravského religionalisty o výjimečných ženách, které žily na opuštěných samotách v podhůří Bílých Karpat - kniha o čarodějnicích, léčitelkách, o bohyních. 

Před rokem touto dobou jsem dočetla knížku Kateřiny Tučkové: Žítkovské bohyně. Odehrává se na Kopanicích, v podhůří Bílých Karpat a vypráví osudy posledních "bohyní", výjimečných žen, které v téhle odlehlé krajině léčily, předvídaly budoucnost a čarovaly. Byla jsem touhle knížkou okouzlená, zvlášť, když jsem tu krajinu trochu znala - před sedmi lety, než se narodil můj syn Bartoloměj, jsme ve zdejších kotárech strávili poměrně zajímavý týden. 

A tak jsem byla potěšena, když pod stromečkem ležela kniha Jiřího Jilíka Žítkovské čarování, s podtitulem Pravdivý příběh žítkovských bohyní. Když jsem tuhle knížku otevírala, myslela jsem si, že půjde o nějaký vědecko-kritický rozbor výše uvedeného románu. Ukázalo se ale, že právě z publikací Jiřího Jílka Kateřina Tučková při psaní svého románu (mimo jiné) vycházela a čerpala... Jiří Jílek, bývalý učitel z Vlčnova a posléze redaktor regionálních novin, se zdejším krajem zabývá již od 80. let minulého století. A tak jsem si v rozšířeném vydání jeho sbírky esejí mohla přečíst o tom, jak to s těmi bohyněmi doopravdy bylo - co se psalo v dobové literatuře, co říkají pamětníci, i co s poslední žijící bohyní Irmou Gabrhelovou  zažil sám autor. Své eseje o léčitelkách a čarodějkách doplnil i bohatou fotografickou přílohou - můžeme tak obdivovat zdejší kroje, romantiku osamocených chaloupek ztracených uprostřed kopců či nahlédnout do tváří několika posledních bohyní. 

Součástí knihy jsou i starší texty, např. vyprávění faráře Josefa Hofera, který se až fanaticky snažil bohyně a "bohování či bohyňování" vymýtit. Sem tam to bylo poměrně náročné čtení - přece jen zdejší dialekt se od spisovné češtiny liší snad ve všem (napadlo by Vás například, že korhél znamená opilec?) , ale jinak to bylo zajímavé. 

Oficiální anotace:

Na moravských Kopanicích, v kraji bělokarpatských lesů a horských planin, se protínají siločáry minulosti a budoucnosti. Jen tak si lze vysvětlit, že některé ženy z osady Žítková uměly nahlédnout do dějů, které teprve nastanou. Říkalo se jim bohyně a jejich umění nazvali lidé bohyňováním. Činnost těchto bohyní se ovšem zdaleka nesoustřeďovala jen na předvídání budoucnosti. Jejich úkol byl mnohem praktičtější – pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál.

Vydejte se spolu s námi po stopách lidové magie v Bílých Karpatech, nahlédněte do skutečného života žítkovských bohyň, žen, které uměly pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál. Nahlédněte do dnes již zaniklého fenoménu, jehož kořeny sahají do pradávné minulosti.

Škoda, že to celé je už minulostí... I do Bílých Karpat dorazila civilizace a starodávných zvycích je veta ... Tak alespoň, že kniha zůstala - myslím, že bych si měla i  Žítkovské bohyně zase někdy přečíst a všechnu tu magii znovu nasát... (anebo aspoň poslechnout jako audioknihu). 

Hodnocení 4/5

  

Jiří Jilík: Žítkovské čarování

Nakladatel: CPress
ISBN: 978-80-264-0284-8
Popis:  brožovaná, 258 stran, 13 × 20 cm, česky
Rok vydání: 2013 (1. vydání)