pátek 12. ledna 2018

Ladislav Zibura: Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii

Princ Ládík v zemi Gruzínů a Arménů 

Fakt je, že ještě před rokem jsem o Ládíkově existenci nic netušila. A pak jsem byla obdarována na vánoční besídce Albatrosu jeho druhou knihou a můj život se změnil. Po dlouhé době příběhy, u kterých jsem se mohla smát.



Tentokrát se Ladislav Zibura vydal do zemí bývalého Sovětského svazu, Arménie a Gruzie. Vybaven jednoduchou ruštinou a přesvědčením, že všude žijí dobří lidé, jen je potřeba si to nastavit do hlavy. Zapadlé vesničky, spouuusta alkoholu, nostalgie po rozpadlé světové velmoci, nacionální hrdost, pohostinství místních, průniky do jejich každodenní reality. Stále hodně humoru - pobavila historka, jak se vyfotil s prezidentem a také úvaha o tom, jak jsou Češi všude doma a pak jim klesne hodnota dovolené, když na ní Čecha potkají. Tentokrát se můžete těšit na trochu víc reálií, než dříve. Jsem ráda, že jsem se i díky knize začala o něco více orientovat v této geografické oblasti. Náhorní Karabach, genocida Arménů, jezero Sevan, spousta křesťanských památek, o kterých jsem v životě neslyšela a které jsem si při čtení googlila. Kniha tentokrát není vyloženě jen „chodecká“ – ze zdravotních důvodů musel princ Ládík změnit způsob cestování, a proto na chvíli přesedlal na kolo a na konec i na autostop. Věřte, že mu to vyneslo spoustu nových interakcí s domorodci a tím pádem i celou řadu zaznamenání hodných historek.

...

Můj soused znovu zmínil, že se těší, jak budeme pít vodku. Protože to během cesty zopakoval asi desetkrát, usoudil jsem, že vodky budeme pít hodně. Na malý, opravdu malý okamžik mě přepadla myšlenka, zda dělám dobře. „Ladislave, nacházíš se kdesi v Náhorním Karabachu, je noc a ty ve společnosti tří mužů a jedné pušky uháníš starou ladou po vojenské cestě kamsi do polí,“ zrekapituloval jsem v duchu situaci. Pochybnosti ale netrvalo dlouho. „Lokh lyava!“ ozval se můj vnitřní optimista. 

...

Informace o medvědech mi každopádně utkvěla v paměti. „Kdyby mě medvěd zpozoroval, budu na něj promlouvat klidným hlubokým hlasem a pomalu ustupovat,“ vzpomněl jsem si na informaci z článku „Co dělat při setkání“ na webu velkeselmy.cz. A taky jsem přemístil telefon z krosny do kapsy kalhot. Skutečnou smůlou totiž není setkat se s medvědem, ale setkat se s medvědem a nemít z toho fotografii. Na velkeselmy.cz navíc turistům radili dát najevo, že jsou lidé. A pokud je mi známo, žádný jiný živočišný druh si selfie s medvědem nepořizuje. 



Co mě na autorových knihách okouzluje, to je jeho přirozenost. S otevřenými ústy sleduji, jak je možné chovat se bezprostředně a dělat si opravdu přesně to, co člověk chce. Stopovat v Náhorním Karabachu, popíjet s Armény a když to přestane bavit, tak prostě odejít. Ládík se nebojí, k místní kultuře přistupuje bez předsudků, s otevřeností i pokorou. Odměnou jsou mu drobné zážitky, které plní jeho život radostí a štěstím. A protože je z generace sdílející, otevírá to oči i nám ostatním, kteří tuhle knížku čteme. Trochu mi to připomíná mou oblíbenou blogerku Báru Šťastnou, která je také schopná vidět věci, které my ostatní už ze stereotypu přehlížíme. Fascinuje mě také, jak dokáže ze svého deníku vybrat jen to zásadní, vtipné a zajímavé.

Tahle kniha je i graficky vymazlená – Tomski a Polanski se na ní opravdu vyřádili. Ilustrace jsou dokonale sladěné s textem, spolupráce prý byla přímo ukázková, dokonce se občas měnil i text, aby ke kresbě ladil. Pobavilo mě i to, že Zibura myslí na své čtenáře – ti kteří si koupili jeho první knihu v prvním vydání bez ilustrací  (a nechtějí si ji znovu kupovat ve druhém vydání) mají teď možnost získat od něj přebal od Tomski a Polanski, aby jim to v knihovně ladilo.



Ládík je přemýšlivý a vtipný mladík. Baví mě jeho knihy i jeho statusy na FB, oceňuji, že se nesnaží využívat vlivu, který aktuálně na sociálních sítích má, že nám netlačí svůj názor na to, koho volit, či že dokáže přiznat i to, když se něco nevydaří. A to celé s jemným humorem a nadhledem, který by člověk u takového mladíka nečekal. Jestli Ziburu ještě neznáte, tak to rychle napravte. O tomhle blonďákovi ještě uslyšíme.




Hodnocení: 100%

Ladislav Zibura: Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
  • Nakladatel: BizBooks
  • EAN: 9788026507017
  • ISBN: 978-80-265-0701-7
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 312 stran, česky
  • Rozměry: 15,5 × 21,2 cm
  • Rok vydání: 2017 (1. vydání)


Žádné komentáře:

Okomentovat