V listopadové nabídce Albatrosu na knihy k recenzi se objevilo pokračování Saturnina. Bylo mi jasné, že když si ho vezmu, budu litovat. No ale zase vynechat takhle kontroverzní knihu, to prostě nemůžu.
Saturnin je jedním z kultovních českých hrdinů. Je otázkou, jestli si to zaslouží, samotný knižní příběh není nijak výjimečný, ale Jirotkův jazyk a laskavý humor v tomto případě převážil a zvítězil na celé čáře. Je to kniha optimistická, kterou člověk bere do ruky i v dobách špatných (poprvé ostatně vyšla za heydrichiády v roce 1942). Kromě celé řady tištěných vydání se tato kniha dočkala i několika audioverzí - osobně mám třeba moc ráda verzi namluvenou Svatoplukem Benešem, jehož aristokratický hlas se k této knize báječně hodí. Nejznámějšího Saturnina ale zřejmě ztvárnil Oldřich Vízner, který se jím stal ve filmovém a seriálovém zpracování. Tahle filmová a televizní podoba Saturnina mě ale příliš neoslovila, na můj vkus byla nějak moc doslovná, byť světlé chvilky se tam také našly (výborná teta Kateřina ztvárněná Janou Synkovou).
A jak se tedy povedl navrátivší se Saturnin? Upřímně? Myslela jsem, že to bude mnohem a mnohem horší. Podvědomě jsem čekala od autora, bývalého politika ODS Miroslava Macka, kterého ke spolupráci vyzvalo nakladatelství XYZ, daleko větší exhibici.
Pokračování Saturnina bezprostředně navazuje na Jirotkovu knihu, neb začíná tím, čim ta první kniha končí: svatbou tety Kateřiny, která si bere bohatého továrníka Františka. Čim ho uchvátila není vůbec jasné, neb František je docela sympaťák, který se vyzná ve vínu, doutnících i delikatesách (do podobné role gourmeta se stylizuje i sám Miroslav Macek, a proto asi stvořil postavu, kde mohl byt nabyté zkušenosti uplatnit). Dvě třetiny knihy se pak odehrávají v dědečkově domě na venkově, podobně jako v původní knize. Krom hlavního hrdiny je tu opět slečna Barbora, teta Kateřina se strýcem Františkem a Miloušem, doktor Vlach a pochopitelně Saturnin. Pobyt je vyplněn obdivováním slečny Barbory, drobnými výlety, vyprávěním historek a nehodami, které většinou nastraží na tetu Kateřinu Saturnin. Některé příhody jsou vtipnější, jiné méně, řadu z nich jsme již někde slyšeli či viděli.... Trochu se tlačí na pilu - počet přísloví tety Kateřiny překračuje únosnou míru. Mackovi se ale podařilo poměrně zdařile napodobit Jirotkův styl. Dosáhl toho i tím, že některé pasáže z původní knihy citoval či zopakoval, což ale běžný čtenář na první čtení spíš nepostřehne. Kdyby mi někdo např. tvrdil, že se fragmenty druhého dílu našly v Jirotkově pozůstalosti, asi bych z ukázky nepoznala opak.
Takže styl celkem ok. Co se ale Mackovi nějak nepovedlo, to je příběh. Zatímco v první knize se humorně a parodicky píše o nesmělém a nevýrazném mladíkovi, který přičiněním svého originálního sluhy získá sebevědomí, společenské ostruhy a srdce krásné dívky, nic takového ve druhém díle není. Je to jen sled historek, ve kterých hraje Saturnin roli jakéhosi vševěda a všeuměla, své schopnosti ale využívá jen k drobným šprýmům... Jak již bylo řečeno výše, vedou se tu hovory o autech, alkoholu, tabáku či básních, k ničemu zásadnímu to ale nespěje.
Určitě nebudu tvrdit, že Saturnin patří k nejlepším knihám loňského roku. Na druhou stranu to ale zdaleka nebyla ta nejhorší kniha, které jsem za uplynulý rok přečetla. Je to prostě druhý díl, který napsal někdo jiný. Pobaví, neurazí, nenadchne. Ostatně - schválně - znáte nějaké dílo, kde by dvojka, resp. pokračování napsané novým autorem (ba někdy i tím stejným) dosáhlo kvalit originálu? Není to ani nový Soudce Ti, ani nový Poirot, dokonce ani hackerka Lisbeth v podání Lagercrantze tak dobrá není. Ano, chápu, že tohle všechno je o penězích, o snaze vydělat na něčem, co má dobrý zvuk. Parazitování na pověsti se tomu myslím říká. Ano, tak tohle sedí, navíc myslím, že marketingový tah vyšel - před vánoci byla tahle knížka vidět všude. Ale co se týče samotné knihy - zas tak velká hrůza to vážně nebyla. Knížka vzbudila víc emocí a reakcí, než bylo nutné. Já ji přežila ve zdraví a bez morální úhony a vlastně jsem se chvílemi i bavila.
Díky AlbatrosMédia za recenzní výtisk.
Hodnocení: 65%
Miroslav Macek: Saturnin se vrací
Žádné komentáře:
Okomentovat