Evžen Boček: Aristokratka ve varu

Druhý díl zřejmě nekonečného seriálu ze života aristokratické rodiny Kostků, tentokrát věnovaný zejména srazu šlechty v Karlových Varech a sezóně školních výletů.

Úvodem děkuji autorovi za Slovníček na konci knihy, který je určen čtenářům, kteří ještě nečetli Poslední aristokratku, nebo ji četli, ale už si z ní nic nepamatují (jsem druhý případ). Pomohl mi zorientovat se, byť samozřejmě Deana Reeda a Ein Kessel Buntes mi nikdo připomínat nemusí. 

Nicméně k ději:

Poslední aristokratka Marie Kosková stále nezemřela, byť se její dvacáté narozeniny blíží (rodová kletba) a  v Blesku už vyšla reportáž o neúspěšně sebevraždě. Sebevraždě by se ostatně nikdo soudný nedivil, jak dosvědčují zápisy v návštěvnické knize. Psychopatický kastelán Josef, který nenávidí muflony (rozuměj "návštěvníky"), držgrešle starý Kostka ("větší chudák než všichni bezdomovci světa"), kuchařka paní Tichá, která nedokáže vypustit větu bez použití sprostého slova, anorektická chovanka Denisa, hrající roli guvernantky ("ten homunkulus, kterého zaměstnáváte jako guvernantku, užívá těch prášků buď moc, nebo málo"), prozac sjíždějící zahradník pan Spock i matka milující princeznu Dianu... To vše v kulisách svatby dvou členů fan klubu Helenky Vondráčkové, kongresu šlechty v Kárlsbadu (i kníže Schwarzenberg bydlel v karavanu na louce nad městem, neb z nových cen se zdálo, že ve městě právě vynalezli násobilku), návštěvy zbohatlického obchodníka se zbraněmi pana Veverky z Chýše ("zbrojař je příjemný a milý člověk - pokud odhlédnu od skutečnosti, že prodává semtex a nášlapné miny") až po šílený pokus zbohatnout na školních výpravách, kdy před dětmi prchá nejen služebnictvo, ale i zvěř. Jak jistě tušíte, veselých příhod si užijete až až. Tahle útlá knížka je totiž jakýsi beletristický Kameňák...  Leč podobně jako Troškovo (vele)dílo, i tenhle humor mě poněkud míjí. Ale je to zjevně problém můj, neb oba díly Aristokratky se neustále drží na prvních místech prodejnosti. A zajisté se brzo dočkáme i dalších pokračování, protože bestseller o 118 stránkách za 239 Kč, to nebude špatný podnikatelský záměr.

Nejlepší citát knihy: "Jako babička odsouzená k hlídání hyperaktivního (dřív se říkalo nevychovaného) vnuka bych chtěla poděkovat Marii Kostkové za krásné odpoledne. Na otázku mého trýznitele: "Kdy chcípneš?" totiž velmi pohotově odpověděla: "Teď hned ... a ty půjdeš se mnou." Následně ho odvlekla k velkému krbu a spustila před něj tu oběšenou figurínu. Poprvé od jeho narození (je mu pět) jsem se mohla v klidu naobědvat. Jenom doufám, že mu ten šok vydrží aspoň do doby, než ho předám jeho rodičům. Zatím pořád vypadá jako autista. Ještě jednou děkuji!". 

Evžen Boček pod pseudonymem Jan Bittner vydal před 15 lety údajně docela zajímavou (a vůbec ne humoristickou) prvotinu nazvanou Deník kastelána. Znovu ji aktuálně vydalo Druhé město, tak dám Bočkovi poslední šanci a snad si zlepším mínění... 

Hodnocení: 30%

Evžen Boček: Aristokratka ve varu

• Nakladatel: Druhé město

• ISBN: 978-80-7227-338-6, EAN: 9788072273386

• Popis: 1× kniha, vázaná, 118 stran, 13 × 19 cm, česky

• Rok vydání: 2013 (1. vydání)

John Fowles: Sběratel

Kniha Sběratel, prvotina Johna Fowlese, byla napsána před více než půl stoletím. Dodnes ale překvapuje a přitahuje pozornost, o čemž svědčí nejnovější vydání v nakladatelství Kniha Zlín.

Hlavním hrdinou je Frederick Clegg, účetní městské správy, starý mládenec a podivín. Vyrostl bez rodičů v rodině své tety a má dva zvláštní koníčky: sbírá motýly a tajně sleduje dívku odnaproti, krásnou Mirandu, studentku výtvarného umění. Zatímco v chytání a usmrcování hmyzu se mu celkem daří, u Mirandy nemá žádnou šanci. Dívka pochází z úplně jiného sociálního prostředí a žije naprosto odlišným způsobem života, a tak se Frederick ani nepokusí navázat s ní kontakt. Jednoho dne ale vyhraje v loterii velkou částku peněz, což mu umožní opustit práci a koupit si opuštěný dům na venkově. Uspořádání domu mu vnukne šílený nápad - co kdyby Mirandu unesl, ona by se stala jeho vězněm, nebo spíše hostem? Postupně by zjistila, jakým skvělým chlapíkem je a zamilovala se do něj? Ač se to zdá nemožné, nezůstane jen u nápadu a jednoho dne se Miranda ocitne ve sklepě. Tak trochu jako lapený motýl. Frederick ji zahrne dárky i péčí, je na ní milý, ale to unesené dívce pochopitelně nestačí. Frederick ji nechce ublížit, chce ji jen vlastnit, ale bez žaláře to bohužel neumí. Miranda vyzkouší řadu způsobů, jak se z domu dostat - pokusí se Fredericka zabít, začne hrabat tunel, předstírá nemoc, pokouší se ho svést... Nic nezabírá, jen se tím promění vzájemný vztah - Frederick přestane dívce důvěřovat a dokonce ji začne i nenávidět.

Druhá část knihy je psána z pohledu Mirandy,  formou deníku, který si oběť v tajném sklepě vede. Miranda má ke svému vězniteli zvláštní vztah, na jednu stranu ji přijde odporný, na druhou stranu je to jediný člověk, kterého po dlouhé měsíce vidí a je jí ho líto - klasický stockholmský syndrom. Miranda popisuje jejich vzájemné dialogy, vzpomíná i na život, který vedla předtím a plánuje, jak bude žít poté, až se odsud jednou dostane. Je jí jasné, že ji pobyt ve vězení změnil, věří ale, že k lepšímu. Vše ale skončí jinak, než si Frederick i Miranda malují... 

Sběratel pro mě nebyl neznámou knihou. Někdy před 12 lety (toto letí...) jsem byla v Divadle v Řeznické na stejnojmenném představení. Clegga hrál a celou hru tehdy režíroval David Matásek, Mirandou byla éterická Linda Rybová (já tedy byla přesvědčená, že to tenkrát byla Petra Špalková, ale google mě přesvědčil o chatrnosti mé paměti).  Vzpomínám si každopádně, že jsme s kamarádkami odcházely z představení dost otřesené, tenhle psychothriller  rozhodně nekončí žádným happyendem či katarzí.

O to víc jsem se těšila na knihu. A nejsem zklamaná. Knížka je mnohem zajímavější, motivace i psychologické profily obou postav jsou mnohem hlubší a propracovanější, než nutná divadelní zkratka. Ani jedna postava není vyloženě kladná či záporná, byť Frederick Clegg je jasný psychopat už od prvních stránek knihy. Copak ale nemáme všichni rádi Dextera Morgana?:-) To ale není rozhodně tenhle případ. Každopádně mě ale bavil  onen dvojí pohled na stejnou situaci, ženské a mužské uvažování a míjení se... Mrazivé napětí se dostavilo i při čtení knihy. A závěr mě znovu dostal... 

Nedoporučuji křehkým dívkám, které by se mohly bát chodit po přečtení knihy ven...

 

Zdá se, že si budu muset od Fowlese něco dalšího obstarat, Francouzova milenka a Mág patří mezi Fowlesovy prvotiny a nejslavnější romány, tak si je dávám na seznam.

       

Hodnocení 90%

·         John Fowles: Sběratel

·         Nakladatel: KNIHA ZLÍN

·         ISBN: 978-80-7473-172-3, EAN: 9788074731723

·         Originál: The Collector

·         Překlad: Línek, Josef

·         Popis: 1× kniha, vázaná, 304 stran, 13,8 × 20,5 cm, česky

·         Rok vydání: 2014 (1. vydání)

Marie Sempleová: Kde se touláš, Bernadetto!

Seznamte se s jednou poněkud nenormální rodinkou. Otec Elgin, hvězda Microsoftu. Bernadetta, svérázná matka se sociální fóbií, kdysi úspěšná architektka. Dcera Bee, která chce za vysvědčení výlet do Antarktidy…

Bee (celým jménem Bálakršna) Branchová je patnáctiletá dcera poněkud výstředních rodičů. Otec je jedním z nepostradatelných mozků Microsoftu, pracuje na projektu umělé inteligence, jeho prezentace na TEDu je čtvrtá nejsledovanější v historii. Doma nosí korzet podobný podprsence, který mu rovná záda, chodí zásadně bos a do práce jezdí firemním busem, protože je v něm wifi. Matka Bernadette byla kdysi považována za novou hvězdu architektury. Po jedné nešťastné události se však z oboru stáhla a nadále už jen hraje roli originální a svérázné matky, která má ale sociální fóbii… Nepracuje a mezi lidi ji to netáhne, na domácnost kašle (domem, bývalou katolickou školou pro zlobivé holky, jí ostantně prorůstají ostružiny), nesnáší Microsoftem promořený Seattle, kam se kvůli manželovi přestěhovala a ani náhodou nechce spolupracovat s ostatními rodiči žáků základní školy, do které chodí Bee. Matkám Beeiných spolužáků říká Bernadette mouchy otravné...  Běžné životní úkony za ni vyřizuje najatá virtuální asistentka z Indie. Možná ji do tohoto stavu dostalo to, že se několik let intenzivně starala o Bee, která se narodila předčasně a s vážnou srdeční vadou, možná má trauma ze své zkažené kariéry...

Bernadettin humor a vyjadřování jsou ale excelentní:

Když jsem sem – do Seattlu – přijela poprvé, vyzvedl mě na letišti realitní makléř a vzal mě na prohlídku domů. V dopolední várce byly samé venkovské domy, jiné domy se tady snad ani nestaví, tedy pokud nepočítám záplavu nepřehlédnutelných paneláků namačkaných v nepochopitelných shlukách – na člověka to působí dojmem, že městský architekt prospal celá šedesátá i sedmdesátá léta u rýsovacího prkna a projektování přenechal Sovětům.

Jinak je tu jeden venkovský dům vedle druhého. Venkovské domy z přelomu století, nádherně zrekonstruované venkovské domy, reinterpretované venkovské domy, moderně pojaté venkovské domy. Jako by hypnotizér uvedl všechny obyvatele Seattlu do kolektivního transu. “Klíží se vám oči, až se probudíte, budete chtít bydlet jen a pouze ve venkovském domě, bude vám jedno, jaký se píše rok, záležet vám bude jedině na tom, aby váš dům měl tlusté zdi, malá okna, tmavé pokoje, nízké stropy a aby stál na nejhorším místě z celého pozemku.”

Více si přečtěte v mé recenzi napsané pro knihkupectví Neoluxor.

Hodnocení: 85 %

Maria: Sempleová: Kde se touláš, Bernadetto!

• Nakladatel: Plus
• ISBN: 978-80-259-0301-8, EAN: 9788025903018
• Originál: Whered you go, Bernadette
• Překlad: Bártová, Olga
• Popis: 1× kniha, vázaná, 320 stran, 13,5 × 20,8 cm, česky
• Rok vydání: 2014 (1. vydání)