Andrew Mayne: Dívka pod hladinou

Už jste někdy zažili, aby hlavní hrdinkou knihy byla policejní potápěčka? Andrew Mayne Vás ve své nejnovější knize přesvědčí, že prostředí pod vodní hladinou je pro zločin jako dělané!

Andrew Mayne je u nás znám jako autor bestsellerů Šelma nebo Hračkář, ve kterých kriminální činy vyšetřuje profesor bioinformatiky Theo Craye. Do své nové série, ve které půjde o objasňování zločinů odehrávajících se v nějaké míře pod vodou, tentokrát angažoval jako hlavní pátračku ženu, a to policejní potápěčku Sloan McPhearsonovou.

Sloan pochází z rodiny hledačů pokladů (a možná taky trochu pašeráků), pro policii nejčastěji hledá odhozené zbraně nebo důkazy, občas tahá z vody i mrtvoly. Potápění je pro ni i koníčkem, dělá si totiž doktorát z podvodní archeologie a ve floridských kanálech často pátrá po předmětech z dávné minulosti. Jednou, když je zrovna pod vodou, hodí někdo do kanálu mrtvé tělo dívky, kterou Sloan kdysi v dětství znala. Žena byla zavražděna chvíli před tím a potápěčka se tak rázem stává pro policii podezřelou osobou. Co je ale horší, pravý vrah zná Sloaninu totožnost a v ohrožení je nejen ona sama, nýbrž i její dcera.

 

Sloan se pouští do vlastního pátrání, najde si i jednoho zcela nepravděpodobného parťáka, bývalého policistu a nepřítele rodiny, který dostal do vězení za pašování narkotik jejího strýce. Spolu zjistí, že zavražděná dívka možná věděla něco o ztraceném balíku peněz a kompromitujících materiálech na politiky a soudce, které usilovně hledá velký drogový kartel. Stopy nevedou jen do vysokých pater politiky, ale také, jak jinak, pod hladinu. Jenže floridské vody, to nejsou jen krásné pláže a romantické potápění se k vrakům starých lodí, je to i moře oplývající žraloky a kanály plné aligátorů, plazů a jedovatých ryb. Kdo bude u pokladu dřív? Sloan se svým společníkem, federálové, nebo gang zabijáků? A i kdyby Sloan našla hledaný kontraband první, nebude náhodou v ještě větším nebezpečí?

Dívka pod hladinou je docela napínavé čtení. Vyšetřování je svižné, jedna akční scéna střídá druhou, Sloan je poměrně vtipná a její interakce s parťákem Georgem i členy rozvětvené rodiny, včetně předpubertální dcery, jsou také zábavné. Navíc se to celé odehrává v pro nás velmi exotických kulisách, několikrát jsem si při čtení vzpomněla na svého oblíbeného sériového vraha Dextera, který byl s Floridou a mořem také hodně spjat. I když nejsem zrovna fanouškem thrillerů s politickým pozadím, díky podvodní linii to bylo něco nového a neokoukaného. Jsem zvědavá na další díly, minimálně dvojka má na goodreads hodně vysoké hodnocení. Pokud máte chuť na něco odpočinkového, tak tahle nová detektivka Andrewa Mayna by mohla být dobrýt tipem na letní dovolenou. 

Děkuji knihkupectví Luxor za poskytnutí recenzního výtisku. 

Hodnocení: 85%

Andrew Mayne: Dívka pod hladinou

• Překlad: Růžičková, Jana
• Nakladatel: Portál
• EAN: 9788026217121
• ISBN: 978-80-262-1712-1
• Popis: 1× kniha, brožovaná, 184 stran, česky 
• Rozměry:14,7 × 20,5 cm
• Rok vydání: 2021 (1. vydání)

Filip Rožek: Gump - pes, který naučil lidi žít

Někdy v září 2019 se poprvé v žebříčku Svazu českých knihkupců a nakladatelů objevil titul Gump - pes, který naučil lidi žít. A od té doby se v něm držel prakticky neustále, stoupal a stabilně obsazoval příčky v horní polovině desítky nejprodávanějších knih. "Co to jako má být?", ptala jsem se. "Nějaká kniha o psech, napsala jsem si o ní Ježíškovi", sdělila mi kolegyně - milovnice čtyřnohých miláčků. Hmm, tak na tohle rozhodně nejsem cílová skupina. Poslední psy, které jsem dokázala docenit, byl Šarik ve Čtyři z tanku a jeden pes a Goro, bílý pes. Je tedy pravda, že v poslední době jsem shlédla (skoro celý) film Psí poslání, ovšem to byla náhodná volba při první synově návštěvě kina. Do konce jsme to ale nedali, tenhle typ filmů mě nikdy nebavil... U Gumpa mě zaujalo snad jen to, že je to dílko české provenience. 

Znovu na mne tahle kniha vykoukla během předávání Magnésie Litery, kde získala Kosmas cenu čtenářů za rok 2020!  Humbuk a celebrity kolem, navíc ty řeči o podpoře útulků, nic, co by zapadalo do jinak poklidného přenosu předávání cen. Týjo, mě fakt nezbyde, než si to přečíst, ať jsem v obraze. Oficiální anotace mě ovšem dokázala odradit poměrně spolehlivě....

Oficiální anotace:

Srdceryvné vyprávění očima toulavého psa Gumpa. Příběh o cestě plné překážek a pastí, o lásce, která má sílu dosáhnout až za duhový most, o neochvějné psí obětavosti položit život za svého páníčka, o naději, kterou nespoutá ani ten nejpevnější řetěz, ale také o zvířecí moudrosti, která nám lidem otevírá oči. Gump přináší syrový a autentický příběh, vystavěný z reálných zkušeností člověka, který se celý svůj život věnuje záchraně týraných psů, odhalování psích množíren a napravování křivd, kterých se lidé v bezcitné honbě za penězi dopouští na nejlepším příteli člověka. Je to kniha bez příkras a hollywoodského zjemňování. Jako bychom nahlédli do hlavy toulavého psa Gumpa a viděli všechno, co si prožil, jeho očima. Autor se setkal s trýznivými psími osudy a s jejich zážitky, nad kterými někdy zůstává rozum stát. Touto knihou chce lidem otevřít oči a ukázat jim, že každý z nás může pomoci, pokud si začne všímat dění kolem sebe, a přestane spoléhat, že situaci napraví někdo jiný. Až pochopíme, co nám psí duše dokážou nabídnout, může být náš život mnohem bohatší.

A tak uplynula další doba, než na mě vykoukl Gump v podobě audioknihy, kterou načetl můj oblíbený Ivan Trojan. Tak tohle bych už snad mohla zkusit, byť tedy má počáteční skepse byla dost hluboká.

Jak už jste si přečetli výše, hlavní hrdinou je Gump, pes s těžkým osudem. Jednou je dole a jednou nahoře, buď se nachází na pokraji smrti, nebo prochází absolutním štěstím, když se ho někdo ujme a projeví mu trochu lásky. Příhody není těžké si představit, Gump postupně projde táborem bezdomovců, psím útulkem, zažije hlad, týrání a bití, útok jiného psa, ale taky lásku dítěte, náklonnost osamělého vandráka, či péči dívky záchranářky. A do toho se pletou ještě příhody dalších psů, které na své pouti potkává. 

Je to kýč? To si pište. Je to srdceryvné? No, já se nedojala, ale když si přečtete ohlasy na databázi knih, tak většina čtenářek plakala, dívala se dlouze do prázdna a přemítala o životě. Proč to má takový úspěch? Je za tím výrok klasika: "Je to blbý, to se bude líbit"? Částečně asi ano, je to kniha krátká, velmi jednoduše psaná, s nesložitým dějem, takže se do ní bez obav pustí i lidé, kteří si jinak knihu nekoupí a neotevřou, jak je rok dlouhý. Navíc měla propracovaný marketing, takže tu byl efekt sněhové koule (vidím všude = čte to každý, koupím si i já). Dalším důvodem bude zřejmě to, že Češi jsou národ pejskařů (počet psů v přepočtu na jednoho obyvatele máme nejvyšší v Evropě, chováme u nás 2,2 milionu psů!), takže kniha tohoto typu tady asi uspět zákonitě musela a vlastně je s podivem, že se objevila až teď. Informace o tom, že se podle knihy natáčí výpravný film s hvězdným obsazením (Polívka, Holubová, Chýlková, Roden, Krajčo, Taclík, Czendlik!) k popularitě příběhu určitě také přispěla (premiéra byla kvůli koronaviru už dvakrát odložena, poslední naplánovaný termín je červenec 2021).

A jak se Gump líbil mně? Hele, čekala jsem to daleko, daleko horší. Samozřejmě obří zásluhu má Ivan Trojan, ten by asi dokázal poutavě přečíst i telefonní seznam. Určitý typ knih je navíc v audioverzi výrazně snesitelnější, než v papírové vazbě, přičemž Gump je přesně touhle knihou. Vyposlechla jsem během dvou delších procházek a i díky psím příhodám v uších mi to docela uteklo. Na pustý ostrov bych si knihu nevzala, podruhé se do ní asi taky nepustím, ale nijak mě to neurazilo, hodnocení tudíž průměrné. 

Umím si i představit, komu by se v mém okolí asi mohlo líbit, nicméně podporovat dál nehodlám, místo toho budeme s Bartolomějem i nadále chodit venčit psy do útulku u nás v Liberci (jen co skončí covid19, bude jich tam zase plno...). 

Hodnocení: 60%

Filip Rožek: Gump - pes, který naučil lidi žít

• Nakladatel: Kontrast
• EAN: 9788076421004
• ISBN: 978-80-7642-100-4
• Ilustrace: Gray, Weronika
• Popis: 1× kniha, vázaná, 136 stran, česky
• Rozměry: 16 × 23,5 cm
• Rok vydání: 2019 (1. vydání)

Filip Rožek: Gump - pes, který naučil lidi žít (audiokniha)

• Interpret: Ivan Trojan
• Délka: 2:28 h
• Formát: MP3 ke stažení (135 MB)
• Jazyk: Česky
• Vydavatel: Radioservis (2019)
• Hodnocení: 4,81 z 5 (115 hodnocení)

Lucy Maud Montgomeryová: Anna ze Zeleného domu

V dětství jsem měla období, kdy jsem opravdu intenzivně četla dívčí románky. Byla jsem přesvědčená, že jsem v té době (ano, bavíme se o 80. letech minulého století), přečetla prakticky vše, co se na knižním trhu a v okolních veřejných knihovnách nacházelo. A tvrdila bych, že jsem četla i Annu ze Zeleného domu, to byla přece určitě ta knížka o holce z děcáku, co se chce stát zdravotní sestrou, bydlí  na intru a je zamilovaná do jednoho pacienta na vozíku. No a vidíte, o skoro 40 let později najednou zjišťuji, že Anna ze Zeleného domu je ale naprosto o něčem jiném! (Mimochodem, netušíte někdo, jak se jmenuje ta knížka o holce z intru? Pamatuju si, jak šla na ples a neměla na silonky, tak si na opálené nohy namalovala falešný šev...) 

Letos je ve Čtenářské výzvě téma "Kniha vydaná před sto a více lety" a právě tam na mne Anna ze Zeleného domu vyskočila. Je to prý naprostá klasika, kterou každý zná. Hmm, tak tedy po Peteru Panovi a Malých ženách další známá kniha, která mě minula.  Na databázi knih přes 1000 hodnocení a 92 %? Nejvyšší čas to napravit!

 

S překvapením zjišťuji, že kniha byla poprvé vydána v roce 1908 a odehrává se v Kanadě, na ostrůvku prince Edwarda. Hlavní hrdinkou je jedenáctiletá Anna, sirota s ne moc dobrými zkušenostmi z pěstounských rodin, která ale touží po lásce, přijetí a domově. Anna  se omylem ocitá u stárnoucích sourozenců Marie a Matěje Cuthbertových, kteří se rozhodli pro adopci chlapce, který by jim pomohl v hospodářství. Místo něj ovšem přijela hubená, ošklivá, zrzavá a upovídaná holka. Přesto se sourozenci rozhodnou, že si dívku nechají, což jim, jak asi tušíte, přinese do života a do jejich zeleného venkovského domu štěstí. Anna má neskutečnou fantazii, vše neustále komentuje, koná rychleji než myslí, zároveň je ale velmi bystrá a inteligentní. Na venkově najde svou nejlepší kamarádku Dianu, začne chodit do školy, kde přirozeně vyniká, zároveň ale prožívá spoustu veselých i vážných příhod. Děj knihy pokrývá skoro celé Annino dětství, po základní škole ji sourozenci umožní studium na Akademii a přípravu na učitelskou dráhu. I tady Anna oslní svou povahou a ctižádostí a získá stipendium pro studium na škole vysoké. Anna se však s ohledem na nečekané události a okolnosti rozhodne jinak... Jak? To se dozvíte na konci knihy a pak také v dalších dílech, které na první román rychle navázaly...

 

Nutno uznat, že je to docela milé čtení. Příhody jsou sice předvídatelné (kterak si Anna obarvila vlasy na zeleno, kterak se nechala vyprovokovat a spadla přitom ze střechy, jak nakonec oslnila svým vzhledem a přednesem v recitaci...), ale co byste tak chtěli od knihy pro děti? Být mi 12, tak si to asi užiju maximálně, ale i dnes oceňuji ve své době asi vcelku revoluční příběh o tom, že i dívka, která to navíc měla na začátku těžké, může jít za svým vlastním snem, studovat a realizovat se dle svých přestav. Jinak je knížka v obráceném genderovém gardu něco jako český Kája Mařík. Humor, fantazie, příroda, přátelství, snaha dosáhnout vyšších cílů, orientace na vyšší hodnoty. Vcelku chápu, že pro někoho může být takhle kniha (stejně jako již zmiňovaný Kája Mařík) nejlepší četbou dětství, ke které se dotyčný (resp. spíš dotyčná) opakovaně vrací. 

Jinak kniha se dočkala řady dalších zpracování, třeba v podobě televizních seriálů: klasickou verzi z 80. let najdete pod názvem Anna ze Zelených vršků, moderní a poněkud kontroverzní je pak verze z roku 2017 Anne s E na konci, kterou najdete na Netflixu. V loňském roce uvedl český rozhlas Annu ze Zeleného domu jako rozhlasovou hru, jako audioknihu pak knihu načetla Klára Sedláčková-Oltová pro OneHotBook v roce 2017.

Čtenářskou výzvu mám odškrtnutou, do dalších dílů se už určitě nepustím, ale mám radost, že jsem zdolala další klasickou knihu, kterou by člověk se všeobecným přehledem měl znát.

Hodnocení: 95%

Lucy Maud Montgomeryová: Anna ze Zeleného domu

• Vydáno 1982
• Nakladatelství: Albatros (ČR)
• Orig. název Anne of the Green Gables, 1908
• Počet stran 208
• Jazyk vydání český
• Překlad Libuše Nová
• Edice Veronika
• Ilustrace/foto Dagmar Berková
• Autor obálky Václav Kabát

Isa Engelmann: Návrat pod zelenou střechu

Tahle kniha se ke mně dostala už kdysi dávno, někdy poté, co jsem se přistěhovala do Liberce. nějak se mi do ní ale tehdy nechtělo, nebylo to pro mne zrovna lehká doba, a tak skončila zapadlá v knihovně, kde jsem na ni čas od času narazila. Letošní rok jsem si ale dala předsevzetí, že nějaké ty resty dorazím, a tak došlo i na Návrat pod zelenou střechu.

 

Oficiální anotace praví:

Vzpomínková kniha sudetské Němky, která nyní žije ve Veroně v Itálii. Kniha byla vydána při příležitosti vstupu naší země do Evropské unie, a je třeba upozornit, že neobsahuje běžné vzpomínky. Je hlavně svědectvím o úzkostném hledání autorčiny identity nedílně spojené s dětstvím, které pro ni skončilo odchodem z Čech. Knížka možná vyvolá bouřlivé diskuse, je však třeba chápat ji jako čistě osobní, velmi bolestné vyznání.

Nutno říci, že anotace je poměrně výstižná. Autorkou knihy je Isa, žena, která se narodila v roce 1936 v indické Bombaji do německé rodiny. Spolu se svými dvěma bratry získala místem narození v britském impériu britské občanství. Po vypuknutí druhé světové války byl její otec jako občan nepřátelského státu internován a v jakémsi bezčasí prožil dlouhou řadu let  v internačním táboře v podhůří Himalájí. Matka zůstala sama se dvěma malými dětmi (nejstarší syn žil již rok u prarodičů v Evropě), s minimem prostředků, a proto se rozhodla vrátit zpátky domů, do rodného města, kterým byl Reichenberg (Liberec). Zde v Sudetech, v kraji, kde jejich rodiny žily od nepaměti, rodiče už před nějakou dobou postavili dům (v podhůří Jizerek, v Harcově), kde trvale žili prarodiče a kam rodina jezdila každoročně na dovolenou. Isa prožila v domě se zelenou střechou celou druhou světovou válku, byla to malá holka, která ráda chodila na výlety do přírody, kamarádila se s dětmi z okolí, hrála si s panenkami, zbožňovala svého dědečka, politická situace se jí prakticky netýkala, tedy krom vynucené absence otce. 

Zvrat nastal po skončení války, kdy přišli Rusové a sudetští Němci začali být z Liberecka hromadně vystěhováváni. Dotklo se to i Isiny rodiny, která musela ve spěchu opustit dům a strávit několik dní ve sběrném táboře, aby byla nakonec s ohledem na britskou státní příslušnost dětí přesunuta do náhradního bytu v jiné čtvrti. Odsun byl ve městě poměrně divoký (na tohle téma mimochodem velmi doporučuji  divadelní procházku po městě po stopách odsunutých Němců v podání divadelního spolku Krutý krtek), rodině šlo v několika případech o život. Jejich oporou bylo britské velvyslanectví, které jim opakovaně pomohlo, s jejich podporou (a díky úplatku pro jednoho z českých úředníků) se jim nakonec povedlo v roce 1946 odejít do Německa, do americké okupační zóny. Isa vystudovala ve Frankfurtu nad Mohanem a posléze se usídlila v italské Veroně, kde založila rodinu a pracovala jako designérka. 

Celý dospělý život prožila jako člověk bez ukotvení, všude se snažila přizpůsobit a zapadnout, ale moc se jí to nedařilo. V devadesátých letech, po půl století od svém nuceném odchodu, se konečně odhodlala k návštěvě původní vlasti. Své vzpomínky posléze, s odstupem asi deseti let, zpracovala do knihy Návrat pod zelenou střechu (v němčině Blauer Flieder - Modrý šeřík). Vzpomíná v ní na dětství, na tehdejší podobu Reichenbergu, Ještědu, Jizerek, kterou srovnává s podobou raných devadesátek (byla tu hned v roce 1990). Je otřesená z horského hotelu Ještěd, ze stejnojmenného obchodního domu v centru města, z opadávajících omítek a zašlých domů, z nezájmu, který dle jejího názoru projevují stávající obyvatelé městu a přírodě kolem. Má strach mluvit německy, připadá si tu nepatřičně, znovu se ozývají špatné vzpomínky z konce války. Navštěvuje i svůj někdejší domov a s jeho aktuálním obyvatelem Františkem, který tu dobu také zažil a umí německy, podniká výlety do kraje a vede s ním i několik zásadních rozhovorů o minulosti, současnosti i budoucnosti. Neumí vyjít s lidmi, ale příroda ji napovídá, že tohle je místo, kam patří.

Nutno říct, že kniha je rozhodně zajímavá. Vyrovnávání se s problematickou minulostí, odsun sudetských Němců, chování Němců za války a Čechů po válce, vina potomků atd., to vše jsou témata, která by se měla otvírat a diskutovat. Na druhou stranu zpracování zejména té části věnované návštěvě města po půl století na mě působilo poněkud hystericky a nevyrovnaně. Stejné nepochopení, které vyčítá Čechům, je možné pociťovat z jejích vlastních projevů, líčení provází nedůvěra, neodůvodněný strach, emoční labilita. Jasně, nedokážu se vžít do pocitů staré ženy, která vzpomíná na nespravedlivé zacházení v dětství, přece jen bych ale čekala nějakou větší smířlivost či nadhled přicházející s věkem. V tomto směru byl pozitivnější doslov Věry Vohlídalové, bývalé ředitelky liberecké knihovny, která shrnuje pozdější aktivity Isy Engelmannové na poli česko-německého soužití a porozumění, takže k nějakému posunu přece jen u autorky časem dojde. 

Kniha má určitě co nabídnout obyvatelům Liberce, které zajímá, jak se v Reichenbergu žilo dříve, krom historických souvislostí jsou dále zajímavé i postřehy týkající se libereckého místopisu. Nějakou velkou literaturu ovšem nečekejte. 

Zajímavost na konec: autorka knihy se v roce 2010 stala jednou ze dvou protagonistek dokumentárního filmu s názvem Dům se zelenou střechou, který se věnuje podobným otázkám jako kniha. 

Hodnocení: 70%

Isa Engelmann: Návrat pod zelenou střechu

• Žánr: Literatura světová
• Vydáno:  2004, Bor
• Orig. název: Blauer Flieder
• Počet stran: 168
• Jazyk vydání: český
• Překlad: Luboš Příhoda
• Edice: Kruh (2.)
• Autor obálky: Kateřina Koudelková
• Vazba knihy pevná / vázaná
• ISBN 80-86807-01-0