úterý 29. října 2024

Jiří Hájíček: Drak na polní cestě

Knihy jihočeského autora Jiřího Hájíčka jsou pro mě zárukou zajímavého čtení - propracované postavy, neotřelá zápletka s historickým a sociálním podtextem. Po čtyřech letech od Plachetnic na vinětách vychází autorovi (konečně!) další kniha, Drak na polní cestě.



Tomášovi je pětapadesát, žije na jihočeském venkově, kde spolu s kamarádem Vlastou řídí místní zemědělský statek. Život na vesnici mu vyhovuje, jen jeho osobní život nestojí za moc. Rodinu nemá, žije s matkou a psem ve staré chalupě. Aktuálně sice chodí s o dvacet let mladší Kristýnou, kvůli věkovému rozdílu a rozdílným očekávání od budoucnosti nemá tenhle vztah moc perspektivu - i když by o to Tomáš moc stál. A do toho se jakási neznámá dravá investiční skupina rozhodne, že prosperující družstvo převezme. Akcionářům z řad místních lidí nabízejí za jejich podíly násobky skutečné ceny a Tomášovi s Vlastou se snaží všemožně znepříjemnit život. Pomluvy, obstrukce, soudní obsílky plus návrat Kristýny do Prahy, to vše Tomášovi zatočí se životem.

Drak na polní cestě je dle anotace drama ze současného jihočeského venkova. To je rozhodně Hájíčkovo celoživotní téma, stačí si vzpomenout na jeho nejúspěšnější knihy Selský baroko a Rybí krev. Hájíček z jižních Čech pochází, dětství prožil na vesnici (kterou mimochodem musel opustit kvůli stavbě jaderné elektrárny Temelín), vystudoval zemědělskou fakultu a v zemědělství také v devadesátých letech pracoval. Ve svých knihách se už zabýval kolektivizací v padesátých letech, vyvlastňováním půdy za socialismu i privatizací v devadesátkách, nyní tedy došla řada na dravý a bezohledný kapitalismus současnosti.

https://www.hajicek.info/


Jenže Drak na polní cestě mi nepřijde jako pokračování těch nejlepších knih, spíš v mých očích navazuje na ty sice také čtivé, ale přece jen slabší knihy typu Dešťová hůl nebo Plachetnice na vinětách. Tentokrát již ne krize středního věku, ale rovnou téma stárnutí, opakuje se vztah s mladší partnerkou (i když vlastně opačně od poslední knihy, kde si starší žena našla mladšího přítele), no a vždy přítomná půda a rodinné vazby. Jen se vše za ty roky posunulo, vlastnictví půdy už nemá takový punc jako kdysi, v zemědělství moc lidí pracovat nechce, mladí už na vesnici ostatně ani nezůstávají, vztahy se rozklížily a rodiny jsou rozhádané. No a peníze jsou peníze. Z toho těží linka věnovaná "nepřátelskému převzetí". Připomnělo mi to film Zahradníkův rok, který jsem shodou okolností viděla právě v průběhu čtení této knihy, byť tedy metody velkého agrokombinátu jsou jiné, než snahy fyzicky zlikvidovat zahradníka ve filmu. Zástupci korporátu jsou arogantní, dobře oblečení, používají právní kličky na hraně zákona a dokáží s pomocí financí rozeštvávat místní. Tlak na aktéry je spíše psychický, ale náročně je to asi stejně.

Trochu mě otravovalo, že Tomáš je takový prototyp kladného hrdiny. Myslí na ostatní, je pracovitý, s Kristýnou se snaží zachránit staré vesnické stavení, kde by mohl působit dětský sbor, obětavě vozí děti na zkoušky zpěvu do města, pro statek dělá první poslední, hraje si s klukem od sousedů, stará se o matku. Svůj osobní život ve svých rukou nemá, ale nebýt toho, že si začal všímat příznaků nastupujícího stáří a do života mu vstoupila o generaci mladší žena, tak by mu to možná ani nevadilo. Trochu mě zarazila nostalgie po starých časech - já jsem jen o pár let mladší než hrdina, ale že by v mém dětství zněla z oken chalup dechovka, na to si nepamatuju. A že by byly v té době na vesnici lepší vztahy? No, asi jsem žila na jiném venkově. Nenadchla mě ani ženská hrdinka (a ty přitom Hájíčkovi jdou většinou výborně!).  Kristýna je taková nijaká, nemá moc představu co se sebou, navenek se snaží žít udržitelně, nakupuje v sekáčích, ve skutečnosti je to ale spíš následek chybných rozhodnutí z minulosti, ze kterých se ale nějak ne a ne poučit. Konec mi přišel vyloženě nepřekvapivý. 

zdroj: web autora


Celkově mě tahle kniha prostě nebavila tolik, jako předchozí autorovy knihy, ale možná si udělejte úsudek sami, třeba je to jen mým aktuálním rozpoložením. 

Hodnocení: 75 %

Jiří Hájíček: Drak na polní cestě 

  • Nakladatel: Host
  • EAN: 9788027522156
  • ISBN: 978-80-275-2215-6
  • Doporučená prodejní cena: 379 Kč
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 245 stran, česky
  • Rozměry: 13,5 × 20,5 cm
  • Rok vydání: 2024 (1. vydání)

pondělí 21. října 2024

Jana Jašová: Krutý měsíc

Jana Jašová je pro mne poměrně neznámé jméno. Zaznamenala jsem ale, že její kniha Krutý měsíc získala žánrovou Magnesii Literu v kategorii detektivka, takže nebylo co řešit. Nastupující podzim je pro detektivky jako stvořený. A tahle byla opravdu výborná.



Děj knihy se odehrává o Velikonocích roku 2021. Pamatujete si na tu dobu, nebo vám ji už váš mozek vygumoval jako něco, co se snad ani nestalo? A přitom jsou to jen tři a půl roku... Byl tvrdý lockdown, děti už zase nechodily do školy, byl zákaz nočního vycházení a přes hranici okresu se mohlo jen se zvlášním propustkou. Aneb jak tenkrát říkal můj oblíbený Láďa Zibura: Jsou konverzace, který by nikdo nepochopil ani před měsícem. Třeba tahle dnešní: "Čau, prosímtě, nemáš tiskárnu?" "Nemám. Kam pojedeš?"

No a právě tehdy se v lese, v autě, uprostřed noci probudí z těžkého alkoholového opojení jedna z hrdinek - Tamara. Nejdivnější ale je, že všude je krev... Tamara si navíc vůbec nepamatuje. Po návratu domů zjistí, že v domě svého bohatého přítele, ve kterém tráví spolu s ním a se svým synem už několikátý depresivní týden, nikdo není. Ani sousedka Betyna, která žije se třemi dětmi a starou matkou v domě nedaleko, netuší, kde by mohl Ben být. Tajemství možná skrývá její starší dcera Ema, Benova kamarádka, ale odmítá cokoliv říci. Podivně se chová i Betynina matka, jenže u té je spíš setrvalý stav, za který zjevně může nastupující Alzheimer. Tamara se obrátí na Policii, ale ta má za to, že Ben utekl za svým otcem do zahraničí. Na co si Tamara nemůže vzpomenout? Proč jejího přítele Michala Tatera ve vsi všichni, včetně Betyny, nenávidí? Proč Ema krade jídlo a utíká do noci, jakou minulost skrývá Betyna a kde přišla její matka ke covidu? A kde se vzal princ (teda vlastně pumpař) na bílém koni vychovávající syna s postižením?

Krutý měsíc je napínavá a zajímavě vystavěná kniha. Má spád, děj posouvají rychle dopředu krátké kapitolky, které na střídačku vyprávějí Betyna a Tamara. Zápletka má své kořeny v minulosti, krom úvodní krve se tu sice už nic vyloženě děsivého neodehrává, přesto se čtenář nemůže odtrhnout. Možná za to může to skvělé vylíčení atmosféry - malá, nepříliš prosperující severočeská vesnice kousek od hranic s Německem, kde se všichni znají a navzájem pomlouvají, to mi zní dost povědomě, v téhle oblasti (byť tedy naštěstí ve městě) přece jen už nějaký pátek bydlím. A ten covid... Schválně jsem si otevřela svůj deník z té doby. Jo, všechno sedí. Zavřené jsou i speciální školy, pod dalším ministrem zdravotnictví se houpe židle (jestlipak si ještě vzpomenete na ministra Blatného?), denní počty nakažených se blíží deseti tisícům a i když se očkuje už od ledna, zatím přišly s první dávkou na řadu jen nejstarší věkové skupiny a zdravotnický personál. Pár dobových "humorů" z mého diáře:

  • Ještě to nikoho nenapadlo? Fakt jsem první? Tak jo. OBĚTUJME DUBEN!!
  • Chci se zeptat. Můžu už na víkend z Prahy 5 do Černošic, nebo budu muset odletět zase do Dubaje ?
  • Velikonoce, sváteční čas, kdy přecházíme od "můžou za to lyžaři" k "můžou za to koledníci."
  • Škoda že se ve školách nevyrábí součástky do aut, mohly by zůstat otevřené. Děti by aspoň nějakou tu gumovou lištičku určitě zvládly, když jejich vrstevníci v Číně v pohodě vyrobí značkové boty.
Jinak ano, pár připomínek bych ke knize měla - ta romantická linka s Jimem, který čte Atlas mraků, mi tam úplně neseděla, stejně jako konec částečně ve stylu Tajemný hrad v Karpatech, ale to jsou asi drobnosti. Jinak jsem si tuhle českou detektivku užila, jako už dlouho žádnou jinou. Dám si Janu Jašovou do hledáčku:-)

zdroj Novinky.cz


Hodnocení: 100%



Jana Jašová: Krutý měsíc
  • Nakladatel: Motto
  • EAN: 9788026725442
  • ISBN: 978-80-267-2544-2
  • Doporučená prodejní cena: 399 Kč
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 360 stran, česky
  • Rozměry:13,2 × 20,5 cm
  • Rok vydání: 2023 (1. vydání)

pátek 18. října 2024

Miloš Urban: Dr. Alz

Taky máte občas pocit, že blbnete? Zapomínáte, nemůžete si vybavit slova, jste roztržití? Tak jen doufejte, že vás nedostal Dr. Alz, stejně jako hrdinu stejnojmenného románu Miloše Urbana.



Hlavním vypravěčem knihy je Gustav Molitor, toho času sedmdesátník v důchodu, dříve redaktor v nakladatelství. Na Gustavovi se začíná projevovat nastupující demence, možná dokonce právě onen zlověstný Alzheimer, ale on sám si to připouští jen velmi pomalu. Na řadu lékaře si začíná vše zapisovat - a to nejen drobnosti typu co měl včera k večeři, ale i svůj celý dosavadní život. Vzpomínky na dětství, na nevydařené manželství, na vztah s dětmi, na práci. Vrací se k oblíbeným filmům, muzice, kterou kdysi poslouchal, kolegům či milenkám, se kterými toho dost zažil. Vycházejí mu z toho historky často trapné, občas ale také tragikomické či ilustrující dobu. Ač je náš hrdina většinu času pořád ještě lucidní, chvíle, kdy se mu nějaký zážitek pomotá, jsou stále častější. I psaný projev vykazuje znaky progradující nemoci - pletou se mu slova (občas docela vtipně), lidi i zážitky, v reálném světě se ztrácí a své blízké přivádí do nezáviděníhodných situaci. 

Dr. Alz je kniha svým způsobem humorná a zároveň i neskutečně depresivní. Nečekejte úplně ucelený příběh, ale proud vzpomínek vás určitě zaujme. Oceňuji, jakým způsobem se autor tohohle smutného tématu zhostil, většina literárních i filmových děl na toto téma akcentuje spíš tu negativní stranu věci. Pokud máte to štěstí, že se vás to zatím netýká, tak se zasmějete, přesto ale někde vzadu v hlavě zní temná strunka. Neboť jak říká sám hrdina: "Důstojnost rovná se dobře fungující mozek. To by mě během života s tehdy dobře fungující hlavou nenapadlo, ale teď vidím, že je to tak."

Miloš Urban je známý český prozaik, překladatel a literární redaktor. Proslavil se již svými prvními romány Sedmikostelí, Lord Mord, Santiniho jazyk. Za Hastrmana obdržel v roce 2002 Literu. Dr. Alz přichází na trh jako jeden z titulů letošního Velkého knižního čtvrtku.


Miloš Urban a jeho nová kniha

Psáno pro časopis Knihkupec, kterému děkuji za recenzní text.
Hodnocení: 90 %


Miloš Urban: Dr. Alz
  • Nakladatel: Argo
  • EAN: 9788025744932
  • ISBN: 978-80-257-4493-2
  • Doporučená prodejní cena: 398 Kč
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 256 stran, česky
  • Rozměry: 11,4 × 16,5 cm


středa 16. října 2024

Výstava: Belvedere na Hluboké - Let It GROW Again!

Na začátku října jsem na Hluboké navštívila parádní výstavu na téma Stromy - Let It GROW Again! Prostory Alšovy Jihočeské galerie jsou impozantní a výběr děl byl také výborný. Výstava byla připravena ve spolupráci s prestižní rakouskou galerií Belvedere. Expozice je otevřena do 10. listopadu.


Hraje strom v kulturní historii lidstva významnou roli? Zcela jistě ano. Strom je nám v mnoha ohledech podobný, dokážeme se k němu snadno vztahovat a souznít s ním. Často na něj přenášíme lidské vlastnosti, pocity i pohnutky či k němu připodobňujeme sami sebe. Děje se tak i v obrazech, kresbách, grafikách, fotografiích, sochách či v architektuře, v nichž je prokazatelné, do jaké míry se člověk ztotožňuje s tvary přírody a do jaké míry se sám stává její tváří. Celá historie vztahu člověka ke stromu je ukotvena v umění. Strom je tedy třeba chápat jako impulz k symbolickému výkladu přírody, ale také jako nepřetržitou inspiraci nových forem.

Strom, jako málokterý jiný přírodní element, byl a stále zůstává mimořádným motivem v dějinách umění. Podněcuje naši fantazii a zároveň je i nenahraditelným zdrojem obživy a materiálu. Od nejstarších jeskynních maleb zobrazujících již neexistující faunu a flóru až po současné umělecké zpracování environmentálních témat nás provázejí otázky po původu toho, co nazýváme přírodou a bytím, ale také obavy o udržitelnost života, jak jej známe. Je tedy zarážející, jak neúměrně malá pozornost je tak zásadnímu syžetu dějin umění věnována na výstavách i ve výzkumu.

Zasadit strom do centra naší pozornosti se s velkým úspěchem podařilo projektu GROW vídeňské galerie Belvedere. Alšova jihočeská galerie jej rozvinula a nechala růst v unikátní výstavě Let It GROW Again!, která prohlubuje naše pochopení vztahu mezi uměním a ekologií a přináší nové perspektivy pro zachování přírodních a kulturních hodnot v naší společnosti. Přidejte se k nám a sdílejte naši vášeň pro umění a přírodu, protože společně můžeme dosáhnout mnohem více.



Výstavu připravila Alšova jihočeská galerie ve spolupráci s Österreichische Galerie Belvedere.

Seznam umělců | Karíma Al-Mukhtarová, Eduard Ameseder, Joannis Avramidis, Jan Bauch, Paul Baum, Nicolas Bertin, Robert Bielik, František Bílek, Radka Bodzewicz, Klemens Brosch, Rosemarie Castoro, Emil Cimiotti, František Anton Coufal, Josef Čapek, Věnceslav Černý, Constantin Damianos, Gunter Damisch, Honoré Daumier, Oscar Dominguez, František Dostál, Johann Feilacher, Lubomír Fendrych, Emil Filla, Joseph von Führich, Janus Genelli, Giovanni Giuliani, Franz Graf, Nilbar Güres, Edmund Gwerk, Hannes Haslecker, Carry Hauser, Anton Heusler, Helmut Hladisch, Jaroslav Hladký, Jakub Janovský, Pavel Jasanský, Anton Jasusch, Johanna Kandl, Karl Katholický, Franz Kernbeis, Anselm Kiefer, Krištof Kintera, Eva Kmentová, Milan Knížák, Peter Kogler, Johann Victor Krämer, Aleš Krejča, Otakar Kubín, Max Kurzweil, Taras Kuščynskyj, Rupert Kytka, Andries Cornelis Lens, Liza Lou, Alessandro Magnasco, Cecylia Malik, Edda Mally, Jakub Matuška aka Masker, Ralo Mayer, Gabriel von Max, Emilie Mediz-Pelikan, László Mednyánszky, Juraj Meliš, Zuzana Mináčová, Mistr Kryšpínovy legendy, Mistr z Frankfurtu, Alois Mosbacher, František Muzika, Otakar Nejedlý, Libor Novotný, Emil Orlik, Maxmilián Pirner, Jozef Poláček, Rona Pondick, Vladimír Popovič, Jan Preisler, Florian Raditsch, Carl Rahl, Vilém Reichmann, Rudolf Ribarz, Anton Romako, August Roth, Dorota Sadovská, Elisabeth von Samsonow, Sophia Schama, Martin Schnur, Gabriele Schöne, Moritz von Schwind, Reneé Sintenis, Antonín Slavíček, Lilly Steiner, Curt Stenvert, Ernst Stöhr, Leopold Strobl, Zdeněk Sýkora, Josef Šíma, Ester Šimerová-Martinčeková, Václav Špála, Jakub Špaňhel, Štýrský malíř, Helen Tóth, Josef Váchal, Jiří Valoch, Olga Wisinger-Florian, Adolf Wissel, Georg Philipp Wörlen, Max Zaeper, Marie Zlatníková, Jan Zrzavý.