Soledad Bravi: Bart se vrací

Můj syn Bárt dostal od jedné mé kamarádky k vánocům knížku Bart se vrací. Určitě v dobré víře, protože to jméno, navíc komiks, to se bude dobře číst. A obálka vypadá úplně nevinně, s kočičkou, prostě asi pěkná knížka pro děti. 

(následuje totální spoiler)

Dnes jsme se k ní dostali. Text je naštěstí psán psacím písmem, tak jsem raději četla já. Na začátku vše ok, Bart je znuděný americký kocour, kterému je vedro, tak vyrazí na pláž. Cestou ho srazí náklaďák a Barta zabije. Tak to byl život číslo jedna. Po pěti dnech ovšem Bart vyleze z hrobu jako Zombie Kočičák, sežere sousedku a nějaké dítě, založí si profil na FB a zblbne všechny kočky na Floridě, aby se vykašlaly na své nudné páníčky a odhodlaly se ke svobodnému životu na ulici. U popelnic se začnou kupit kočičí škrabadla a záchodky. Po velkém úspěchu se Bart rozhodne, že vyrazí na dovolenou, mrknout se na Velkou čínskou zeď. Jen co vyleze v Pekingu z letadla, čapnou ho pašeráci, odvezou do Vietnamu a skončí v polívce plný glutamanu. Život číslo 2. Jak již asi tušíte, tady už jsem přestala číst nahlas...

Další životy jdou rychle za sebou: spálen čínskými celníky jako kontraband, stáhnutý z kůže na čínském tržišti, upečen v oleji, s podříznutým krkem, na řeznickém háku, zalitý v karamelu jako lízátko na klacku (pamatujete? Nejlepší cukrátko je totiž lízátko, starého chlapa přenese do doby, kdy byl ještě malé robátko...). Namalované to naštěstí nebylo, jen popsané... V devátém životě se Bártovi povede vrátit do Ameriky a kočky z něj mají srandu, že jel na dovolenou ke kočkožroutům... 

V závěru autorka sděluje, ze vůbec nechce odsuzovat stravovací návyky Asiatů, poněvadž zrovna tak by nerada byla husou, prasetem, krávou, kuřetem, králíkem nebo jehnětem na velikonoce.

Ufff. No nevím, jestli nejsem nějak přecitlivělá, ale prosím vás, tohle dětem snad radši nekupujte, docela se děsím, že se mi o tom bude dneska v noci zdát...

Oficiální anotace:

Může kočka přežít vlastní smrt? Ano, zdá se, že dokonce několikrát. Ne nadarmo se mluví o devíti kočičích životech. Příběh jednoho takového kočičího zmrtvýchvstání se odehrál před necelými dvěma roky ve floridské Tampě. Jistého kocoura slyšícího na jméno Bart porazilo auto a skončil zakopaný na zahradě. Když se pak po pěti dnech k hrůze svého majitele vyhrabal z hrobečku ven, byla senzace na světě. Novináři překřtili nenápadného čtyřnožce na Zombie Cat a jeho osudy dodnes budí živý zájem. A právě tady, kde by neobvyklá zpráva z černé kroniky mohla happyendem končit, začíná Francouzka Soledad Bravi svou jemně potměšilou ódu na vůli k životu, svobodu a nezávislost. Populární autorka dětských knížek a dvorní ilustrátorka magazínu Elle rozhodně nestvořila dojemnou idylku pro milovníky koček. Její Bart je krvelačný bojovník za práva někdejších šelem, které lidská společnost odsoudila do role obtloustlých plyšáků. Příběh nesmrtelného kočičího monstra, symbolicky rozdělený do devíti kapitol, je sledem úsměvně zoufalých a realitou života odrážených pokusů tento nedůstojný osud zvrátit.

Hodnocení: uff

Soledad Bravi: Bart se vrací

• Nakladatel: Volvox Globator
• EAN: 9788075113306
• ISBN: 978-80-7511-330-6
• Originál: Bart is Back
• Překlad: Zahradníčková, Hana
• Popis: 1× kniha, vázaná, 140 stran, česky
• Rok vydání: 2017 (1. vydání)

Aleš Palán, Kateřina Šedá, Lucie Faulerová: Brnox

Úvodem musím předeslat, že českou výtvarnici Kateřinu Šedou mám hrozně ráda. Začalo to kdysi dávno, někdy v roce 2005, když jsem na Pražském bienále 2 (tom karlínském, možná už si to nepamatujete, ale tenkrát byly dvě - druhé měl Milan Knížák ve Veletržním paláci) narazila na její instalaci s názvem Nic tam není. "Společenskou hru", do které zapojila občany své rodné vsi Ponětovice, které přesvědčila, aby jednu sobotu strávili úplně stejnými činnostmi, které budou vykonávat společně. Zírala jsem na to tenkrát s vytřeštěnýma očima - jsem totiž "děvče ze vsi" a neumím si představit, že by se něco takového bylo vůbec možné. Od té doby mám Kateřinu Šedou v zorném úhlu a nepřestávám se divit:-)

V dlouhé řadě jejích aktivit mi tak nemohl uniknout projekt BRNOX, ve kterém v letech 2014 až 2016 podrobně zkoumala brněnskou lokalitu zvanou Bronx (části městských částí Brno-střed a Brno-sever, oblast Cejlu, Bratislavské, Francouzské a okolních ulic). Je to oblast se špatnou pověstí, kde žije plno romských rodin, řada příslušníků dalších národnostních menším, mnoho bezdomovců i podivínů. 

Jak říká anotace knihy:

Děti v Brnoxu se bojí much. Mladý klavírista Radek Bagar vyhrál několik mezinárodních soutěží. Bezdomovci v parku u Alberta navrhují rozdělení laviček: na některých by oni spali, na jiných by se provozovaly sexuální služby. Jeden z mála způsobů, jak se z vyloučené lokality dostat, je vstup ke svědkům Jehovovým. Mule straší v mnoha barácích v Brnoxu. Obyvatelé ubytovny Pohoda, která je nejlevnější v Brně, si pochvalují vstřícný přístup majitele. Pokud nemají peníze na svačinu, nepošlou rodiče své děti raději do školy. V ulicích Brnoxu roste řada léčivých rostlin. Čínský zemědělec si na nevyužívaném pozemku zřídil pole, kde pěstuje zeleninu. Podle deratizátora je výskyt štěnic v Brnoxu vzhledem k jiným brněnským čtvrtím zcela průměrný. Také černý odběr plynu nevykazuje zvýšená čísla. V rodinách se zde vaří řada romských specialit, romská restaurace však chybí. Při hraní fotbalu na ulici je třeba mít se na pozoru před projíždějícími auty.

Kateřina Šedá se rozhodla Bronx důkladně zmapovat a poznat - chodila po jednotlivých domech a zkoumala jejich historii, povídala si s obyvateli i místními živnostníky, zjistila, že tuhle část města vůbec nezná. Dlouho jí trvalo i najít klíč k tomuhle zvláštnímu místu. Nakonec díky projektu vznikla kniha BRNOX, originální průvodce, který popisuje 10 různých tras a přístupů k tomuto místu. 

1. Bílá - víra a tradice
2. Žlutá - gurmánská
3. Oranžová - obchod a služby
4. Růžová - dětská
5. Červená - historicko-futuristická
6. Fialová - holocaust
7. Zelená - fauna a flóra
8. Modrá - kultura a sport
9. Šedá - vesnice ve městě
10. Černá - noční

Kateřina Šedá na svém facebookovém profilu některé krátké glosy a hlášky z Bronxu průběžně zveřejňovala, hodně mě to bavilo, takže na knihu jsem se opravdu těšila.

BRNOX - Bratislavská 41
KŠ: Co jste dělala včera?
Žena, 30 let: Jako v úterý?
KŠ: Včera byla středa.
Žena: Kromě neděle furt to stejný.
KŠ: A v neděli jste teda dělala co?
Žena: To stejný co minulou neděli.
KŠ: No a tu minulou neděli jste teda dělala co?
Žena: Většinou něco jinýho než přes týden.

Na Vlhké - gurmánská trasa
KŠ: Co ty potkani mají vlastně nejradši?
Žena: Všecko.
Muž: Ty žerou aj hovna.
Žena: Hovna nežerou.
Muž: Dyť tady ráno není nic!
Žena: Protože to přes noc rozšlapeš dom.
KŠ: A co myslíte vy, že maj potkani nejradši?
Muž (60 let): Ty maj nejradši lidi.
Starší žena: A který?
Muž: No tebe ne!
KŠ: Ty bys nevěděl co mají potkani nejradši?
Kluk (7 let): Salámy.
KŠ: Jak to víš? Si je viděl, jak si to vybírají?
Kluk: Ne, já je mám taky nejradši.

BRNOX - PARK U ROMŠPÁRU
KŠ: Co byste tady v lokalitě změnil? Že bych to v průvodci napsala jako téma ke změně.
Bezdomovec: Já chcu tady spat a je to tady samá jebačka. Nemůžeme se vůbec vyspat. Sú obsazený všecky lavice a všici maj gaťe dole.
KŠ: Tak to je blbý.
Bezdomovec: Ať radnica rozdělí lavice!

BRNOX - Na Kolišti
KŠ: Víte, že je tady kočičí kavárna?
Úředník: Ne.
KŠ: A šel byste tam?
Úředník: A co se tam dělá?
KŠ: Něco si dáte a všude jsou kočky. Můžete si je hladit, lezou vám po hlavě a tak.
Úředník: Lezou po hlavě?
KŠ: No, lezou všude, i po hlavě.
Úředník: A co to je za lidi s kočkama na hlavách?

VÁNOČNÍ BRNOX
Romšpár
KŠ: Těšíte se na Vánoce?
Pokladní: To je absolutně nejhorší období v roce. Podle mě se konání Vánoc zásadně podepisuje na délce života obyvatel.
KŠ: A Vy?
Druhá pokladní: Jestli se to na mně podepisuje?
KŠ: Jestli se těšíte...
První pokladní: Dyť to slyšíte, ne? Všichni máme zkrácený životy.
Zastavárna
KŠ: Těšíte se na Vánoce?
Prodavač: Čekám celej život až je zvrchu zrušej.
Černé hřiště
KŠ: Děcka, dodržujete na Vánoce nějaký zvyky?
-Jo! Jo! Jo!
KŠ: A co?
- Televizu.

Zastavárna na Cejlu
KŠ: Takže nějaký heslo byste neměl do průvodce?
Majitel: Ne.
KŠ: Tak co třeba neberete?
Majitel: Kradený věci.
KŠ: Tak já to tam napíšu. Nějakou příhodu byste neměl?
Majitel: Klasická příhoda? Zákaznik: Mám kolo! Bereš ho?
Já že jo a on na to: Tak mi pujč pákovky a za chvílu ti ho přinesu.

Moje zvědavost ještě stoupla poté, co se Brnox získal ocenění Magnesia Litera za publicistiku v roce 2016. Jenže první vydání bylo rychle rozebrané, a tak jsem se ke knize nakonec dostala až na sklonku minulého roku. Půjčila jsem si ji z knihovny a strávila s ní několik opravdu pěkných večerů.  Kniha je plná hlášek, krátkých rozhovorů, příběhů, fotografií, grafiky, reportáží. Krom Kateřiny Šedé se na knize podíleli také publicista Aleš Palán, bohemistka Lucie Faulerová, grafička Kristína Drinková a další, společně se jim povedlo dát dohromady neuvěřitelně vtipnou a zábavnou koláž z místa, které vlastně nikdo nezná. 

Umím si představit, že nejvíc z téhle knihy asi budou mít obyvatelé druhého největšího města v Česku. Představí jim místní kuriozity, lokální postavičky, bezprostředně se vyjadřující děti, kouty, které by je ani nenapadlo v těchto místech hledat,  Ale i když nejste lokální patriot, tak si tuhle knihu rozhodně užijete. A možná se i zamyslíte, jestli nějakou takovou lokalitu nemáte třeba u vás doma někde za rohem (my máme - do zdejší základky začal chodit můj syn, o veselé příhody není nouze). V loňském roce začala autorka s projektem BRNOX II. který by měl pomoci veřejnému prostoru v této lokalitě - jsem moc zvědavá, co z toho vyleze.

Cílem projektu BRNOX II je vytvořit návrh revitalizace veřejného prostoru brněnského Bronxu, který by spočíval v nízkonákladových intervencích přímo v lokalitě. Hlavním záměrem je prostřednictvím umění přistoupit k proměně této čtvrti a najít vhodnou cestu, jak ji přirozeně provázat s okolím. Projekt jsem rozdělila do sedmi různých kapitol (mobilní a webová aplikace, propagace, obchody a služby, schránky, orientace, mobiliář a schůzka), ve kterých vždy nabízíme zlepšení určitého jevu. Předpokládaným výsledkem projektu není jen proměna místa, ale především proměna vztahů v této lokalitě. Ke spolupráci na BRNOXU II jsem pozvala grafičku Kristínu Drinkovou, studenta architektury Georgie Dimitrova a naše dvě přední architektonická studia ORA a ELLEMENT. (Kateřina Šedá, 2019)

Mé nadšení z Kateřiny Šedé trvá a já se moc těším na Nabídkový katalog Kateřiny Šedé, který jsem si pořídila pod vánoční stromeček (pokud Vás tahle umělkyně zaujala, zkuste mrknout na její stránky.)

Hodnocení: 100%

Kateřina Šedá: Brnox. Průvodce brněnským Bronxem

• Editor: Šedá, Kateřina, Palán, Aleš a Faulerová, Lucie
• Nakladatel: Šedá Kateřina
• EAN: 9788027011971
• ISBN: 978-80-270-0967-1
• Popis: 1× kniha, brožovaná, 607 stran, česky
• Rozměry: 11,8 × 17 cm
• Rok vydání: 2017 (2. vydání)

Veronika Bendová: Vytěženej kraj

Vzpomínám si, jak jsem někdy na jaře poslouchala podcast Liberatura, kde byla hostem Veronika Bendová. Vyprávěla, jak měla svůj nový román o filmových lokacich v té době neznámých severních Čech několik let v hlavě, ale nemohla se k němu dostat. Narodilo se ji totiž další dítě, tuším páté, a mateřské povinnosti ji úplně semlely. S údivem tehdy jen sledovala, jak se místa, která dobré znala (severní Čechy jsou místo, kde Veronika žije), postupně vylupují v první řadě Rapla, Světa pod hlavou či v Pustině. Nakonec se ten motiv z Cimrmana: "Teď, teď, teď tady byl, nějaký Thomas Alva Edison!"  objevil i jako linka, která prochází celou knihou.

O čem tedy Vytěženej kraj je? Hlavní hrdinové jsou dva - Ira, kolem 40, rozvedená matka 12leté dcery, kterou má ve střídavé péči a Hugo, 46, člověk který se zajímá o všechno a o všechny. Iri a Hugo spolu měli kdysi vztah, teď jsou ale už jen kolegové (nebo ne?). Jezdí po Ústeckém a Karlovarskem kraji a hledají místa, kde by se mohl natáčet novy televizní seriál. Severská krimi z dob normalizace. Navštíví postupně Most, Litvínov, Ústí nad Labem, Moldavu, Rolavu a další malá městečka, vesnice a samoty v tomhle zvláštním kraji poznamenaném těžbou uhlí a rud. Hugo zdejší krajinu zná z trampského mládí, má tu i nějaké kamarády a spolužáky, a taky sem v 70. letech jezdil za otcem, který v Libkovicích seděl ve vězení. I tohle je motiv, který knihu tak trochu detektivně protíná - setkání s bývalým otcovým spoluvězněm, Libkovice srovnané kvůli plánované těžbě se zemí, nešťastná příhoda s nalezenými lidskými ostatky. Road movie Krušnohořím a severními Čechami, dvojice, která vzpomíná na minulost, komentuje současnost a možná směruje k nějaké společné budoucnosti... Setkání s lidmi, které tento kraj semlel či pozvedl, s lidmi s vírou i bez víry, bedekr po "vytěženejch místech" sverních Čech. 

Musím říct, ze mě to dost bavilo. Jak autorka, tak aktéři knihy jsou moji vrstevníci, takže jsem dokázala docenit většinu popkulturních narážek z dob mého mládí. I ten kraj, ve kterém se kniha odehrává, je mi poměrně blízký, vyrostla jsem kousek odsud, na řadě míst, kde se dvojice lokátorů zastavila, jsem též byla a dost dobře si je vybavuji. Asi bych knize vytkla absenci výraznějšího příběhu, pokud by se ho podařilo vytvořit, pak by to bylo dokonalé. Přesto: příjemná kniha, která mě zaujala, asi a vlastně i nalákala přečíst si autorčinu prvotinu, Nonstop Eufrat... Navíc jsem knihu doporučila dvěma kamarádkám, které mají ke zdejšímu kraji mnohem hlubší vztah, tak jsem zvědavá, co na ni řeknou:-)

Hodnocení: 90%

Veronika Bendová: Vytěženej kraj

• Nakladatel: Fra
• EAN: 9788075210739
• ISBN: 978-80-7521-073-9
• Popis:1× kniha, brožovaná, 200 stran, česky
• Rozměry: 11 × 18 cm
• Rok vydání: 2019 (1. vydání)