Poslední koncert Spirituál kvintentu

V dubnu 2019 jsem se náhodou dozvěděla, že skupina Spirituál kvintet, takto jedna z důležitých kapel mého dospívání a mládí, se rozhodla zakončit svou šedesát let trvající kariéru sérií deseti posledních koncertů v Lucerně. To musím vidět, rozhodla jsem se, a k témuž jsem přemluvila i několik svých kamarádek. A tak jsme tedy zakoupily vstupenky na 16.4.2020 s tím, že si ten rok na koncert pěkně počkáme. 

Dál už to znáte. Na jaře přišel koronavirus a koncert byl přesunut na září. Právě onoho 16.4. navíc přišla velmi smutná zpráva - zpěvák a kontrabasista kapely Dušan Vančura zemřel na celkovou sepsi organismu poté, co kvůli covidu zanedbal zánět zubu a nešel k lékaři... (viz a viz).  V září 2020 se koncert nekonal, přesunut byl opět na jaro, tentokrát 2021, kdy došlo k rozhodnutí, že pokud nebude možné koncerty odehrát v září 2021, bude celá akce zrušena a lístky se vrátí. 

Po skoro dvou a půl letech jsem se ale nakonec dočkala!:-) A se mnou, až na ojedinělá volná místa těch, kteří se možná nedožili, i celá Lucerna. Normální svět, je to vůbec možné? A je možné s kapelou vlastně zpívat? Roušku měla tak třetina sálu, z nichž ale o přestávce zbylo jen pár lidí. Stálo to za to? Stálo. V první půlce se vzpomínalo na bývalé členy kapely (např. Karel Zich, bratři Nedvědové, Oldřich Ortinský, Dušan Vančura), každý ze současných členů (Jiří Tichota, Zdenka Tichotová, Veronika Součková, Jiří Cerha, Jiří Holoubek a Pavel Peroutka) se představil vlastní písní, zazněly songy známé i ty méně známé, třeba ty z posledních desek. Druhá půlka pak byl sestavena hlavně z těch největších šlágrů, které si se Spirituál kvintetem všichni spojujeme. Bylo to dlouhé a bylo to krásné:-) S kamarádkami jsme si to fakt užily - a teď už budu jen týden čekat, jestli jsem si, navzdory očkování, neodnesla z plného sálu i něco jiného, než jen zážitky:-)

http://spiritualkvintet.cz/

Street art - liberecká graffiti

Mám ráda street art a baví mě graffiti. Tedy aspoň ta povedená, kde je poznat, oč se autor snažil, nebo které jsou zajímavá barevně, i když je to jinak třeba abstrakce. Fotím si je, protože je to umění značně pomíjivé. Teď mi v Liberci přibyly do sbírky dva pěkné kousky. 

Prvním je Jack Nicholson, z tatérské dílny Lejsek Tatoo. Nachází se na dálničním pilíři na průtahu městem, uvidíte ho, pokud budete sjíždět za tunelem doprava z dálnice směrem k soudu, nebo na centrum města.   

Druhou akvizicí do sbírky je graffiti věnované Bořku Šípkovi, které se nedávno objevilo v Hrazené ulici, nedaleko od místa, kde vznikla jedna z posledních realizací tohoto architekta a designéra - Databox Živý dům.

Baví mě, když takovéhle věci aspoň na chvíli zlepší jinak dost nevlídná šedivá zákoutí našeho města...

Romy Hausmannová: Marta spí

Kdo spí? Přece Marta, tak totiž musí Nadja oslovovat vlastní matku, ženu, která svou roli nezvládá a připravuje svým dětem příšerné dětství. A proč spí? Až přečtete, pochopíte.

Hlavní hrdinkou knihy je Nadja, mladá žena, která pochází z malého průmyslového města na hranici mezi Polskem a Německem. Trpí panickými atakami, bere léky, pravidelně dochází za psychoterapeutkou a má za sebou temnou minulost, která ji dokonce přivedla na několik let do vězení. I když není jasné, co přesně se tenkrát stalo, svůj trest si už odpykala a nyní žije v Berlíně, kde pracuje jako asistentka ve velké advokátní kanceláři. Její život se ubírá víceméně normálními cestami, dokud se ovšem Nadia nerozhodne pomoci Lauře, své bývalé kolegyni, možná přítelkyni, každopádně však aktuální manželce Nadjina šéfa. Laura se ocitla ve velmi svízelné situaci, mrtvola milence v obývacím pokoji by znamenala konec jednoho snu o krásném rodinném životě. Těla je třeba se zbavit, a tak Nadja v převleku zamíří s mrtvolou v kufru auta do starého venkovského domu ve Spreewaldu. Tady se ale situace vymkne kontrole. Kdo je pravděpodobnější vrah? Spořádaná žena v domácnosti, nebo domnělá psychopatka, která už možná jednou podobný čin spáchala? Jak asi na tuhle situaci bude nahlížet soudce? A dostane se tento čin vůbec před soud? Co myslíte, kdo si tuhle vraždu odpyká?

  

Marta spí (v angličtině má kniha přiléhavější název Sleepless) je druhá česky vydaná kniha čtyřicetileté autorky Romy Hausmannové, která české publikum nadchla před dvěma lety psychologickým thrillerem Milé dítě. I tato kniha je poměrně napínavým čtením, je to román o lásce a moci, o vině a odplatě, o spravedlnosti a bezpráví, o obětech a zločincích, přičemž není vždy úplně jisté, kdo na které straně stojí. Kniha je dost spletitá, prolínají se tu různé časové úseky i několik zdánlivě samostatných dějových linek, krom příběhu Nadji v minulosti a současnosti se tu ještě o pár let dříve vyskytuje dívka Nelly milující ženatého muže a staré černobílé filmy (odkazy na klasiku stříbrného plátna mimochodem v příběhu fungují pěkně). Krom toho se tu dále pravidelně objevují dopisy neznámého pisatele neznámému adresátovi (možná dítěti), které vyprávějí další část příběhu – ale kterého? Několikrát se také změní vypravěč, minimálně první třetina knihy je tak opravdu komplikovaná a klade na čtenáře trochu vyšší nároky, než je obvyklé. Pak se ale nitky příběhu začnou konečně lehce dotýkat, proplétat a spojovat, takže kdo vydrží a naladí se na autorčin styl, dočká se ve zbytku knihy inteligentní, temné, krvavé a napínavé jízdy s poměrně překvapivým závěrem.

Pokud máte před sebou ještě nějaké to volno a chcete si užít napětí u trochu jiného thrilleru, než jste zvyklí, pak doporučuji knihu Marta spí vyzkoušet, možná budete touto složitou knihou s napjatou a znepokojivou atmosférou příjemně překvapeni.

Díky knihkupectví Neoluxor za recenzní výtisk. 

Hodnocení: 80%

Romy Hausmannová: Marta spí

• Nakladatel: Kalibr
• EAN: 9788024273877
• ISBN: 978-80-242-7387-7)
• Originál: Marta schläft
• Překlad: Čížek, Vítězslav
• Popis: 1× kniha, vázaná, 272 stran, česky