pondělí 5. června 2023

Hana Zobačová: Nikdo nejde z kola ven

Možná jste to už postřehli, dlouhodobě mě zajímají knihy, které dětem vysvětlují jinakosti. Nemoci, postižení, zvláštní chování - je to oblast, o které se pořád ještě moc nemluví a dětem ty informace pak chybějí. Vhodná knížka (třeba i pro společné čtení) pak může být něčím "oči otvírajícím". Někde na internetu tak na mne vyskočila kniha Hany Zobačové: Nikdo nejde z kola ven. Moc jsem to nezkoumala, dala jsem si rezervaci v knihovně a na knihu úspěšně zapomněla. Minulý týden na mě konečně došla řada, a tak jsem si v pátek večer otevřela knihu pro děti. Dočetla jsem ještě tentýž den a byla nadšená.



Kniha s podtitulem Detektivní encyklopedie handicapů je určena nejen dětem. Je výjimečná (mimo jiné) tím, že má několik vrstev - oranžovou, zelenou a modrou (+ bonusy) a dá se tak použít pro různé věkové kategorie čtenářů.

Dětem je určená "oranžová vrstva", která vypráví příběh dětí ze čtvrté třídy jedné základní školy. Pavlovi, klukovi s autismem, někdo sebral jeho tablet, který mu pomáhal v učení i v uklidnění. Pavla to hodně rozhodilo, a tak se spolužáci rozhodli, že se pokusí vypátrat, co se stalo. Postupně do své detektivní party přibírají různé děti, které mohou díky svým zvláštním schopnostem pomoci. V této pátrací části knihy tak poznáme hlavního vypravěče Aleše, kterému nejde psaní, Matěje, který má astma, Oldu, který koktá, Janičku, která má silné brýle, někdy musí používat lupu a bílou hůl, Kimova neslyšícího tátu, kamaráda z lázní Martínka s mentálním postižením, Míšu, který skončil po úraze na vozíku a další děti, které jsou nějak odlišné, ale to vůbec nevadí. I tak mohou chodit do školy a být kamarády.

Zelená část knihy je také určena dětem, týká se hlavního příběhu, ale nevypráví, nýbrž vysvětluje. Proč je ve škole asistentka pedagoga a co tam vlastně dělá, jak se chovat k lidem s autismem a s mentálním postižením, v čem může pomoci logopedka a v čem školní psycholog, co všechno může působit problémy lidem s poruchou zraku na ulici, jak komunikovat s lidmi, kteří neslyší atd. Dotýká se i dalších školních oblastí - šikany, poruch chování a nabízí návody, jak je řešit, na koho se obrátit. Vše popsáno velmi jednoduchým jazykem a srozumitelně, s příklady a konkrétními radami. 

Modrá část knihy obsahuje složitější informace určené zkušenějším čtenářům. Používají se tu odborné výrazy (okluzor, oftalmopedie, orientační prvky pro nevidomé, somatopedie, emoční inteligence, mutismus, vývojová dysfázie), jsou tu vysvětleny širší souvislosti, hodně se tu mluví o kompenzačních pomůckách apod. Tuhle vrstvu knihy asi ocení starší studenti, kteří tu mohou čerpat inspiraci pro samostatnou práci, velmi důležitá bude ale pro dospělé - pedagogy nebo rodiče, kteří mohou tyto informace například při společném čtení zprostředkovat i těm méně zkušeným. 

Jako bonusy jsou pak u každé kapitoly různé rébusy, doplňovačky, zajímavosti, nápady na hry, kulturní tipy (The Tap Tam, Vidím nevidím, Řvi potichu, brácho).

Knížka mi přišla naprosto skvělá. Nechybí tu napínavý příběh, do kterého se děti mohou vžít (navíc s pěkným poučným koncem:-), zároveň je tu ale srozumitelně vysvětleno to, s čím se děti díky inkluzi běžně potkávají ve škole - že nejsme všichni stejní, že někdo to má v životě těžší a nemůže dělat to, co ostatní, že mu ale může jít něco jiného. Že není nutné někoho vyčleňovat jen proto, že mu něco nefunguje. Dozví se, jak se jejich spolužáci s handicapem cítí, co by ocenili, co jim vadí, i to, jak jim může okolí pomocí. Výborná knížka pro společné čtení - ať už ve škole, nebo doma, přičemž zaujmout může jak menší děti (první stupeň), tak i ty starší. Díky několika nastaveným úrovním knihy se pak poučí i dospělí (a ti to možná potřebují nejvíc...). Navíc má kniha docela hezkou výpravu, ilustrace Libora Drobného knížku hezky doplňují (a konečně se jméno ilustrátora dostává i na obálku knihy). 



Mgr. Hana Zobačová je česká speciální pedagožka, poradce rané péče a autorka knih. Specializuje se na práci s dětmi s poruchou autistického spektra, ve spolupráci s nakladatelstvím Pasparta vydala několik publikací, určených právě této skupině dětí, včetně několika klasických pohádek odvyprávěných pomocí piktogramů. Určitě se po nich podívám. 

 
 


Usoudila jsem, že si pár knih pořídím a budu rozdávat (konec školního roku se blíží, za dobré vysvědčení knihu, paní učitelka by taky mohla dostat dárek:-).

Hodnocení: 100%


Hana Zobačová: Nikdo nejde z kola ven   (Detektivní encyklopedie handicapů)
  • Nakladatel: Portál
  • EAN: 9788026219262
  • ISBN: 978-80-262-1926-2
  • Doporučená prodejní cena: 349 Kč
  • Ilustrace: Drobný, Libor
  • Popis:1× kniha, vázaná, 96 stran, česky
  • Rozměry: 20 × 22,6 cm
  • Rok vydání: 2022 (1. vydání)

středa 17. května 2023

Literatour 2023: Od Chopina k bigbítu




Literatour, to je již tradiční, snad s výjimkou doby covidu, každoroční literární akce, kterou pořádá liberecká krajská vědecká knihovna. Účastníci putují po zajímavých libereckých místech, na každém z nich na ně čeká nějaký interpret (zpravidla herec z Divadla F. X. Šaldy, příp. z Naivního divadla), který přečte ukázku z knihy, která se nějak dotýká ústředně zvoleného tématu. Letošní téma bylo: Od Chopina k bigbítu (podtitul: Co ještě nevíte o muzice a muzikantech. 


1. Bunkr Music Club
Jaroslav Rudiš: Nebe pod Berlínem
Čte Jan Jedlinský






2. HáeSko
Amor Towles: Gentleman v Moskvě
Čte Jana Hejret-Vojtková







3. Bývalý památník protifašistického odboje
Pavel Klusák: Gott. Československý příběh








4. SPŠ Stavební (Appeltův dům)
Ladislav Pecháček: Kdopak to zpívá
Čte Kateřina Kornhäuserová








5. Základní umělecké škola
Patrik Süskind: Kontrabas
Čte Lukáš Fogl








6. Sdružení Tulipán
Bohumil Hrabal: Hudebníci ze Šumavy
Čte Markéta Tallerová









Velmi vydařená akce. Pro mě tři nová místa - Bunkr, HáeSko i bývalý památník protifašistického odboje. Z literatury nejvíc pobavila povídka Ladislava Pecháčka, toho si sice pamatuju jako autora Básníků, scénářů k filmům Dobří holubi se vracejí a Vážení přátelé, ano - nicméně jako literát humorista mi byl zatím utajen. 


úterý 2. května 2023

Eva Grestenbergerová: Na divokém venkově

Zaznamenala jsem, že se Magnesia Litera letos pustila i do vod veskrze populárních, ba lehčích. A tak se mezi kategoriemi knih objevily ty tzv. žánrové: Litera za fantastiku, Litera za detektivku a Litera za humoristickou knihu. Předávání cen se událo mimo televizní kamery, resp. udělovalo se v Knihovně Václava Havla a Česká televize tuto událost přenášela pouze přes internet v rámci svého iVysílání. 

Řekla jsem si, že si tedy nějakou nominovanou knihu přečtu, ať mám přehled alespoň v těch "pokleslých žánrech". Volba padla na humor, protože, popravdě řečeno, moc vtipných knih jsem v poslední době nečetla. Na výběr byl Vladimír Nezdvořák Pozdní sběr, od kterého mě ovšem odrazil hned začátek anotace: "Básníkův nezdvořilý humor se kdysi nemohl objevit v Dikobrazu a dnes by se zas nevešel do mantinelů politické korektnosti." - děkuji, nechci. Zen žen jako pravidelný předplatitel Respektu znám, asi by mě pobavil, ale asi by mi to dlouho nevydrželo, přece jen, jsou to stripy. Takže třetí nominovaná kniha, Eva Grestenbergerová: Na divokém venkově.




No, tak to jsem si teda dala. K čemu to tak přirovnat? Částečně vykradená Aristokratka: hlavní hrdinka mladá vzdělaná, leč nepochopená žena, která se právě vrátila ze studií v Anglii, podivní rodiče - místo hraběte lokální politik, matka nikoliv Američanka, ale trochu autistická intelektuálka se zálibou v Karlu Gottovi. Místo guvernantky sestra Nikola, vysoce inteligentní, ale bez špetky snahy přizpůsobovat se společenským pravidlům. Nespočet dalších příbuzných místo služebnictva a zaměstnanců, nápadníkem bratranec Marcel, toho času učitel v Montessori školce. Křestní jména jak z románů Michaela Viewegha - Malvína, Patricie, Oskar, Pamela, Nikola... Humor se točí kolem života v rodině a na venkově - Nízký Kloboučník se zove ono pětadvacetitisícové město, odkud Malvína pochází. Náboženský život, alkohol, zemědělství, alkohol, lokální politika, alkohol, místní slavnosti, alkohol, hokejové utkání, alkohol, alkohol, alkohol. Humor devadesátých let. Fakt nevím. Musela jsem si na stránkách Magnesie Litery vyhledat, proč byla kniha nominována:

Mladá autorka s pozoruhodně vyspělým pozorovacím talentem a sžíravým smyslem pro ironii i sebeironii vystavěla svou prózu jako fiktivní terapeutický deník. Její hrdinka, doktorandka psychologie z Oxfordu, v něm zachycuje dva týdny po návratu do rodného Slezska, kam se musela uchýlit po psychickém zhroucení. V jejích zápiscích autenticky ožívají regionální kulisy odlehlého venkova a jsou zalidňovány panoptikálními postavami příbuzných či sousedů, jejichž spontánní všednodenní aktivity se nakonec jeví být daleko bláznivějšími než sama pisatelka. Ve fiktivní vísce Bočník i třígenerační domácnosti pozorovatelky se to jen hemží svéráznými naturely a bizarními figurami, které se spolu střetávají v přímo groteskních scénách. Autorka nenechá čtenáře ani na chvíli vydechnout a každou z dobře vygradovaných kapitol dokládá, že dokáže proniknout skutečností až na dřeň a odhalit její absurdní povahu. Vedle smyslu pro grotesku a absurditu však lze ocenit i zdařilý jazykový humor, pramenící z přesného a originálního pojmenování zdánlivě banálních skutečností.

Nevím pořád. Na ukázku: poznámky učitelky z žákovské knížky mladší sestry Nikoly patří ještě k těm vtipnějším částem knihy:

  • Řekla mi, že jsem úplně blbá a o kytkach nevim vůbec nic. (Matka tvrdí, ze v tomto aspektu má to dítě bohužel celkem pravdu).
  • Tvrdí spolužákům, že lžu a radši mě nemají ani poslouchat.
  • Nepřinesla domácí úkol o léčivých rostlinách. Na otázku, proč ho nemá? mi řekla: Neměla jsem čas ... (Chudinka zaneprázdněná. Dle mého skromného odhadu se jí nechtělo nebo na to zapomněla).
  • Neumí názvy rostlin a mluví nějakou hatmatilkou.
  • Tvrdí, že umí latinsky, a zesměšňuje mě, že to neumím.
  • Když něco vysvětluju, dívá se z okna a neposlouchá.
  • Maluje si do sešitu planety a mimozemšťany.
  • Přinesla ohořelý sešit.
  • Napsala písemku za pět minut a začala otravovat, že chce jít domů.
  • Odmítla hrát vybíjenou s vysvětlením, že je ta hra pitomá.
  • Čte si pod lavicí knihu Jak přestat kouřit. Cigarety u sebe naštěstí neměla.
  • Při rozdávání bonbonů řekla dětem, že jim z cukru shnijí nohy a doktor jim je uřeže.
  • Opravuje můj výklad o sluneční soustavě a tvrdí, že o tom nic nevím, protože mám jenom pedagogickou fakultu.
Já si snad budu muset napsat humoristickou knihu sama. Bohužel se obávám, že bych to dotáhla max. někam sem, a to asi nestojí ani za tu nominaci... Na Databázi knih 56%, a to je asi fakt maximum.

Eva Grestenbergerová (* 1993) vystudovala psychologii a zootechniku. Osm let se věnovala plně sportu. Její první knihou byl dystopický román Zlo je rodu mužského (2019). Následovala populárně naučná publikace Zvířata jsou k sežrání (2020) o psychologii karnismu a veganství. Také se autorsky podílela na publikaci Nesvoboda zaměřené na práva zvířat.  Přestože se satirou koketovala odjakživa, Na divokém venkově (2022) je její první čistě humoristická kniha. 
                (zdroj databazeknih.cz)


No, nesedlo mi to. Což samozřejmě neznamená, že vám se to líbit nebude - třeba jo, možná je potřeba mít na podobnou knihu tu správnou náladu.

Hodnocení: 40%

Eva Grestenbergerová: Na divokém venkově

Nakladatel: Argo
  • EAN: 9788025739112
  • ISBN: 978-80-257-3911-2
  • Doporučená prodejní cena: 248 Kč
  • Popis: 1× kniha, brožovaná, 176 stran, česky
  • Rozměry: 13,7 × 20 cm
  • Rok vydání: 2022 (1. vydání)