Jan Boris Uhlíř: Bomby na Prahu

Bombardování Prahy spojeneckými vojsky? Nevím, jak vy, ale my jsme se o tom ve škole moc neučili. A je vlastně s podivem, že se v socialistickém dějepisu vynechala taková příležitost otřít se o imperialistický Západ. Možná to ale bylo tím, že na dějiny 20. století skoro nikdy nezbyl čas... A tak jsem jen věděla o zničeném Emauzském klášteře, v rodině se také tradovala historka, že za bombardování zemřela první žena jednoho vzdáleného přiženěného strýce, ucelená představa mi ale chyběla. 

Díky knize Bomby na Prahu jsem si mohla tuhle mezeru ve vzdělání zacelit. Autorem fotografií byl fotograf Stanislav Maršál, který ve službách Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě velmi podrobně zdokumentoval oba velké nálety na Prahu v roce 1945. Své fotografie však nikdy nezveřejnil a na světlo světa vyšly až poté, co v roce 2008 zakoupil Vojenský historický ústav fotografovu pozůstalost. Téměř 250 snímků vypovídá o rozsahu katastrofy i o civilních obětech. 

Praha zůstala prakticky po celou dobu války ušetřená vzdušného útoku. Pražané věřili, že na tak krásné město bomby nikdy nedopadnou a že Prahu před bombardováním chrání v zahraničí exilový prezident Beneš. Podle toho se i chovali - ignorovali varování před leteckými útoky a jejich přístup často hraničil s provokací. O to větší šok přišel na Popeleční středu, nebo též na Sv. Valentýna roku 1945. V tento den, 14.2. a také předchozí noc, podnikla spojenecká vojska rozsáhlý kobercový nálet na Drážďany. Saské město bylo téměř kompletně zničeno, plameny byly vidět několik set kilometrů daleko, počet obětí se nepodařilo nikdy spolehlivě spočítat. Kvůli nepříznivému počasí a chybě radaru došlo k omylu a část letadel shodila svůj náklad - 152 tun trhavin - na Prahu. Epicentrum náletu bylo na Královských Vinohradech, ale pás začínal už u Palackého mostu, pokračoval přes Karlovo náměstí až k Riegrovým sadům a na Floru. Zasažen byl ale i Smíchov, Podolí, Pankrác, Vršovice, Nusle či Žižkov. Symbolem zkázy se stal klášter Na Slovanech (Emauzy). Dle poválečné statistiky si nálet vyžádal přes 700 životů a více než tisíc dalších lidí bylo zraněno. Mrtví byli shromažďováni v chladných prostorách kostelů, odkud také pochází řada velmi drsných fotografií v knize otištěných. Na náměstí Míru se pak 18.února konala velká smuteční slavnost na uctění českých obětí náletu. 

 

  

Další velký nálet proběhl o měsíc později, 23.3.1945, kdy byly záměrně bombardovány průmyslové oblasti na severu města - Libeň a Vysočany a také letiště v Kbelích, Letňanech a Čakovicích. Pumy ale zasáhly i obytné čtvrti, Vysočany, Střížkov, Hrdlořezy, Malešice, Hloubětín a Prosek. Mnoho obětí bylo z Kbel, kde se lidé snažili ukrýt v polích, tam je ale dostihly střepiny tříštivých střel. Mrtví byli i ve Vinoři, Satalicích a dalších okolních vsích. Tento letecký nálet si vyžádal 370 životů, nedozírné byly materiální škody. Celkem oba nálety nepřežilo více než 1100 lidí (jedna děsivá podrobnost: posledních 23 obětí prvního náletu bylo nalezeno ve druhém patře sklepa jednoho vinohradského domu až v 70. letech...)

 

Zajímá-li Vás historie, máte-li rádi černobílou fotografii nebo pokud třeba bydlíte v místech, které bomby v roce 45 zasáhly, je tahle kniha pro Vás. Připravte se, že to bude pěkně drsné, ale takhle to prostě bylo. 

Hodnocení: 100%

Jan Boris Uhlíř: Bomby na Prahu

Nálety z roku 1945 objektivem Stanislava Maršála

• Nakladatel: Prostor
• ISBN: 978-80-7260-249-0, EAN: 9788072602490
• Popis: 1× kniha, vázaná, 268 stran, 24 × 28,5 cm, česky
• Rozměry: 24 × 28,5 cm
• Rok vydání: 2011